O / P |
O |
ob ܐܳܒ (L.9) August = ṭëbbax
obac, ëbco ܐܳܒܰܥ، ܐܷܒܥܐ - abëc, abico ܐܰܒܷܥ، ܐܰܒܝܥܐ [ʾbc I ܐܒܥ] (L.4) ⑴ wollen, mögen | mawxa abici d nuqli l Berlin ܡܰܘܟ݂ܰܐ ܐܰܒܝܥܝ ܕܢܘܩܠܝ ܠܒܶܪܠܝܢ deshalb wollten sie nach Berlin ziehen (L.19); iḏa d lobac d oṯe, ṭro loṯe! ܐܝܕ݂ܰܐ ܕܠܳܐܒܰܥ ܕܐܳܬ݂ܶܐ، ܛܪܐ ܠܳܐܬ݂ܶܐ wenn er nicht kommen will, soll er nicht kommen (L.22); cam man d obac ܥܰܡ ܡܰܢ ܕܐܳܒܰܥ mit wem er möchte (L.24); këbcat lu ḥamro du qerowo aw lu ḥamro du štoyo ܟܷܐܒܥܰܬ ܠܘ ܚܰܡܪܐ ܕܘ ܩܶܪܳܘܐ ܐܰܘ ܠܘ ܚܰܡܪܐ ܕܘ ܫܬܳܝܐ sei es für den Messwein oder für den Tafelwein (Q.4,43) ⑵ verlangen ⑶ lieben
obe, obo ܐܳܒܶܐ، ܐܳܒܐ - hule, hula ܗܘܠܶܗ، ܗܘܠܰܗ [ʾby/yhw I ܐܒܝ/ܝܗܘ] (L.6) geben | kibux obatlan u ḥšowo? ܟܝܒܘܟ݂ ܐܳܒܰܬܠܰܢ ܐܘ ܚܫܳܘܐ؟ kannst du uns die Rechnung geben? (L.10.4); kobënne muklo w štoyo ܟܳܐܒܷܢܢܶܗ ܡܘܟܠܐ ܘܫܬܳܝܐ sie geben ihnen Essen und Trinken (L.22); kobeli u kṯowo ܟܳܐܒܶܠܝ ܐܘ ܟܬ݂ܳܘܐ er gibt mir das Buch (L.22); lo koballux u danwayḏux ܠܐ ܟܳܐܒܰܠܠܘܟ݂ ܐܘ ܕܰܢܘܰܝܕ݂ܘܟ݂ ich (f.) gebe dir (m.) deinen Schwanz nicht (Q.1,48); u ḥalwo gëd obenole li qašto ܐܘ ܚܰܠܘܐ ܓܷܕ ܐܳܒܶܢܳܠܶܗ ܠܝ ܩܰܫܬܐ die Milch, ich werde sie der Alten geben (Q.1,55); gëd oboli danwi ܓܷܕ ܐܳܒܳܠܝ ܕܰܢܘܝ sie wird mir meinen Schwanz (zurück)geben (Q.1,56); aḥ ḥeṭe gëd obenanne li gḏayto ܐܰܚ ܚܶܛܶܐ ܓܷܕ ܐܳܒܶܢܰܢܢܶܗ ܠܝ ܓܕ݂ܰܝܬܐ den Weizen werde ich (m.) dem Huhn geben (Q.1,65); këbcina d obitule yo ܟܷܐܒܥܝܢܰܐ ܕܐܳܒܝܬܘܠܶܗ ܝܐ wir wollen, dass ihr sie (sg.) ihm gebt (Q.6,74); obënwaylan u mede d nofalwaylan ܐܳܒܷܢܘܰܝܠܰܢ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܢܳܦܰܠܘܰܝܠܰܢ sie gaben uns das, was uns zustand (Q.6,44); am moraṯṯe b iḏo ftëḥto huwanne zuze ܐܰܡ ܡܳܪܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܒܐܝܕ݂ܐ ܦܬܷܚܬܐ ܗܘܘܰܢܢܶܗ ܙܘܙܶܐ ihre Verwandten gaben ihnen großzügig Geld (L.19); hawli ܗܰܘܠܝ gib mir! (L.10); hawullan i kaččëke ܗܰܘܘܠܠܰܢ ܐܝ ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܶܐ gebt uns das Mädchen (Q.6,69); hiwile ܗܝܘܝܠܶܗ er gab sie (pl.) (Q.1,72)
