Glossaire araméen-français |
abro ܐܰܒܪܐ (m.), pl. abne ܐܰܒܢܶܐ (L.4) fils
abre d cammo (L.4) ܐܰܒܪܶܗ ܕܥܰܡܡܐ cousin, fils de l'oncle (paternel)
abre d ḥolo (L.4) ܐܰܒܪܶܗ ܕܚܳܠܐ cousin, fils de l'oncle (maternel)
→ barṯo
Abuna ܐܰܒܘܢܰܐ (Q.3,26) mon père (prêtre)
Ädäne ܐܱܕܱܢܶܐ (Q.6,10) Adana (ville au sud de la Turquie)
adcaṣriye ܐܰܕܥܰܨܪܝܝܶܐ (adv.) (L.8) ce soir → caṣriye
adfalge d yawmo ܐܰܕܦܰܠܓܶܗ ܕܝܰܘܡܐ (adv.) (L.8) ce midi → falgo, yawmo
adlalyo ܐܰܕܠܰܠܝܐ (adv.) (L.8) ce soir, cette nuit → lalyo
admo ܐܰܕܡܐ (m.) (L.7) sang
adṣafro ܐܰܕܨܰܦܪܐ (adv.) (L.8) ce matin → ṣafro
adšato ܐܰܕܫܰܬܐ (adv.) (G.18) cette année → šato
adyawma ܐܰܕܝܰܘܡܰܐ (adv.) (L.8) aujourd'hui → yawmo
aḏno ܐܰܕ݂ܢܐ (f.), pl. aḏnoṯe ܐܰܕ݂ܢܳܬ݂ܶܐ, aḏne ܐܰܕ݂ܢܶܐ (L.7) oreille | aš šurone këtte aḏne ܐܰܫ ܫܘܪܳܢܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܐܰܕ݂ܢܶܐ les murs ont des oreilles (G.9)
Afriqa ܐܰܦܪܝܩܰܐ (G.19) Afrique
afṯo ܐܰܦܬ݂ܐ (f.), pl. afṯoṯe ܐܰܦܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.3) ⑴ pause ⑵ possibilité
aġa ܐܰܓ݂ܰܐ (m.), pl. aġawat ܐܰܓ݂ܰܘܰܬ (Q.3,69) agha, chef de tribu
aġlab ܐܰܓ݂ܠܰܒ plupart | aġlab dan noše ܐܰܓ݂ܠܰܒ ܕܰܢ ܢܳܫܶܐ la plupart des gens (Q.4,40) → aġläbiye
aġläba ܐܰܓ݂ܠܱܒܰܐ (adv.) (Q.7,44) principalement, surtout → aġlab
aġläbiye ܐܰܓ݂ܠܱܒܝܝܶܐ (f.) (L.19) majorité → aġläba, aġlab
aḥna ܐܰܚܢܰܐ (pron.) (G.3b) nous
aḥuno ܐܰܚܘܢܐ (m.), pl. aḥunone ܐܰܚܘܢܳܢܶܐ (L.4) frère → ḥoṯo
alkohol ܐܰܠܟܳܗܳܠ (m.) alcool → maštyo, štoyo
Almanoyo ܐܰܠܡܰܢܳܝܐ, f. Almanayto ܐܰܠܡܰܢܰܝܬܐ, pl. Almanoye ܐܰܠܡܰܢܳܝܶܐ (L.20) allemand → Almanya
Almanya ܐܰܠܡܰܐܢܝܰܐ (L.20) Allemagne → Almanoyo
Almelo ܐܰܠܡܶܠܐ (Q.10,3) Almelo (ville aux Pays-Bas)
Alo ܐܰܠܐ (interj.) pour être honnête, vraiment | Alo koxal acle! ܐܰܠܐ ܟܳܐܟ݂ܰܠ ܐܰܥܠܶܗ Il est vraiment pas mal! (L.24) → Aloho
Aloho ܐܰܠܳܗܐ (m.) Dieu | Aloho mastar u camayḏan ܐܰܠܳܗܐ ܡܰܣܬܰܪ ܐܘ ܥܰܡܰܝܕ݂ܰܢ Que Dieu protège notre peuple; šubḥo l Aloho ܫܘܒܚܐ ܠܰܐܠܳܗܐ gloire à Dieu (Q.3,7); Aloho mbarëx aclux ܐܰܠܳܗܐ ܡܒܰܪܷܟ݂ ܐܰܥܠܘܟ݂ que Dieu te (m.) bénisse (Q.3,42); Aloho mbarëx aclayye ܐܰܠܳܗܐ ܡܒܰܪܷܟ݂ ܐܰܥܠܘܟ݂ que Dieu les bénisse (Q.3,49)
Alyas Šakër ܐܰܠܝܰܐܣ ܫܰܟܷܪ (Q.9,63) Elias Shakir, patriarche de l'Église syriaque orthodoxe (1917-1932)
Amerika ܐܰܡܶܪܝܟܰܐ (Q.6) Amérique, États-Unis | meqëm mu Sayfo babi azzewa l Amerika ܡܶܩܷܡ ܡܘ ܣܰܝܦܐ ܒܰܒܝ ܐܰܙܙܶܘܰܐ ܠܐܰܡܶܪܝܟܰܐ avant le génocide (Sayfo), mon père était allé en Amérique (Q.6)
Amerika Garbyayto ܐܰܡܶܪܝܟܰܐ ܓܰܪܒܝܰܝܬܐ Amérique du Nord
Amerika Taymnayto ܐܰܡܶܪܝܟܰܐ ܬܰܝܡܢܰܝܬܐ Amérique du Sud
An Aṯrawoṯe Mḥayḏe d Amerika ܐܰܢ ܐܰܬ݂ܪܰܘܳܬ݂ܶܐ ܡܚܰܝܕ݂ܶܐ ܕܰܐܡܶܪܝܟܰܐ États-Unis
= Amrika
amnoro ܐܰܡܢܳܪܐ, f. amnarto ܐܰܡܢܰܪܬܐ, pl. amnore ܐܰܡܢܳܪܶܐ (G.19) artiste
Amrika ܐܰܡܪܝܟܰܐ (G. 19) = Amerika
Anḥël ܐܰܢܚܷܠ (Q.6,61) Anḥël (village du Turabdin) → Nëḥloyo
annaqla ܐܰܢܢܰܩܠܰܐ (L.21) maintenant, désormais → naqla
Anṭarqṭiqus ܐܰܢܛܰܪܩܛܝܩܘܣ (G.19) Antarctique
apoteke ܐܰܦ݁ܳܬܶܟܶܐ (L.14) pharmacie, officine = beṯ darmone
App ܐܰܦ݁, pl. Apps ܐܰܦ݁ܣ (L.24) application mobile
