تتطلب شاشة التحرير 450 بكسل على الأقل من المساحة الأفقية. يرجى تدوير جهازك أو استخدام جهاز بشاشة أكبر.

M
M

m ܡ‍ (prep.) von, aus me

ma ܡܰܐ (L.11) Fragepartikel | ma ḥaḏiro hat? ܡܰܐ ܚܰܕ݂ܝܪܐ ܗܰܬ؟ Bist du (m.) bereit? (G.24a)

ma lo (G.24a) ܡܰܐ ܠܐ doch | ma lo aḥna kul šato kosaymina paluta li dayro ܡܰܐ ܠܐ ܐܰܚܢܰܐ ܟܘܠ ܫܰܬܐ ܟܳܣܰܝܡܝܢܰܐ ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ ܠܝ ܕܰܝܪܐ wir organisieren doch jedes Jahr 'Paluta' für das Kloster (Q.3,107)

mabram, mabarmo ܡܰܒܪܰܡ، ܡܰܒܰܪܡܐ - mabramle, mabramla ܡܰܒܪܰܡܠܶܗ، ܡܰܒܪܰܡܠܰܗ [brm III ܒܪܡ] drehen (tr.), verdrehen, wickeln (Schlauch, Kabel) | komabërmi u šrolo ܟܳܡܰܒܷܪܡܝ ܐܘ ܫܪܳܠܐ sie verdrehen die Wahrheit (Q.10,65)

mabuco ܡܰܒܘܥܐ (m.), pl. mabuce ܡܰܒܘܥܶܐ (Q.5,34) Quelle, Informationsquelle

macamrono ܡܰܥܰܡܪܳܢܐ, f. macamroniṯo ܡܰܥܰܡܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. macamrone ܡܰܥܰܡܪܳܢܶܐ (L.19) Baumeister Bauherr

macbar, macabro ܡܰܥܒܰܪ، ܡܰܥܰܒܪܐ - macbarle, macbarla ܡܰܥܒܰܪܠܶܗ، ܡܰܥܒܰܪܠܰܗ [cbr III ܥܒܪ] (L.7) hineinbringen | lo macëbrënne ܠܐ ܡܰܥܷܒܪܷܢܢܶܗ (Die Amerikaner) ließen sie (pl.) nicht hinein (ins Land) (Q.6,29)

macëbḏonuṯo ܡܰܥܷܒܕ݂ܳܢܘܬ݂ܐ (f.), pl. macëbḏonwoṯe ܡܰܥܷܒܕ݂ܳܢܘܳܬ݂ܶܐ (L.15) Einfluss Wirkung, Auswirkung

macërbo ܡܰܥܷܪܒܐ (m.) (L.18) Westen

macjaz, macajzo ܡܰܥܔܰܙ، ܡܰܥܰܔܙܐ - macjazle, macjazla ܡܰܥܔܰܙܠܶܗ، ܡܰܥܔܰܙܠܰܗ [cjz III ܥܔܙ] nerven, stören, ärgern, langweilen | komacëjzi ܟܳܡܰܥܷܔܙܝ sie nerven, sie stören (Q.5,50)

maclaf, macalfo ܡܰܥܠܰܦ، ܡܰܥܰܠܦܐ - maclafle, maclafla ܡܰܥܠܰܦܠܶܗ، ܡܰܥܠܰܦܠܰܗ [clf III ܥܠܦ] füttern | komacalfina u säwal ܟܳܡܰܥܰܠܦܝܢܰܐ ܐܘ ܣܱܘܰܐܠ wir füttern die Tiere (L.12)

macle, maclo ܡܰܥܠܶܐ، ܡܰܥܠܐ - maclele, maclela ܡܰܥܠܶܠܶܗ، ܡܰܥܠܶܠܰܗ [cly III ܥܠܝ] hochheben, erheben | maclalle ak kose du ḥamro ܡܰܥܠܰܠܠܶܗ ܐܰܟ ܟܳܣܶܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ sie erhoben die Weingläser (L.23); macliwaynale ܡܰܥܠܝܘܰܝܢܰܠܶܗ wir hoben (den Sack) hoch (Q.7,35); maclele qole ܡܰܥܠܶܠܶܗ ܩܳܠܶܗ er erhob seine Stimme (Q.7,35)

macmaḏ, macamḏo ܡܰܥܡܰܕ݂، ܡܰܥܰܡܕ݂ܐ - macmaḏle, macmaḏla ܡܰܥܡܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܥܡܰܕ݂ܠܰܗ [cmḏ III ܥܡܕ݂] taufen, taufen lassen | u qašo macmaḏle bi cito ܐܘ ܩܰܫܐ ܡܰܥܡܰܕ݂ܠܶܗ ܒܝ ܥܝܬܐ der Priester taufte ihn in der Kirche (Q.9,3)

macmar, macamro ܡܰܥܡܰܪ، ܡܰܥܰܡܪܐ - macmarle, macmarla ܡܰܥܡܰܪܠܶܗ، ܡܰܥܡܰܪܠܰܗ [cmr III ܥܡܪ] bauen, errichten, aufbauen | i Saro w u Aday mšaralle d kurxi cal arco d macamri ܐܝ ܣܰܪܐ ܘܐܘ ܐܰܕܰܝ ܡܫܰܪܰܠܠܶܗ ܕܟܘܪܟ݂ܝ ܥܰܠ ܐܰܪܥܐ ܕܡܰܥܰܡܪܝ Saro und Aday fingen an, nach einem Grundstück zum Bauen zu suchen (L.6); macmarranne bayto ܡܰܥܡܰܪܪܰܢܢܶܗ ܒܰܝܬܐ sie bauten sich ein Haus (L.21); macamralle am mġuše ܡܰܥܰܡܪܰܠܠܶܗ ܐܰܡ ܡܓ݂ܘܫܶܐ die Magier haben sie (sg.) gebaut (Q.8,26)

macraq, macarqo ܡܰܥܪܰܩ، ܡܰܥܰܪܩܐ - macraqle, macraqla ܡܰܥܪܰܩܠܶܗ، ܡܰܥܪܰܩܠܰܗ [crq III ܥܪܩ] entführen mahzam, coraq

macre, macro ܡܰܥܪܶܐ، ܡܰܥܪܐ - macrele, macrela ܡܰܥܪܶܠܶܗ، ܡܰܥܪܶܠܰܗ [cry III ܥܪܝ] (L.8) zu Mittag essen

macṣarto ܡܰܥܨܰܪܬܐ (f.), pl. macṣaryoṯe ܡܰܥܨܰܪܝܳܬ݂ܶܐ (Q.4,24) Kelter, Presse

madam ܡܰܕܰܐܡ da, weil | madam ḥawroni gëd ëzzën, ono ste gëd ëzzino ܡܰܕܰܐܡ ܚܰܘܪܳܢܝ ܓܷܕ ܐܷܙܙܷܢ، ܐܳܢܐ ܣܬܶܐ ܓܷܕ ܐܷܙܙܝܢܐ da meine Freunde gehen, werde auch ich gehen (Q.6,28)

madcar, madacro ܡܰܕܥܰܪ، ܡܰܕܰܥܪܐ - madcarle, madcarla ܡܰܕܥܰܪܠܶܗ، ܡܰܕܥܰܪܠܰܗ [dcr III ܕܥܪ] (L.6) antworten, erwidern | komadcarno (cal) ܟܳܡܰܕܥܰܪܢܐ (ܥܰܠ) ich antworte (auf) (L.24) zurückgeben, zurückbringen, zurückschicken | madcarlile yo ܡܰܕܥܰܪܠܝܠܶܗ ܝܐ ich gab es (das Buch) ihm zurück (G.23); lo kolozam madacratle ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܰܕܰܥܪܰܬܠܶܗ du brauchst es nicht zurückzugeben (L.24); madëcriwayle ܡܰܕܷܥܪܝܘܰܝܠܶܗ sie schickten ihn zurück (Q.6,34)

Madënḥo ܡܰܕܷܢܚܐ (m.) (L.19) Osten, Orient

Madënḥo Mëṣcoyo ܡܰܕܷܢܚܐ ܡܷܨܥܳܝܐ Mittlerer Osten, Vorderer Orient

madmax, madamxo ܡܰܕܡܰܟ، ܡܰܕܰܡܟ݂ܐ - madmaxle, madmaxla ܡܰܕܡܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܕܡܰܟ݂ܠܰܗ [dmx III ܕܡܟ݂] schlafen lassen, (jdm.) schlafen legen

madmax b ruḥe (Q.1,23) ܡܰܕܡܰܟ݂ ܒܪܘܚܶܗ so tun, als ob man schliefe

madrašto ܡܰܕܪܰܫܬܐ, pl. madëršoṯe ܡܰܕܷܪܫܳܬ݂ܶܐ, madrašyoṯe ܡܰܕܪܰܫܝܳܬ݂ܶܐ (L.4) Schule

madrašto celayto (L.20) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܥܶܠܰܝܬܐ Hochschule

madrašto du lišono ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܕܘ ܠܝܫܳܢܐ Sprachschule

madrašto du qloco (L.21) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ Fahrschule

madrašto mëṣcayto ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܡܷܨܥܰܝܬܐ Mittelschule

madrašto šarwayto (Q.9,5) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܫܰܪܘܰܝܬܐ Grundschule

madrašto trayoniṯo (L.20) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܬܪܰܝܳܢܝܬ݂ܐ Sekundarschule, Gymnasium

maḏëbro ܡܰܕ݂ܷܒܪܐ (m.), pl. maḏëbre ܡܰܕ݂ܷܒܪܶܐ (Q.8,58) Ebene, Steppe, Wüste

mafaṣḥono ܡܰܦܰܨܚܳܢܐ, f. mafaṣḥoniṯo ܡܰܦܰܨܚܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mafaṣḥone ܡܰܦܰܨܚܳܢܶܐ erfreulich | latyo ṭebo mafaṣḥono ܠܰܬܝܐ ܛܶܒܐ ܡܰܦܰܨܚܳܢܐ es ist keine erfreuliche Nachricht (L.14)

mafët, mafito ܡܰܦܷܬ، ܡܰܦܝܬܐ - mafëtle, mafëtla ܡܰܦܷܬܠܶܗ، ܡܰܦܷܬܠܰܗ [fyt III ܦܝܬ] vorbeiziehen lassen, durchlassen, durchwinken | mafitënne ܡܰܦܝܬܷܢܢܶܗ sie ließen sie (pl.) durch (Q.6,36)

mafsonuṯo ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ (f.) Erlaubnis, Genehmigung

mafsonuṯo du cwodo ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ ܕܘ ܥܘܳܕܐ Arbeitserlaubnis

mafsonuṯo lë fyošo ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ ܠܷܦܝܳܫܐ Aufenthaltserlaubnis

fsoso

magon ܡܰܓܳܢ (L.15) umsonst, kostenlos, gratis bälaš, zuze

magraš, magaršo ܡܰܓܪܰܫ، ܡܰܓܰܪܫܐ - magrašle, magrašla ܡܰܓܪܰܫܠܶܗ، ܡܰܓܪܰܫܠܰܗ [grš III ܓܪܫ] (G.14) ziehen lassen

mahwo ܡܰܗܘܐ [Inf. 'by/yhw I ܐܒܝ/ܝܗܘ] Geben

mahwo w šqolo ܡܰܗܘܐ ܘܫܩܳܠܐ Umgang | hawila mahwo w šqolo cam ṣawboye me briṯo kula ܗܰܘܝܠܰܗ ܡܰܗܘܐ ܘܫܩܳܠܐ ܥܰܡ ܨܰܘܒܳܝܶܐ ܡܶܐ ܒܪܝܬ݂ܐ ܟܘܠܰܗ sie hatte Umgang mit anderen internationalen Studierenden (L.20)

mahzam, mahazmo ܡܰܗܙܰܡ، ܡܰܗܰܙܡܐ - mahzamle, mahzamla ܡܰܗܙܰܡܠܶܗ، ܡܰܗܙܰܡܠܰܗ [hzm III ܗܙܡ] fliehen, flüchten | mahzamme mu aṯraṯṯe ܡܰܗܙܰܡܡܶܗ ܡܘ ܐܰܬ݂ܪܰܬ݂ܬ݂ܶܗ sie flüchteten aus ihrem Heimatland (Q.10,29) entführen coraq, macraq

maḥat, maḥto ܡܰܚܰܬ، ܡܰܚܬܐ - maḥatle, maḥatla ܡܰܚܰܬܠܶܗ، ܡܰܚܰܬܠܰܗ [ḥyt III ܚܝܬ] setzen, legen, stellen, hinstellen | am medone nacime komaḥtalle bas sale ܐܰܡ ܡܶܕܳܢܶܐ ܢܰܥܝܡܶܐ ܟܳܡܰܚܬܰܠܠܶܗ ܒܰܣ ܣܰܠܶܐ die kleineren Sachen legt sie in die Körbe (L.11); komaḥtënne u calofo baq qlubye ܟܳܡܰܚܬܷܢܢܶܗ ܐܘ ܥܰܠܳܦܐ ܒܰܩ ܩܠܘܒܝܶܐ sie stellen ihnen das Futter in die Käfige (L.22); maḥatli u danwayḏi bam maye ܡܰܚܰܬܠܝ ܐܘ ܕܰܢܘܰܝܕ݂ܝ ܒܰܡ ܡܰܝܶܐ ich tauchte meinen Schwanz ins Wasser (Q.1,79); maḥatle kul mede bë qḏoli ܡܰܚܰܬܠܶܗ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܒܷܩܕ݂ܳܠܝ er schob alles (die ganze Schuld) auf mich (Q.7,53) heftig schlagen | maḥatle aclan bu maḥyo ܡܰܚܰܬܠܶܗ ܐܰܥܠܰܢ ܒܘ ܡܰܚܝܐ er verpasste uns eine Tracht Prügel (Q.7,31)

maḥat bolo ܡܰܚܰܬ ܒܳܠܐ achten | komaḥto bolo cal ag gawne d këzzën cam ḥḏoḏe ܟܳܡܰܚܬܐ ܒܳܠܐ ܥܰܠ ܐܰܓ ܓܰܘܢܶܐ ܕܟܷܐܙܙܷܢ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie achtet auf die Farben, die zusammenpassen (L.11)

maḥës, maḥiso ܡܰܚܷܤ، ܡܰܚܝܣܐ - maḥësle, maḥësla ܡܰܚܷܣܠܶܗ، ܡܰܚܷܣܠܰܗ [ḥys III ܚܝܣ] aufwachen wecken, aufwecken | maḥësse cal qole du rucyo ܡܰܚܷܣܣܶܗ ܥܰܠ ܩܳܠܶܗ ܕܘ ܪܘܥܝܐ sie wurden von der Stimme des Hirten aufgeweckt (Q.2,32) (b-) bemerken, fühlen | komaḥësno b ruḥi ܟܳܡܰܚܷܣܢܐ ܒܪܘܚܝ ich (m.) habe das Gefühl (L.14)

maḥkäma ܡܰܚܟܱܡܰܐ (f.), pl. maḥkämat ܡܰܚܟܱܡܰܬ (Q.10,2) Gericht Gerichtsprozess beṯdino

maḥke, maḥko ܡܰܚܟܶܐ، ܡܰܚܟܐ - maḥkele, maḥkela ܡܰܚܟܶܠܶܗ، ܡܰܚܟܶܠܰܗ [ḥky III ܚܟܝ] (L.3) erzählen | gëd maḥkenanxu kul mede dë ḥzeli ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܰܢܟ݂ܘ ܟܠ ܡܶܕܶܐ ܕܷܚܙܶܠܝ ich (m.) werde euch erzählen, was ich alles gesehen habe (L.17); maḥki ëšmo ܡܰܚܟܝ ܐܷܫܡܐ erzähl ein wenig! (L.17); gëd maḥkenux mën yo i paluta ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܘܟ݂ ܡܷܢ ܝܐ ܐܝ ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ ich (m.) werde dir (m.) erzählen, was Paluta ist (Q.3,65)

maḥwe, maḥwo ܡܰܚܘܶܐ، ܡܰܚܘܐ - maḥwele, maḥwela ܡܰܚܘܶܠܶܗ، ܡܰܚܘܶܠܰܗ [ḥwy III ܚܘܝ] (L.6) zeigen | maḥwele u plan alle w šrëḥle u mede dë ršëmle ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܘ ܦ݁ܠܰܐܢ ܐܰܠܠܶܗ ܘܫܪܷܚܠܶܗ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܷܪܫܷܡܠܶܗ er zeigte ihnen den Plan und erklärte ihnen, was er gezeichnet hatte (L.6); maḥwele i taḥrazto li emo ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܝ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܠܝ ܐܶܡܐ er zeigte seiner Mutter das Programm (L.17); maḥwele aġuno ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܰܓ݂ܘܢܐ er zeigte Einsatz, er setzte sich ein (Q.9,83) erscheinen erkennbar sein, sichtbar sein | cal u surgoḏo komaḥwën ay yarḥe ܥܰܠ ܐܘ ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ ܟܳܡܰܚܘܷܢ ܐܰܝ ܝܰܪܚܶܐ im Kalender sind die Monate zu sehen (L.9); lo komaḥwe ṭawwo ܠܐ ܟܳܡܰܚܘܶܐ ܛܰܘܘܐ es ist nicht gut erkennbar (Q.5,66)

majbur ܡܰܔܒܘܪ (G.20) müssen, es ist Pflicht (dass) | majbur ëzzino li madrašto ܡܰܔܒܘܪ ܐܷܙܙܝܢܐ ܠܝ ܡܰܕܪܰܫܬܐ ich muss in die Schule gehen; majbur no dë mḥaḏrono ruḥilu buḥrono ܡܰܔܒܘܪ ܢܐ ܕܷܡܚܰܕ݂ܪܳܢܐ ܪܘܚܝ ܠܘ ܒܘܚܪܳܢܐ ich muss mich für die Prüfung vorbereiten; majbur yo d zawnina jule ḥaṯe lu ḥago ܡܰܔܒܘܪ ܝܐ ܕܙܰܘܢܝܢܰܐ ܔܘܠܶܐ ܚܰܬ݂ܶܐ ܠܘ ܚܰܓܐ es ist Pflicht, dass wir für die Party neue Kleidung kaufen

majburi ܡܰܔܒܘܪܝ (adj.) (Q.3,68) verpflichtend

majre, majro ܡܰܔܪܶܐ، ܡܰܔܪܐ - majrele, majrela ܡܰܔܪܶܠܶܗ، ܡܰܔܪܶܠܰܗ [jry III ܔܪܝ] sich trauen | lo komajro uxlo mede ܠܐ ܟܳܡܰܔܪܐ ܐܘܟ݂ܠܐ ܡܶܕܶܐ sie traut sich nicht, etwas zu essen (L.22); nošo lo majrele d soyëm mede ebe ܢܳܫܐ ܠܐ ܡܰܔܪܶܠܶܗ ܕܣܳܝܷܡ ܡܶܕܶܐ ܐܶܒܶܗ keiner traute sich, ihm etwas anzutun (Q.7,94)

makëfyono ܡܰܟܷܦܝܳܢܐ (adj.), f. makëfyoniṯo ܡܰܟܷܦܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. makëfyone ܡܰܟܷܦܝܳܢܶܐ (L.16) genug, ausreichend

makël, makilo ܡܰܟܷܠ، ܡܰܟܝܠܐ - makile, makila ܡܰܟܝܠܶܗ، ܡܰܟܝܠܰܗ [kyl III ܟܝܠ] messen mitakël

makëšrono (adj.), f. makëšroniṯo ܡܰܟܷܫܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. makëšrone ܡܰܟܷܫܪܳܢܶܐ erfolgreich, erfolgversprechend | komëtyaqnina gëd howe mazlo makëšrono w basimo ܟܳܡܷܬܝܰܩܢܝܢܰܐ ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܡܰܙܠܐ ܡܰܟܷܫܪܳܢܐ ܘܒܰܣܝܡܐ wir glauben, es wird eine erfolgreiche und schöne Reise (L.17)

makfe, makfo ܡܰܟܦܶܐ، ܡܰܟܦܐ - makfele, makfela ܡܰܟܦܶܠܶܗ، ܡܰܟܦܶܠܰܗ [kfy III ܟܦܝ] genügen, ausreichen | qayse d makfëllux hul d toyëm u saṯwo ܩܰܝܣܶܐ ܕܡܰܟܦܷܠܠܘܟ݂ ܗܘܠ ܕܬܳܝܷܡ ܐܘ ܣܰܬ݂ܘܐ Holz, das dir (m.) für den ganzen Winter ausreichen wird (Q.3,52)

makina ܡܰܟܝܢܰܐ (f.), pl. makinat ܡܰܟܝܢܰܬ (L.12) Maschine

makle, maklo ܡܰܟܠܶܐ، ܡܰܟܠܐ - maklele, maklela ܡܰܟܠܶܠܶܗ، ܡܰܟܠܶܠܰܗ [kly III ܟܠܝ] stoppen, anhalten abhalten (von), verbieten | qonuno d komakle mu mazlo du ṭuro ܩܳܢܘܢܐ ܕܟܳܡܰܟܠܶܐ ܡܘ ܡܰܙܠܐ ܕܘ ܛܘܪܐ ein Gesetz, das den Eintritt ins Gebirge verbietet (Q.7,15)