obe dastër ܐܳܒܶܐ ܕܰܣܬܷܪ erlauben | d obatli dastër ܕܐܳܒܰܬܠܝ ܕܰܣܬܷܪ wenn du es mir erlaubst (Q.6,27)
obe fusqono ܐܳܒܶܐ ܦܘܣܩܳܢܐ beschließen | huwe fusqono ܗܘܘܶܗ ܦܘܣܩܳܢܐ sie beschlossen (L.19)
obe ḥaq d ܐܳܒܶܐ ܚܰܩ ܕ bezahlen | huwe ḥaq di raḏayto ܗܘܘܶܗ ܚܰܩ ܕܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ sie bezahlten das Auto (L.21); grëšla ṣacbuṯo d ḥëzyo qelayto d kiba obo ḥaq diḏa ܓܪܷܫܠܰܗ ܨܰܥܒܘܬ݂ܐ ܕܚܷܙܝܐ ܩܶܠܰܝܬܐ ܕܟܝܒܰܗ ܐܳܒܐ ܚܰܩ ܕܝܕ݂ܰܗ sie hatte es schwer, ein Zimmer zu finden, dessen (Miet)preis sie zahlen konnte (L.20)
obe turgomo ܐܳܒܶܐ ܬܘܪܓܳܡܐ einen Vortrag halten | obewa turgome ܐܳܒܶܘܰܐ ܬܘܪܓܳܡܶܐ er hielt Vorträge (Q.9,92)
obe w šoqal (cam) (L.3) ܐܳܒܶܐ ܘܫܳܩܰܠ ܥܰܡ sich unterhalten (mit) | bak kṯawyoṯe kobën w šuqli cam ḥḏoḏe ܒܰܟ ܟܬ݂ܰܘܝܳܬ݂ܶܗ ܟܳܐܒܷܢ ܘܫܘܩܠܝ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie kommunizieren mit einander über Kurznachrichten (Chat) (Q.5,26) → hiw, mitahwe, mahwo
oḏac, ëḏco ܐܳܕ݂ܰܥ، ܐܷܕ݂ܥܐ - aḏëc, aḏico ܐܰܕ݂ܷܥ، ܐܰܕ݂ܝܥܐ [ʾḏc I ܐܕ݂ܥ] (L.3) ⑴ wissen | en d zërwalxu Ṭurcabdin, gëd ëḏcituwa d layto tamo yamo lu sḥoyo ܐܶܢ ܕܙܷܪܘܰܠܟ݂ܘ ܛܘܪܥܰܒܕܝܢ، ܓܷܕ ܐܷܕ݂ܥܝܬܘܘܰܐ ܕܠܰܝܬܐ ܬܰܡܐ ܝܰܡܐ ܠܘ ܣܚܳܝܐ wenn ihr den Turabdin besucht hättet, würdet ihr wissen, dass es dort kein Meer zum Schwimmen gibt (L.22); w lo këḏcono mën! ܘܠܐ ܟܷܐܕ݂ܥܳܢܐ ܡܷܢ! und ich weiß nicht was alles! (L.24); law koḏac ܠܰܘ ܟܳܐܕ݂ܰܥ er weiß nicht mehr (Q.5,64); lëḏciwayna ܠܐܷܕ݂ܥܝܘܰܝܢܰܐ wir wussten nicht (Q.7,13); laḏëcno mën samno ܠܰܐܕ݂ܷܥܢܐ ܡܷܢ ܣܰܡܢܐ ich (m.) wusste nicht, was ich tun soll (Q.7,57) ⑵ kennen, erkennen | aḏëcno lxu ܐܰܕ݂ܷܥܢܐ ܠܟ݂ܘ ich habe euch erkannt (L.3); këḏcilan me zawco ܟܷܐܕ݂ܥܝܠܰܢ ܡܶܐ ܙܰܘܢܐ sie kennen uns schon lange ⑶ können (Sprache) | lišono Almanoyo lëḏciwa ܠܝܫܳܢܐ ܐܰܠܡܰܢܝܐ ܠܐܷܕ݂ܥܝܘܰܐ sie konnten kein Deutsch (L.19); lëḏcowa lo Iṭaloyo w lo Spanoyo ܠܷܐܕ݂ܥܳܘܰܐ ܠܐ ܐܝܛܰܠܳܝܐ ܘܠܐ ܣܦ݁ܰܢܳܝܐ sie konnte weder Italienisch noch Spanisch (L.20); oḏacwa d qore w koṯu ܐܳܕ݂ܰܥܘܰܐ ܕܩܳܪܶܐ ܘܟܳܬ݂ܘ er konnte lesen und schreiben (Q.7,20) → mawḏac, iḏacṯo, iḏico