apraxe ܐܰܦ݁ܪܰܟ݂ܶܐ (pl.) (L.10) feuilles de vignes farcies
arbci ܐܰܪܒܥܝ (num.) (L.4) quarante
arbco ܐܰܪܒܥܐ (num.), f. arbac ܐܰܪܒܰܥ (L.4) quatre | arbac w cësri sacat ܐܰܪܒܰܥ ܘܥܷܣܪܝ ܣܰܥܰܬ vingt-quatre heures (L.9)
arco ܐܰܪܥܐ (f.), pl. arcoṯe ܐܰܪܥܳܬ݂ܶܐ (L.6, L.12) ⑴ terre ⑵ terrain, champ ⑶ sol
ardixlo ܐܰܪܕܝܟ݂ܠܐ, f. ardixalto ܐܰܪܕܝܟ݂ܰܠܬܐ, pl. ardixle ܐܰܪܕܝܟ݂ܠܶܐ (G.19) ⑴ ingénieur ⑵ architecte → aršitakt
arġalto ܐܰܪܓ݂ܰܠܬܐ (f.), pl. arġalyoṯe ܐܰܪܓ݂ܰܠܝܳܬ݂ܶܐ (L.18) inondation
Arkaḥ ܐܰܪܟܰܚ Arkaḥ/Xärabale (village du Turabdin) = Xärabale
Arkaḥoyo ܐܰܪܟܰܚܳܝܐ, f. Arkaḥayto ܐܰܪܟܰܚܰܝܬܐ, pl. Arkaḥoye ܐܰܪܟܰܚܳܝܶܐ du village d'Arkaḥ/Xärabale
aršitakt ܐܰܪܫܝܬܰܟܬ (m.), pl. aršitaktat ܐܰܪܫܝܬܰܟܬܰܬ, aršitakte ܐܰܪܫܝܬܰܟܬܶܐ (L.6) architecte → ardixlo
aryo ܐܰܪܝܐ (m.), pl. arye ܐܰܪܝܶܐ (L.22) lion
asiruṯo ܐܰܣܝܪܘܬ݂ܐ (f.) (L.4) lien, relation, contact
Asya ܐܰܣܝܰܐ (G.19) Asie
ašër ܐܰܫܷܪ (interj.) (L.3) crois-moi
aṯmël ܐܰܬ݂ܡܷܠ (adv.) (L.8) hier
aṯoyo ܐܰܬ݂ܳܝܐ, f. aṯayto ܐܰܬ݂ܰܝܬܐ, pl. aṯoye ܐܰܬ݂ܳܝܶܐ (L.24) venant, en chemin
aṯro ܐܰܬ݂ܪܐ (m.), pl. aṯrawoṯe ܐܰܬ݂ܪܰܘܳܬ݂ܶܐ (L.4) ⑴ pays ⑵ patrie
aṯto ܐܰܬ݂ܬܐ (f.), pl. niše ܢܝܫܶܐ femme, épouse | i aṯtayḏi ܐܝ ܐܰܬ݂ܬܰܝܕ݂ܝ ma femme (L.4); i aṯto d aḥuni ܐܝ ܐܰܬ݂ܬܐ ܕܐܰܚܘܢܝ la femme de mon frère (L.14) → pire
aw ܐܰܘ (conj.) (L.7) ou
awkiṯ (Q.9,32) c'est-à-dire, ou bien
Awrupa ܐܰܘܪܘܦ݁ܰܐ (G.19) Europe = Urifi
Awstralya ܐܰܘܣܬܪܰܐܠܝܰܐ (G.19) Australie
Awsturya ܐܰܘܣܬܘܪܝܰܐ (G.19) Autriche = Namsa
aydarbo ܐܰܝܕܰܪܒܐ (L.3) comment | aydarbo hatu? ܐܰܝܕܰܪܒܐ ܗܰܬܘ؟ comment allez-vous? (L.3); aydarbo wa? ܐܰܝܕܰܪܒܐ ܘܰܐ؟ comment était-ce? (L.10)
ayko ܐܰܝܟܐ (L.3) où
aylo ܐܰܝܠܐ (m.), pl. ayle ܐܰܝܠܶܐ (L.22) chevreuil
ayna ܐܰܝܢܰܐ (L.3) quel, lequel | ayna mënne? ܐܰܝܢܰܐ ܡܷܢܢܶܗ؟ lequel d'entre eux? (L.12); ayna ne? ܐܰܝܢܰܐ ܢܶܐ؟ lesquels sont-ils? (L.7); b ayna? ܒܐܰܝܢܰܐ؟ par lequel? (L.24); l ayna? ܠܐܰܝܢܰܐ؟ pour lequel? (L.24)
azolo ܐܰܙܳܠܐ, f. azalto ܐܰܙܰܠܬܐ, pl. azole ܐܰܙܳܠܶܐ (L.24) allant
b ܒ (prep.) dans, avec, au moyen de | b ayna…? ܒܐܰܝܢܰܐ…؟ dans quel …? (L.12); b mën? ܒܡܷܢ؟ avec quoi? (L. 10)
b šayno (L.3) ܒܫܰܝܢܐ bonjour (réponse à šlomo!) | b šayno aṯitu ܒܫܰܝܢܐ ܐܰܬ݂ܝܬܘ bienvenue! (L.12); b šayno w bë šlomo ܒܫܰܝܢܐ ܘܒܷܫܠܳܡܐ bienvenue! (L.23)
ebe (G.11b, + L-suf.-) ܐܶܒܶܗ | ebe ܐܶܒܶܗ en lui; appe ܐܰܦ݁ܦ݁ܶܗ en eux
ba ܒܰܐ (Q.6,39) papa → babo
babġo ܒܰܒܓ݂ܐ (m.), pl. babġe ܒܰܒܓ݂ܶܐ (L.22) perroquet
babo ܒܰܒܐ (m.), pl. babe ܒܰܒܶܐ, babone ܒܰܒܳܢܶܐ (L.4) ⑴ père ⑵ papa | babo! ܒܰܒܐ! Papa! (Q.6,18) ⑶ (pl.) ancêtres | babonayna ܒܰܒܳܢܰܝܢܰܐ nos ancêtres (Q.4,4)
be babe ܒܶܐ ܒܰܒܶܐ famille
bädaye ܒܱܕܰܝܶܐ (f.) (L.19) début, commencement → šuroyo
Badëbbe ܒܰܕܷܒܒܶܐ (Q.8,54) Badëbbe (village du Turabdin) → Badëbboyo
Badëbboyo ܒܰܕܷܒܒܳܝܐ, f. Badëbbayto ܒܰܕܷܒܒܰܝܬܐ, pl. Badëbboye ܒܰܕܷܒܒܳܝܶܐ (Q.8,49) du village de Badëbbe → Badëbbe
badle ܒܰܕܠܶܐ (f.), pl. badlat ܒܰܕܠܰܬ (L.11) costume
Bagoke ܒܰܓܳܟܶܐ Bagoke (chaîne de montagnes au sud du Turabdin)
bahërtër ܒܰܗܷܪܬܷܪ (adj.) (Q.3,35) plus brillant → bahuro
bahro ܒܰܗܪܐ (m.), pl. bahre ܒܰܗܪܶܐ lumière | bahro dat tre ܒܰܗܪܐ ܕܰܬ ܬܪܶܐ deuxième lumière (L.3)