makrax, makarxo ܡܰܟܪܰܟ݂، ܡܰܟܰܪܟ݂ܐ - makraxle, makraxla ܡܰܟܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܟܪܰܟ݂ܠܰܗ [krx III ܟܪܟ݂] bewegen (tr.), führen | makrax u cebugro cal aṣ ṣërtoṯe! ܡܰܟܪܰܟ݂ ܐܘ ܥܶܒܘܓܪܐ ܥܰܠ ܐܰܨ ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ führe die Maus über die Bilder! herumführen | mhadyone d komakarxi aḏ ḏayfe ܡܗܰܕܝܳܢܶܐ ܕܟܳܡܰܟܰܪܟ݂ܝ ܐܰܕ݂ ܕ݂ܰܝܦܶܐ Touristenführer, die die Besucher herumführen (Q.8,11) (Film, Spiel) aufführen, vorführen korax

makre1, makro ܡܰܟܪܶܐ، ܡܰܟܪܐ - makrele, makrela ܡܰܟܪܶܠܶܗ، ܡܰܟܪܶܠܰܗ [kry III ܟܪܝ] kürzen, kurz machen, kürzen lassen | këbcono makrono u panṭron ܟܷܐܒܥܳܢܐ ܡܰܟܪܳܢܐ ܐܘ ܦ݁ܰܢܛܪܳܢ ich (f.) möchte die Hose kürzen lassen; makreyu ܡܰܟܪܶܝܘ kürzt! (G.23) kore2

makre2, makro ܡܰܟܪܶܐ، ܡܰܟܪܐ - makrele, makrela ܡܰܟܪܶܠܶܗ، ܡܰܟܪܶܠܰܗ vermieten | makralle u baytaṯṯe l ḥamšo ṣawboye ܡܰܟܪܰܠܠܶܗ ܐܘ ܒܰܝܬܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܠܚܰܡܫܐ ܨܰܘܒܳܝܶܐ sie vermieteten ihr Haus an fünf Studierende mieten | b Berlin makralle bayto ܒܒܶܪܠܝܢ ܡܰܟܪܰܠܠܶܗ ܒܰܝܬܐ in Berlin mieteten sie eine Wohnung/ein Haus (L.19) këre

maktub ܡܰܟܬܘܒ (m.), pl. maktubat ܡܰܟܬܘܒܰܬ, maketëb ܡܰܟܶܬܷܒ Brief | b maktub ܒܡܰܟܬܘܒ in einem Brief, brieflich (Q.6,17) egarṯo

makṯaw, makaṯwo ܡܰܟܬ݂ܰܘ، ܡܰܟܰܬ݂ܘܐ - makṯawle, makṯawla ܡܰܟܬ݂ܰܘܠܶܗ، ܡܰܟܬ݂ܰܘܠܰܗ [kṯw III ܟܬ݂ܘ] (L.17) schreiben lassen, (sich) anmelden | makṯawle ruḥe ܡܰܟܬ݂ܰܘܠܶܗ ܪܘܚܶܗ er meldete sich an (Q.9,6) koṯaw

maku, makiwo ܡܰܟܘ، ܡܰܟܝܘܐ - makule, makula ܡܰܟܘܠܶܗ، ܡܰܟܘܠܰܗ [kyw III ܟܝܘ] wehtun, jdm. schaden, verletzen

maku riše ܡܰܟܘ ܪܝܫܶܗ sich den Kopf zerbrechen | makiwiwayna rišan ܡܰܟܝܘܝܘܰܝܢܰܐ ܪܝܫܰܢ wir gaben uns Mühe (Q.4,19)

malax, malxo ܡܰܠܰܟ، ܡܰܠܟ݂ܐ - malaxle, malaxla ܡܰܠܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܠܰܟ݂ܠܰܗ [hlx II ܗܠܟ݂] (L.7) gehen, zu Fuß gehen, (Fahrzeug) fahren (intr.) (Geschäft, Arbeit) laufen | lašan i dukano malxo ṭawwo i Saro kocawdo me kule leba ܠܰܫܰܢ ܐܝ ܕܘܟܰܢܐ ܡܰܠܟ݂ܐ ܛܰܘܘܐ ܐܝ ܣܰܪܐ ܟܳܥܰܘܕܐ ܡܶܐ ܟܘܠܶܗ ܠܶܒܰܗ damit der Laden gut läuft, arbeitet Saro fleißig (wörtl.: von ihrem ganzen Herz). (L.11) = mhalax

malaxo ܡܰܠܰܟ݂ܐ (m.), pl. malaxe ܡܰܠܰܟ݂ܶܐ (Q.8,6) Engel

malëm, malimo ܡܰܠܷܡ، ܡܰܠܝܡܐ - malëmle, malëmla ܡܰܠܷܡܠܶܗ، ܡܰܠܷܡܠܰܗ [lym III ܠܝܡ] sammeln, pflücken, versammeln | malimiwa u ketono ܡܰܠܝܡܝܘܰܐ ܐܘ ܟܶܬܳܢܐ sie pflückten die Baumwolle (Q.6,11) zusammenbringen | malëmme ḥḏoḏe ܡܰܠܷܡܡܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie kamen zusammen (Q.6,49) = maltam

malëq, maliqo ܡܰܠܷܩ، ܡܰܠܝܩܐ - malëqle, malëqla ܡܰܠܷܩܠܶܗ، ܡܰܠܷܩܠܰܗ [lyq III ܠܝܩ] (L.9) passen | ṣërtoṯe, d komaliqi lu zabno di šato ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ ܕܟܳܡܰܠܝܩܝ ܠܘ ܙܰܒܢܐ ܕܝ ܫܰܬܐ Bilder, die zu den Jahreszeiten passen (L.9) sich geziemen

malëz, malizo ܡܰܠܷܙ، ܡܰܠܝܙܐ - malëzle, malëzla ܡܰܠܷܙܠܶܗ، ܡܰܠܷܙܠܰܗ [lyz III ܠܝܙ] sich beeilen | u taclo malëzle w azze gab i cezo ܐܘ ܬܰܥܠܐ ܡܰܠܷܙܠܶܗ ܘܐܰܙܙܶܗ ܓܰܒ ܐܝ ܥܶܙܐ der Fuchs beeilte sich und ging zur Ziege (Q.1,53)

malfoniṯo ܡܰܠܦܳܢܝܬ݂ܐ (f.), pl. malfënyoṯe ܡܰܠܦܷܢܝܳܬ݂ܶܐ (L.19) Lehrerin

malfono ܡܰܠܦܳܢܐ (m.), pl. malfone ܡܰܠܦܳܢܶܐ (L.4) Lehrer

malfonuṯo ܡܰܠܦܳܢܘܬ݂ܐ (f.) (L.3) Lehramt, Lehrersein

malḥaq, malaḥqo ܡܰܠܚܰܩ، ܡܰܠܰܚܩܐ - malḥaqle, malḥaqla ܡܰܠܚܰܩܠܶܗ، ܡܰܠܚܰܩܠܰܗ [lḥq III ܠܚܩ] bringen | malḥaqlilux u kṯowo ܡܰܠܚܰܩܠܝܠܘܟ݂ ܐܘ ܟܬ݂ܳܘܐ ich brachte dir (m.) das Buch erreichen schaffen | lo malḥaqla lu qṭoro ܠܐ ܡܰܠܚܰܩܠܰܗ ܠܘ ܩܛܳܪܐ sie hat den Zug verpasst (wörtl.: sie hat es bis zum Zug nicht geschafft) (+neg.) nicht abwarten können | law malḥaqwa d oṯe u bëṭlono du qayṭo ܠܐ ܡܰܠܚܰܩܘܰܐ ܕܐܳܬ݂ܶܐ ܐܘ ܒܷܛܠܳܢܐ ܕܘ ܩܰܝܛܐ er konnte die Sommerferien kaum abwarten (L.17)

malḥo ܡܰܠܚܐ (f.) (L.18) Salz

malkuṯo ܡܰܠܟܘܬ݂ܐ, pl. malkwoṯe ܡܰܠܟܘܳܬ݂ܶܐ (Q.10,88) Königreich Paradies

maltam, maltmo ܡܰܠܬܰܡ، ܡܰܠܬܡܐ - maltamle, maltamla ܡܰܠܬܰܡܠܶܗ، ܡܰܠܬܰܡܠܰܗ [ltm III ܠܬܡ] (L.13) sammeln, zusammenbringen, versammeln = malëm

malwaš, malawšo ܡܰܠܘܰܫ، ܡܰܠܰܘܫܐ - malwašle, malwašla ܡܰܠܘܰܫܠܶܗ، ܡܰܠܘܰܫܠܰܗ [lwš III ܠܘܫ] (L.6) anziehen (tr.), kleiden (tr.) ausstatten (Haus mit Möbel)

mama ܡܰܡܰܐ (L.22) Mama

mamlo ܡܰܡܠܐ (m.), pl. mamle ܡܰܡܠܶܐ Gespräch, Diskussion, Rede, Ausführung

obe mamlo ܐܳܒܶܐ ܡܰܡܠܐ eine Rede halten | hule mamlo ܗܘܠܶܗ ܡܰܡܠܐ er hielt eine Rede (Q.9,72)

mamno ܡܐܰܡܢܐ (adj.), f. mamanto ܡܐܰܡܰܢܬܐ, pl. mamne ܡܐܰܡܢܶܐ sicher | dukṯo mamanto ܕܘܟܬ݂ܐ ܡܐܰܡܰܢܬܐ abgesicherter Bereich, sicherer Ort (L.22)

mamro ܡܰܡܪܐ (m.), pl. mamre ܡܰܡܪܶܐ (L.24) Rede, Wort | u mamrayḏe ܐܘ ܡܰܡܪܰܝܕ݂ܶܗ sein Wort (Q.2,30)

cal u mamro (Q.8,31) ܥܰܠ ‌ܐܘ ܡܰܡܪܐ der Legende nach

mamṭe, mamṭo ܡܰܡܛܶܐ، ܡܰܡܛܐ - mamṭele, mamṭela ܡܰܡܛܶܠܶܗ، ܡܰܡܛܶܠܰܗ [mṭy III ܡܛܝ] bringen, mitbringen | mamṭelelan aš šušayat du ḥamro ܡܰܡܛܶܠܶܠܰܢ ܐܰܫ ܫܘܫܰܝܰܬ ܕܘ ܚܰܡܪܐ er brachte uns die Weinflaschen (L.23); gëd mamṭyallux laḥmo acmi ܓܷܕ ܡܰܡܛܝܰܠܠܘܟ ܠܰܚܡܐ ܐܰܥܡܝ ich (f.) werde dir (m.) Brot mitbringen (Q.1,11) holen mayte

mandilo ܡܰܢܕܝܠܐ (m.), pl. mandile ܡܰܢܕܝܠܶܐ (Q.2,42) Tuch

manḏaf, manḏfo ܡܰܢܕ݂ܰܦ، ܡܰܢܕ݂ܦܐ - manḏafle, manḏafla ܡܰܢܕ݂ܰܦܠܶܗ، ܡܰܢܕ݂ܰܦܠܰܗ [nḏf III ܢܕ݂ܦ] säubern, reinigen = mnaḏaf

manëk ܡܰܢܷܟ (L.10) von jenen me, hanëk

manëškoyo ܡܰܢܷܫܟܳܝܐ (adj.), f. manёškayto ܡܰܢܷܫܟܰܝܬܐ, pl. manёškoye ܡܰܢܷܫܟܳܝܶܐ (L.11) lila

manfac, manfco ܡܰܢܦܰܥ، ܡܰܢܦܥܐ - manfacle, manfacla ܡܰܢܦܰܥܠܶܗ، ܡܰܢܦܰܥܠܰܗ [nfc III ܢܦܥ] nützlich sein | u nawlo komanfac li nošuṯo kula ܐܘ ܢܰܘܠܐ ܟܳܡܰܢܦܰܥ ܠܝ ܢܳܫܘܬ݂ܐ ܟܘܠܰܗ das Internet nützt der ganzen Menschheit (Q.5,74)

maqarna ܡܰܩܰܐܪܢܰܐ (f.) (L.23) Nudeln

maqaṣ ܡܰܩܰܨ (m.), pl. maqaṣe ܡܰܩܰܨܶܐ (Q.1,44) Schere

maqbal, maqablo ܡܰܩܒܰܠ، ܡܰܩܰܒܠܐ - maqbele, maqbela ܡܰܩܒܶܠܶܗ، ܡܰܩܒܶܠܰܗ [qbl III ܩܒܠ] annehmen, akzeptieren, anerkennen | bu beṯṣawbo d Leiden maqëblalle ܒܘ ܒܶܝܬ݂ܨܰܘܒܐ ܕܠܶܝܕܷܢ ܡܰܩܷܒܠܰܠܠܶܗ sie wurde an der Universität Leiden angenommen (L.20)

maqbara ܡܰܩܒܰܪܰܐ (f.), pl. maqbarat ܡܰܩܒܰܪܰܬ (Q.3,117) Friedhof

maqëblo (adj.), f. maqbalto ܡܰܩܒܰܠܬܐ, pl. maqëble ܡܰܩܷܒܠܶܐ (L.3) akzeptabel, annehmbar zufriedenstellend, befriedigend

maqër, maqiro ܡܰܩܷܪ، ܡܰܩܝܪܐ - maqërle, maqërla ܡܰܩܝܪܐ، ܡܰܩܷܪܠܰܗ [qyr III ܩܝܪ] verraten, verpetzen | lo maqërli ܠܐ ܡܰܩܷܪܠܝ ich habe nicht verraten (Q.7,88)

maqëṯ, maqiṯo ܡܰܩܷܬ݂، ܡܰܩܝܬ݂ܐ - maqëṯle, maqëṯla ܡܰܩܷܬ݂ܠܶܗ، ܡܰܩܷܬ݂ܠܰܗ [qyṯ III ܩܝܬ݂] (Q.3,29) anzünden einschalten

maqlab, maqalbo ܡܰܩܠܰܒ، ܡܰܩܰܠܒܐ - maqlable, maqlabla ܡܰܩܠܰܒܠܶܗ، ܡܰܩܠܰܒܠܰܗ [qlb III ܩܠܒ] (G.14) umdrehen, wenden | d maqlab i sohduṯayḏe ܕܡܰܩܠܰܒ ܐܝ ܣܳܗܕܘܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ dass er seinen Führerschein (bzw. sein Zeugnis) anerkennen lässt (L.21)

maqlaḏ, maqalḏo ܡܰܩܠܰܕ݂، ܡܰܩܰܠܕ݂ܐ - maqlaḏle, maqlaḏla ܡܰܩܠܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܩܠܰܕ݂ܠܶܗ [qlḏ III ܩܠܕ݂] abschließen, verschließen | maqlaḏle i darga di dërto ܡܰܩܠܰܕ݂ܠܶܗ ܐܝ ܕܰܪܓܰܐ ܕܝ ܕܷܪܬܐ er verriegelte das Hoftor (Q.3,112)

maqraṭ, maqarṭo ܡܰܩܪܰܛ، ܡܰܩܰܪܛܐ - maqraṭle, maqraṭla ܡܰܩܪܰܛܠܶܗ، ܡܰܩܪܰܛܠܰܗ [qrṭ III ܩܪܛ] (G.14) frühstücken | maqraṭṭe marga du ceḏo ܡܰܩܪܰܛܛܶܗ ܡܰܪܓܰܐ ܕܘ ܥܶܕ݂ܐ sie aßen zum Frühstück Weihnachts-Marga (L.13)

maqraw, maqarwo ܡܰܩܪܰܘ، ܡܰܩܰܪܘܐ - maqrawle, maqrawla ܡܰܩܪܰܘܠܶܗ، ܡܰܩܪܰܘܠܰܗ [qrw III ܩܪܘ] (L.23) näher bringen | i taknoloġiya du muṭoyo komaqarwo an noše lë ḥḏoḏe ܐܝ ܬܰܟܢܳܠܳܓ݂ܝܝܰܐ ܕܘ ܡܘܛܳܝܐ ܟܳܡܰܩܰܪܘܐ ܐܰܢ ܢܳܫܶܐ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ die Kommunikationstechnologie bringt die Menschen einander näher (L.24) sich nähern

maqre, maqro ܡܰܩܪܶܐ، ܡܰܩܪܐ - maqrele, maqrela ܡܰܩܪܶܠܶܗ، ܡܰܩܪܶܠܰܗ [qry III ܩܪܝ] (L.23) unterrichten, lehren lesen lassen studieren lassen

maqṭac, maqaṭco ܡܰܩܛܰܥ، ܡܰܩܰܛܥܐ - maqṭacle, maqṭacla ܡܰܩܛܰܥܠܶܗ، ܡܰܩܛܰܥܠܰܗ [qṭc III ܩܛܥ] schneiden lassen buchen lassen (Ticket) | maqṭacce tre fёtqe ܡܰܩܛܰܥܥܶܗ ܬܪܶܐ ܦܷܬܩܶܐ sie ließen zwei Tickets kaufen

maqwe, maqwo ܡܰܩܘܶܐ، ܡܰܩܘܐ - maqwele, maqwela ܡܰܩܘܶܠܶܗ، ܡܰܩܘܶܠܰܗ [qwy III ܩܘܝ] (L.3) stärken, verbessern | maqwën i hiyuṯaṯṯe ܡܰܩܘܷܢ ܐܝ ܗܝܝܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ (dass) sie ihre Identität stärken (Q.9,120) qawyo, qowe

marca ܡܰܪܥܰܐ (f.) (L.12) Weide, Weideland

marcal, maraclo ܡܰܪܥܰܠ، ܡܰܪܰܥܠܐ - marcele, marcela ܡܰܪܥܶܠܶܗ، ܡܰܪܥܶܠܰܗ [rcl III ܪܥܠ] zittern, beben | gušmi komarcal ܓܘܫܡܝ ܟܳܡܰܪܥܰܠ mein Körper zittert (L.14)

marce, marco ܡܰܪܥܶܐ، ܡܰܪܥܐ - marcele, marcela ܡܰܪܥܶܠܶܗ، ܡܰܪܥܶܠܰܗ [rcy III ܪܥܝ] weiden (tr.) | komarcina u säwalayḏan ܟܳܡܰܪܥܝܢܰܐ ܐܘ ܣܱܘܰܐܠܰܝܕ݂ܰܢ wir weiden unser Vieh (Q.7,17)

marciṯo ܡܰܪܥܝܬ݂ܐ (f.), pl. marcyoṯe ܡܰܪܥܝܳܬ݂ܶܐ (Q.8,33) Diözese, Bistum ḥasyuṯo

Marde ܡܰܪܕܶܐ (Q.9,66) Mardin

marduṯo ܡܰܪܕܘܬ݂ܐ (f.), pl. mardwoṯe ܡܰܪܕܘܳܬ݂ܶܐ Kultur

marfe, marfo ܡܰܪܦܶܐ، ܡܰܪܦܐ - marfele, marfela ܡܰܪܦܶܠܶܗ، ܡܰܪܦܶܠܰܗ [rfy III ܪܦܝ] loslassen, verlassen | d rëḥmatle lo marfatle ܕܪܷܚܡܰܬܠܶܗ ܠܐ ܡܰܪܦܰܬܠܶܗ wenn du ihn liebst, verlasse ihn nicht (G.23) aufgeben | lo komarfinala ܠܐ ܟܳܡܰܪܦܝܢܰܠܰܗ wir lassen sie (sg.) nicht los, wir geben sie (sg.) nicht auf (Q.6,76) sich scheiden lassen | marfalle ḥḏoḏe ܡܰܪܦܰܠܠܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie ließen sich scheiden

marga ܡܰܪܓܰܐ Marga (Eintopf aus Fleisch und Zwiebeln, der traditionell zu Weihnachten gegessen wird)

