L'écran d'édition a besoin d'au moins 450 pixels en horizontal. Veuillez faire tourner votre écran ou utiliser un écran plus grand.

ܡܰܙܠܐ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ
ܠܗܝܩܳܝܶܐ ܢܶܐ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ
ܐܰܪܒܥܝ ܐܷܫܢܶܐ ܫܰܦܝܥܝ ܥܰܠ‌ ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܐ ܕܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ ܠܗܳܠܰܢܕܰܐ.
ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܝܰܪܝܘܝ ܘܩܪܰܠܠܶܗ ܒܗܳܠܰܢܕܰܐܐ.
ܡܰܕ݂ܥܐ ܥܰܠ ܛܘܪܥܰܒܕܝܢ ܠܰܬܬܶܗ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ، ܐܶܠܐ ܠܗܝܩܳܝܶܐ ܢܶܐ ܕܚܳܙܷܢ ܐܘ ܐܰܬ݂ܪܐ.
Lhiqoye ne l Ṭurcabdin
Arbci ëšne šafici cal u maṯyo di iqarṯo d be Marawge l Holanda. Quarante ans sont passés depuis l’arrivée de la famille Be Marawge aux Pays-Bas.
An nacime yariwi w qralle b Holanda. Les enfants ont grandi et ont étudié aux Pays-Bas.
Maḏco cal Ṭurcabdin latte ġäläbe, elo lhiqoye ne d ḥozën u aṯro. Ils ne savent pas beaucoup à propos du Turabdin mais ils ont très envie de voir leur patrie.

ܡܰܙܠܐ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ
ܐܘ ܣܝܡܳܢ، ܐܘ ܐܰܒܪܐ ܙܥܘܪܐ ܕܝ ܣܰܪܐ ܘܕܘ ܐܰܕܰܝ ܝܐ. ܥܷܡܪܶܗ ܬܡܳܢܰܥܣܰܪ ܐܷܫܢܶܐ ܝܐ.
ܚܰܐ ܝܰܘܡܐ ܐܰܙܙܶܗ ܠܘ ܚܘܕ݂ܪܐ ܕܰܣ ܣܘܪܝܳܝܶܐ. ܥܰܠ‌ ܐܘ ܬܰܪܥܐ ܕܘ ܚܘܕ݂ܪܐ ܚܙܶܠܶܗ ܘܰܪܩܐ ܕܷܓܪܷܫܠܰܗ ܐܘ ܙܘܗܳܪܰܝܕ݂ܶܗ.
ܡܩܰܕܰܡܠܶܗ ܘܩܷܪܝܳܠܶܗ. ܚܙܶܠܶܗ ܕܟܷܬܘܰܐ ܡܰܘܕ݂ܥܳܢܘܬ݂ܐ ܥܰܠ ܡܰܙܠܐ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ.
ܩܰܝܷܡ ܥܰܒܷܪ ܘܡܷܪܠܶܗ ܐܳܢܐ ܣܬܶܐ ܟܳܐܒܰܥܢܐ ܐܳܬ݂ܶܢܐ، ܐܶܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܩܰܡܰܝܬܐ ܡܫܰܝܰܠܢܐ ܡܶܐ ܐܶܡܝ ܘܒܰܒܝ.
ܥܰܨܪܝـܝܶܐ ܐܘ ܣܝܡܳܢ ܡܰܚܟܶܠܶܗ ܠܝ ܐܶܡܐ ܘܠܘ ܒܰܒܐ ܥܰܠ‌ ܐܘ ܡܰܙܠܐ ܕܛܘܪܥܰܒܕܝܢ.
ܐܝ ܐܶܡܐ ܘܐܘ ܒܰܒܐ ܦܨܝܚܝ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ.
ܐܘ ܣܝܡܳܢ ܕܰܥܷܪ ܠܘ ܚܘܕ݂ܪܐ ܘܡܷܪܠܶܗ: ܟܬ݂ܰܘܘ ܐܷܫܡܝ ܐܰܬ݂ܳܝܐ ܢܐ!
ܡܘ ܝܰܘܡܰܘܐ ܒܕܶܘܰܝܠܶܗ ܕܷܡܫܰܝܰܠ ܫܘܳܠܶܐ ܡܝ ܐܶܡܐ ܘܡܘ ܒܰܒܐ ܥܰܠ ܛܘܪܥܰܒܕܝܢ.
ܐܝ ܣܝܥܬܐ ܡܛܰܝܒܳܢܝܬ݂ܐ ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܥܰܬܷܪܬܐ ܠܘ ܡܰܙܠܐ ܕܛܘܪܥܰܒܕܝܢ.
ܐܘ ܣܝܡܳܢ ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܝ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܠܝ ܐܶܡܐ ܘܠܘ ܒܰܒܐ. ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܫܰܦܝܪܐ ܡܷܪܪܶܗ.
ܡܶܐ ܐܰܡܣܬܷܪܕܰܡ ܓܷܕ ܦܰܝܪܝܬܘ ܒܝ ܛܰܝܰܣܬܐ ܡܣܰܘܝܐ ܠܐܳܡܝܕ݂.