bahuro ܒܰܗܘܪܐ (adj.), f. bahërto ܒܰܗܷܪܬܐ, pl. bahure ܒܰܗܘܪܶܐ (L.15) brillant
baḥëṯme ܒܰܚܷܬ݂ܡܶܐ (f.) (sœur du mari, sœur de l'épouse) belle-sœur
bälädiye ܒܱܠܱܕܝܝܐ (f.), pl. bälädiyat ܒܱܠܱܕܝܝܰܬ (L.19) municipalité, commune → karxuṯo
bälaš ܒܱܠܰܐܫ (L.15) gratuit, gratuitement → magon
Balčiqa ܒܰܠܫ̰ܝܩܰܐ (G.19) Belgique
balki ܒܰܠܟܝ peut-être | balki ḥozina ḥḏoḏe naqla ḥreto ܒܰܠܟܝ ܚܳܙܝܢܰܐ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ܢܰܩܠܰܐ ܚܪܶܬܐ peut-être que nous nous reverrons une autre fois (G.23); balki … balki ܒܰܠܟܝ ... ܒܰܠܟܝ peut-être que … peut-être que … (Q.6,52)
baluṭo ܒܰܠܘܛܐ (m.) gland, chêne
dawmo du baluṭo ܕܰܘܡܐ ܕܘ ܒܰܠܘܛܐ chêne
banyo ܒܰܐܢܝܐ (m.), pl. banyowat ܒܰܐܢܝܳܘܰܬ (L.6) salle de bain
baqlawa ܒܰܩܠܰܘܰܐ (f.) (L.23) baklava
barёḥme ܒܰܪܷܚܡܶܐ (m.), pl. barëḥme ܒܰܪܷܚܡܶܐ (L.13) beau-frère (frère du mari, frère de l'épouse)
barko ܒܰܪܟܐ (f.), pl. barkoṯe ܒܰܪܟܳܬ݂ܶܐ (L.7) genou, jambe
barmil ܒܰܪܡܝܠ (m.), pl. barmile ܒܰܪܡܝܠܶܐ (Q.4,57) tonneau
barmile du qayso ܒܰܪܡܝܠܶܐ ܕܘ ܩܰܝܣܐ tonneaux en bois
baroyo ܒܰܪܳܝܐ (adj.), f. barayto ܒܰܪܰܝܬܐ, pl. baroye ܒܰܪܳܝܶܐ (L.7) extérieur, externe
barqo ܒܰܪܩܐ (m.), pl. barqe ܒܰܪܩܶܐ (L.18) éclair
barṯo ܒܰܪܬ݂ܐ (f.), pl. bnoṯe ܒܢܳܬ݂ܶܐ (L.4) fille | barṯi ܒܰܪܬ݂ܝ ma fille (L.11) → abro
bas ܒܰܣ (L.11) mais | bas ne ܒܰܣ ܢܶܐ ils suffisent
w bas ܘܒܰܣ seulement, uniquement, exclusivement
→ basyo
basimo ܒܰܣܝܡܐ (adj.), f. basëmto ܒܰܣܷܡܬܐ, pl. basime ܒܰܣܝܡܶܐ (L.10) ⑴ (nourriture) bon ⑵ (météo) beau ⑶ agréable
basketbol ܒܰܣܟܶܬܒܳܠ (m.) (L.15) basketball → esfiro
basro ܒܰܣܪܐ (m.), pl. basrone ܒܰܣܪܳܢܶܐ (L.7) viande
basro dab broze ܒܰܣܪܐ ܕܰܒ ܒܪܳܙܶܐ viande de porc
basro dac cwone ܒܰܣܪܐ ܕܰܥ ܥܘܳܢܶܐ viande de mouton
basro dag gyoṯe ܒܰܣܪܐ ܕܰܓ ܓܝܳܬ݂ܶܐ poulet, viande de poulet
basro daq qanyone ܒܰܣܪܐ ܕܰܩ ܩܰܢܝܳܢܶܐ bœuf, viande de bœuf
basro mqalyo ܒܰܣܪܐ ܡܩܰܠܝܐ viande grillée
bastiq ܒܰܣܬܝܩ (m.) (Q.3,103) bastiq (sucrerie à base de sirop de raisins)
basyo ܒܰܣܝܐ (L.21) ça suffit! → bas
baṣlo ܒܰܨܠܐ (m.), pl. baṣle ܒܰܨܠܶܐ (Q.3,95) oignon
baṣo ܒܰܨܐ (m.), pl. baṣe ܒܰܨܶܐ (L.21) bus
baṭilo ܒܰܛܝܠܐ (adj.), f. baṭëlto ܒܰܛܷܠܬܐ, pl. baṭile ܒܰܛܝܠܶܐ ⑴ fatigué, épuisé ⑵ libre, chômeur | baṭile ne ܒܰܛܝܠܶܐ ܢܶܐ elles sont libres (elles n'ont rien à faire) (L.8) ⑶ inutile, vain
baṭiluṯo ܒܰܛܝܠܘܬ݂ܐ (f.) (L.19) chômage
baṭlono ܒܰܛܠܳܢܐ (m.), pl. baṭlone ܒܰܛܠܳܢܶܐ (L.12) ⑴ jour férié ⑵ congé
baṯqyomo ܒܰܬ݂ܩܝܳܡܐ (f.), pl. baṯqyome ܒܰܬ݂ܩܝܳܡܶܐ (Q.3,15) ⑴ épouse d'un prêtre, femme d'un prêtre
baybuno ܒܰܝܒܘܢܐ (m.), pl. baybune ܒܰܝܒܘܢܶܐ (L.19) bourgeon
bayn ܒܰܝܢ (L.19) ⑴ entre ⑵ parmi
baynoṯ- (+ suf.) | baynoṯayye ܒܰܝܢܳܬ݂ܰܝܝܶܗ entre eux, parmi eux
bayto ܒܰܝܬܐ (m.), pl. bote ܒܳܬܶܐ (L.3) maison, famille, foyer
bayṭar ܒܰܝܛܰܪ, f. bayṭare ܒܰܝܛܰܪܶܐ, pl. bayṭare ܒܰܝܛܰܪܶܐ (L.12) vétérinaire
be1 ܒܶܐ (G.24b) (particule d'introduction d'une question indirecte) si
be2 ܒܶܐ la famille de | ab be babe di Maryam ܐܰܒ ܒܶܐ ܒܰܒܶܐ ܕܝ ܡܰܪܝܰܡ la famille de Maryam (L.16) → bayto