Mar Gawriye ܡܰܪ ܓܰܘܪܝܝܶܐ (Q.3,108) Mor Gabriel (Kloster)

marġaš, maraġšo ܡܰܪܓ݂ܰܫ، ܡܰܪܰܓ݂ܫܐ - marġašle, marġašla ܡܰܪܓ݂ܰܫܠܶܗ، ܡܰܪܓ݂ܰܫܠܰܗ [rġš III ܪܓ݂ܫ] (L.15) fühlen, empfinden fühlen lassen, empfinden lassen

marham ܡܰܪܗܰܡ (m.), pl. marhame ܡܰܪܗܰܡܶܐ (L.14) Salbe, Creme

markaw, markwo ܡܰܪܟܰܘ، ܡܰܪܟܘܐ - markawle, markawla ܡܰܪܟܰܘܠܶܗ، ܡܰܪܟܰܘܠܰܗ [rkw III ܪܟܘ] (L.4) setzen, (aufeinander) legen | markawwe u rëcyonaṯṯe cal ܡܰܪܟܰܘܘܶܗ ܐܘ ܪܷܥܝܳܢܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܥܰܠ sie einigten sich auf (L.6); markawla ruḥa ܡܰܪܟܰܘܠܰܗ ܪܘܚܰܗ sie lebte sich ein (L.4)

marmaš, maramšo ܡܰܪܡܰܫ، ܡܰܪܰܡܫܐ - marmašle, marmašla ܡܰܪܡܰܫܠܶܗ، ܡܰܪܡܰܫܠܰܗ [rmš III ܪܡܫ] bewegen

marše ܡܰܪܫܶܐ (f.), pl. maršat ܡܰܪܫܰܬ Teppich

marwoḏo ܡܰܪܘܳܕ݂ܐ (m.), pl. marwoḏe ܡܰܪܘܳܕ݂ܶܐ Ohrring

mäsäla ܡܱܣܱܠܰܐ (Q.3,77) zum Beispiel

mäsäle ܡܱܣܱܠܶܐ, pl. mäsälat ܡܱܣܱܠܰܬ, mäsayël ܡܱܣܰܝܷܠ Angelegenheit, Sache, Geschichte | alfo mäsayël ܐܰܠܦܐ ܡܱܣܰܝܷܠ tausend Sachen, alles Mögliche (Q.6,59) ṣbuṯo

masëm, masimo ܡܰܣܷܡ، ܡܰܣܝܡܐ - masëmle, masëmla ܡܰܣܷܡܠܶܗ، ܡܰܣܷܡܠܰܗ [sym III ܣܝܡ] (G.19) machen lassen | masëmle i raḏayto ܡܰܣܷܡܠܶܗ ܐܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ er ließ das Auto reparieren (L.21)

masër, masiro ܡܰܣܷܪ، ܡܰܣܝܪܐ - masërle, masërla ܡܰܣܷܪܠܶܗ، ܡܰܣܷܪܠܰܗ [ʾsr III ܐܣܪ] binden, knoten verbinden = maṣër

masiro ܡܰܣܝܪܐ (adj.), f. masërto ܡܰܣܷܪܬܐ, pl. masire ܡܰܣܝܪܶܐ verbunden, gebunden abhängig (von) = maṣro

maslam, masalmo ܡܰܣܠܰܡ، ܡܰܣܰܠܡܐ - maslamle, maslamla ܡܰܣܠܰܡܠܶܗ، ܡܰܣܠܰܡܠܰܗ [slm III ܣܠܡ] übergeben, überreichen | komasalmënne lu polis ܟܳܡܰܣܰܠܡܷܢܢܶܗ ܠܘ ܦ݁ܳܠܝܣ sie übergeben sie (pl.) der Polizei (L.22); komasalmënne i egarṯo du Faṭëryarxo ܟܳܡܰܣܰܠܡܷܢܢܶܗ ܐܝ ܐܶܓܰܪܬ݂ܐ ܕܘ ܦܰܛܷܪܝܰܪܟ݂ܐ sie übergeben ihnen den Brief des Patriarchen (L.22)

mastar, masatro ܡܰܣܬܰܪ، ܡܰܣܰܬܪܐ - mastarle, mastarla ܡܰܣܬܰܪܠܶܗ، ܡܰܣܬܰܪܠܰܗ [str III ܣܬܪ] schützen, beschützen, bewahren | Aloho mastar u camayḏan ܐܰܠܳܗܐ ܡܰܣܬܰܪ ܐܘ ܥܰܡܰܝܕ݂ܰܢ Gott schütze unser Volk

mastro ܡܰܣܬܪܐ (adj.), f. mastarto ܡܰܣܬܰܪܬܐ, pl. mastre ܡܰܣܬܪܶܐ geschützt

masu, masiwo ܡܰܣܘ، ܡܰܣܝܘܐ - masule, masula ܡܰܣܘܠܶܗ، ܡܰܣܘܠܰܗ [syw III ܣܝܘ] alt werden | masuwe ܡܰܣܘܘܶܗ sie sind alt geworden (L.3)

maswac, masawco ܡܰܣܘܰܥ، ܡܰܣܰܘܥܐ - maswacle, maswacla ܡܰܣܘܰܥܠܶܗ، ܡܰܣܘܰܥܠܰܗ [swc III ܣܘܥ] (Q.3,87) sättigen sawico, sowac

maṣër, maṣiro ܡܰܨܷܪ، ܡܰܨܝܪܐ - maṣërle, maṣërla ܡܰܨܷܪܠܶܗ، ܡܰܨܷܪܠܰܗ [ṣyr III ܨܝܪ] binden, knoten verbinden = masër

maṣëṯ, maṣiṯo ܡܰܨܷܬ݂، ܡܰܨܝܬ݂ܐ - maṣëṯle, maṣëṯla ܡܰܨܷܬ݂ܠܶܗ، ܡܰܨܷܬ݂ܠܰܗ [ṣyṯ III ܨܝܬ݂] (+ cal, L.8) zuhören, hören (auf) | maṣiṯiwayna cal zmaryoṯe mu radyo ܡܰܨܝܬ݂ܝܘܰܝܢܰܐ ܥܰܠ ܙܡܰܪܝܳܬ݂ܶܐ ܡܘ ܪܰܐܕܝܐ wir hörten Musik vom Radio (Q.5,17); lo maṣëṯle acli ܠܐ ܡܰܨܷܬ݂ܠܶܗ ܐܰܥܠܝ er hörte nicht auf mich (Q.7,54) befolgen, akzeptieren

maṣraf ܡܰܨܪܰܦ, pl. maṣrafe ܡܰܨܪܰܦܶܐ Kosten, Ausgaben | maṣraf du gëdšo ܡܰܨܪܰܦ ܕܘ ܓܷܕܫܐ Kosten des Unfall(schaden)s (L.21)

maṣro ܡܰܨܪܐ, f. maṣërto ܡܰܨܷܪܬܐ, pl. maṣre ܡܰܨܪܶܐ verbunden, gebunden geknotet abhängig (von) | aḥ ḥayayḏan maṣre ne bam maye ܐܰܚ ܚܰܝܰܝܕ݂ܰܢ ܡܰܨܪܶܐ ܢܶܐ ܒܰܡ ܡܰܝܶܐ unser Leben hängt vom Wasser ab (L.18) = masiro

mašëġ, mašiġo ܡܰܫܷܓ݂، ܡܰܫܝܓ݂ܐ - mašëġle, mašëġla ܡܰܫܷܓ݂ܠܶܗ، ܡܰܫܷܓ݂ܠܰܗ [šyġ III ܫܝܓ݂] waschen | mašëġ iḏe w foṯe ܡܰܫܷܓ݂ ܐܝܕ݂ܶܗ ܘܦܳܬ݂ܶܗ wasche ihm die Hände und das Gesicht (Q.7,89)

mašëk, mašiko ܡܰܫܷܟ، ܡܰܫܝܟܐ - mašëkle, mašëkla ܡܰܫܝܟܐ، ܡܰܫܷܟܠܰܗ [šyk III ܫܝܟ] (Q.9,52) bemerken

mašër1, maširo ܡܰܫܷܪ، ܡܰܫܝܪܐ - mašërle, mašërla ܡܰܫܷܪܠܶܗ، ܡܰܫܷܪܠܰܗ [šyr III ܫܝܪ] glauben, denken

mašër2, maširo ܡܰܫܷܪ، ܡܰܫܝܪܐ - mašërle, mašërla ܡܰܫܷܪܠܶܗ، ܡܰܫܷܪܠܰܗ [šyr III ܫܝܪ] (+ cal) Rat geben, beraten mšawar

mašfac, mašafco ܡܰܫܦܰܥ، ܡܰܫܰܦܥܐ - mašfacle, mašfacla ܡܰܫܦܰܥܠܶܗ، ܡܰܫܦܰܥܠܰܗ [šfc III ܫܦܥ] verbringen | lašan d mašafci u yawmaṯṯe u xalyo basimo ܠܰܫܰܢ ܕܡܰܫܰܦܥܝ ܐܘ ܝܰܘܡܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܐܘ ܟ݂ܰܠܝܐ ܒܰܣܝܡܐ um ihren freien Tag zu genießen (L.8); kiban mašafcina u yawmayḏan bi ganṯo daḥ ḥäyewën ܟܝܒܰܢ ܡܰܫܰܦܥܝܢܰܐ ܐܘ ܝܰܘܡܰܝܕ݂ܰܢ ܒܝ ܓܰܢܬ݂ܐ ܕܰܚ ܚܱܝܶܘܷܢ wir können unseren Tag im Zoo verbringen (L.22) vorbeiziehen lassen

maške, maško ܡܰܫܟܶܐ، ܡܰܫܟܶܐ - maškele, maškela ܡܰܫܟܶܠܶܗ، ܡܰܫܟܶܠܰܗ (+ cal) anklagen, anzeigen | d maškën acle ܕܡܰܫܟܷܢ ܐܰܥܠܶܗ wenn sie ihn anzeigen (Q.7,95)

mašqal, mašaqlo ܡܰܫܩܰܠ، ܡܰܫܰܩܠܐ - mašqele, mašqela ܡܰܫܩܶܠܶܗ، ܡܰܫܩܶܠܰܗ [šql III ܫܩܠ] (L.20) kaufen lassen nehmen lassen

mašraq, mašarqo ܡܰܫܪܰܩ، ܡܰܫܰܪܩܐ - mašraqle, mašraqla ܡܰܫܪܰܩܠܶܗ، ܡܰܫܪܰܩܠܰܗ [šrq III ܫܪܩ] (Q.2,36) pfeifen (Flöte) spielen

mašruqo ܡܰܫܪܘܩܐ (m.), pl. mašruqe ܡܰܫܪܘܩܶܐ Flöte

maštyo ܡܰܫܬܝܐ Getränk (oft alkoholisch)

matëryal ܡܰܬܷܪܝܰܐܠ (m.), pl. matëryale ܡܰܬܷܪܝܰܠܶܐ Material

matfuniye ܡܰܬܦܘܢܝܝܶܐ (f.) Gemüseeintopf

maṭbacṯo ܡܰܛܒܰܥܬ݂ܐ (f.), pl. maṭbacyoṯe ܡܰܛܒܰܥܝܳܬ݂ܶܐ Druckerei

maṭbax ܡܰܛܒܰܟ (m.), pl. maṭbaxe ܡܰܛܒܰܟ݂ܶܐ Küche

maṭër, maṭiro ܡܰܛܷܪ، ܡܰܛܝܪܐ - maṭërle, maṭërla ܡܰܛܷܪܠܶܗ، ܡܰܛܷܪܠܰܗ [ṭyr III ܛܝܪ] fliegen lassen vergehen lassen (Schlaf)

maṭro ܡܰܛܪܶܐ (m.), pl. maṭre ܡܰܛܪܶܐ (L.9) Regen | maṭre ḥiṣe ܡܰܛܪܶܐ ܚܝܨܶܐ starke Regenfälle (L.18)

moḥe maṭro ܡܳܚܶܐ ܡܰܛܪܐ regnen | moḥewa maṭro ܡܳܚܶܘܰܐ ܡܰܛܪܐ es regnete (Q.3,1)

oṯe maṭro (L.18) ܐܳܬ݂ܶܐ ܡܰܛܪܐ regnen

maṭyo ܡܰܛܝܐ (adj.), f. mṭiṯo ܡܛܝܬ݂ܐ, pl. maṭye ܡܰܛܝܶܐ reif

maṯyo ܡܰܬ݂ܝܐ [Inf. ʾṯy I ܐܬ݂ܝ] Kommen, Besuch | u maṯyaṯxu ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܰܬ݂ܟ݂ܘ euer Kommen (L.12); u maṯyayḏux ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܰܝܕ݂ܘܟ dein (m.) Besuch (Q.3,37)

mawbal, mawblo ܡܰܘܒܰܠ، ܡܰܘܒܠܐ - mawbele, mawbela ܡܰܘܒܶܠܶܗ، ܡܰܘܒܶܠܰܗ [ybl III ܝܒܠ] mitnehmen hinbringen, wegbringen | mawballallan li fabriqa ܡܰܘܒܰܠܠܰܠܠܰܢ ܠܝ ܦܰܒܪܝܩܰܐ sie brachten uns zur Fabrik (Q.6,40) = mobal

mawde, mawdo ܡܰܘܕܶܐ، ܡܰܘܕܐ - mawdele, mawdela ܡܰܘܕܶܠܶܗ، ܡܰܘܕܶܠܰܗ [ydy III ܝܕܝ] danken | kul nošo mawdele l Aloho ܟܘܠ ܢܳܫܐ ܡܰܘܕܶܠܶܗ ܠܰܐܠܳܗܐ alle dankten Gott (Q.8,75) tawdi

mawḏac, mawḏco ܡܰܘܕ݂ܰܥ، ܡܰܘܕ݂ܥܐ - mawḏacle, mawḏacla ܡܰܘܕ݂ܰܥܠܶܗ، ܡܰܘܕ݂ܰܥܠܰܗ [ʾḏc III ܐܕ݂ܥ] (L.3) informieren, benachrichtigen, ankündigen

mawḏac ruḥe ܡܰܘܕ݂ܰܥ ܪܘܚܶܗ sich vorstellen | bu dawrano yalëf aydarbo mawḏac ruḥe ܒܘ ܕܰܘܪܰܢܐ ܝܰܠܶܦ ܐܰܝܕܰܪܒܐ ܡܰܘܕ݂ܰܥ ܪܘܚܶܗ in diesem Kurs lernte er sich vorzustellen (L.3)

mawḏconuto ܡܰܘܕ݂ܥܳܢܘܬ݂ܐ (f.), pl. mawḏcënwoṯe ܡܰܘܕ݂ܥܷܢܘܳܬ݂ܶܐ (L.17) Auskunft, Information, Ankündigung

mawfaq, mawfqo ܡܰܘܦܰܩ، ܡܰܘܦܩܐ - mawfaqle, mawfaqla ܡܰܘܦܰܩܠܶܗ، ܡܰܘܦܰܩܠܰܗ [nfq III ܢܦܩ] (G.18) hervorbringen, herausbringen | mšatasse madrašyoṯe iḏice d mawfaqqe malfone rabe ܡܫܰܬܰܣܣܶܗ ܡܰܕܪܰܫܝܳܬ݂ܶܐ ܐܝܕ݂ܝܥܶܐ ܕܡܰܘܦܰܩܩܶܗ ܡܰܠܦܳܢܶܐ ܪܰܒܶܐ sie haben bekannte Schulen gegründet, die große Lehrer hervorgebracht haben (L.19) vertreiben | mawfaqqallan mu aṯrayḏan ܡܰܘܦܰܩܩܰܠܠܰܢ ܡܘ ܐܰܬ݂ܪܰܝܕ݂ܰܢ sie haben uns aus unserer Heimat vertrieben veröffentlichen | mawfaqla qonuno ܡܰܘܦܰܩܠܰܗ ܩܳܢܘܢܐ sie erließ ein Gesetz (Q.9,78) = mofaq

mawhabṯo ܡܰܘܗܰܒܬ݂ܐ (f.), pl. mawëhboṯe ܡܰܘܷܗܒܳܬ݂ܶܐ (L.20) Gabe, Talent

mawkal, mawklo ܡܰܘܟܰܠ، ܡܰܘܟܰܠ - mawkele, mawkela ܡܰܘܟܶܠܶܗ، ܡܰܘܟܶܠܰܗ [ʾkl III ܐܟܠ] (G.18) füttern versorgen

mawlaḏ, mawlḏo ܡܰܘܠܰܕ݂، ܡܰܘܠܕ݂ܐ - mawlaḏle, mawlaḏla ܡܰܘܠܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܘܠܰܕ݂ܠܰܗ [ylḏ III ܝܠܕ݂] (f.) gebären zeugen howele

mawlaf, mawlfo ܡܰܘܠܰܦ، ܡܰܘܠܦܐ - mawlafle, mawlafla ܡܰܘܠܰܦܠܶܗ، ܡܰܘܠܰܦܠܰܗ [ylf III ܝܠܦ] (G.18) unterrichten, lehren informieren = molaf

mawloḏo ܡܰܘܠܳܕ݂ܐ (m.), pl. mawloḏe ܡܰܘܠܳܕ݂ܶܐ (L.9) Geburt Geburtstag | u mawloḏayḏax ܐܘ ܡܰܘܠܳܕ݂ܰܝܕ݂ܰܟ݂ dein (f.) Geburtstag

yawmo d mawloḏo ܝܰܘܡܐ ܕܡܰܘܠܳܕ݂ܐ Geburtstag

mawqaḏ, mawqḏo ܡܰܘܩܰܕ݂، ܡܰܘܩܕ݂ܐ - mawqaḏle, mawqaḏla ܡܰܘܩܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܘܩܰܕ݂ܠܰܗ [yqḏ III ܝܩܕ݂] verbrennen (tr.) | noše noše komawqḏi ruḥayye ܢܳܫܶܐ ܢܳܫܶܐ ܟܳܡܰܘܩܕ݂ܝ ܪܘܚܰܝܝܶܗ manche Leute verbrennen sich selbst (dabei) (L.13)

mawrax, mawrxo ܡܰܘܪܰܟ݂، ܡܰܘܪܟ݂ܐ - mawraxle, mawraxla ܡܰܘܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܘܪܰܟ݂ܠܰܗ [yrx III ܝܪܟ݂] verlängern = morax

mawṣe, mawṣyo ܡܰܘܨܶܐ، ܡܰܘܨܝܐ - mawṣele, mawṣela ܡܰܘܨܶܠܶܗ، ܡܰܘܨܶܠܰܗ [wṣy III ܘܨܝ] (L.13) bestellen beauftragen

mawtaw, mawtwo ܡܰܘܬܰܘ، ܡܰܘܬܰܘ - mawtawle, mawtawla ܡܰܘܬܰܘܠܶܗ، ܡܰܘܬܰܘܠܰܗ [ytw III ܝܬܘ] (G.20) setzen, aufstellen, aufsetzen = motaw

mawto (m.) (L.4) Tod moyaṯ

mawxa ܡܰܘܟ݂ܰܐ (L.11) deshalb, deswegen hawxa

maxëf, maxifo ܡܰܟ݂ܷܦ، ܡܰܟ݂ܝܦܐ - maxëfle, maxëfla ܡܰܟ݂ܷܦܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܷܦܠܰܗ [xyf III ܟ݂ܝܦ] (L.7) erleichtern

maxlaṣ, maxalṣo ܡܰܟ݂ܠܰܨ، ܡܰܟ݂ܰܠܨܐ - maxlaṣle, maxlaṣla ܡܰܟ݂ܠܰܨܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܠܰܨܠܰܗ [xlṣ III ܟ݂ܠܨ] (L.24) retten | lašan maxalṣi u qaṭco me feme du dewo ܠܰܫܰܢ ܡܰܟ݂ܰܠܨܝ ܐܘ ܩܰܛܥܐ ܡܶܐ ܦܶܡܶܗ ܕܘ ܕܶܘܐ damit sie die Herde vor dem Angriff des Wolfs retten (Q.2,35); i šroġaṯe maxlaṣlalan mi cëtma ܐܝ ܫܪܳܓ݂ܰܬ݂ܶܐ ܡܰܟ݂ܠܰܨܠܰܠܰܢ ܡܝ ܥܷܬܡܰܐ diese Leuchte rettete uns vor der Finsternis (Q.3,34); maxlaṣxulli i kaččëkaṯe ܡܰܟ݂ܠܰܨܟ݂ܘܠܠܝ ܐܝ ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܰܬ݂ܶܐ ihr habt mir dieses Mädchen gerettet (Q.6,78) beenden, abschließen

maxle, maxlo ܡܰܟ݂ܠܶܐ، ܡܰܟ݂ܠܐ - maxlele, maxlela ܡܰܟ݂ܠܶܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܠܶܠܰܗ [xly III ܟ݂ܠܝ] leeren xole

maxraj, maxarjo ܡܰܟ݂ܪܰܔ، ܡܰܟ݂ܰܪܔܐ - maxrajle, maxrajla ܡܰܟ݂ܪܰܔܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܪܰܔܠܰܗ [xrj III ܟ݂ܪܔ] ausgeben | maxrajlan ak kallawat diḏan bi šuqo d Ḥälab ܡܰܟ݂ܪܰܔܠܰܢ ܐܰܟ ܟܰܠܠܰܘܰܬ ܕܝܕ݂ܰܢ ܒܝ ܫܘܩܐ ܕܚܱܠܰܒ wir gaben unser Geld auf dem Markt von Aleppo aus (Q.6,60)

maxtabzabno ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܐ (m.) (L.19) Geschichte

maxtabzabnoyo ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܳܝܐ (adj.), f. maxtabzabnayto ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܰܝܬܐ, pl. maxtabzabnoye ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܳܝܶܐ historisch maxtabzabno

maye ܡܰܝܶܐ (pl.) (L.18) Wasser Saft

maye cṣire (L.23) ܡܰܝܶܐ ܥܨܝܪܶܐ Saft

maye dac cënwe (Q.4,26) ܡܰܝܶܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ Traubensaft

maye daf fire (L.23) ܡܰܝܶܐ ܕܰܦ ܦܝܪܶܐ Fruchtsaft, Obstsaft

maye galuḏe (L.18) ܡܰܝܶܐ ܓܰܠܘܕ݂ܶܐ gefrorenes Wasser

maye ḥalye (L.18) ܡܰܝܶܐ ܚܰܠܝܶܐ Süßwasser, süßes Wasser

maye ḥarufe (L.23) ܡܰܝܶܐ ܚܰܪܘܦܶܐ Sprudelwasser

maye jamude (Q.1,80) ܡܰܝܶܐ ܔܰܡܘܕܶܐ kaltes Wasser

maye lahgoye (L.18) ܡܰܝܶܐ ܠܰܗܓܳܝܶܐ gasförmiges Wasser, Wasserdampf

maye maluḥe (L.18) ܡܰܝܶܐ ܡܰܠܘܚܶܐ Salzwasser, salziges Wasser

maye naḏife (L.18) ܡܰܝܶܐ ܢܰܕ݂ܝܦܶܐ sauberes Wasser

maye šalye (L.23) ܡܰܝܶܐ ܫܰܠܝܶܐ stilles Wasser

maye xayore (L.18) ܡܰܝܶܐ ܟ݂ܰܝܳܪܶܐ fließendes Wasser

mayko ܡܰܝܟܐ (L.3) woher | mayko lux…? ܡܰܝܟܐ ܠܘܟ݂...؟ woher hast du (m.) …? (Q.1,78) ayko