oḏar ܐܳܕ݂ܰܪ (L.9) März
omar, ëmmo ܐܳܡܰܪ، ܐܷܡܡܐ - mërle, mërla ܡܷܪܠܶܗ، ܡܷܪܠܰܗ [ʾmr I ܐܡܪ] (L.3) ⑴ sagen | mërre ܡܷܪܪܶܗ sie sagten (L.17); mërralle ܡܷܪܪܰܠܠܶܗ sie sagten ihm (L.21); ëmmowalle ܐܷܡܡܳܘܰܠܠܶܗ sie pflegte ihnen zu sagen (L.22); mar ܡܰܪ sag! sprich! (Q.3,38); ëmmi ܐܷܡܡܝ sie sagten (Erzählform) (Q.6,8); omër ܐܳܡܷܪ er sagte (Erzählform) (Q.6,22); mërlele omër ܡܷܪܠܶܠܶܗ ܐܳܡܷܪ er sagte zu ihm (Erzählform) (Q.6,25) ⑵ nennen
häma mar (L.3) ܗܱܡܰܐ ܡܰܪ ⑴ circa, etwa, fast ⑵ du kannst sagen
Omiḏ ܐܳܡܝܕ݂ (Q.9,2) Diyarbakir, Stadt in der Osttürkei
omuro ܐܳܡܘܪܐ, f. omurto ܐܳܡܘܪܬܐ, pl. omure ܐܳܡܘܪܶܐ (G.19) Dichter
ono ܐܳܢܐ (pron.) ich
ortoduksoyo ܐܳܪܬܳܕܘܟܣܳܝܐ, f. ortoduksayto ܐܳܪܬܳܕܘܟܣܰܝܬܐ, pl. ortoduksoye ܐܳܪܬܳܕܘܟܣܳܝܶܐ orthodox
osyo ܐܳܣܝܐ, f. osiṯo ܐܳܣܝܬ݂ܐ, pl. osye ܐܳܣܝܶܐ (L.14) Arzt
osyo dac carše ܐܳܣܝܐ ܕܰܥ ܥܰܪܫܶܐ Zahnarzt
osyo dac cayne ܐܳܣܝܐ ܕܰܥ ܥܰܝܢܶܐ Augenarzt
osyo di cämäliye ܐܳܣܝܐ ܕܝ ܥܱܡܱܠܝܝܶܐ Chirurg
osyo dilonoyo ܐܳܣܝܐ ܕܝܠܳܢܳܝܐ Facharzt
osyo di nafšo ܐܳܣܝܐ ܕܝ ܢܰܦܫܐ Psychologe
osyo du bayto ܐܳܣܝܐ ܕܘ ܒܰܝܬܐ Hausarzt
osyo du galdo ܐܳܣܝܐ ܕܘ ܓܰܠܕܐ Hautarzt
osyo du lebo ܐܳܣܝܐ ܕܘ ܠܶܒܐ Kardiologe
osyo gawoyo ܐܳܣܝܐ ܓܰܘܳܝܐ Internist → taxtor
otomat ܐܳܬܳܡܰܐܬ, pl. otomatat ܐܳܬܳܡܰܬܰܬ, otomate ܐܳܬܳܡܰܬܶܐ (L.21) Automat, Bankautomat
oṯe, ëṯyo ܐܳܬ݂ܶܐ، ܐܷܬ݂ܝܐ - aṯi, aṯyo ܐܰܬ݂ܝ، ܐܰܬ݂ܝܐ [ʾṯy I ܐܬ݂ܝ] ⑴ kommen | kaṯino lu bayto ܟܰܐܬ݂ܝܢܐ ܠܘ ܒܰܝܬܐ ich komme gleich nach Hause (G.17); aṯi u zabno d ܐܰܬ݂ܝ ܐܘ ܙܰܒܢܐ ܕ es wurde Zeit (zu) (L.22); ṭro loṯe ܛܪܐ ܠܳܐܬ݂ܶܐ er soll nicht kommen (L.22); tax ܬܰܟ݂ komm! (sg. f.) (L.23); laṯi ܠܰܐܬ݂ܝ er kam nicht; oṯe calcolo ܐܳܬ݂ܶܐ ܥܰܠܥܳܠܐ möge ein Wirbelsturm kommen (Q.1,68)
oṯe b riše ܐܳܬ݂ܶܐ ܒܪܝܫܶܗ ⑴ erleben, erfahren | mäsäle d aṯyo b riše ܡܱܣܱܠܶܐ ܕܐܰܬܝܐ ܒܪܝܫܶܗ eine Geschichte, die er erlebt hat (Q.7,6) ⑵ zustoßen