Bequsyone ܒܶܩܘܣܝܳܢܶܐ (Q.8,42) Bequsyone (village du Turabdin)
Berlinoyo ܒܶܪܠܝܢܳܝܐ, f. Berlinayto ܒܶܪܠܝܢܰܝܬܐ, pl. Berlinoye ܒܶܪܠܝܢܳܝܶܐ (L.20) berlinois
beroxo ܒܶܪܳܟ݂ܐ, pl. beroxe ܒܶܪܳܟ݂ܶܐ [Inf. brx II ܒܪܟ݂] (L.16) bénédiction, mariage religieux
betfaq ܒܶܬܦܰܐܩ (Q.3,44) normalement, si tout va bien
beṯarke ܒܶܝܬ݂ܐܰܪܟܶܐ (m.) (Q.9,27) bibliothèque
beṯ darmone ܒܶܝܬ݂ ܕܰܪܡܳܢܶܐ (m.) (L.14) pharmacie, officine = apoteke
beṯdino ܒܶܝܬ݂ܕܝܢܐ (m.) (Q.10,2) tribunal → maḥkäma
beṯgawso ܒܶܝܬ݂ܓܰܘܣܐ (m.) (Q.9,39) refuge
beṯ krihe ܒܶܝܬ݂ ܟܪܝܗܶܐ (m.) (L.14) hôpital
beṯmqomo ܒܶܝܬ݂ܡܩܳܡܐ (m.) (Q.8,14) siège, résidence
Beṯnahrin ܒܶܝܬ݂ܢܰܗܪܝܢ (G.19) Mésopotamie
beṯqadiše ܒܶܝܬ݂ܩܰܕܝܫܶܐ (pl.) (Q.8,19) ⑴ tombeaux des saints ⑵ reliquaire
beṯṣawbo ܒܶܝܬ݂ܨܰܘܒܐ (m.) université
Beṯṣawbo Ḥiro d Berlin (L.20) ܒܶܝܬ݂ܨܰܘܒܐ ܚܝܪܐ ܕܒܶܪܠܝܢ Freie Universität Berlin
bëcto ܒܷܥܬܐ (f.), pl. bece ܒܶܥܶܐ (L.23) œuf
bëlḥuḏe ܒܷܠܚܘܕ݂ܶܗ (adv.) (L.16) seulement, uniquement, exclusivement
bëlḥuḏe mazlo ܒܷܠܚܘܕ݂ܶܗ ܡܰܙܠܐ sens unique
→ täne
bënyono ܒܷܢܝܳܢܳܐ (m.), pl. bënyone ܒܷܢܝܳܢܶܐ (L.13) bâtiment
bërbozo ܒܷܪܒܳܙܐ, pl. bërboze ܒܷܪܒܳܙܶܐ [Inf. brbz ܒܪܒܙ] (L.24) dispersion, diffusion, propagation → mbarbaz
bërġël ܒܷܪܓ݂ܷܠ (m.) (L.10) boulgour
bësëklet ܒܷܣܷܟܠܶܬ (m.), pl. bësëkletat ܒܷܣܷܟܠܶܬܰܬ (L.21) vélo, bicyclette
bëskwit ܒܷܣܟܘܝܬ (m.), pl. bëskwitat ܒܷܣܟܘܝܬܰܬ (L.23) biscuit
bëṯër ܒܷܬ݂ܷܪ (L.6) ⑴ (prep.) après | bëṯër mi cito ܒܷܬ݂ܷܪ ܡܝ ܥܝܬܐ après la messe (Q.1,17); bëṯër b zabno ܒܷܬ݂ܷܪ ܒܙܰܒܢܐ après un certain temps (Q.9,28) ⑵ (adv.) ensuite ⑶ (conj.) après que
bëṯërke ܒܷܬ݂ܷܪܟܶܐ (adv.) (Q.7,91) ensuite, après
bëṯr ܒܷܬ݂ܪ (prep.) (G.11b,1-2) derrière
bëṯre (G.11b,1-2) ܒܷܬ݂ܪܶܗ (+ suf.) | bëṯri ܒܷܬ݂ܪܝ derrière moi; bëṯrayye ܒܷܬ݂ܪܰܝܝܶܗ derrière eux
bira ܒܝܪܰܐ (f.), pl. birat ܒܝܪܰܬ (L.10) bière
biṭon ܒܝܛܳܢ (m.) (L.6) béton
bluze ܒܠܘܙܶܐ (f.), pl. bluzat ܒܠܘܙܰܬ (L.11) blouse
bnoṯe ܒܢܳܬ݂ܶܐ → barṯo
bnoyo ܒܢܳܝܐ [Inf. bny I ܒܢܝ] (L.8) compte
bocu ܒܳܥܘ (interj.) (L.10) s'il vous plaît
bocuṯo ܒܳܥܘܬ݂ܐ (f.), pl. bëcwoṯe ܒܷܥܘܳܬ݂ܶܐ (Q.10,7) demande, requête
bode, bëdyo ܒܳܕܶܐ، ܒܷܕܝܐ - bdele, bdela ܒܕܶܠܶܗ، ܒܕܶܠܰܗ [bdy I ܒܕܝ] débuter, commencer | bdewayle dë mšayal šwole ܒܕܶܘܰܝܠܶܗ ܕܷܡܫܰܝܰܠ ܫܘܳܠܶܐ il a commencé à poser des questions (L.17); bdela dë mḥaḏro ruḥa ܒܕܶܠܰܗ ܕܷܡܚܰܕ݂ܪܐ ܪܘܚܰܗ elle a commencé à se préparer (L.20); bdele d marcël ܒܕܶܠܶܗ ܕܡܰܪܥܷܠ il commença à trembler (Q.7,51) → mšare
bohar, bëhro ܒܳܗܰܪ، ܒܷܗܪܐ - bahër, bahiro ܒܰܗܷܪ، ܒܰܗܝܪܐ [bhr I ܒܗܪ] (Q.3,30) ⑴ s'éclairer ⑵ faire jour
bolo ܒܳܠܐ (m.) esprit | këtle bolo rwiḥo ܟܷܬܠܶܗ ܒܳܠܐ ܪܘܝܚܐ il est patient; latli mede cal boli ܠܰܬܠܝ ܡܶܕܶܐ ܥܰܠ ܒܳܠܝ je n'ai rien de prévu (L.18)
maḥat bolo ܡܰܚܰܬ ܒܳܠܐ faire attention | komaḥto bolo cal ag gawne d këzzën cam ḥḏoḏe ܟܳܡܰܚܬܐ ܒܳܠܐ ܥܰܠ ܐܰܓ ܓܰܘܢܶܐ ܕܟܷܐܙܙܷܢ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ elle fait attention aux couleurs qui vont ensemble (L.11)