mayte, mayto ܡܰܝܬܶܐ، ܡܰܝܬܐ - maytele, maytela ܡܰܝܬܶܠܶܗ، ܡܰܝܬܶܠܰܗ [ʾty III ܐܬܝ] (G.17) bringen, mitbringen, kommen lassen mamṭe

mäzäle ܡܱܙܱܠܶܐ (f.), pl. mäzälat ܡܱܙܱܠܰܬ (Q.3,19) Zimmer, Raum qelayto

mazcaq, mazacqo ܡܰܙܥܰܩ، ܡܰܙܰܥܩܐ - mazcaqle, mazcaqla ܡܰܙܥܰܩܠܶܗ، ܡܰܙܥܰܩܠܰܗ [zcq III ܙܥܩ] schreien | an nacime mazcaqqe ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܡܰܙܥܰܩܩܶܗ die Kinder schrien (L.22)

mazëc, mazico ܡܰܙܷܥ، ܡܰܙܝܥܐ - mazëcle, mazëcla ܡܰܙܷܥܠܶܗ، ܡܰܙܷܥܠܰܗ [zyc III ܙܝܥ] beängstigen, Angst einjagen | am maye me gabo ste komazici ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܡܶܐ ܓܰܒܐ ܣܬܶܐ ܟܳܡܰܙܝܥܝ das Wasser ist andererseits auch beängstigend (L.18) zoyac

mazicono ܡܰܙܝܥܳܢܐ (adj.), f. maziconiṯo ܡܙܝܥܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mazicone ܡܰܙܝܥܳܢܶܐ furchtbar, furchterregend, angsteinflößend | koqoyam calcole mazicone ܟܳܩܳܝܰܡ ܥܰܠܥܳܠܶܐ ܡܰܙܝܥܳܢܶܐ es kommt zu furchterregenden Stürmen (L.18)

mazlo ܡܰܙܠܐ [Inf. ʾzl I ܐܙܠ] (L.8) Gehen, Weggehen Ausflug, Reise

mazlo w maṯyo (L.21) Kommen und Gehen, hin und her Straße mit Gegenverkehr

mazracto ܡܰܙܪܰܥܬܐ (f.), pl. mazracyoṯe ܡܰܙܪܰܥܝܳܬ݂ܶܐ (L.12) Bauernhof, Farm

mbane, mbanyo ܡܒܰܢܶܐ، ܡܒܰܢܝܐ - mbanele, mbanela ܡܒܰܢܶܠܶܗ، ܡܒܰܢܶܠܰܗ [bny II ܒܢܝ] zählen | mbaneyu! ܡܒܰܢܶܝܘ zählt! (G.23)

mbarax, mbarxo ܡܒܰܪܰܟ݂، ܡܒܰܪܟ݂ܐ - mbaraxle, mbaraxla ܡܒܰܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܒܰܪܰܟ݂ܠܰܗ [brx II ܒܪܟ݂] segnen | Aloho mbarëx aclux ܐܰܠܳܗܐ ܡܒܰܪܷܟ݂ ܐܰܥܠܘܟ݂ Gott segne dich (m.)! (Q.3,42) trauen (kirchlich)

mbarbaz, mbarbzo ܡܒܰܪܒܰܙ، ܡܒܰܪܒܙܐ - mbarbazle, mbarbazla ܡܒܰܪܒܰܙܠܶܗ، ܡܒܰܪܒܰܙܠܶܗ [brbz II ܒܪܒܙ] (L.24) verbreiten, verteilen, ausbreiten

mbaṭal, mbaṭlo ܡܒܰܛܰܠ، ܡܒܰܛܠܐ - mbaṭele, mbaṭela ܡܒܰܛܶܠܶܗ، ܡܒܰܛܶܠܰܗ [bṭl II ܒܛܠ] aufhören | mbaṭeli ܡܒܰܛܶܠܝ ich gab auf, ich kündigte (die Arbeitsstelle) (Q.10,96) abbrechen | mbaṭela i qrayto ܡܒܰܛܶܠܰܗ ܐܝ ܩܪܰܝܬܐ sie brach das Studium ab (L.20)

mbayno ܡܒܰܝܢܐ (adj.), f. mbayanto ܡܒܰܝܰܢܬܐ, pl. mbayne ܡܒܰܝܢܶܐ (L.9) sichtbar besonders angesehen

mbayzar, mbayzro ܡܒܰܝܙܰܪ، ܡܒܰܝܙܪܐ - mbayzarle, mbayzarla ܡܒܰܝܙܰܪܠܶܗ، ܡܒܰܝܙܰܪܠܰܗ [byzr ܒܝܙܪ] (L.6) verhandeln | mbayzarre cam šërkat ġäläbe ܡܒܰܝܙܰܪܪܶܗ ܥܰܡ ܫܷܪܟܰܬ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ sie verhandelten mit vielen Firmen (L.6)

mcadal, mcadlo ܡܥܰܕܰܠ، ܡܥܰܕܠܐ - mcadele, mcadela ܡܥܰܕܶܠܶܗ، ܡܥܰܕܶܠܰܗ [cdl II ܥܕܠ] zurechtmachen, verbessern, herrichten

mcadronuṯo ܡܥܰܕܪܳܢܘܬ݂ܐ (f.) Hilfe, Unterstützung

mcalaq, mcalqo ܡܥܰܠܰܩ، ܡܥܰܠܩܐ - mcalaqle, mcalaqla ܡܥܰܠܰܩܠܶܗ، ܡܥܰܠܰܩܠܰܗ [clq II ܥܠܩ] (L.11) aufhängen

mcawan, mcawno ܡܥܰܘܰܢ، ܡܥܰܘܢܐ - mcawanle, mcawanla ܡܥܰܘܰܢܠܶܗ، ܡܥܰܘܰܢܠܰܗ [cwn II ܥܘܢ] (L.10) helfen, unterstützen, sich kümmern um | häka mcawannallan, lo kofoyaš qëṭro ܗܱܟܰܐ ܡܥܰܘܰܢܢܰܠܠܰܢ، ܠܐ ܟܳܦܳܝܰܫ ܩܷܛܪܐ falls sie uns helfen, bleibt kein Problem mehr (L.19); kibi mcawnallax? ܟܝܒܝ ܡܥܰܘܢܰܠܠܰܟ݂؟ kann ich (f.) dir (f.) helfen? (L.23); komcawnutu (komcawnitu) ܟܳܡܥܰܘܢܘܬܘ (ܟܳܡܥܰܘܢܝܬܘ) ihr kollaboriert mit, ihr unterstützt (Q.7,48)

mcayaḏ, mcayḏo ܡܥܰܝܰܕ، ܡܥܰܝܕ݂ܐ - mcayaḏle, mcayaḏla ܡܥܰܝܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܥܰܝܰܕ݂ܠܰܗ [cyḏ II ܥܝܕ݂] feiern (zum Fest) gratulieren | lašan dë mcayḏi ḥḏoḏe ܠܰܫܰܢ ܕܷܡܥܰܝܕ݂ܝ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ damit sie einander (zum Fest) gratulieren (L.13) ceḏo

mcayan, mcayno ܡܥܰܝܰܢ، ܡܥܰܝܢܐ - mcayanle, mcayanla ܡܥܰܝܰܢܠܶܗ، ܡܥܰܝܰܢܠܰܗ [cyn II ܥܝܢ] untersuchen, inspizieren | u taxtor komcayan u kayiwo ܐܘ ܬܰܟ݂ܬܳܪ ܟܳܡܥܰܝܰܢ ܐܘ ܟܰܝܝܘܐ der Arzt untersucht den Patienten (L.14); hul d lo mcaynënne ܗܘܠ ܕܠܐ ܡܥܰܝܢܷܢܢܶܗ bevor sie sie (pl.) nicht untersucht haben (Q.6,30)

mcayäna ܡܥܰܝܱܢܰܐ (f.), pl. mcayänat ܡܥܰܝܱܢܰܬ Untersuchung

soyam mcayäna ܣܳܝܰܡ ܡܥܰܝܱܢܰܐ untersuchen | simënne mcayäna ܣܝܡܷܢܢܶܗ ܡܥܰܝܱܢܰܐ sie untersuchten sie (pl.) ärztlich (Q.6,31)

mcayar, mcayro ܡܥܰܝܰܪ، ܡܥܰܝܪܐ - mcayarle, mcayarla ܡܥܰܝܰܪܠܶܗ، ܡܥܰܝܰܪܠܰܗ [cyr II ܥܝܪ] ordnen, plannen | an nacime lo mcayarre mede ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܠܐ ܡܥܰܝܰܪܪܶܗ ܡܶܕܶܐ die Kinder haben nichts geplant (L.13) einstellen (Uhr)

mcazam, mcazmo ܡܥܰܙܰܡ، ܡܥܰܙܡܐ - mcazamle, mcazamla ܡܥܰܙܰܡܠܶܗ، ܡܥܰܙܰܡܠܰܗ [czm II ܥܙܡ] einladen | kiban mcazminanne lu muklo ܟܝܒܰܢ ܡܥܰܙܡܝܢܰܢܢܶܗ ܠܘ ܡܘܟܠܐ wir können sie (pl.) zum Essen einladen (L.23); kobacno dë mcazamnolax lu muroyo di zmarto ܟܳܐܒܰܥܢܐ ܕܷܡܥܰܙܰܡܢܳܠܰܟ݂ ܠܘ ܡܘܪܳܝܐ ܕܝ ܙܡܰܪܬܐ ich möchte dich (f.) zum Gesangswettbewerb einladen (L.24)

mdabar, mdabro ܡܕܰܒܰܪ، ܡܕܰܒܪܐ - mdabarle, mdabarla ܡܕܰܒܰܪܠܶܗ، ܡܕܰܒܰܪܠܰܗ [dbr II ܕܒܪ] leiten, führen, kontrollieren | u muḥo komdabar u gušmo kule ܐܘ ܡܘܚܐ ܟܳܡܕܰܒܰܪ ܐܘ ܓܘܫܡܐ ܟܘܠܶܗ das Gehirn kontrolliert den ganzen Körper (L.7)

mdabrono ܡܕܰܒܪܳܢܐ, f. mdabroniṯo ܡܕܰܒܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mdabrone ܡܕܰܒܪܳܢܶܐ (L.11) Leiter, Führer

mdabronoiṯ ܡܕܰܒܪܳܢܳܐܝܬ݂ (adv.) administrativ, verwaltungstechnisch

mdafac, mdafco ܡܕܰܦܰܥ، ܡܕܰܦܥܐ - mdafacle, mdafacla ܡܕܰܦܰܥܠܶܗ، ܡܕܰܦܰܥܠܰܗ [dfc II ܕܦܥ] verteidigen | komdafac cal az zëdqaṯṯe ܟܳܡܕܰܦܰܥ ܥܰܠ ܐܰܙ ܙܷܕܩܰܬ݂ܬ݂ܬ݂ܶܗ er verteidigt ihre (pl.) Rechte (Q.10,49)

mdagal, mdaglo ܡܕܰܓܰܠ، ܡܕܰܓܠܐ - mdagele, mdagela ܡܕܰܓܶܠܶܗ، ܡܕܰܓܶܠܰܗ [dgl II ܕܓܠ] lügen | dugle mdagele ܕܘܓܠܶܐ ܡܕܰܓܶܠܶܗ er log wirklich (wörtl.: Lügen log er) (Q.2,31); hani komdagli, latyo šrolo u mede d komaḥkën ܗܰܢܝ ܟܳܡܕܰܓܠܝ، ܠܰܬܝܐ ܫܪܳܠܐ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܟܳܡܰܚܟܷܢ diese (Leute) lügen, was sie erzählen stimmt nicht (Q.10,56)

mdaršuṯo ܡܕܰܪܫܘܬ݂ܐ (f.) (L.15) Training, Übung

mdašan, mdašno ܡܕܰܫܰܢ، ܡܕܰܫܢܐ - mdašanle, mdašanla ܡܕܰܫܰܢܠܶܗ، ܡܕܰܫܰܢܠܰܗ [dšn II ܕܫܢ] schenken | komdašninalax i raḏayto lu yawmo du mawloḏayḏax ܟܳܡܕܰܫܢܝܢܰܠܰܟ݂ ܐܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܠܘ ܝܰܘܡܐ ܕܘ ܡܰܘܠܳܕ݂ܰܝܕ݂ܰܟ݂ wir schenken dir (f.) das Auto zu deinem Geburtstag (L.23)

mdawam, mdawmo ܡܕܰܘܰܡ، ܡܕܰܘܡܐ - mdawamle, mdawamla ܡܕܰܘܰܡܠܶܗ، ܡܕܰܘܰܡܠܰܗ [dwm II ܕܘܡ] (L.4) fortsetzen, fortfahren, andauern, dauern | mdawmiwayna bu syomo du ḥamro ܡܕܰܘܡܝܘܰܝܢܰܐ ܒܘ ܣܝܳܡܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ wir setzten die Weinherstellung fort (Q.4,17); u qrobo komdawam ܐܘ ܩܪܳܒܐ ܟܳܡܕܰܘܰܡ der Krieg dauert an (Q.10,92)

mdayan, mdayno ܡܕܰܝܰܢ، ܡܕܰܝܢܐ - mdayanle, mdayanla ܡܕܰܝܰܢܠܶܗ، ܡܕܰܝܰܢܠܶܗ [dyn II ܕܝܢ] ausleihen | mdayanne zuze ܡܕܰܝܰܢܢܶܗ ܙܘܙܶܐ sie liehen sich Geld aus (L.19) verleihen dayno

mdaylono ܡܕܰܝܠܳܢܐ, f. mdayloniṯo ܡܕܰܝܠܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mdaylone ܡܕܰܝܠܳܢܶܐ (L.10) Kellner

mḏito ܡܕ݂ܝܬܐ (f.), pl. mḏinoṯe ܡܕ݂ܝܢܳܬ݂ܶܐ Stadt

me ܡܶܐ (prep.) (G.11b.1) von, aus

me (+Art.) ܡܶܐ | mu ܡܘ von dem; mi ܡܝ von der; maK ܡܰ‍ von den

me (+ Suf.) ܡܶܐ | mina ܡܝܢܰܗ von ihr; manne (=mënne) ܡܰܢܢܶܗ (ܡܷܢܢܶܗ) von ihnen; mlelan at turayḏan manne (= mënne) ܡܠܶܠܰܢ ܐܰܬ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ ܡܰܢܢܶܗ (ܡܷܢܢܶܗ) wir füllten unsere Taschen von ihnen (Q.7,22)

me (+ Dem.) ܡܶܐ | mani ܡܰܢܝ von diesen (L.24)

m

mede ܡܶܕܶܐ (m.), pl. medone ܡܶܕܳܢܶܐ (L.6) Ding, Sache | u nawlo këtle medone ṭawwe w ḥarbe ܐܘ ܢܰܘܠܐ ܟܷܬܠܶܗ ܡܶܕܳܢܶܐ ܛܰܘܘܶܐ ܘܚܰܪܒܶܐ das Internet hat gute und schlechte Seiten (Q.5,32) etwas | mede ḥreno ܡܶܕܶܐ ܚܪܶܢܐ etwas anderes (L.8) etwa (bei Zeit- und Mengenangaben)

medya ܡܶܕܝܰܐ (f.) Medien

medya knušyayto ܡܶܕܝܰܐ ܟܢܘܫܝܰܝܬܐ (Q.5,37) Soziales Netzwerk, Social Media

mene ܡܶܢܶܗ (L.6) von ihm me

meqëm ܡܶܩܷܡ (adv.) bevor, vor (zeitlich)

metro ܡܶܬܪܐ (m.), pl. metrowat ܡܶܬܪܳܘܰܬ U-Bahn, S-Bahn

mëdde ܡܷܕܕܶܐ (f.) Zeitspanne Frist mëṯḥo

Mëdhoyo ܡܷܕܗܳܝܐ, f. Mëdhayto ܡܷܕܗܰܝܬܐ, pl. Mëdhoye ܡܷܕܗܳܝܶܐ aus dem Dorf Midën Midën

mëflaġ, mëfloġo ܡܷܦܠܰܓ݂، ܡܷܦܠܳܓ݂ܐ - fliġ, fliġo ܦܠܝܓ݂، ܦܠܝܓ݂ܐ [flġ Ip ܦܠܓ݂] aufgeteilt werden sich trennen mifalaġ

mëfras, mëfroso ܡܷܦܪܳܣܐ، ܡܷܦܪܰܣ - fris, friso ܦܪܝܣ، ܦܪܝܣ [frs Ip ܦܪܣ] ausgebreitet werden veröffentlicht werden, gepostet werden | komëfrosi medone d lo kolozam ܟܳܡܷܦܪܳܣܝ ܡܶܕܳܢܶܐ ܕܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ es werden Sachen gepostet, die unnötig sind (Q.5,60); ak kṯawyoṯayḏe mëfrosiwa ܐܰܟ ܟܬ݂ܰܘܝܳܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ ܡܷܦܪܳܣܝܘܰܐ seine Schriften wurden publiziert (Q.9,104) foras

mëfraš, mëfrošo ܡܷܦܪܰܫ، ܡܷܦܪܳܫܐ - friš, frišo ܦܪܝܫ، ܦܪܝܫܐ [frš Ip ܦܪܫ] getrennt werden sich trennen foraš

mëfṣaḥ, mëfṣoḥo ܡܷܦܨܰܚ، ܡܷܦܨܳܚܐ - fṣiḥ, fṣiḥo ܦܨܝܚ، ܦܨܝܚܐ [fṣḥ Ip ܦܨܚ] (L.12) sich freuen | fṣiḥina bi zyaraṯe ܦܨܝܚܝܢܰܐ ܒܝ ܙܝܰܪܰܬ݂ܶܐ wir haben uns über diesen Besuch gefreut (L.12); i emo w u babo fṣiḥi ġäläbe ܐܝ ܐܶܡܐ ܘܐܘ ܒܰܒܐ ܦܨܝܚܝ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ die Eltern freuten sich sehr (L.17); an nacime gëd mëfṣoḥi ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܓܷܕ ܡܷܦܨܳܚܝ die Kinder werden sich freuen (L.22); mëfṣeḥu ܡܷܦܨܶܚܘ Habt viel Spaß! Freut euch! (L.22) fṣiḥoyo

mëftaḥ, mëftoḥo ܡܷܦܬܰܚ، ܡܷܦܬܳܚܐ - ftiḥ, ftiḥo ܦܬܝܚ، ܦܬܝܚܐ [ftḥ Ip ܦܬܚ] (Q.5,20) geöffnet werden, sich öffnen zugänglich gemacht werden, eröffnet werden fotaḥ

mëftakar, mëftakro ܡܷܦܬܰܟܰܪ، ܡܷܦܬܰܟܪܐ - mëftakarle, mëftakarla ܡܷܦܬܰܟܰܪܠܶܗ، ܡܷܦܬܰܟܰܪܠܰܗ [ftkr ܦܬܟܪ] (L.16) denken, überlegen | mšarele d mëftakar ܡܫܰܪܶܠܶܗ ܕܡܷܦܬܰܟܰܪ er fing an, nachzudenken (L.19); mëftakarre dugle komdagal ܡܷܦܬܰܟܰܪܪܶܗ ܕܘܓܠܶܐ ܟܳܡܕܰܓܰܠ sie dachten, er lügt wirklich (Q.2,46); mëftakrowayno ܡܷܦܬܰܟܪܳܘܰܝܢܐ ich (f.) machte mir Gedanken (Q.10,53)

mëftaxar, mëftaxro ܡܷܦܬܰܟ݂ܰܪ، ܡܷܦܬܰܟ݂ܪܐ - mëftaxarle, mëftaxarla ܡܷܦܬܰܟ݂ܰܪܠܶܗ، ܡܷܦܬܰܟ݂ܰܪܠܰܗ [ftxr ܦܬܟ݂ܪ] (L.21) stolz sein, sich rühmen

mëḥḏo ܡܷܚܕ݂ܐ (adv.) sofort darḥal

mëḥšaw, mëḥšowo ܡܷܚܫܰܘ، ܡܷܚܫܳܘܳܐ - ḥšiw, ḥšiwo ܚܫܝܘ، ܚܫܝܘܐ [ḥšw Ip ܚܫܘ] gezählt werden gelten (als), zählen (als) | komëḥšaw fusqono lag galwoye ܟܳܡܷܚܫܰܘ ܦܘܣܩܳܢܐ ܠܰܓ ܓܰܠܘܳܝܶܐ es gilt als Entscheidung für die Flüchtlinge (Q.10,44) ḥošaw

mëḥtaram, mëḥtarmo ܡܷܚܬܰܪܰܡ، ܡܷܚܬܰܪܡܐ - mëḥtaramle, mëḥtaramla ܡܷܚܬܰܪܰܡܠܶܗ، ܡܷܚܬܰܪܰܡܠܰܗ [ḥtrm ܚܬܪܡ] (L.21) respektieren, ehren

mëḥzan, mëḥzono ܡܷܚܙܰܢ، ܡܷܚܙܳܢܐ - ḥzin, ḥzino ܚܙܝܢ، ܚܙܝܢܐ [ḥzn Ip ܚܙܢ] traurig sein, betrübt sein | lo mëḥzonat ܠܐ ܡܷܚܙܳܢܰܬ sei nicht traurig (L.14) ḥzinoyo