oṯe cal ܐܳܬ݂ܶܐ ܥܰܠ passen, stehen (Kleidung) | u gawno zarqo ġäläbe koṯe aclax ܐܘ ܓܰܘܢܐ ܙܰܪܩܐ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܟܐܬ݂ܶܐ ܐܰܥܠܰܟ݂ die blaue Farbe steht dir sehr gut (L.11.3)
oṯe cal bole ܐܳܬ݂ܶܐ ܥܰܠ ܒܳܠܶܗ einen Einfall haben | aṯi cal bole ܐܰܬ݂ܝ ܥܰܠ ܒܳܠܶܗ es kam ihm in den Sinn (Q.2,10)
oṯe l ܐܳܬ݂ܶܐ ܠ angreifen | kowe d u dewo oṯe lac ceze ܟܳܘܶܐ ܕܐܘ ܕܶܘܐ ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܰܥ ܥܶܙܶܐ es ist möglich, dass der Wolf die Ziegen angreift (Q.2,26)
oṯe l bole ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܶܗ sich erinnern | iḏa ucdo ṭacina mede, bëṯër gëd oṯe l bolan ܐܝܕ݂ܰܐ ܐܘܥܕܐ ܛܰܥܝܢܰܐ ܡܶܕܶܐ، ܒܷܬ݂ܷܪ ܓܷܕ ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܰܢ falls wir jetzt etwas vergessen haben, wird es uns später einfallen (L.22)
oṯele, oṯela ܐܳܬ݂ܶܠܶܗ، ܐܳܬ݂ܶܠܰܗ - aṯile, aṯila ܐܰܬ݂ܝܠܶܗ، ܐܰܬ݂ܝܠܰܗ [ʾṯy I ܐܬ݂ܝ] (+ L.Suf.) bekommen
oṯele rënyo ܐܳܬ݂ܶܠܶܗ ܪܷܢܝܐ einen Einfall haben | aṯile rënyo ܐܰܬ݂ܝܠܶܗ ܪܷܢܝܐ er hatte einen Einfall (Q.2,10)
oṯele ṣäbër ܐܳܬ݂ܶܠܶܗ ܨܱܒܷܪ ⑴ sich wohl fühlen ⑵ (+neg.) sich langweilen | loṯewalle (< lo oṯewalle) ṣäbër ܠܳܐܬ݂ܶܘܰܠܠܶܗ (ܠܐ ܐܳܬ݂ܶܘܰܠܠܶܗ) ܨܱܒܷܪ sie langweilten sich (L.19) → qoyaṯle
oṯo ܐܳܬ݂ܐ (f.), pl. oṯe ܐܳܬ݂ܶܐ (L.15) Flagge, Symbol, Zeichen
oxal, uxlo ܐܳܟ݂ܰܠ، ܐܘܟ݂ܠܐ - xile/axile, xila/axila ܟ݂ܝܠܶܗ/ܐܰܟ݂ܝܠܶܗ، ܟ݂ܝܠܰܗ/ܐܰܟ݂ܝܠܰܗ [ʾxl I ܐܟ݂ܠ] essen | kuxlina ܟܐܘܟ݂ܠܝܢܰܐ wir essen (L.7); mën gëd uxlitu? ܡܷܢ ܓܷܕ ܐܘܟ݂ܠܝܬܘ؟ was wollt ihr essen? (L.10); koxël bu muklo ܟܳܐܟ݂ܷܠ ܒܘ ܡܘܟܠܐ er isst von dem Essen (Q.7,77)
koxal cal ܟܳܐܟ݂ܰܠ ܥܰܠ (er ist) toll!, (er ist) super! | Alo koxal acle! ܐܰܠܐ ܟܳܐܟ݂ܰܠ ܐܰܥܠܶܗ nicht schlecht! toll! (L.24)
oxal qarce d ܐܳܟ݂ܰܠ ܩܰܪܥܶܗ ܕ jdm. die Hölle heiß machen, jdm. den Kopf abreißen | gëd uxli qarcan ܓܷܕ ܐܘܟ݂ܠܝ ܩܰܪܥܰܢ sie werden uns die Hölle heiß machen (wörtl. sie werden uns den Kopf aufessen) (Q.7,27)
oždan ܐܳܙ̰ܕܰܐܢ Gewissen | hënne w u oždan dëṯṯe ܗܷܢܢܶܐ ܘܐܘ ܐܳܙ̰ܕܰܐܢ ܕܷܬ݂ܬ݂ܶܗ nach ihrem Gewissen (Q.6,43)