oṯe l bole ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܶܗ se rappeler, se souvenir | gëd oṯe l bolan ܓܷܕ ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܰܢ nous allons nous en souvenir (L.22); koṯen l bola ܟܳܐܬ݂ܷܢ ܠܒܳܠܰܗ elle s'en souvient (L.23)
boram, bërmo ܒܳܪܰܡ، ܒܷܪܡܐ - barëm, barimo ܒܰܪܷܡ، ܒܰܪܝܡܐ [brm I ܒܪܡ] tourner | heš lo barimi cal ruḥayye ܗܶܫ ܠܐ ܒܰܪܝܡܝ ܥܰܠ ܪܘܚܰܝܝܶܗ ils n'ont pas vu le temps passer (L.22)
bosam, bësmo ܒܳܣܰܡ، ܒܷܣܡܐ - basëm, basimo ܒܰܣܷܡ، ܒܰܣܝܡܐ [bsm I ܒܣܡ] devenir bon, devenir agréable
bosamle, bosamla ܒܳܣܰܡܠܶܗ، ܒܳܣܰܡܠܰܗ - basëmle, basëmla ܒܰܣܷܡܠܶܗ، ܒܰܣܷܡܠܰܗ [bsm I ܒܣܡ] (+ L-suf.) (à qqun) plaire | ayna hërgo kobosamlax? ܐܰܝܢܰܐ ܗܷܪܓܐ ܟܳܒܳܣܰܡܠܰܟ݂؟ quel cours te plaît? (L.3.5)
bošal, bëšlo ܒܳܫܰܠ، ܒܷܫܠܐ - bašël, bašilo ܒܰܫܷܠ، ܒܰܫܝܠܐ [bšl I ܒܫܠ] (L.13) cuire
bote ܒܳܬܶܐ → bayto
boṭal, bëṭlo ܒܳܛܰܠ، ܒܷܛܠܐ - baṭël, baṭilo ܒܰܛܷܠ، ܒܰܛܝܠܐ [bṭl I ܒܛܠ] se fatiguer, s'épuiser | hul d baṭël ܗܘܠ ܕܒܰܛܷܠ jusqu`à ce qu'il fut épuisé (Q.7,68)
boxe, buxyo ܒܳܟ݂ܶܐ، ܒܘܟ݂ܝܐ - baxi, baxyo ܒܰܟ݂ܝ، ܒܰܟ݂ܝܐ [bxy I ܒܟ݂ܝ] (L.15) pleurer, se lamenter | boxeno cal i ḥila d sëmle abre d cammi acli? ܒܳܟ݂ܶܢܐ ܥܰܠ ܐܝ ܚܝܠܰܐ ܕܣܷܡܠܶܗ ܐܰܒܪܶܗ ܕܥܰܡܡܝ ܐܰܥܠܝ؟ dois-je pleurer sur la trahison de mon cousin? (Q.7,58)
boya ܒܳܝܰܐ (f.), pl. boyat ܒܳܝܰܬ (L.6) colorant, teinture
boyaṭ, bayṭo ܒܳܝܰܛ، ܒܰܝܛܐ - bëṭle, bëṭla ܒܷܛܠܶܗ، ܒܷܛܠܰܗ [byṭ I ܒܝܛ] (L.13) faire éclater, faire exploser
boyaz, bayzo ܒܳܝܰܙ، ܒܰܝܙܐ - bëzle, bëzla ܒܷܙܠܶܗ، ܒܷܙܠܰܗ [byz I ܒܝܙ] verser, déverser, disperser | bëz! !ܒܷܙ verse! (G.23)
bramšël ܒܪܰܡܫܷܠ (adv.) (L.14) hier soir → ramšo
Briṭanoyo ܒܪܝܛܰܢܳܝܐ britannique → Briṭanya i Rabṯo
Briṭanya i Rabṯo ܒܪܝܛܰܐܢܝܰܐ ܐܝ ܪܰܒܬ݂ܐ (G.19) Grande-Bretagne, Royaume-Uni
briṯo ܒܪܝܬ݂ܐ (f.), pl. bëryawoṯe ܒܷܪܝܰܘܳܬ݂ܶܐ (L.18) monde
brozo ܒܪܳܙܐ (m.), pl. broze ܒܪܳܙܶܐ (L.23) cochon, porc
basro dab broze ܒܰܣܪܐ ܕܰܒ ܒܪܳܙܶܐ viande de porc
→ ḥziro
Bšeriye ܒܫܶܪܝܝܶܐ (Q.9,22) Beşiri (ville de la province de Batman au sud-est de la Turquie)
buḥono ܒܘܚܳܢܐ (m.), pl. buḥone ܒܘܚܳܢܶܐ ⑴ étude ⑵ recherche | ab buḥonayḏe ܐܰܒ ܒܘܚܳܢܰܝܕ݂ܶܗ ses recherches (Q.9,47) → mbaḥan
buḥrono ܒܘܚܪܳܢܐ (m.), pl. buḥrone ܒܘܚܪܳܢܶܐ (L.21) examen, examination
bumo ܒܘܡܐ (m.), pl. bume ܒܘܡܶܐ (L.22) hibou, chouette
buqto ܒܘܩܬܐ (f.), pl. boqoṯe ܒܳܩܳܬ݂ܶܐ (Q.1,70) bouquet
buṣoyo ܒܘܨܳܝܐ (m.), pl. buṣoye ܒܘܨܳܝܶܐ (Q.9,26) recherche
byoṭo [Inf. byṭ I ܒܝܛ] (L.13) explosion → boyaṭ
bziro ܒܙܝܪܐ, f. bzërto ܒܙܷܪܬܐ, pl. bzire ܒܙܝܪܶܐ (L.19) semé
cade ܥܰܕܶܐ (f.), pl. cadat ܥܰܕܰܬ (L.16) tradition, coutume, habitude | ac cadani ܐܰܥ ܥܰܕܰܢܝ ces traditions (Q.3,115)
cadi ܥܰܕܝ (adj.) (L.4) normal, habituel, ordinaire
cafro ܥܰܦܪܐ (m.), pl. cafrone ܥܰܦܪܳܢܶܐ (L.7) terre, poussière
Cäjam ܥܱܔܰܡ (m.) (Q.8,30) Perse
cajizo (adj.), f. cajëzto ܥܰܔܷܙܬܐ, pl. cajize ܥܰܔܝܙܶܐ (Q.5,40) ⑴ ennuyé ⑵ indisposé → cojaz
caksuno ܥܰܟܣܘܢܐ (m.), pl. caksune ܥܰܟܣܘܢܶܐ (L.7) coude
cal ܥܰܠ (prep.) sur
cal (+ suf., G.11b,1-2) | acli ܐܰܥܠܝ sur moi; acla ܐܰܥܠܰܗ sur elle; aclayye ܐܰܥܠܰܝܝܶܗ sur eux
cal d ܥܰܠ ܕ vu que, étant donné que
cal mën ܥܰܠ ܡܷܢ pourquoi, pour quelle raison
cal u xer ܥܰܠ ܐܘ ܟ݂ܶܝܪ félicitations!