mëḥze, mëḥzoyo ܡܷܚܙܶܐ، ܡܷܚܙܳܝܐ - ḥazi, ḥazyo ܚܰܙܝ، ܚܰܙܝܐ [ḥzy Ip ܚܙܝ] gesehen werden, gefunden werden, erscheinen | lašan u surgoḏo mëḥze šafiro, komaḥtina ebe ṣërtoṯe ܠܰܫܰܢ ܐܘ ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ ܡܷܚܙܶܐ ܫܰܦܝܪܐ، ܟܳܡܰܚܬܝܢܰܐ ܐܶܒܶܗ ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ damit der Kalender schön ausschaut, fügen wir Bilder hinein (L.9); lašan d mëḥze šrayto ܠܰܫܰܢ ܕܡܷܚܙܶܐ ܫܪܰܝܬܐ damit eine Lösung gefunden wird (L.18) ḥoze

mëjbar, mëjboro ܡܷܔܒܰܪ، ܡܷܔܒܳܪܐ - jbir, jbiro ܔܒܝܪ، ܔܒܝܪܐ [jbr Ip ܔܒܪ] gezwungen werden | jbir d ëzze l madrašto du qloco ܔܒܝܪ ܕܐܷܙܙܶܗ ܠܡܰܕܪܰܫܬܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ er wurde gezwungen, in eine Fahrschule zu gehen (L.21)

mëjġal, mëjġolo ܡܷܔܓ݂ܰܠ، ܡܷܔܓ݂ܳܠܐ - jġil/mëjġele, jġilo/mëjġela ܔܓ݂ܝܠ/ܡܷܔܓ݂ܶܠܶܗ، ܔܓ݂ܝܠܐ/ܡܷܔܓ݂ܳܠܐ [jġl Ip ܔܓ݂ܠ] (L.4) sprechen | mëjġalle cam šërkat ġäläbe ܡܷܔܓ݂ܰܠܠܶܗ ܥܰܡ ܫܷܪܟܰܬ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ sie sprachen mit vielen Firmen (L.6); lo mëjġolat, aš šurone këtte aḏne ܠܐ ܡܷܔܓ݂ܳܠܰܬ ܐܰܫ ܫܘܪܳܢܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܐܰܕ݂ܢܶܐ sprich nicht, denn die Wände haben Ohren (L.7.6); bu Ingliz ḥa kibe mëjġal Ënglišoyo ܒܘ ܐܝܢܓܠܝܙ ܚܰܐ ܟܝܒܶܗ ܡܷܔܓ݂ܰܠ ‌ܐܷܢܓܠܝܫܳܝܐ in England kann man englisch sprechen (L.20); cam man komëjġolono? ܥܰܡ ܡܰܢ ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܳܢܐ؟ mit wem spreche ich (f.)? (L.24)

mëkṯaw, mёkṯowo ܡܷܟܬ݂ܰܘ، ܡܷܟܬ݂ܳܘܐ - kṯiw, kṯiwo ܟܬ݂ܝܘ، ܟܬ݂ܝܘܐ [kṯw Ip ܟܬ݂ܘ] (L.9) geschrieben werden | ay yawme daḥ ḥušabe, dac ceḏe w dab baṭlone komëkṯowi b gawno semoqo ܐܰܝ ܝܘܡܶܐ ܕܰܚ ܚܘܫܰܒܶܐ، ܕܰܥ ܥܶܕ݂ܶܐ ܘܕܰܒ ܒܰܛܠܳܢܶܐ ܟܳܡܷܟܬ݂ܳܘܝ ܒܓܰܘܢܐ ܣܶܡܳܩܐ die Sonntage, Fest- und Feiertage werden in roter Farbe eingetragen (L.9.1) registriert werden

mëlyun ܡܷܠܝܘܢ (m.), pl. mëlyune ܡܷܠܝܘܢܶܐ Million

mëmle, mëmloyo ܡܷܡܠܶܐ، ܡܷܡܠܳܝܐ - mali, malyo ܡܰܠܝ، ܡܰܠܝܐ [mly Ip ܡܠܝ] (L.7) voll werden, sich füllen | malyo i dukano ܡܰܠܝܐ ܐܝ ܕܘܟܰܢܐ der Laden füllte sich; malino qäḥar ܡܰܠܝܢܐ ܩܱܚܰܪ ich wurde sehr wütend (wörtl.: voll mit Wut) (Q.7,74) mole

mën ܡܷܢ was | mën ḥreno? ܡܷܢ ܚܪܶܢܐ؟ was noch? noch etwas? (L.10); mën šëkël yo? ܡܷܢ ܫܷܟܷܠ ܝܐ؟ welche Art ist es? hier: was ist es für eins? (L.24)

b mën (L.24) ܒܡܷܢ in was, womit

cal mën (L.24) ܥܰܠ ܡܷܢ warum, wieso

l mën (L.24) ܠܡܷܢ wozu, wofür

mën kit mën layt? (L.24) ܡܷܢ ܟܝܬ ܡܷܢ ܠܰܝܬ؟ was gibt es Neues?

mëntaqal, mëntaqlo ܡܷܢܬܰܩܰܠ، ܡܷܢܬܰܩܠܐ - mëntaqele, mëntaqela ܡܷܢܬܰܩܶܠܶܗ، ܡܷܢܬܰܩܶܠܰܗ [ntql ܢܬܩܠ] (G.21) umziehen, umherziehen

mënyono ܡܷܢܝܳܢܐ (m.), pl. mënyone ܡܷܢܝܳܢܶܐ Zahl, Anzahl, Menge

mënyono d comure ܡܷܢܝܳܢܐ ܕܥܳܡܘܪܶܐ Einwohnerzahl | u mënyono dac comurayḏa ܐܘ ܡܷܢܝܳܢܐ ܕܰܥ ܥܳܡܘܪܰܝܕ݂ܰܗ ihre Einwohnerzahl (L.19)

mëqḥar, mëqḥoro ܡܷܩܚܰܪ، ܡܷܩܚܳܪܐ - qḥir, qḥiro ܩܚܝܪ، ܩܚܝܪܐ [qḥr Ip ܩܚܪ] (Q.1,67) wütend werden | qḥiri kulle mene ܩܚܝܪܝ ܟܘܠܠܶܗ ܡܶܢܶܗ alle wurden wütend auf ihn (Q.2,48)

mëqqa ܡܷܩܩܰܐ wie viel | mëqqa yo ṭime du bërġël? ܡܷܩܩܰܐ ܝܐ ܛܝܡܶܗ ܕܘ ܒܷܪܓ݂ܷܠ؟ wie viel kostet der Bulgur? (L.10) wie sehr | mëqqa dë grëšše ܡܷܩܩܰܐ ܕܷܓܪܷܫܫܶܗ so sehr sie auch zogen (Q.1,87)

mëqṭac, mëqṭoco ܡܷܩܛܰܥ، ܡܷܩܛܳܥܐ - qṭic, qṭico ܩܛܝܥ، ܩܛܝܥܐ [qṭc Ip ܩܛܥ] (L.4) abgeschnitten werden abbrechen (intr., Beziehung) | u jayran qṭic ܐܘ ܔܰܝܪܰܐܢ ܩܛܝܥ der Strom ist ausgefallen (Q.3,17-18) qoṭac

mëstacmal, mëstacmlo ܡܷܣܬܰܥܡܰܠ، ܡܷܣܬܰܥܡܠܐ - mëstacmele, mëstacmela ܡܷܣܬܰܥܡܶܠܶܗ، ܡܷܣܬܰܥܡܶܠܰܗ [stcml ܣܬܥܡܠ] (L.21) gebrauchen, benutzen

mëstafad, mëstafdo ܡܷܣܬܰܦܰܕ، ܡܷܣܬܰܦܕܐ - mëstafadle, mëstafadla ܡܷܣܬܰܦܰܕܠܶܗ، ܡܷܣܬܰܦܰܕܠܰܗ [stfd ܣܬܦܕ] (L.21) profitieren

mësxar, mësxoro ܡܷܣܟ݂ܰܪ، ܡܷܣܟ݂ܳܪܐ - sxir, sxiro ܣܟ݂ܝܪ، ܣܟ݂ܝܪܐ [sxr Ip ܣܟ݂ܪ] geschlossen werden, verschlossen werden | u tarcayḏa sxir ܐܘ ܬܰܪܥܰܝܕ݂ܰܗ ܣܟ݂ܝܪ ihre Tür (des Klosters) wurde geschlossen, d.h. das Kloster war nicht mehr zugänglich (Q.8,62) soxar

mëšlaḥ, mëšloḥo ܡܷܫܠܰܚ، ܡܷܫܠܳܚܐ - šliḥ, šliḥo ܫܠܝܚ، ܫܠܝܚܐ [šlḥ Ip ܫܠܚ] ausgezogen werden, abgerissen werden | šliḥi ad danwaṯṯe ܫܠܝܚܝ ܐܰܕ ܕܰܢܘܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ihre Schwänze wurden abgerissen (Q.1,88) šolaḥ

mëštabhar, mëštabhro ܡܷܫܬܰܒܗܰܪ، ܡܷܫܬܰܒܗܪܐ - mëštabharle, mëštabharla ܡܷܫܬܰܒܗܰܪܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܒܗܰܪܠܰܗ [štbhr ܫܬܒܗܪ] (L.4) stolz sein, sich rühmen

mëštace, mëštacyo ܡܷܫܬܰܥܶܐ، ܡܷܫܬܰܥܝܐ - mëštacele, meštacela ܡܷܫܬܰܥܶܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܥܶܠܰܗ [štcy ܫܬܥܝ] spielen

mëštacmar, mëštacmro ܡܷܫܬܰܥܡܰܪ، ܡܷܫܬܰܥܡܪܐ - mëštacmarle, mëštacmarla ܡܷܫܬܰܥܡܰܪܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܥܡܰܪܠܰܗ [štcmr ܫܬܥܡܪ] (L.21) kolonisieren

mëštawḥar, mëštawḥro ܡܷܫܬܰܘܚܰܪ، ܡܷܫܬܰܘܚܪܐ - mëštawḥarle, mëštawḥarla ܡܷܫܬܰܘܚܰܪܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܘܚܰܪܠܰܗ [štwḥr ܫܬܘܚܪ] sich verspäten

mëštawtaf, mëštawtfo ܡܷܫܬܰܘܬܰܦ، ܡܷܫܬܰܘܬܦܐ - mëštawtafle, mëštawtafla ܡܷܫܬܰܘܬܰܦܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܘܬܰܦܠܰܗ [štwtf ܫܬܘܬܦ] (L.21) teilnehmen, sich beteiligen

mëštawtfono ܡܷܫܬܰܘܬܦܳܢܐ, f. mëštawtfoniṯo ܡܷܫܬܰܘܬܦܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mëštawtfone ܡܷܫܬܰܘܬܦܳܢܶܐ (L.15) Teilnehmer

mëštuṯo ܡܷܫܬܘܬ݂ܐ (f.), pl. mëštawoṯe ܡܷܫܬܰܘܳܬ݂ܶܐ (L.11) Hochzeit

mëtfaq, mëtfoqo ܡܷܬܦܰܩ، ܡܷܬܦܳܩܐ - tfiq, tfiqo ܬܦܝܩ، ܬܦܝܩܐ [tfq Ip ܬܦܩ] jdm. begegnen | tfiq cal emi ܬܦܝܩ ܥܰܠ‌ ܐܶܡܝ er begegnete meiner Mutter (Q.6,80) sich zufällig in einem Ort befinden

mëtle, mëtloyo ܡܷܬܠܶܐ، ܡܷܬܠܳܝܐ - tali, talyo ܬܰܠܝ، ܬܰܠܝܐ [tly Ip ܬܠܝ] versteckt werden verschwinden | talën me qum i cayno ܬܰܠܷܢ ܡܶܐ ܩܘܡ ܐܝ ܥܰܝܢܐ sie sind aus dem Blickfeld verschwunden (L.19)

mëtnabe, mëtnabyo ܡܷܬܢܰܒܶܐ، ܡܷܬܢܰܒܝܐ - mëtnabele, mëtnabela ܡܷܬܢܰܒܶܠܶܗ، ܡܷܬܢܰܒܶܠܰܗ [tnby ܬܢܒܝ] (L.21) prophezeien, vorhersagen

mëtro ܡܷܬܪܳܐ (m.), pl. mëtrowat ܡܷܬܪܳܘܰܬ (L.19) Meter

mëtṣawar, mëtṣawro ܡܷܬܨܰܘܰܪ، ܡܷܬܨܰܘܪܐ - mëtṣawarle, mëtṣawarla ܡܷܬܨܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܷܬܨܰܘܰܪܠܰܗ [tṣwr ܬܨܘܪ] (L.21) sich vorstellen

mëttafaq, mëttafqo ܡܷܬܬܰܦܰܩ، ܡܷܬܬܰܦܩܐ - mëttafaqle, mëttafaqla ܡܷܬܬܰܦܰܩܠܶܗ، ܡܷܬܬܰܦܰܩܠܰܗ [ttfq ܬܬܦܩ] (L.21) sich einigen

mëtwaqac, mëtwaqco ܡܷܬܘܰܩܰܥ، ܡܷܬܘܰܩܥܐ - mëtwaqacle, mëtwaqacla ܡܷܬܘܰܩܰܥܠܶܗ، ܡܷܬܘܰܩܰܥܠܰܗ [twqc ܬܘܩܥ] (L.21) erwarten

mëtwar, mëtworo ܡܷܬܘܰܪ، ܡܷܬܘܳܪܐ - twir, twiro ܬܘܝܪ، ܬܘܝܪܐ [twr I ܬܘܪ] (G.19) gebrochen werden, brechen (intr.), zerbrechen (intr.) towar

mëtyaqan, mëtyaqno ܡܷܬܝܰܩܰܢ، ܡܷܬܝܰܩܢܐ - mëtyaqanle, mëtyaqanla ܡܷܬܝܰܩܰܢܠܶܗ، ܡܷܬܝܰܩܰܢܠܰܗ [tyqn ܬܝܩܢ] (L.21) glauben | komëtyaqnina gëd howe mazlo makëšrono w basimo ܟܳܡܷܬܝܰܩܢܝܢܰܐ ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܡܰܙܠܐ ܡܰܟܷܫܪܳܢܐ ܘܒܰܣܝܡܐ wir glauben, es wird eine erfolgreiche und schöne Reise (L.17); mëtyaqnat lo eli šteli u ḥalwo! !ܡܷܬܝܰܩܢܰܬ ܠܐ ܐܶܠܝ ܫܬܶܠܝ ܐܘ ܚܰܠܘܐ glaube (mir), ich bin nicht derjenige, der die Milch getrunken hat! (Q.1,28); lo komëtyaqanno d kurxi bat turayḏan ܠܐ ܟܳܡܷܬܝܰܩܰܢܢܐ ܕܟܘܪܟ݂ܝ ܒܰܬ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ ich glaube nicht, dass sie in unseren Taschen suchen werden (Q.7,37); iḏa d mëtyaqniwa ܐܝܕ݂ܰܐ ܕܡܷܬܝܰܩܢܝܘܰܐ wenn sie glauben würden (Q.10,36)

mëṯḥo ܡܷܬ݂ܚܐ (m.) Zeitspanne | mëṯḥo dë tmone ëšne ܡܷܬ݂ܚܐ ܕܷܬܡܳܢܶܐ ܐܷܫܢܶܐ acht Jahre lang (Q.9,8) mëdde

mëṯnaḥ, mëṯnoḥo ܡܷܬ݂ܢܰܚ، ܡܷܬ݂ܢܳܚܐ - ṯniḥ, ṯniḥo ܬ݂ܢܝܚ، ܬ݂ܢܝܚ [ṯnḥ Ip ܬ݂ܢܚ] (L.15) sich ausruhen, sich erholen

mëzdahar, mëzdahro ܡܷܙܕܰܗܰܪ، ܡܷܙܕܰܗܪܐ - mëzdaharle, mëzdaharla ܡܷܙܕܰܗܰܪܠܶܗ، ܡܷܙܕܰܗܰܪܠܰܗ [zdhr ܙܕܗܪ] (L.21) sich in Acht nehmen, aufpassen

mfalaġ, mfalġo ܡܦܰܠܰܓ݂، ܡܦܰܠܓ݂ܐ - mfalaġle, mfalaġla ܡܦܰܠܰܓ݂ܠܶܗ، ܡܦܰܠܰܓ݂ܠܰܗ [flġ II ܦܠܓ݂] teilen, aufteilen verteilen | mfalaġġe ad dёšne ܡܦܰܠܰܓ݂ܓ݂ܶܗ ܐܰܕ ܕܷܫܢܶܐ sie verteilten die Geschenke (L.13)

mfane, mfanyo ܡܦܰܢܶܐ، ܡܦܰܢܝܐ - mfanele, mfanela ܡܦܰܢܶܠܶܗ، ܡܦܰܢܶܠܰܗ [fny II ܦܢܝ] (L.3) antworten | mfanyowa b karyo karyo ܡܦܰܢܝܳܘܰܐ ܒܟܰܪܝܐ ܟܰܪܝܐ sie antwortete sehr knapp (L.22)

mfaqas, mfaqso ܡܦܰܩܰܣ، ܡܦܰܩܣܐ - mfaqasle, mfaqasla ܡܦܰܩܰܣܠܶܗ، ܡܦܰܩܰܣܠܰܗ [fqs II ܦܩܣ] applaudieren, klatschen

mfaraḏ, mfarḏo ܡܦܰܪܰܕ݂، ܡܦܰܪܕ݂ܐ - mfaraḏle, mfaraḏla ܡܦܰܪܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܦܰܪܰܕ݂ܠܰܗ [frḏ II ܦܪܕ݂] auflösen | mfarḏiwayna aḥ ḥappoṯe dac cënwe b iḏayna ܡܦܰܪܕ݂ܝܘܰܝܢܰܐ ܐܰܚ ܚܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ ܒܐܝܕ݂ܰܝܢܰܐ wir lösten die Weinbeeren mit der Hand (von der Traube) ab (Q.4,12) zerbröseln

mfaraj, mfarjo ܡܦܰܪܰܔ، ܡܦܰܪܔܐ - mfarajle, mfarajla ܡܦܰܪܰܔܠܶܗ، ܡܦܰܪܰܔܠܰܗ [frj II ܦܪܔ] schauen, zuschauen | mfarjiwayna fëlim ܡܦܰܪܔܝܘܰܝܢܰܐ ܦܷܠܝܡ wir schauten einen Film (Q.5,8)

mfarqac, mfarqco ܡܦܰܪܩܰܥ، ܡܦܰܪܩܥܐ - mfarqarle, mfarqacla ܡܦܰܪܩܰܥܠܶܗ، ܡܦܰܪܩܰܥܠܰܗ [frqc ܦܪܩܥ] zünden (Feuerwerkskörper), zur Explosion bringen | komfarqci af foqёcyoṯaṯṯe ܟܳܡܦܰܪܩܥܝ ܐܰܦ ܦܳܩܷܥܝܳܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ sie zünden ihre Feuerwerkskörper an (L.13) foqёcṯo

mfataš, mfatšo ܡܦܰܬܰܫ، ܡܦܰܬܫܐ - mfatašle, mfatašla ܡܦܰܬܰܫܠܶܗ، ܡܦܰܬܰܫܠܰܗ [ftš II ܦܬܫ] (L.21) untersuchen, inspizieren, durchsuchen

mgalwe, mgalwo ܡܓܰܠܘܶܐ، ܡܓܰܠܘܐ - mgalwele, mgalwela ܡܓܰܠܘܶܠܶܗ، ܡܓܰܠܘܶܠܰܗ [glwy ܓܠܘܝ] auswandern | ġäläbe mam mšiḥoye mgalwalle ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܡܰܡ ܡܫܝܚܳܝܶܐ ܡܓܰܠܘܰܠܠܶܗ viele (der) Christen sind ausgewandert (Q.9,102) flüchten (aus der Heimat)

mġalṯo ܡܓ݂ܰܠܬ݂ܐ (f.), pl. mġale ܡܓ݂ܰܠܶܐ (Q.5,5) Zeitschrift

mġayar, mġayro ܡܓ݂ܰܝܰܪ، ܡܓ݂ܰܝܪܐ - mġayarle, mġayarla ܡܓ݂ܰܝܰܪܠܶܗ، ܡܓ݂ܰܝܰܪܠܰܗ [ġyr II ܓ݂ܝܪ] ändern, verändern | lo mġayarle u fëkrayḏe ܠܐ ܡܓ݂ܰܝܰܪܠܶܗ ܐܘ ܦܷܟܪܰܝܕ݂ܶܗ er hat seine Meinung nicht geändert austauschen

mġušo ܡܓ݂ܘܫܐ (m.), pl. mġuše ܡܓ݂ܘܫܶܐ Magier (d.h. die (drei) Könige) Zoroastrier

mhadyono ܡܗܰܕܝܳܢܐ, f. mhadyoniṯo ܡܗܰܕܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mhadyone ܡܗܰܕܝܳܢܶܐ Reiseführer, Führer, Betreuer

mhalax, mhalxo ܡܗܰܠܰܟ، ܡܗܰܠܟ݂ܐ - mhalaxle, mhalaxla ܡܗܰܠܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܗܰܠܰܟ݂ܠܰܗ [hlx II ܗܠܟ݂] gehen, zu Fuß gehen, (Fahrzeug) fahren (intr.) (Geschäft, Arbeit) laufen = malax