P |
paluta ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ (f.), pl. palutat ܦ݁ܰܠܘܬܰܬ ⑴ Hilfsaktion | paluta daq qayse ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ ܕܰܩ ܩܰܝܣܶܐ Hilfsaktion, um jdm. Brennholz zu besorgen (Q.3,39); more di paluta ܡܳܪܶܗ ܕܝ ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ derjenige, für den eine Hilfsaktion organisiert wird (Q.3,84) ⑵ Hilfstrupp, Hilfsmannschaft
panṭron ܦܰ݁ܢܛܪܳܢ, pl. panṭronat ܦ݁ܰܢܛܪܳܢܰܬ (L.11) Hose
park ܦ݁ܰܪܟ (m.), pl. parkat ܦ݁ܰܪܟܰܬ (L.16) ⑴ Park ⑵ Parkplatz
päṭaṭa ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ (f.), pl. päṭaṭat ܦܱ݁ܛܰܛܰܬ (L.23) Kartoffel
päṭäṭa mqalayto ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ ܡܩܰܠܰܝܬܐ Bratkartoffeln, Pommes Frites
päṭaṭa šlëqto (L.23) ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ ܫܠܷܩܬܐ Kochkartoffeln
pedagogi ܦ݁ܶܕܰܓܳܓܝ (f.) (L.20) Pädagogik
përtäqane ܦܷ݁ܪܬܱܩܰܢܶܐ (f.), pl. përtäqanat ܦܷ݁ܪܬܱܩܰܢܰܬ Orange
përtäqani ܦܷ݁ܪܬܱܩܰܢܝ (adj.) (L.11) orange
pingpong ܦ݁ܝܢܓܦ݁ܳܢܓ (L.15) Tischtennis → esfiro
pingwino ܦ݁ܝܢܓܘܝܢܐ (m.), pl. pingwine ܦ݁ܝܢܓܘܝܢܶܐ (L.22) Pinguin
pire ܦ݁ܝܪܶܐ, pl. pirat ܦ݁ܝܪܰܬ Frau | tre tloṯo pirat (= tarte tlaṯ pirat) ܬܪܶܐ ܬܠܳܬ݂ܐ ܦ݁ܝܪܰܬ (= ܬܰܪܬܶܐ ܬܠܰܬ݂ ܦ݁ܝܪܰܬ) zwei, drei Frauen (Q.3,89) → aṯto
pizza ܦ݁ܝܬܙܰܐ (f.), pl. pizzat ܦ݁ܝܬܙܰܬ (L.23) Pizza
plan ܦ݁ܠܰܐܢ (m.), pl. planat ܦ݁ܠܰܢܰܬ, plane ܦ݁ܠܰܢܶܐ (L.6) Plan, Grundrissplan, Bauplan
počaq, pëčqo ܦ݁ܳܫ̰ܰܩ، ܦܷ݁ܫ̰ܩܐ - pčëqle, pčëqla ܦ݁ܫ̰ܷܩܠܶܗ، ܦ݁ܫ̰ܷܩܠܰܗ [pčq I ܦ݁ܫ̰ܩ] (zer)quetschen, zerdrücken, pressen | aḥ ḥappoṯe dac cënwe pëčqiwaynanne ṭawwo ܐܰܚ ܚܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ ܦܷ݁ܫ̰ܩܝܘܰܝܢܰܢܢܶܗ ܛܰܘܘܐ wir zerquetschten die Weinbeeren gründlich (Q.4,14)
polis1 ܦ݁ܳܠܝܣ (L.21) ⑴ Polizei ⑵ Polizeistation
polis2 ܦ݁ܳܠܝܣ, f. polise ܦ݁ܳܠܝܣܶܐ, pl. polisat ܦ݁ܳܠܝܣܰܬ Polizist
Polonya ܦ݁ܳܠܳܢܝܰܐ Polen
posṭäji ܦ݁ܳܣܛܱܔܝ, f. posṭäjiye ܦ݁ܳܣܛܱܔܝܝܶܐ, pl. posṭäjiye ܦ݁ܳܣܛܱܔܝܝܶܐ Postbote