ܡܶܐ ܐܳܡܝܕ݂ ܒܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܓܷܕ ܫܷܦܥܝܬܘ ܥܰܠ ܡܰܪܕܶܐ ܘܥܰܠ‌ ܐܝ ܕܰܝܪܐ ܕܘ ܙܰܥܦܱܪܰܐܢ ܗܘܠ ܕܡܳܛܝܬܘ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ ܐܘ ܐܰܬ݂ܪܰܝܕ݂ܰܢ.
ܓܷܕ ܟܘܪܟ݂ܝܬܘ ܐܰܕ ܕܷܟܳܬ݂ܶܐ ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܳܝܶܐ ܘܐܝܕ݂ܝܥܶܐ ܕܛܘܪܥܰܒܕܝܢ ܟܘܠܠܶܗ.
ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܛܰܘܘܐ. ܟܳܡܷܬܝܰܩܢܝܢܰܐ ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܡܰܙܠܐ ܡܰܟܷܫܪܳܢܐ ܘܒܰܣܝܡܐ.
ܐܘ ܣܝܡܳܢ ܡܷܪܠܶܗ ܓܷܕ ܓܳܪܰܫܢܐ ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ. ܘܡܶܐ ܕܕܰܥܷܪܢܐ ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܰܢܟ݂ܘ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܕܷܚܙܶܠܝ ܘܣܷܡܠܝ.
ܡܘ ܝܰܘܡܰܘܐ ܐܘ ܣܝܡܳܢ ܠܰܘ ܡܰܠܚܰܩܘܰܐ ܕܐܳܬ݂ܶܐ ܐܘ ܒܷܛܠܳܢܐ ܕܘ ܩܰܝܛܐ ܘܐܷܙܙܶܗ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ.
Mazlo l Ṭurcabdin Reise in den Turabdin
U Simon, u abro zcuro di Saro w du Aday yo. Cëmre tmonacsar ëšne yo. Simon est le plus jeune fils de Saro et Aday. Il a 18 ans. 
Ḥa yawmo azze lu ḥuḏro das Suryoye. Cal u tarco du ḥuḏro ḥzele warqo dë­ grëšla u zuhorayḏe. Un jour, il est allé à l’association syriaque.Sur la porte de l’association, il a vu une affiche qui a attiré son attention.
Mqadamle w qëryole. Ḥzele d këtwa mawḏconuto cal mazlo l Ṭurcabdin. Il s’est approché et l’a lue. Il a vu que c’était une information à propos d’un voyage au Turabdin.
Qayëm cabër w mërle: “Ono ste kobacno oṯeno, elo kolozam qamayto mšayalno me emi w babi.” Il est alors entré et a dit : « Moi aussi, je veux venir mais je dois d’abord demander la permission à mes parents. »
Caṣriye u Simon maḥkele li emo w lu babo cal u mazlo d Ṭurcabdin. Le soir, Simon a parlé à ses parents du voyage au Turabdin.
I emo w u babo fṣiḥi ġäläbe. Ses parents ont réagi très positivement. 
U Simon dacër lu ḥuḏro w mërle: “Kṯawu ëšmi, aṯoyo no!” Simon est retourné à l’association et a dit: « Écrivez mon nom, je viens ! »
Mu yawmawo bdewayle dë mšayal šwole mi emo w mu babo cal Ṭur-cabdin. À partir de ce jour-là, Simon a commencé à poser des questions à ses parents à propos du Turabdin. 
I sicto mṭayboniṯo mḥaḏarla taḥrazto catërto lu mazlo d Ṭurcabdin. Les organisateurs ont préparé un programme varié pour le voyage au Turabdin. 
U Simon maḥwele i taḥrazto li emo w lu babo. “Ġäläbe šafiro”, mërre. Simon a montré le programme à ses parents. « Très bien », ont-ils dit.
“Me Amsterdam gëd fayritu bi ṭayasto msawyo l Omiḏ. « D’Amsterdam, vous irez en avion directement jusqu’à Diyarbakir. 
Me Omiḏ bi raḏayto gëd šëfcitu cal Marde w cal i dayro du Zacfäran hul d moṭitu l Ṭurcabdin u aṯrayḏan. De Diyarbakir, vous passerez en voiture par Mardin et par le monastère du Safran, jusqu’à arriver au Turabdin, notre patrie. 
Gëd kërxitu ad dëkoṯe maxtabzabnoye w iḏice d Ṭurcabdin kulle. Vous allez visitez tous les endroits historiques et célèbres du Turabdin. 
Ġäläbe ṭawwo. Komëtyaqnina gëd howe mazlo makëšrono w basimo.” Très bien ! Nous pensons que ce sera un voyage agréable et réussi. » 
U Simon mërle “Gëd gorašno ṣërtoṯe ġäläbe, w me d dacërno gëd maḥkenanxu kul mede dë ḥzeli w sëmli.” Simon a dit : « Je vais prendre beaucoup de photos et quand je serai rentré, je vous raconterai tout ce que j’ai fait et à propos de tout ce que j’ai vu » 
Mu yawmawo u Simon law malḥaqwa d oṯe u bëṭlono du qayṭo w ëzze l Ṭurcabdin. À partir de ce jour-là, Simon n’en pouvait plus d’attendre les vacances d’été et d’aller au Turabdin.