mhane, mhanyo ܡܗܰܢܶܐ، ܡܗܰܢܝܐ - mhanele, mhanela ܡܗܰܢܶܠܶܗ، ܡܗܰܢܶܠܰܗ [hny II ܗܢܝ] gratulieren, beglückwünschen | komhanenolax ܟܳܡܗܰܢܶܢܳܠܰܟ݂ ich gratuliere dir (L.24) segnen

mhawar, mhawro ܡܗܰܘܰܪ، ܡܗܰܘܪܐ - mhawarle, mhawarla ܡܗܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܗܰܘܰܪܠܰܗ [hwr II ܗܘܪ] um Hilfe rufen | mhawarle w lo mhawarle ܡܗܰܘܰܪܠܶܗ ܘܠܐ ܡܗܰܘܰܪܠܶܗ so viel er auch um Hilfe rief (Q.2,44)

mhaymno, f. mhaymanto ܡܗܰܝܡܰܢܬܐ, pl. mhaymne ܡܗܰܝܡܢܶܐ (Q.8,72) Gläubiger

mḥaḏar, mḥaḏro ܡܚܰܕ݂ܰܪ، ܡܚܰܕ݂ܪܐ - mḥaḏarle, mḥaḏarla ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܶܗ، ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ [ḥḏr II ܚܕ݂ܪ] (L.3) vorbereiten | kolozam mḥaḏrono i ḥšamto ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܚܰܕ݂ܪܳܢܐ ܐܝ ܚܫܰܡܬܐ ich (f.) muss das Abendessen vorbereiten (L.8); i sicto mṭayboniṯo mḥaḏarla taḥrazto catërto ܐܝ ܣܝܥܬܐ ܡܛܰܝܒܳܢܝܬ݂ܐ ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܥܰܬܷܪܬܐ das Organisationsteam hat ein anspruchsvolles Programm vorbereitet (L.17); mḥaḏriwayna i qroṭën ܡܚܰܕ݂ܪܝܘܰܝܢܰܐ ܐܝ ܩܪܳܛܷܢ wir bereiteten das Frühstück vor (Q.5,13)

mḥalaf, mḥalfo ܡܚܰܠܰܦ، ܡܚܰܠܦܐ - mḥalafle, mḥalafla ܡܚܰܠܰܦܠܶܗ، ܡܚܰܠܰܦܠܰܗ [ḥlf II ܚܠܦ] ändern, tauschen, umwandeln austauschen mšaḥlaf

mḥalaq, mḥalqo ܡܚܰܠܰܩ، ܡܚܰܠܩܐ - mḥalaqle, mḥalaqla ܡܚܰܠܰܩܠܶܗ، ܡܚܰܠܰܩܠܰܗ [ḥlq II ܚܠܩ] (G.13) werfen, wegwerfen | hatu mḥalqënxu? ܗܰܬܘ ܡܚܰܠܩܷܢܟ݂ܘ؟ habt ihr sie weggeworfen? (L.21); u ḥamro mḥalaqwa i kaffe larwal ܐܘ ܚܰܡܪܐ ܡܚܰܠܰܩܘܰܐ ܐܝ ܟܰܦܦܶܐ ܠܰܪܘܰܠ der (werdende) Wein sonderte den Schaum ab (Q.4,37) springen ein Klagelied singen (über)

mḥalqo ܡܚܰܠܩܐ (adj.), f. mḥalaqto ܡܚܰܠܰܩܬܐ, pl. mḥalqe ܡܚܰܠܩܶܐ weggeworfen | aj julani qay harke mḥalqe ne? ܐܰܔ ܔܘܠܰܢܝ ܩܰܝ ܗܰܪܟܶܐ ܡܚܰܠܩܶܐ ܢܶܐ؟ warum liegen diese Kleider hier herum? (L.21)

mḥase ܡܚܰܣܶܐ - mḥasele ܡܚܰܣܶܠܶܗ [ḥsy II ܚܣܝ] selig machen, vergeben (nur von Gott) | Aloho mḥasele! !ܐܰܠܳܗܐ ܡܚܰܣܶܠܶܗ Gott habe ihn selig! miḥase

mḥašwono ܡܚܰܫܘܳܢܐ, f. mḥašwoniṯo ܡܚܰܫܘܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mḥašwone ܡܚܰܫܘܳܢܶܐ (L.10) Kassierer

mḥaṭo ܡܚܰܛܐ (f.), pl. mḥaṭe ܡܚܰܛܶܐ (L.14) Nadel Spritze

mḥayḏo ܡܚܰܝܕ݂ܐ, f. mḥayaḏto ܡܚܰܝܰܕ݂ܬܐ, pl. mḥayḏe ܡܚܰܝܕ݂ܶܐ vereint

Ëmwoṯe Mḥayḏe ܐܷܡܘܳܬ݂ܶܐ ܡܚܰܝܕ݂ܶܐ Vereinte Nationen (UN)

mḥilo ܡܚܝܠܐ (adj.), f. mḥëlto ܡܚܷܠܬܐ, pl. mḥile ܡܚܝܠܶܐ (L.3) schwach

mibaḥan, mibaḥno ܡܝܒܰܚܰܢ، ܡܝܒܰܚܢܐ - mbaḥan, mbaḥno ܡܒܰܚܰܢ، ܡܒܰܚܢܐ [bḥn IIp ܒܚܢ] erforscht werden, untersucht werden, studiert werden | ṭrele ak kṯowe d mibaḥni ܛܪܶܠܶܗ ܐܰܟ ܟܬ݂ܳܘܶܐ ܕܡܝܒܰܚܢܝ er sorgte dafür, dass die Bücher studiert werden (Q.9,70)

mibaṭ, miboṭo ܡܝܒܰܛ، ܡܝܒܳܛܐ - biṭ, biṭo ܒܝܛ، ܒܝܛܐ [byṭ Ip ܒܝܛ] explodieren, platzen, gezündet werden (Feuerwerkskörper) | b riša d šato komibaṭ foqëcyoṯe ܒܪܝܫܰܗ ܕܫܰܬܐ ܟܳܡܝܒܰܛ ܦܳܩܷܥܝܳܬ݂ܶܐ an Silvester werden Feuerwerkskörper gezündet (L.13)

micadal, micadlo ܡܝܥܰܕܰܠ، ܡܝܥܰܕܠܐ - mcadal, mcadlo ܡܥܰܕܰܠ، ܡܥܰܕܠܐ [cdl IIp ܥܕܠ] (Q.8,51) hergerichtet werden, verbessert werden

micawan, micawno ܡܝܥܰܘܰܢ، ܡܝܥܰܘܢܐ - mcawan, mcawno ܡܥܰܘܰܢ، ܡܥܰܘܢܐ [cwn IIp ܥܘܢ] unterstützt werden, geholfen werden | mcawni mam moraṯṯe ܡܥܰܘܢܝ ܡܰܡ ܡܳܪܰܬ݂ܬ݂ܶܗ sie wurden von ihren Verwandten unterstützt (L.19)

micayan, micayno ܡܝܥܰܝܰܢ، ܡܝܥܰܝܢܐ - mcayan, mcayno ܡܥܰܝܰܢ، ܡܥܰܝܢܐ [cyn IIp ܥܝܢ] (L.14) untersucht werden (medizinisch, technisch)

midamar, midamro ܡܝܕܰܡܰܪ، ܡܝܕܰܡܪܐ - mdamar, mdamro ܡܕܰܡܰܪ، ܡܕܰܡܪܐ [dmr IIp ܕܡܪ] sich wundern, erstaunt sein | komidamri cal ad dugle du rucyo ܟܳܡܝܕܰܡܪܝ ܥܰܠ ܐܰܕ ܕܘܓܠܶܐ ܕܘ ܪܘܥܝܐ sie wundern sich über die Lügen des Hirten (Q.2,40) = midawmar

midaq, midoqo ܡܝܕܰܩ، ܡܝܕܳܩܐ - diq, diqo ܕܝܩ، ܕܝܩܐ [dyq Ip ܕܝܩ] gedrückt werden berührt werden | komidaq u zago ܟܳܡܝܕܰܩ ܐܘ ܙܰܓܐ es klingelt (L.23); diq u zago du bayto ܕܝܩ ܐܘ ܙܰܓܐ ܕܘ ܒܰܝܬܐ die Hausglocke wurde geläutet

midawmar, midawmro ܡܝܕܰܘܡܰܪ، ܡܝܕܰܘܡܪܐ - mdawmar, mdawmro ܡܕܰܘܡܰܪ، ܡܕܰܘܡܪܐ [dwmr Ip ܕܘܡܪ] sich wundern, erstaunt sein | mdawmar u taclo ܡܕܰܘܡܰܪ ܐܘ ܬܰܥܠܐ der Fuchs wunderte sich (Q.1,73); midawmrowayno ܡܝܕܰܘܡܪܳܘܰܝܢܐ ich (f.) war erstaunt (Q.10,59) = midamar

Midën ܡܝܕܷܢ (Q.3,3) Midën, ein Dorf im Turabdin Mëdhoyo

miḏac, miḏoco ܡܝܕ݂ܰܥ، ܡܝܕ݂ܳܥܐ - iḏic, iḏico ܐܝܕ݂ܝܥ، ܐܝܕ݂ܝܥܐ [ʾḏc Ip ܐܕ݂ܥ] bekannt werden, erkannt werden | i iqarṯaṯe komiḏoco bu ëšmo d Be Marawge ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܰܬ݂ܶܐ ܟܳܡܝܕ݂ܳܥܐ ܒܘ ܐܷܫܡܐ ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ diese Familie ist unter dem Namen Be Marawge bekannt (L.4) oḏac

miḏe d ܡܝܕ݂ܶܗ ܕ weil, da

mifalaġ, mifalġo ܡܝܦܰܠܰܓ݂، ܡܝܦܰܠܓ݂ܐ - mfalaġ, mfalġo ܡܦܰܠܰܓ݂، ܡܦܰܠܓ݂ܐ [flġ IIp ܦܠܓ݂] verteilt werden, aufgeteilt werden | u gušmo komifalaġ l arbco falqe ܐܘ ܓܘܫܡܐ ܟܳܡܝܦܰܠܰܓ݂ ܠܰܐܪܒܥܐ ܦܰܠܩܶܐ der Körper lässt sich in vier Teile gliedern (L.7) mëflaġ, mfalaġ

mifataš, mifatšo ܡܝܦܰܬܰܫ، ܡܝܦܰܬܫܐ - mfataš, mfatšo ܡܦܰܬܰܫ، ܡܦܰܬܫܐ [ftš IIp ܦܬܫ] durchsucht werden, inspiziert werden | ṭrele ak kṯowe d mifatši ܛܪܶܠܶܗ ܐܰܟ ܟܬ݂ܳܘܶܐ ܕܡܝܦܰܬܫܝ er sorgte dafür, dass die Bücher eingehend studiert werden (Q.9,71) mfataš

migawlac, migawlco ܡܝܓܰܘܠܰܥ، ܡܝܓܰܘܠܥܐ - mgawlac, mgawlco ܡܓܰܘܠܰܥ، ܡܓܰܘܠܥܐ [gwlc Ip ܓܘܠܥ] sich drehen (Magen), jdm. übel sein | lebi komigawlac ܠܶܒܝ ܟܳܡܝܓܰܘܠܰܥ mir ist übel (L.14) lebo

mihaz, mihozo ܡܝܗܰܙ، ܡܝܗܳܙܐ - hiz, hizo ܗܝܙ، ܗܝܙܐ [hyz Ip ܗܝܙ] (L.24) erschüttert werden beben, vibrieren | hiz u smartphone ܗܝܙ ܐܘ ܣܡܰܐܪܬܦܳܢ das Smartphone hat vibriert (L.24)

miḥalaf, miḥalfo ܡܝܚܰܠܰܦ، ܡܝܚܰܠܦܐ - mḥalaf, mḥalfo ܡܚܰܠܰܦ، ܡܚܰܠܦܐ [ḥlf IIp ܚܠܦ] geändert werden sich ändern, sich umwandeln | tamo u lahgo komiḥalaf l caywe ܬܰܡܐ ܐܘ ܠܰܗܓܐ ܟܳܡܝ‍ܚܰܠܰܦ ܠܥܰܝܘܶܐ dort wandelt sich der Dampf zu Wolken um (L.18) ausgetauscht werden mḥalaf

miḥase, miḥasyo ܡܝܚܰܣܶܐ، ܡܝܚܰܣܝܐ - mḥase, mḥasyo ܡܚܰܣܶܐ، ܡܚܰܣܝܐ [ḥsy IIp ܚܣܝ] versterben | mḥasyo i aṯto d Nacum Fayëq ܡܚܰܣܝܐ ܐܝ ܐܰܬ݂ܬܐ ܕܢܰܥܘܡ ܦܰܝܷܩ die Ehefrau von Nacum Fayëq verstarb (Q.9,122) moyaṯ, mḥase

miḥawal, miḥawlo ܡܝܚܰܘܰܠ، ܡܝܚܰܘܠܐ - mḥawal, mḥawlo ܡܚܰܘܰܠ، ܡܚܰܘܠܐ [ḥwl IIp ܚܘܠ] verlegt werden | u Abrohёm mḥawal lu beṯ krihe ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܷܡ ܡܚܰܘܰܠ ܠܘ ܒܶܝܬ݂ ܟܪܝܗܶܐ Abrohёm wurde ins Krankenhaus verlegt (L.14) umgewandelt werden heiraten

mimad, mimodo ܡܝܡܰܕ، ܡܝܡܳܕܐ - mid, mido ܡܝܕ، ܡܝܕܐ [myd Ip ܡܝܕ] genommen werden | lo komimëd kalla ܠܐ ܟܳܡܝܡܷܕ ܟܰܠܠܰܐ es wird kein Geld genommen (Q.3,79) moyad

mimar, mimar ܡܝܡܰܪ، ܡܝܡܳܪܐ - mir, miro ܡܝܪ، ܡܝܪܐ [ʾmr Ip ܐܡܪ] gesagt werden | mir ele ܡܝܪ ܐܶܠܶܗ es wurde ihm gesagt (L.14) mitawmar, omar

mimro ܡܝܡܪܐ (m.), pl. mimre ܡܝܡܪܶܐ (Q.9,42) Gedicht

minakaf, minakfo ܡܝܢܰܟܰܦ، ܡܝܢܰܟܦܐ - mnakaf, mnakfo ܡܢܰܟܰܦ، ܡܢܰܟܦܐ [nkf IIp ܢܟܦ] sich schämen | fayëš (u taclo) dlo danwo w ġäläbe minakafwa ܦܰܝܷܫ (ܐܘ ܬܰܥܠܐ) ܕܠܐ ܕܰܢܘܐ ܘܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܡܝܢܰܟܰܦܘܰܐ (der Fuchs) hatte keinen Schwanz mehr und schämte sich sehr (Q.1,51)

miqafe, miqafyo ܡܝܩܰܦܶܐ، ܡܝܩܰܦܝܐ - mqafe, mqafyo ܡܩܰܦܶܐ، ܡܩܰܦܝܐ [qfy IIp ܩܦܝ] auffindbar sein | ay yawme basime hawxa lo komiqafën ܐܰܝ ܝܰܘܡܶܐ ܒܰܣܝܡܶܐ ܗܰܘܟ݂ܰܐ ܠܐ ܟܳܡܝܩܰܦܷܢ solch schöne Tage sind selten (L.22) gefunden werden mqafe

miqawam, miqawmo ܡܝܩܰܘܰܡ، ܡܝܩܰܘܡܐ - mqawam, mqawmo ܡܩܰܘܰܡ، ܡܩܰܘܡܐ [qwm IIp ܩܘܡ] ausbrechen (Unglück), übermannt werden (von einem Unglück, einer Krankheit) | aṯmël mqawmo cal u Abrohëm ܐܰܬ݂ܡܷܠ ܡܩܰܘܡܐ ܥܰܠ ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܷܡ gestern brach (die Krankheit) bei Abrohёm aus (L.14)

misakar, misakro ܡܝܣܰܟܰܪ، ܡܝܣܰܟܪܐ - msakar, msakro ܡܣܰܟܰܪ، ܡܣܰܟܪܐ [skr IIp ܣܟܪ] verloren gehen sich verirren msakar

misam, misomo ܡܝܣܰܡ، ܡܝܣܳܡܐ - sim, simo ܣܝܡ، ܣܝܡܐ [sym Ip ܣܝܡ] (G.19) gemacht werden | u buḥrono komisam ܐܘ ܒܘܚܪܳܢܐ ܟܳܡܝܣܰܡ die Prüfung wird durchgeführt (Q.10,74) soyam

mišadar, mišadro ܡܝܫܰܕܰܪ، ܡܝܫܰܕܪܐ - mšadar, mšadro ܡܫܰܕܰܪ، ܡܫܰܕܪܐ [šdr IIp ܫܕܪ] geschickt werden | l man komišadar u e-mail? ܠܡܰܢ ܟܳܡܝܫܰܕܰܪ ܐܘ ܐܝܡܰܝܠ؟ an wen wird die E-Mail geschickt? (L.24) mšadar

mišawaš, mišawšo ܡܝܫܰܘܰܫ، ܡܝܫܰܘܰܫ - mšawaš, mšawšo ܡܫܰܘܰܫ، ܡܫܰܘܫܐ [šwš IIp ܫܘܫ] verwirrt werden, durcheinandergeraten mšawaš

mišawšaṭ, mišawšṭo ܡܝܫܰܘܫܰܛ، ܡܝܫܰܘܫܛܐ - mšawšaṭ, mšawšṭo ܡܫܰܘܫܰܛ، ܡܫܰܘܫܛܐ [šwšṭ Ip ܫܘܫܛ] sich entwickeln

mitacmar, mitacmro ܡܝܬܰܥܡܰܪ، ܡܝܬܰܥܡܪܐ - mtacmar, mtacmro ܡܬܰܥܡܰܪ، ܡܬܰܥܡܪܐ [cmr IIIp ܥܡܪ] gebaut werden | mtacmro me ḥaṯo ܡܬܰܥܡܪܐ ܡܶܐ ܚܰܬ݂ܐ sie wurde neu gebaut (Q.8,50) macmar

mitadcar, mitadacro ܡܝܬܰܕܥܰܪ، ܡܝܬܰܕܰܥܪܐ - mtadcar, mtadacro ܡܬܰܕܥܰܪ، ܡܬܰܕܰܥܪܐ [dcr IIIp ܕܥܪ] (L.14) zurückgebracht werden, zurückgeschickt werden madcar

mitahwe, mitahwo ܡܝܬܰܗܘܶܐ، ܡܝܬܰܗܘܐ - mtahwe, mtahwo ܡܬܰܗܘܶܐ، ܡܬܰܗܘܐ [ʾby/yhw IIIp ܝܗܘ/ܐܒܝ] gegeben werden hiw, obe

mitaḥat, mitaḥto ܡܝܬܰܚܰܬ، ܡܝܬܰܚܬܐ - mtaḥat, mtaḥto ܡܬܰܚܰܬ، ܡܬܰܚܰܬ [ḥyt IIIp ܚܝܬ] hingestellt werden | ag gamle lo kolozam mitaḥti baq qlubye ܐܰܓ ܓܰܡܠܶܐ ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܝܬܰܚܬܝ ܒܰܩ ܩܠܘܒܝܶܐ die Kamele müssen nicht in Käfigen gehalten werden (L.22) maḥat

mitakël, mitakilo ܡܝܬܰܟܰܠ، ܡܝܬܰܟܝܠܐ - mtakal, mtakilo ܡܬܰܟܰܠ، ܡܬܰܟܝܠܐ [kyl IIIp ܟܝܠ] (G.19) gemessen werden makël

mitakrax, mitakarxo ܡܝܬܰܟܪܰܟ݂، ܡܝܬܰܟܰܪܟ݂ܐ - mtakrax, mtakarxo ܡܬܰܟܪܰܟ݂، ܡܬܰܟܰܪܟ݂ܐ [krx IIIp ܟܪܟ݂] herumgeführt werden aufgeführt werden, vorgeführt werden | gëd mitakrax u fëlim ܓܷܕ ܡܝܬܰܟܪܰܟ݂ ܐܘ ܦܷܠܝܡ der Film wird vorgeführt (L.24) makrax

mitaku, mitakiwo ܡܝܬܰܟܘ، ܡܝܬܰܟܝܘܐ - mtakaw, mtakiwo ܡܬܰܟܰܘ، ܡܬܰܟܝܘܐ [kyl IIIp ܟܝܠ] (L.7) verletzt werden | ag garme konëṭri ah hadome gawoye (organe) du gušmo d lo mitakiwi inaqla d ḥa qoyaṯ b dukṯo ܐܰܓ ܓܰܪܡܶܐ ܟܳܢܷܛܪܝ ܐܰܗ ܗܰܕܳܡܶܐ ܓܰܘܳܝܶܐ (ܐܳܪܓܰܢܶܐ) ܕܘ ܓܘܫܡܐ ܕܠܐ ܡܝܬܰܟܝܘܝ ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕܚܰܐ ܩܳܝܰܬ݂ ܒܕܘܟܬ݂ܐ die Knochen schützen die inneren Organe des Körpers, damit sie bei einem Stoß nicht verletzt werden (L.7) maku

mitaqbal, mitaqablo ܡܝܬܰܩܒܰܠ، ܡܝܬܰܩܰܒܠܐ - mtaqbal, mtaqablo ܡܬܰܩܒܰܠ، ܡܬܰܩܰܒܠܐ [qbl IIIp ܩܒܠ] angenommen werden, akzeptiert werden anerkannt werden | koḥoyaqqe d mitaqëbli b Holanda ܟܳܚܳܝܰܩܩܶܗ ܕܡܝܬܰܩܷܒܠܝ ܒܗܳܠܰܢܕܰܐ es steht ihnen zu, in den Niederlanden anerkannt zu werden (Q.10,9) maqbal