calcolo ܥܰܠܥܳܠܐ (m.), pl. calcole ܥܰܠܥܳܠܐ (L.18) tempête, tornade, cyclone
calofo ܥܰܠܳܦܐ (m.) (G.22) nourriture pour animaux
cam (prep.) avec
cam (+ suf., G.11b,1-2) | acme ܐܰܥܡܶܗ avec lui; acmayxu ܐܰܥܡܰܝܟ݂ܘ avec vous
cam gabe d (L.20) ܥܰܡ ܓܰܒܶܗ ܕ en plus de, à côté de
cam gab ( + suf., L.16) ܥܰܡ ܓܰܒ à côté de, de plus
cam hani kulle (Q.5,73) ܥܰܡ ܗܰܢܝ ܟܘܠܠܶܗ en outre
cam ḥbol (Q.5,49) ܥܰܡ ܚܒܳܠ malheureusement
cam ḥḏoḏe (G.18) ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ensemble
cam sabro d (L.23) ܥܰܡ ܣܰܒܪܐ ܕ dans l'espoir que
cam u zabno (L.20) ܥܰܡ ܐܘ ܙܰܒܢܐ avec le temps
cämäliye ܥܱܡܱܠܝܝܶܐ (f.), pl. cämäliyat ܥܱܡܱܠܝܝܰܬ (L.14) opération, intervention chirurgicale
camiro ܥܰܡܝܪܐ (adj.), f. camërto ܥܰܡܷܪܬܐ, pl. camire ܥܰܡܝܪܶܐ ⑴ habité | kule mas Suryoye camiro wa ܟܘܠܶܗ ܡܰܣ ܣܘܪܝܳܝܶܐ ܥܰܡܝܪܐ ܘܰܐ il était entièrement habité par les Syriaques (L.19) ⑵ construit → comar
cammo ܥܰܡܡܐ (m.), pl. cammone ܥܰܡܡܳܢܶܐ (L.4) oncle paternel
camo ܥܰܡܐ (m.), pl. came ܥܰܡܶܐ (L.19) peuple | u camayḏe ܐܘ ܥܰܡܰܝܕ݂ܶܗ son peuple (L.17)
camšira ܥܰܡܫܝܪܰܐ (f.), pl. camširat ܥܰܡܫܝܪܰܬ (L.14) infirmière, aide-soignante
camṯo (f.), pl. camṯoṯe ܥܰܡܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.4) tante paternelle
camuqo ܥܰܡܘܩܐ (adj.), f. camëqto ܥܰܡܷܩܬܐ, pl. camuqe ܥܰܡܘܩܶܐ ⑴ profond ⑵ approfondi
Cäräbi ܥܱܪܱܒܝ (Q.6,37) arabe → Caraboyo
Caraboyo ܥܰܪܰܒܳܝܐ (L.19) arabe → Cäräbi
carquwo ܥܰܪܩܘܘܐ (m.), pl. carquwe ܥܰܪܩܘܘܶܐ (L.7) talon
caršo ܥܰܪܫܐ, pl. carše ܥܰܪܫܶܐ, caršone ܥܰܪܫܳܢܶܐ dent
caskar ܥܰܣܟܰܪ (m., f.), pl. caskar ܥܰܣܟܰܪ, casekër ܥܰܣܶܟܷܪ (Q.7,11) ⑴ (f.) militaire ⑵ (m.) soldat ⑶ armée → jandërma
caskäriye ܥܰܣܟܱܪܝܝܶܐ (f.) service militaire
casqo ܥܰܣܩܐ (adj.), f. casqo ܥܰܣܩܐ, pl. casqe ܥܰܣܩܶܐ (L.20) difficile
casquṯo ܥܰܣܩܘܬ݂ܐ (f.) (Q.9,23) difficulté → ṣacbuṯo
casro ܥܰܣܪܐ (num.), f. csar ܥܣܰܪ (L.4) dix
caṣriyawoṯe ܥܰܨܪܝܝܰܘܳܬ݂ܶܐ (adv.) (G.18) le soir, en soirée → caṣriye
caṣriye ܥܰܨܪܝܝܶܐ (f.) (L.8) ⑴ soir, soirée ⑵ le soir, en soirée → adcaṣriye, caṣriyawoṯe
catiqo ܥܰܬܝܩܐ (adj.), f. catëqto ܥܰܬܷܩܬܐ, pl. catiqe ܥܰܬܝܩܶܐ (Q.9,69) ancien, vieux (objet), vétuste → cëtqo, cotaq
caṭmo ܥܰܛܡܐ (f.), pl. caṭmoṯe ܥܰܛܡܳܬ݂ܶܐ (L.7) cuisse
cawje ܥܰܘܔܶܐ (f.), pl. cawjat ܥܰܘܔܰܬ (L.21) courbe, tournant
cawodo ܥܰܘܳܕܐ, f. cawadto ܥܰܘܰܕܬܐ, pl. cawode ܥܰܘܳܕܶܐ (G.19) travailleur, employé | cawode ne ܥܰܘܳܕܶܐ ܢܶܐ elles travaillent (L.6) → šaġolo
cäyaša ܥܱܝܰܫܰܐ (f.) (L.20) vie, subsistance → coyaš
cayla ܥܰܝܠܰܐ (f.), pl. caylat ܥܰܝܠܰܬ famille, foyer | ac caylayḏan ܐܰܥ ܥܰܝܠܰܝܕ݂ܰܢ nos familles (Q.6,50) → iqarṯo
cayni ܥܰܝܢܝ ⑴ même ⑵ identique
b cayni zabno (Q.2,33) ܒܥܰܝܢܝ ܙܰܒܢܐ en même temps
cayno ܥܰܝܢܐ (f.), pl. caynoṯe ܥܰܝܢܳܬ݂ܶܐ, cayne ܥܰܝܢܶܐ (L.7) ⑴ œil | gëd ḥozitu b caynayxu ܓܷܕ ܚܳܙܝܬܘ ܒܥܰܝܢܰܝܟ݂ܘ vous verrez de vos propres yeux (L.22) ⑵ source
cal ac cayne ܥܰܠ ܐܰܥ ܥܰܝܢܶܐ avec plaisir, de rien, bienvenue
cal cayni ܥܰܠ ܥܰܝܢܝ avec plaisir, de rien