mitawbal, mitawblo ܡܝܬܰܘܒܰܠ، ܡܝܬܰܘܒܠܐ - mtawbal, mtawblo ܡܬܰܘܒܰܠ، ܡܬܰܘܒܠܐ [ybl IIIp ܝܒܠ] (weg)gebracht werden, mitgenommen werden | mtawbal lu taxtor ܡܬܰܘܒܰܠ ܠܘ ܬܰܟ݂ܬܳܪ er wurde zum Arzt gebracht (L.14); häka m ucdo l šabṯo lo nayëḥlux, gëd mitawblat lu taxtor ܗܱܟܰܐ ܡܐܘܥܕܐ ܠܫܰܒܬ݂ܐ ܠܐ ܢܰܝܷܚܠܘܟ݂، ܓܷܕ ܡܝܬܰܘܒܠܰܬ ܠܘ ܬܰܟ݂ܬܳܪ falls du in einer Woche nicht gesund wirst, wirst du zum Arzt gebracht werden (L.22) mawbal

mitawḏac, mitawḏco ܡܝܬܰܘܕ݂ܰܥ، ܡܝܬܰܘܕ݂ܥܐ - mtawḏac, mtawḏco ܡܬܰܘܕ݂ܰܥ، ܡܬܰܘܕ݂ܥܐ [ʾḏc IIIp ܐܕ݂ܥ] (G.18) bekannt (gemacht) werden angekündigt werden mawḏac

mitawfaq, mitawfqo ܡܝܬܰܘܦܰܩ، ܡܝܬܰܘܦܩܐ - mtawfaq, mtawfqo ܡܬܰܘܦܰܩ، ܡܬܰܘܦܩܐ [nfq IIIp ܢܦܩ] herausgebracht werden, vertrieben werden mawfaq, mofaq

mitawkal, mitawklo ܡܝܬܰܘܟܰܠ، ܡܝܬܰܘܟܠܐ - mtawkal, mtawklo ܡܬܰܘܟܰܠ، ܡܬܰܘܟܠܐ [ʾkl IIIp ܐܟܠ] (G.18) (mit Essen) versorgt werden gefüttert werden oxal, mawkal

mitawlaḏ, mitawlḏo ܡܝܬܰܘܠܰܕ݂، ܡܝܬܰܘܠܕ݂ܐ - mtawlaḏ, mtawlḏo ܡܬܰܘܠܰܕ݂، ܡܬܰܘܠܕ݂ܐ [ylḏ IIIp ܝܠܕ݂] geboren werden howe, mawlaḏ

mitawlaf, mitawlfo ܡܝܬܰܘܠܰܦ، ܡܝܬܰܘܠܦܐ - mtawlaf, mtawlfo ܡܬܰܘܠܰܦ، ܡܬܰܘܠܦܐ [ylf IIIp ܝܠܦ] unterrichtet werden yolaf, mawlaf, molaf

mitawmar, mitawmro ܡܝܬܰܘܡܰܪ، ܡܝܬܰܘܡܪܐ - mtawmar, mtawmro ܡܬܰܘܡܰܪ، ܡܬܰܘܡܪܐ [ʾmr IIIp ܐܡܪ] gesagt werden | gëd howe ṭawwo, d mitawmar ëšmo mi ṣluṯo bu Holandoyo ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܛܰܘܘܐ ܕܡܝܬܰܘܡܰܪ ܐܷܫܡܐ ܡܝ ܨܠܘܬ݂ܐ ܒܘ ܗܳܠܰܢܕܳܝܐ es wird gut sein, wenn ein Teil des Gebets auf Niederländisch gehalten wird. (G.22) genannt werden | komitawmarle mobile aw smartphone ܟܳܡܝܬܰܘܡܰܪܠܶܗ ܡܳܒܰܐܝܠ ܐܰܘ ܣܡܰܐܪܬܦܳܢ es wird Handy oder Smartphone genannt (L.24) = mimar omar

mitawtaw, mitawtwo ܡܝܬܰܘܬܰܘ، ܡܝܬܰܘܬܘܐ - mtawtaw, mtawtwo ܡܬܰܘܬܰܘ، ܡܬܰܘܬܘܐ [ytw IIIp ܝܬܘ] gesetzt werden aufgesetzt werden mawtaw, motaw, yotaw

mitawzal, mitawzlo ܡܝܬܰܘܙܰܠ، ܡܝܬܰܘܙܠܐ - mtawzal, mtawzlo ܡܬܰܘܙܰܠ، ܡܬܰܘܙܠܐ [ʾzl IIIp ܐܙܠ] besucht werden | lo komitawzal gabayye adyawma ܠܐ ܟܳܡܝܬܰܘܙܰܠ ܓܰܒܰܝܝܶܗ ܐܰܕܝܰܘܡܰܐ heute können sie nicht besucht werden (L.17) begehbar sein, zugänglich sein = mizal ëzze

mitayte, mitayto ܡܝܬܰܝܬܶܐ، ܡܝܬܰܝܬܐ - mtayte, mtayto ܡܬܰܝܬܶܐ، ܡܬܰܝܬܐ [ʾty IIIp ܐܬܝ] (G.17) gebracht werden, mitgebracht werden mayte

miṭabaq, miṭabqo ܡܝܛܰܒܰܩ، ܡܝܛܰܒܩܐ - mṭabaq, mṭabqo ܡܛܰܒܰܩ، ܡܛܰܒܩܐ [ṭbq IIp ܛܒܩ] umgesetzt werden (Regeln) | aq qonune kolozam miṭabqi bu sucrono ܐܰܩ ܩܳܢܘܢܶܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܝܛܰܒܩܝ ܒܘ ܣܘܥܪܳܢܐ die Regeln müssen in die Praxis umgesetzt werden (L.15) (+cal) angepasst werden

miṭakas, miṭakso ܡܝܛܰܟܰܣ، ܡܝܛܰܟܣܐ - mṭakas, mṭakso ܡܛܰܟܰܣ، ܡܛܰܟܣܐ [ṭks IIp ܛܟܣ] (L.15) organisiert werden, geordnet werden mṭakas

mizal, mizolo ܡܝܙܰܠ، ܡܝܙܳܠܐ (nur im Präsens, G.17) besucht werden begehbar sein, zugänglich sein = mitawzal

mjarab, mjarbo ܡܔܰܪܰܒ، ܡܔܰܪܒܐ - mjarable, mjarabla ܡܔܰܪܰܒܠܶܗ، ܡܔܰܪܰܒܠܰܗ [jrb II ܔܪܒ] (L.11) probieren, anprobieren, ausprobieren | kazzi mjarballe ܟܰܐܙܙܝ ܡܔܰܪܒܰܠܠܶܗ ich (f.) gehe es gleich anprobieren (Kleid) (L.11.6)

mjawab, mjawbo ܡܔܰܘܰܒ، ܡܔܰܘܒܐ - mjawable, mjawabla ܡܔܰܘܰܒܠܶܗ، ܡܔܰܘܰܒܠܰܗ [jwb II ܔܘܒ] antworten, erwidern | nošo lo mjawable acli ܢܳܫܐ ܠܐ ܡܔܰܘܰܒܠܶܗ ܐܰܥܠܝ niemand antwortete mir

mkamal, mkamlo ܡܟܰܡܰܠ، ܡܟܰܡܠܐ - mkamele, mkamela ܡܟܰܡܶܠܶܗ، ܡܟܰܡܶܠܰܗ [kml II ܟܡܠ] (L.3) beenden ergänzen, vervollständigen | ah hadome baroye w gawoye komkamli ḥḏoḏe ܐܰܗ ܗܰܕܳܡܶܐ ܒܰܪܳܝܶܐ ܘܓܰܘܳܝܶܐ ܟܳܡܟܰܡܠܝ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ die inneren und äußeren Organe ergänzen sich (L.7)

mkase, mkasyo ܡܟܰܣܶܐ، ܡܟܰܣܝܐ - mkasele, mkasela ܡܟܰܣܶܠܶܗ، ܡܟܰܣܶܠܰܗ [ksy II ܟܣܝ] (L.7) bedecken

mkono ܡܟܳܢܐ (m.), pl. mkone ܡܟܳܢܶܐ Möglichkeit

mmaṯlono ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܐ, f. mmaṯloniṯo ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mmaṯlone ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܶܐ Vertreter | mmaṯlone di waziruṯo di kinuṯo ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܶܐ ܕܝ ܘܰܙܝܪܘܬ݂ܐ ܕܝ ܟܝܢܘܬ݂ܐ Vertreter des Justizministeriums, Vertreter der Staatsanwaltschaft (Q.10,26)

mnaḏaf, mnaḏfo ܡܢܰܕ݂ܰܦ، ܡܢܰܕ݂ܦܐ - mnaḏafle, mnaḏafla ܡܢܰܕ݂ܰܦܠܶܗ، ܡܢܰܕ݂ܰܦܠܰܗ [nḏf II ܢܕ݂ܦ] putzen, reinigen, säubern | komnaḏfi aq qlubye w ak kurḥaṯṯe ܟܳܡܢܰܕ݂ܦܝ ܐܰܩ ܩܠܘܒܝܶܐ ܘܐܰܟ ܟܘܪܚܰܬ݂ܬ݂ܶܗ sie putzen ihre Käfige und Hütten (L.22); manḏëfiwa aṭ ṭurone mani d larwal ܡܰܢܕ݂ܷܦܝܘܰܐ ܐܰܛ ܛܘܪܳܢܶܐ ܡܰܢܝ ܕܠܰܪܘܰܠ sie säuberten das Gebirge von denen draußen (=PKK-Kämpfer) (Q.7,12) = manḏaf

mnaqe, mnaqyo ܡܢܰܩܶܐ، ܡܢܰܩܝܐ - mnaqele, mnaqela ܡܢܰܩܶܠܶܗ، ܡܢܰܩܶܠܰܗ [nqy II ܢܩܝ] (L.6) auswählen, aussuchen | mnaqiwayna af fasqe ܡܢܰܩܝܘܰܝܢܰܐ ܐܰܦ ܦܰܣܩܶܐ wir entfernten die verfaulten Beeren (Q.4,22)

mnico ܡܢܝܥܐ (adj.), f. mnëcto ܡܢܷܥܬܐ, pl. mnice ܡܢܝܥܶܐ (L.21) verboten

mo ܡܐ (num.) hundert | bam mo mo ܒܰܡ ܡܐ ܡܐ zu hundert Prozent (Q.5,45)

mobal, mëblo ܡܳܒܰܠ، ܡܷܒܠܐ - mbele, mbela ܡܒܶܠܶܗ، ܡܒܶܠܰܗ [ybl III ܝܒܠ] mitnehmen | komëbli af fëcle acmayye ḥälile ܟܳܡܷܒܠܝ ܐܰܦ ܦܷܥܠܶܐ ܐܰܥܡܰܝܝܶܗ ܚܱܠܝܠܶܐ die Arbeiter nehmen Ḥälile mit (Q.3,101); ma gëd mëblina ak kallawat acman lmën? ܡܰܐ ܓܷܕ ܡܷܒܠܝܢܰܐ ܐܰܟ ܟܰܠܠܰܘܰܬ ܐܰܥܡܰܢ ܠܡܷܢ؟ wozu sollen wir das Geld mitnehmen? (Q.6,57) hinbringen, wegbringen = mawbal

mobile ܡܳܒܰܐܝܠ (= mobayl, L.24) Handy

moda ܡܳܕܰܐ (f.), pl. modat ܡܳܕܰܬ (L.11) Mode

modern ܡܳܕܶܪܢ (adj.) (L.24) modern

mofaq, mëfqo ܡܳܦܰܩ، ܡܷܦܩܐ - mofaqle, mofaqla ܡܳܦܰܩܠܶܗ، ܡܳܦܰܩܠܰܗ [nfq III ܢܦܩ] hervorbringen, herausbringen vertreiben veröffentlichen | komëfqo tašroro ܟܳܡܷܦܩܐ ܬܰܫܪܳܪܐ sie veröffentlicht einen Bericht (Q.10,75) = mawfaq

moḥe, mёḥyo ܡܳܚܶܐ، ܡܷܚܝܐ - mḥele, mḥela ܡܚܶܠܶܗ، ܡܚܶܠܰܗ [mḥy I ܡܚܝ] schlagen | mqatalle w mḥalle lë ḥḏoḏe ܡܩܰܬܰܠܠܶܗ ܘܡܚܰܠܠܶܗ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie stritten und schlugen sich gegenseitig treffen (ein Ziel) maṭro

molaf, mëlfo ܡܳܠܰܦ، ܡܷܠܦܐ - molafle, molafla ܡܳܠܰܦܠܶܗ، ܡܳܠܰܦܠܰܗ [ylf III ܝܠܦ] (L.3) unterrichten, lehren, beibringen | babonayna molaffallan tre šëklat du syomo du ḥamro ܒܰܒܳܢܰܝܢܰܐ ܡܳܠܰܦܦܰܠܠܰܢ ܬܪܶܐ ܫܷܟܠܰܬ ܕܘ ܣܝܳܡܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ unsere Vorfahren haben uns zwei Herstellungsarten des Weins beigebracht (Q.4,5) = mawlaf

mole, mëlyo ܡܳܠܶܐ، ܡܷܠܝܐ - mlele, mlela ܡܠܶܠܶܗ، ܡܠܶܠܰܗ [mly I ܡܠܝ] füllen, ausfüllen mëmle

morax, mërxo ܡܳܪܰܟ݂، ܡܷܪܟ݂ܐ - moraxle, moraxla ܡܳܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܳܪܰܟ݂ܠܰܗ [yrx III ܝܪܟ݂] (L.24) verlängern = mawrax

moro ܡܳܪܐ (m.), pl. more ܡܳܪܶܐ Besitzer Verwandter, Angehöriger | am morayḏa ܐܰܡ ܡܳܪܰܝܕ݂ܰܗ ihre Verwandten (L.20)

more d bayto (Q.3,76) ܡܳܪܶܗ ܕܒܰܝܬܐ Hausbesitzer Hausherr

motaw, mëtwo ܡܳܬܰܘ، ܡܷܬܘܐ - motawle, motawla ܡܳܬܰܘܠܶܗ، ܡܳܬܰܘܠܰܗ [ytw III ܝܬܘ] setzen, aufstellen, aufsetzen = mawtaw

moṭe, mëṭyo ܡܳܛܶܐ، ܡܷܛܝܐ - maṭi, maṭyo ܡܰܛܝ، ܡܰܛܝܐ [mṭy I ܡܛܝ] ankommen, gelangen | maṭën l Berlin ܡܰܛܷܢ ܠܒܶܪܠܝܢ sie kamen in Berlin an (L.19); gëd šëfcitu cal Marde hul d moṭitu l Ṭurcabdin ܓܷܕ ܫܷܦܥܝܬܘ ܥܰܠ ܡܰܪܕܶܐ ܗܘܠ ܕܡܳܛܝܬܘ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ ihr werdet an Mardin vorbeifahren, bis ihr den Turabdin erreicht (L.17); u Abrohёm maṭi lu bayto ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܳܡ ܡܰܛܝ ܠܘ ܒܰܝܬܐ Abrohёm ist zu Hause angekommen; lo komëṭyowa i ṣbuṯaṯṯe lu beṯdino ܠܐ ܟܳܡܷܛܝܳܘܰܐ ܐܝ ܨܒܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܠܘ ܒܶܝܬ݂ܕܝܢܐ ihre Angelegenheit würde nicht zum Gericht kommen (Q.10,37); komëṭyalle i warqaṯe ܟܳܡܷܛܝܰܠܠܶܗ ܐܝ ܘܰܪܩܰܬ݂ܶܐ diese Urkunde erreicht sie (pl.) (d.h. sie wird ihnen zugestellt) (Q.10,47)

moṭor ܡܳܛܳܪ, pl. moṭorat ܡܳܛܳܪܰܬ, moṭore ܡܳܛܳܪܶܐ (L.21) Motor Motorrad

moyad, maydo ܡܳܝܰܕ، ܡܰܝܕܐ - mëdle, mëdla ܡܷܕܠܶܗ، ܡܷܕܠܰܗ [myd I ܡܝܕ] nehmen | inaqlayo gëd maydalle ܐܝܢܰܩܠܰܝܐ ܓܷܕ ܡܰܝܕܰܠܠܶܗ dann werde ich (f.) es (das Kleid) nehmen (L.11.6); kolozam qamayto maydat hërge du trafik w du qloco ܟܳܠܳܙܰܡ ܩܰܡܰܝܬܐ ܡܰܝܕܰܬ ܗܷܪܓܶܐ ܕܘ ܬܪܰܦܝܟ ܘܕܘ ܩܠܳܥܐ du musst zunächst Theorie- und Praxisstunden zum Straßenverkehr absolvieren (L.21); mëdle i sohduṯo du qloco ܡܷܕܠܶܗ ܐܝ ܣܳܗܕܘܬ݂ܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ er machte den Führerschein (L.21); midole ܡܝܕܳܠܶܗ er nahm sie (sg.) (L.21) mitnehmen | komoyadli cam ruḥe ܟܳܡܳܝܰܕܠܝ ܥܰܡ ܪܘܚܶܗ er nimmt mich mit (L.22); komoyadli kṯowo cam ruḥe ܟܳܡܳܝܰܕܠܝ ܟܬ݂ܳܘܐ ܥܰܡ ܪܘܚܶܗ er nimmt mir ein Buch mit (L.22); midilan cam ruḥayna ܡܝܕܝܠܰܢ ܥܰܡ ܪܘܚܰܝܢܰܐ wir nahmen sie (pl.) mit (Q.6,56)

moyaṯ (m.), mayṯo ܡܳܝܰܬ݂، ܡܰܝܬ݂ܐ - mayëṯ, mayiṯo ܡܰܝܷܬ݂، ܡܰܝܝܬ݂ܐ [myṯ I ܡܝܬ݂] sterben | mayiṯi tloṯo manne ܡܰܝܝܬ݂ܝ ܬܠܳܬ݂ܐ ܡܰܢܢܶܗ drei von ihnen starben (Q.9,59) mawto miḥase

mparkar, mparkro ܡܦ݁ܰܪܟܰܪ، ܡܦ݁ܰܪܟܪܐ - mparkarle, mparkarla ܡܦ݁ܰܪܟܰܪܠܶܗ، ܡܦ݁ܰܪܟܰܪܠܰܗ [prkr ܦܪܟܪ] (G.16) parken

mqabël d ܡܩܰܒܷܠ ܕ (L.15) gegen gegenüber von

mqadam, mqadmo ܡܩܰܕܰܡ، ܡܩܰܕܡܐ - mqadamle, mqadamla ܡܩܰܕܰܡܠܶܗ، ܡܩܰܕܰܡܠܰܗ [qdm II ܩܕܡ] sich nähern, annähern | mqadammallan ܡܩܰܕܰܡܡܰܠܠܰܢ sie näherten sich uns (Q.7,39) einreichen | mqadamla u ṭäläbayḏa ܡܩܰܕܰܡܠܰܗ ܐܘ ܛܱܠܱܒܰܝܕ݂ܰܗ sie reichte ihre Bewerbung ein (L.19)

mqafe, mqafyo ܡܩܰܦܶܐ، ܡܩܰܦܝܐ - mqafele, mqafela ܡܩܰܦܶܠܶܗ، ܡܩܰܦܶܠܰܗ [qfy II ܩܦܝ] (L.6) finden, ausfindig machen | ramḥël gëd mqafina noše heš ܪܰܡܚܷܠ ܓܷܕ ܡܩܰܦܝܢܰܐ ܢܳܫܶܐ ܗܶܫ morgen werden wir weitere Leute ausfindig machen (Q.6,71) miqafe

mqalyo ܡܩܰܠܝܐ (adj.), f. mqalayto ܡܩܰܠܰܝܬܐ, pl. mqalye ܡܩܰܠܝܶܐ gebraten | päṭaṭa mqalayto ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ ܡܩܰܠܰܝܬܐ Bratkartoffeln; basro mqalyo ܒܰܣܪܐ ܡܩܰܠܝܐ gebratenes Fleisch

mqaraw, mqarwo ܡܩܰܪܰܘ، ܡܩܰܪܘܐ - mqarawle, mqarawla ܡܩܰܪܰܘܠܶܗ، ܡܩܰܪܰܘܠܰܗ [qrw II ܩܪܘ] die Messe feiern | mqaraw! ܡܩܰܪܰܘ feiere die Messe (G.23) sich nähern maqraw

mqatal, mqatlo ܡܩܰܬܰܠ، ܡܩܰܬܠܐ - mqatele, mqatela ܡܩܰܬܶܠܶܗ، ܡܩܰܬܶܠܰܗ [qtl II ܩܬܠ] sich streiten, streiten

mqayad, mqaydo ܡܩܰܝܰܕ، ܡܩܰܝܕܐ - mqayadle, mqayadla ܡܩܰܝܰܕܠܶܗ، ܡܩܰܝܰܕܠܰܗ [qyd II ܩܝܕ] anmelden, registrieren | mqaydile cal ëšme d ruḥe ܡܩܰܝܕܝܠܶܗ ܥܰܠ ܐܷܫܡܶܗ ܕܪܘܚܶܗ er registrierte sie (pl.) auf seinen eigenen Namen (L.21); mqaydole cal ëšme ܡܩܰܝܕܳܠܶܗ ܥܰܠ ܐܷܫܡܶܗ er meldete sie (sg.) auf seinen Namen an (L.21)

mrimono ܡܪܝܡܳܢܐ (adj.), f. mrimoniṯo ܡܪܝܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mrimone ܡܪܝܡܳܢܶܐ negativ msimono

msafar, msafro ܡܣܰܦܰܪ، ܡܣܰܦܪܐ - msafarle, msafarla ܡܣܰܦܰܪܠܶܗ، ܡܣܰܦܰܪܠܰܗ [sfr II ܣܦܪ] (G.16) reisen, verreisen

msakar, msakro ܡܣܰܟܰܪ، ܡܣܰܟܪܐ - msakarle, msakarla ܡܣܰܟܰܪܠܶܗ، ܡܣܰܟܰܪܠܰܗ [skr II ܣܟܪ] verlieren | msakarle u babo w i emayḏe ܡܣܰܟܰܪܠܶܗ ܐܘ ܒܰܒܐ ܘܐܝ ܐܶܡܰܝܕ݂ܶܗ er verlor seinen Vater und seine Mutter (Q.9,14) misakar

msamaḥ, msamḥo ܡܣܰܡܰܚ، ܡܣܰܡܚܐ - msamaḥle, msamaḥla ܡܣܰܡܰܚܠܶܗ، ܡܣܰܡܰܚܠܰܗ [smḥ II ܣܡܚ] (G.13) vergeben, verzeihen | aḥ ḥawrone msamaḥḥe ḥḏoḏe ܐܰܚ ܚܰܘܪܳܢܶܐ ܡܣܰܡܰܚܚܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ die Freunde haben sich gegenseitig verziehen

msimono ܡܣܝܡܳܢܐ (adj.), f. msimoniṯo ܡܣܝܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. msimone ܡܣܝܡܳܢܶܐ positiv mrimono

mṣafe, mṣafyo ܡܨܰܦܶܐ، ܡܨܰܦܝܐ - mṣafele, mṣafela ܡܨܰܦܶܠܶܗ، ܡܨܰܦܶܠܰܗ [ṣfy II ܨܦܝ] klären, filtern | mṣafewa ruḥe ܡܨܰܦܶܘܰܐ ܪܘܚܶܗ er filterte sich, er klärte sich (der Wein) (Q.4,38)

mṣale, mṣalyo ܡܨܰܠܶܐ، ܡܨܰܠܝܐ - mṣalele, mṣalela ܡܨܰܠܶܠܶܗ، ܡܨܰܠܶܠܰܗ [ṣly II ܨܠܝ] beten | mṣalay! ܡܨܰܠܰܝ bete! (G.23); kazzino dë mṣalyono ܟܰܐܙܙܝܢܐ ܕܷܡܨܰܠܝܳܢܐ ich (f.) gehe beten (Q.1,6)

mṣawar, mṣawro ܡܨܰܘܰܪ، ܡܨܰܘܪܐ - mṣawarle, mṣawarla ܡܨܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܨܰܘܰܪܠܰܗ [ṣwr II ܨܘܪ] zeichnen, malen fotografieren

mṣawrono ܡܨܰܘܪܳܢܐ, f. mṣawroniṯo ܡܨܰܘܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mṣawrone ܡܨܰܘܪܳܢܶܐ Fotograf, Filmemacher Zeichner

mšabaḥ, mšabḥo ܡܫܰܒܰܚ، ܡܫܰܒܚܐ - mšabaḥle, mšabaḥla ܡܫܰܒܰܚܠܶܗ، ܡܫܰܒܰܚܠܰܗ [šbḥ II ܫܒܚ] (Q.8,74) preisen, loben (Gott)

mšablono ܡܫܰܒܠܳܢܐ, f. mšabloniṯo ܡܫܰܒܠܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mšablone ܡܫܰܒܠܳܢܶܐ Betreuer Berater

mšabloniṯo du yulfono (L.20) ܡܫܰܒܠܳܢܝܬ݂ܐ ܕܘ ܝܘܠܦܳܢܐ Studienberaterin

mšadar, mšadro ܡܫܰܕܰܪ، ܡܫܰܕܪܐ - mšadarle, mšadarla ܡܫܰܕܰܪܠܶܗ، ܡܫܰܕܰܪܠܰܗ [šdr II ܫܕܪ] schicken, senden | kolozam mšadritu alle zuze ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܫܰܕܪܝܬܘ ܐܰܠܠܶܗ ܙܘܙܶܐ ihr müsst ihnen Geld schicken (L.22); u e-mail dë mšadarlaxli yo ܐܘ ܐܝܡܰܝܠ ܕܷܡܫܰܕܰܪܠܰܟ݂ܠܝ ܝܐ die E-Mail, die du (f.) mir geschickt hast (L.24); huwe fusqono dë mšadrile li qriṯayḏe ܗܘܘܶܗ ܦܘܣܩܳܢܐ ܕܷܡܫܰܕܪܝܠܶܗ ܠܝ ܩܪܝܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ sie haben beschlossen, ihn in sein Dorf (zurück)zuschicken (Q.2,51) mšayac, mišadar

mšafar, mšafro ܡܫܰܦܰܪ، ܡܫܰܦܪܐ - mšafarle, mšafarla ܡܫܰܦܰܪܠܶܗ، ܡܫܰܦܰܪܠܰܗ [šfr II ܫܦܪ] schminken | komšafro foṯa ܟܳܡܫܰܦܪܐ ܦܳܬ݂ܰܗ sie schminkt sich (L.22) schön machen, dekorieren mxamal

mšaḥëlfo ܡܫܰܚܷܠܦܐ (adj.), f. mšaḥlafto ܡܫܰܚܠܰܦܬܐ, pl. mšaḥëlfe ܡܫܰܚܷܠܦܶܐ (L.20) unterschiedlich, verschieden, anders

mšaḥlaf, mšaḥalfo ܡܫܰܚܠܰܦ، ܡܫܰܚܰܠܦܐ - mšaḥlafle, mšaḥlafla ܡܫܰܚܠܰܦܠܶܗ، ܡܫܰܚܠܰܦܠܰܗ [šḥlf ܫܚܠܦ] (L.24) verändern, umwandeln umtauschen mḥalaf

mšalaṭ, mšalṭo ܡܫܰܠܰܛ، ܡܫܰܠܛܐ - mšalaṭle, mšalaṭla ܡܫܰܠܰܛܠܶܗ، ܡܫܰܠܰܛܠܰܗ [šlṭ II ܫܠܛ] (+ cal, L.19) beherrschen (Feinde, Bienen; über jdn.) herfallen

mšalṭo ܡܫܰܠܛܐ (adj.), f. mšalaṭto ܡܫܰܠܰܛܬܐ, pl. mšalṭe ܡܫܰܠܛܶܐ vorherrschend | i marduṯo w u lišono Kurdoyo mšalṭe ne bu qlimo ܐܝ ܡܰܪܕܘܬ݂ܐ ܘܐܘ ܠܝܫܳܢܐ ܟܘܪܕܳܝܐ ܡܫܰܠܛܶܐ ܢܶܐ ܒܘ ܩܠܝܡܐ die kurdische Sprache und Kultur sind in dieser Gegend vorherrschend (L.19)

mšamas, mšamso ܡܫܰܡܰܣ، ܡܫܰܡܣܐ - mšamasle, mšamasla ܡܫܰܡܰܣܠܶܗ، ܡܫܰܡܰܣܠܰܗ [šms II ܫܡܣ] sich sonnen

mšamho ܡܫܰܡܗܐ (adj.), f. mšamahto ܡܫܰܡܰܗܬܐ, pl. mšamhe ܡܫܰܡܗܶܐ (Q.9,103) berühmt iḏico

mšare, mšaryo ܡܫܰܪܶܐ، ܡܫܰܪܝܐ - mšarele, mšarela ܡܫܰܪܶܠܶܗ، ܡܫܰܪܶܠܰܗ [šry II ܫܪܝ] (L.3) anfangen, beginnen | mšareli d šuġlono ܡܫܰܪܶܠܝ ܕܫܘܓ݂ܠܳܢܐ ich begann zu arbeiten (Q.10,1) bode

mšatas, mšatso ܡܫܰܬܰܣ، ܡܫܰܬܣܐ - mšatasle, mšatasla ܡܫܰܬܰܣܠܶܗ، ܡܫܰܬܰܣܠܰܗ [šts II ܫܬܣ] gründen | mšatasse madrašyoṯe iḏice ܡܫܰܬܰܣܣܶܗ ܡܰܕܪܰܫܝܳܬ݂ܶܐ ܐܝܕ݂ܝܥܶܐ sie haben bekannte Schulen gegründet (L.19)

mšatsono ܡܫܰܬܣܳܢܐ, f. mšatsoniṯo ܡܫܰܬܣܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mšatsone ܡܫܰܬܣܳܢܶܐ (L.15) Begründer

mšawar, mšawro ܡܫܰܘܰܪ، ܡܫܰܘܪܐ - mšawarle, mšawarla ܡܫܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܫܰܘܰܪܠܰܗ [šwr II ܫܘܪ] sich beraten (mit), sich erkundigen (nach) | u Barṣawmo mšawarle bi aṯto ܐܘ ܒܰܪܨܰܘܡܐ ܡܫܰܘܰܪܠܶܗ ܒܝ ܐܰܬ݂ܬܐ Barṣawmo beriet sich mit seiner Frau (L.19); mšawarre bë ḥḏoḏe ܡܫܰܘܰܪܪܶܗ ܒܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie berieten sich untereinander (Q.2,49) mašër2

mšawaš, mšawšo ܡܫܰܘܰܫ، ܡܫܰܘܫܐ - mšawašle, mšawašla ܡܫܰܘܰܫܠܶܗ، ܡܫܰܘܰܫܠܰܗ [šwš II ܫܘܫ] verwirren, durcheinanderbringen mišawaš

mšawšaṭ, mšawšṭo ܡܫܰܘܫܰܛ، ܡܫܰܘܫܛܐ - mšawšaṭle, mšawšaṭla ܡܫܰܘܫܰܛܠܶܗ، ܡܫܰܘܫܰܛܠܰܗ [šwšṭ ܫܘܫܛ] entwickeln | mšawšaṭlan ruḥayna ܡܫܰܘܫܰܛܠܰܢ ܪܘܚܰܝܢܰܐ wir haben uns entwickelt (Q.5,19) voranbringen

mšayac, mšayco ܡܫܰܝܰܥ، ܡܫܰܝܥܐ - mšayacle, mšayacla ܡܫܰܝܰܥܠܶܗ، ܡܫܰܝܰܥܠܰܗ [šyc II ܫܝܥ] schicken, senden | mšayacle xabro lu babo ܡܫܰܝܰܥܠܶܗ ܟ݂ܰܒܪܐ ܠܘ ܒܰܒܐ er schickte seinem Vater eine Nachricht (Q.6,16) mšadar

mšayal, mšaylo ܡܫܰܝܰܠ، ܡܫܰܝܠܐ - mšayele, mšayela ܡܫܰܝܶܠܶܗ، ܡܫܰܝܶܠܰܗ [šyl II ܫܝܠ] fragen | kibi mšayalnolux mede? ܟܝܒܝ ܡܫܰܝܰܠܢܳܠܘܟ݂ ܡܶܕܶܐ؟ kann ich (m.) dich (m.) etwas fragen? (L.3); kolozam qamayto mšayalno me emi ܟܳܠܳܙܰܡ ܩܰܡܰܝܬܐ ܡܫܰܝܰܠܢܐ ܡܶܐ ܐܶܡܝ ich muss zuerst meine Mutter fragen (L.17); kiban mšaylina w yëlfina ܟܝܒܰܢ ܡܫܰܝܠܝܢܰܐ ܘܝܷܠܦܝܢܰܐ wir können fragen und lernen (L.22) sich erkundigen | mšayalle bu šlomo dë ḥḏoḏe ܡܫܰܝܰܠܠܶܗ ܒܘ ܫܠܳܡܐ ܕܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ sie erkundigen sich über das gegenseitige Wohlbefinden (L.23); jëddi mšayele acle ܔܷܕܕܝ ܡܫܰܝܶܠܶܗ ܐܰܥܠܶܗ mein Großvater erkundigte sich nach ihm (Q.3,14)

mšayno ܡܫܰܝܢܐ (adj.), f. mšayanto ܡܫܰܝܰܢܬܐ, pl. mšayne ܡܫܰܝܢܶܐ (L.22) friedlich zahm

Mšiḥo ܡܫܝܚܐ Christus, Messias

mšiḥoyo ܡܫܝܚܳܝܐ, f. mšiḥayto ܡܫܝܚܰܝܬܐ, pl. mšiḥoye ܡܫܝܚܳܝܶܐ Christ christlich

yulfono mšiḥoyo (Q.10,83) ܝܘܠܦܳܢܐ ܡܫܝܚܳܝܐ christliche Lehre, Katechismus

mšiḥoyuṯo ܡܫܝܚܳܝܘܬ݂ܐ (f.) Christentum

mtalfan, mtalfno ܡܬܰܠܦܰܢ، ܡܬܰܠܦܢܐ - mtalfanle, mtalfanla ܡܬܰܠܦܰܢܠܶܗ، ܡܬܰܠܦܰܢܠܰܗ [tlfn ܬܠܦܢ] (L.4) anrufen, telefonieren | me zabno l zabno komtalfëni lë ḥḏoḏe ܡܶܐ ܙܰܒܢܐ ܠܙܰܒܢܐ ܟܳܡܬܰܠܦܷܢܝ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ von Zeit zu Zeit telefonieren sie miteinander (L.4); nošo mtalfanleli ܢܳܫܐ ܡܬܰܠܦܰܢܠܶܠܝ jemand hat mich angerufen (L.24) täläfon

mtarjam, mtarjmo ܡܬܰܪܔܰܡ، ܡܬܰܪܔܡܐ - mtarjamle, mtarjamla ܡܬܰܪܔܰܡܠܶܗ، ܡܬܰܪܔܰܡܠܰܗ [trjm ܬܪܔܡ] (Q.10,33) übersetzen dolmetschen

mtarjmono ܡܬܰܪܔܡܳܢܐ, f. mtarjmoniṯo ܡܬܰܪܔܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mtarjmone ܡܬܰܪܔܡܳܢܶܐ Übersetzer Dolmetscher

mṭakas, mṭakso ܡܛܰܟܰܣ، ܡܛܰܟܣܐ - mṭakasle, mṭakasla ܡܛܰܟܰܣܠܶܗ، ܡܛܰܟܰܣܠܰܗ [ṭks II ܛܟܣ] ordnen organisieren

mṭawe, mṭawyo ܡܛܰܘܶܐ، ܡܛܰܘܝܐ - mṭawele, mṭawela ܡܛܰܘܶܠܶܗ، ܡܛܰܘܶܠܰܗ [ṭwy II ܛܘܝ] grillen

mṭawyo ܡܛܰܘܝܐ (adj.), f. mṭawayto ܡܛܰܘܰܝܬܐ, pl. mṭawye ܡܛܰܘܝܶܐ gegrillt

muḥo ܡܘܚܐ (m.), pl. muḥe ܡܘܚܶܐ (L.7) Gehirn, Verstand

muklo ܡܘܟܠܐ, pl. muklone ܡܘܟܠܳܢܶܐ Essen, Gericht, Speise | u muklo ḥaḏër ܐܘ ܡܘܟܠܐ ܚܰܕ݂ܷܪ das Essen ist fertig (L.23)

muklo ḥaroyo (L.10) ܡܘܟܠܐ ܚܰܪܳܝܐ Nachspeise

muklone qayire (L.23) ܡܘܟܠܳܢܶܐ ܩܰܝܝܪܶܐ kalte Speisen

muklone šaḥine (L.23) ܡܘܟܠܳܢܶܐ ܫܰܚܝܢܶܐ warme Speisen

muklo rišoyo (L.10) ܡܘܟܠܐ ܪܝܫܳܝܐ Hauptspeise

muklo Suryoyo (L.23) ܡܘܟܠܐ ܣܘܪܝܳܝܐ aramäisches/assyrisches Essen

muklo šarwoyo (L.10) ܡܘܟܠܐ ܫܰܪܘܳܝܐ Vorspeise

muklo w maštyo (L.23) ܡܘܟܠܐ ܘܡܰܫܬܝܐ Essen und Trinken

muqro ܡܘܩܪܐ (m.), pl. muqre ܡܘܩܪܶܐ (L.2) Eigelb

muroyo ܡܘܪܳܝܐ, pl. muroye ܡܘܪܳܝܶܐ (L.15) Spiel, Wettkampf, Wettbewerb, Turnier

muse ܡܘܣܶܐ (f.), pl. musat ܡܘܣܰܬ Rasiermesser

musiqa ܡܘܣܝܩܰܐ (f.) (L.24) Musik musiqi

musiqi ܡܘܣܝܩܝ (f.) Musik musiqa

musiqoro ܡܘܣܝܩܳܪܐ, f. musiqarto ܡܘܣܝܩܰܪܬܐ, pl. musiqore ܡܘܣܝܩܳܪܶܐ (G.19) Musiker

muṭoyo ܡܘܛܳܝܐ, pl. muṭoye ܡܘܛܳܝܶܐ Kommunikation komunikasyon

muxtar ܡܘܟ݂ܬܰܐܪ (m.), pl. muxtare ܡܘܟ݂ܬܰܪܶܐ (Q.3,75) Bürgermeister, Dorfvorsteher

muzo ܡܘܙܐ (m.), pl. muze ܡܘܙܐ (L.2) Banane

muzoġo ܡܘܙܳܓ݂ܐ (L.18) Wetter, Klima

mvayaz, mvayzo ܡܒ݂ܰܝܰܙ، ܡܒ݂ܰܝܙܐ - mvayazle, mvayazla ܡܒ݂ܰܝܰܙܠܶܗ، ܡܒ݂ܰܝܰܙܠܰܗ [vyz II ܒ݂ܝܙ] (G.16) ein Visum beantragen viza

mwabax, mwabxo ܡܘܰܒܰܟ، ܡܘܰܒܟ݂ܐ - mwabaxle, mwabaxla ܡܘܰܒܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܘܰܒܰܟ݂ܠܰܗ [wbx II ܘܒܟ݂] (G.18) verwarnen

mwaṣaf, mwaṣfo ܡܘܰܨܰܦ، ܡܘܰܨܦܐ - mwaṣafle, mwaṣafla ܡܘܰܨܰܦܠܶܗ، ܡܘܰܨܰܦܠܰܗ [wṣf II ܘܨܦ] (G.18) loben beschreiben

mwaxro ܡܘܰܟ݂ܪܐ (adv.) (G.18) spät

mxabaṭ, mxabṭo ܡܟ݂ܰܒܰܛ، ܡܟ݂ܰܒܛܐ - mxabaṭle, mxabaṭla ܡܟ݂ܰܒܰܛܠܶܗ، ܡܟ݂ܰܒܰܛܠܰܗ [xbṭ II ܟ݂ܒܛ] wühlen | d lëzze mxabëṭ bat turayḏan ܕܠܐܷܙܙܶܗ ܡܟ݂ܰܒܷܛ ܒܘ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ nicht, dass er in unseren Taschen wühlt (Q.7,43)

mxamal, mxamlo ܡܟ݂ܰܡܰܠ، ܡܟ݂ܰܡܠܐ - mxamele, mxamela ܡܟ݂ܰܡܶܠܶܗ، ܡܟ݂ܰܡܶܠܰܗ [xml II ܟܡܠ] schmücken | mxamewayla u danwayḏe b zage nacime ܡܟ݂ܰܡܶܘܰܝܠܰܗ ܐܘ ܕܰܢܘܰܝܕ݂ܶܗ ܒܙܰܓܶܐ ܢܰܥܝܡܶܐ sie hatte seinen Schwanz mit Glöckchen geschmückt (Q.1,74) mšafar

mxiruṯo ܡܟ݂ܝܪܘܬ݂ܐ (f.) (L.16) Verlobung ṭlobo

mxolo ܡܟ݂ܳܠܐ (m.), pl. mxole ܡܟ݂ܳܠܶܐ (Q.4,31) Tongefäß, Tonkrug (für den Wein)

myaqar, myaqro ܡܝܰܩܰܪ، ܡܝܰܩܪܐ - myaqarle, myaqarla ܡܝܰܩܰܪܠܶܗ، ܡܝܰܩܰܪܠܰܗ [yqr II ܝܩܪ] (G.18) ehren, verehren, respektieren | kul nošo myaqarwayle ܟܘܠ ܢܳܫܐ ܡܝܰܩܰܪܘܰܝܠܶܗ jeder schätzte ihn (Q.2,8)

myaqro ܡܝܰܩܪܐ (adj.), f. myaqarto ܡܝܰܩܰܪܬܐ, pl. myaqre ܡܝܰܩܪܶܐ verehrt, geehrt

mzaban, mzabno ܡܙܰܒܰܢ، ܡܙܰܒܢܐ - mzabanle, mzabanla ܡܙܰܒܰܢܠܶܗ، ܡܙܰܒܰܢܠܰܗ [zbn II ܙܒܢ] (G.20) verkaufen zowan

mzabnono ܡܙܰܒܢܳܢܐ, f. mzabnoniṯo ܡܙܰܒܢܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mzabnone ܡܙܰܒܢܳܢܶܐ Verkäufer mzaban

mžido ܡܙ̰ܝܕܐ (adj.), f. mžёdto ܡܙ̰ܷܕܬܐ, pl. mžide ܡܙ̰ܝܕܶܐ (L.14) liegend ausgestreckt