caywo ܥܰܝܘܐ (m.), pl. caywe ܥܰܝܘܶܐ (L.18) nuage
cbarto ܥܒܰܪܬܐ (f.), pl. cbaryoṯe ܥܒܰܪܝܳܬ݂ܶܐ (Q.8,35) entrée
cboro ܥܒܳܪܐ [Inf. cbr I ܥܒܪ] entrée | cboro l darbo rišoyo ܥܒܳܪܐ ܠܕܰܪܒܐ ܪܝܫܳܝܐ cédez la priorité! (L.21) → cobar
cebugro ܥܶܒܘܓܪܐ (m.), pl. cebugre ܥܶܒܘܓܪܶܐ souris
ceḏo ܥܶܕ݂ܐ (m.), pl. ceḏe ܥܶܕ݂ܶܐ (L.9) fête, jour de fête | ceḏo brixo! ܥܶܕ݂ܐ ܒܪܝܟ݂ܐ bonne fête! (L.13)
Ceḏo Rabo ܥܶܕ݂ܐ ܪܰܒܐ Pâques
Ceḏo Zcuro ܥܶܕ݂ܐ ܙܥܘܪܐ Noël
celoyo ܥܶܠܳܝܐ (adj.), f. celayto ܥܶܠܰܝܬܐ, pl. celoye ܥܶܠܳܝܶܐ haut, élevé, aigu, grand (taille) | celayto yo ܥܶܠܰܝܬܐ ܝܐ elle est grande (L.6)
cewono ܥܶܘܳܢܐ [Inf. cwn II ܥܘܢ] aide, soutien, secours | u cewonayḏe ܐܘ ܥܶܘܳܢܰܝܕ݂ܶܗ son secours (Q.2,17) → mcawan
cezo ܥܶܙܐ (f.), pl. ceze ܥܶܙܶܐ (L.12) chèvre | hën mac ceze ܗܷܢ ܡܰܥ ܥܶܙܶܐ certaines chèvres (Q.7,30)
Cëbroyo ܥܷܒܪܳܝܐ (L.19) hébreu
cël ܥܷܠ (prep.) (+ m-) au-dessus de → cal, lalcal
cëlmo ܥܷܠܡܐ (m.), pl. cëlme ܥܷܠܡܶܐ ⑴ monde ⑵ (sg.) gens
Cëlmo Tliṯoyo (L.18) ܥܷܠܡܐ ܬܠܝܬ݂ܳܝܐ tiers-monde
cëlṯo ܥܷܠܬ݂ܐ (f.), pl. celoṯe ܥܶܠܳܬ݂ܶܐ (Q.9,98) raison, cause | i cëlṯo di goluṯaṯṯe ܐܝ ܥܷܠܬ݂ܐ ܕܝ ܓܳܠܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ la cause de leur émigration (Q.10,30)
cëmro ܥܷܡܪܐ (m.) (L.4) = cumro
cënwe ܥܷܢܘܶܐ (pl.), sg. cënwo ܥܷܢܘܐ (L.10) ⑴ raisins ⑵ (sg.) grain de raisin
cënwe kome ܥܷܢܘܶܐ ܟܳܡܶܐ raisins noirs
→ suġlo
Cërnës ܥܷܪܢܷܣ (Q.8,64) Cërnës (village au Turabdin) → Cërnësoyo
Cërnësoyo ܥܷܪܢܷܣܳܝܐ, f. Cërnësayto ܥܷܪܢܷܣܰܝܬܐ, pl. Cërnësoye ܥܷܪܢܷܣܳܝܶܐ (Q.8,64) originaire de Cërnës → Cërnës
cëtqo ܥܷܬܩܐ (m.) ancienneté, vétusté → catiqo, cotaq
ciqo ܥܝܩܐ (adj.), f. cëqto ܥܷܩܬܐ, pl. ciqe ܥܝܩܶܐ (L.11) ⑴ étroit, serré, exigu ⑵ moulant
Ciraq ܥܝܪܰܐܩ (m.) (G.19) Irak
Ciraqoyo ܥܝܪܰܩܳܝܐ, f. Ciraqayto ܥܝܪܰܩܰܝܬܐ, pl. Ciraqoye ܥܝܪܰܩܳܝܶܐ (G.19) irakien
Ciruṯo ܥܝܪܘܬ݂ܐ (f.) (Q.9,88) ⑴ éveil ⑵ nom du premier mouvement nationaliste syriaque → Intibah
cisaqṯo ܥܝܣܰܩܬ݂ܐ (f.), pl. cisaqyoṯe ܥܝܣܰܩܝܳܬ݂ܶܐ (L.16) bague, alliance
cito ܥܝܬܐ (f.), pl. citoṯe ܥܝܬܳܬ݂ܶܐ, citawoṯe ܥܝܬܰܘܳܬ݂ܶܐ (L.16) ⑴ église ⑵ Église ⑶ office
claymo ܥܠܰܝܡܐ (m.), pl. clayme ܥܠܰܝܡܶܐ (L.11) jeune, jeune homme
claymṯo ܥܠܰܝܡܬ݂ܳܐ (f.), pl. claymoṯe ܥܠܰܝܡܳܬ݂ܶܐ (L.16) jeune, jeune femme
cmoro ܥܡܳܪܐ [Inf. cmr I ܥܡܪ] (Q.8,39) construction | u cmorayḏa ܐܘ ܥܡܳܪܰܝܕ݂ܰܗ sa (f.) construction (Q.8,39) → comar
cobar, cëbro ܥܳܒܰܪ، ܥܷܒܪܐ - cabër, cabiro ܥܰܒܷܪ، ܥܰܒܝܪܐ [cbr I ܥܒܪ] entrer, rentrer | gëd cëbrina šotina qaḥwa ܓܷܕ ܥܷܒܪܝܢܰܐ ܫܳܬܝܢܰܐ ܩܰܚܘܰܐ nous allons rentrer boire un café (L.12); me d cabirina li ganṯo gëd ḥozitu kul mede ܡܶܐ ܕܥܰܒܝܪܝܢܰܐ ܠܝ ܓܰܢܬ݂ܐ ܓܷܕ ܚܳܙܝܬܘ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ quand nous serons rentrés dans le zoo, vous verrez tout (L.22); d cëbri laḥ ḥuḏre ܕܥܷܒܪܝ ܠܰܚ ܚܘܕ݂ܪܶܐ afin qu'il entrent dans les associations (Q.9,117)
codilo ܥܳܕܝܠܐ, pl. codile ܥܳܕܝܠܶܐ mari de la sœur de l'épouse, beau-frère par alliance → damṯo
cojaz, cëjzo ܥܳܔܰܙ، ܥܷܔܙܐ - cajëz, cajizo ܥܰܔܷܙ، ܥܰܔܝܙܐ [cjz I ܥܔܙ] ⑴ s'énerver | ḥëngi cajëzwayno mene ܚܷܢܓܝ ܥܰܔܷܙܘܰܝܢܐ ܡܶܢܶܗ tellement je me suis énervé à cause de lui (Q.7,83) ⑵ s'embêter, s'ennuyer ⑶ se sentir indisposé → cajizo
cole, cëlyo ܥܳܠܶܐ، ܥܷܠܝܐ - cali, calyo ܥܰܠܝ، ܥܰܠܝܐ [cly I ܥܠܝ] s'élever, monter, grimper | kocolën am maye day yame ܟܳܥܳܠܷܢ ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܕܰܝ ܝܰܡܶܐ l'eau des mers monte (L.18)
coliqo ܥܳܠܝܩܐ (m.), pl. coliqe ܥܳܠܝܩܶܐ (L.23) sucrerie composée d'un enfilement de noix trempées dans du jus de raisin épaissi avec de la farine et séché au soleil, tchourtchkhela
comar, cëmro ܥܳܡܰܪ، ܥܷܡܪܐ - camër, camiro ܥܰܡܷܪ، ܥܰܡܝܪܐ [cmr I ܥܡܪ] (L.6) ⑴ vivre, habiter ⑵ se construire
comër baytux ܥܳܡܷܪ ܒܰܝܬܘܟ݂ merci
→ camiro
comuro ܥܳܡܘܪܐ, pl. comure ܥܳܡܘܪܶܐ habitant
coraq, cërqo ܥܳܪܰܩ، ܥܷܪܩܐ - carëq, cariqo ܥܰܪܷܩ، ܥܰܪܝܩܐ [crq I ܥܪܩ] s'enfuir, fuir → mahzam
coraw, cërwo ܥܳܪܰܘ، ܥܷܪܘܐ - crule, crula ܥܪܘܠܶܗ، ܥܪܘܠܰܗ [crw I ܥܪܘ] (G.20) tamiser | crawu ܥܪܰܘܘ tamisez! (G.23)
coṣar, cuṣro ܥܳܨܰܪ، ܥܘܨܪܐ - cṣërle, cṣërla ܥܨܷܪܠܶܗ، ܥܨܷܪܠܰܗ [cṣr I ܥܨܪ] presser, mettre sous pression | cuṣriwaynanne ܥܘܨܪܝܘܰܝܢܰܢܢܶܗ nous les pressions (Q.4,16)
cotaq, cëtqo ܥܳܬܰܩ، ܥܷܬܩܐ - catëq, catiqo ܥܰܬܷܩ، ܥܰܬܝܩܐ [ctq I ܥܬܩ] vieillir (objet) → catiqo, cëtqo
cowad, cawdo ܥܳܘܰܕ، ܥܰܘܕܐ - cwëdle, cwëdla ܥܘܷܕܠܶܗ، ܥܘܷܕܠܰܗ [cwd I ܥܘܕ] travailler | mën kocawdat? ܡܷܢ ܟܳܥܰܘܕܰܬ؟ que fais-tu comme travail? (L.3); u babo w i emo di iqarṯo kocawdi ܐܘ ܒܰܒܐ ܘܐܝ ܐܶܡܐ ܕܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܟܳܥܰܘܕ le père et la mère de famille travaillent (L.4) → šoġal
coyaš, cayšo ܥܳܝܰܫ، ܥܰܝܫܐ - cayëš, cayišo ܥܰܝܷܫ، ܥܰܝܝܫܐ [cyš I ܥܝܫ] vivre, habiter | an abne d ḥoli kocayši bu Swed ܐܰܢ ܐܰܒܢܶܐ ܕܚܳܠܝ ܟܳܥܰܝܫܝ ܒܘ ܣܘܶܕ mes cousins (maternels) vivent en Suède (L.4); b Kafro cayšiwa tmoni iqaryoṯe ܒܟܰܦܪܐ ܥܰܝܫܝܘܰܐ ܬܡܳܢܝ ܐܝܩܰܪܝܳܬ݂ܶܐ quatre-vingts familles vivaient à Kafro (Q.2,1) → cäyaša
crayto ܥܪܰܝܬܐ (f.) (Q.3,86) repas de midi, dîner, déjeuner (France)
croḏo (m.), pl. croḏe ܥܪܳܕ݂ܶܐ (L.22) zèbre
cruto ܥܪܘܬܐ (f.) vendredi → yawmo
csar ܥܣܰܪ (num., f.) dix → casro
cṣoro ܥܨܳܪܐ [Inf. cṣr I ܥܨܪ] (Q.4,30) pressage, pressurage
cudrono ܥܘܕܪܳܢܐ (m.) aide, soutien, secours → cewono
cufoyo ܥܘܦܳܝܐ (m.), pl. cufoye ܥܘܦܳܝܶܐ enterrement, inhumation | sim u cufoyayḏe ܣܝܡ ܐܘ ܥܘܦܳܝܰܝܕ݂ܶܗ il a été enterré (Q.9,123)
culyo ܥܘܠܝܐ (m.), pl. culye ܥܘܠܝܶܐ (L.19) hauteur, altitude, niveau
cumro ܥܘܡܪܐ âge | cumre ܥܘܡܪܶܗ à l'âge de (Q.9,4); b cumro nacimo ܒܥܘܡܪܐ ܢܰܥܝܡܐ à un âge précoce (Q.9,13) = cëmro
cuqobo ܥܘܩܳܒܐ (m.), pl. cuqobe ܥܘܩܳܒܶܐ (Q.9,26) recherche, enquête
Cuṯmanoyo ܥܘܬ݂ܡܰܢܳܝܐ, f. Cuṯmanayto ܥܘܬ݂ܡܰܢܰܝܬܐ, pl. Cuṯmanoye ܥܘܬ݂ܡܰܢܳܝܶܐ (Q.9,26) ottoman
cwodo [Inf. cwd I ܥܘܕ] (L.3) ⑴ travail ⑵ occupation | kul ḥa azze lu cwodayḏe ܟܘܠ ܚܰܐ ܐܰܙܙܶܗ ܠܘ ܥܘܳܕܰܝܕ݂ܶܗ chacun est retourné à ses occupations (L.3)
cwodo mšawtfo (L.24) ܥܘܳܕܐ ܡܫܰܘܬܦܐ travail de groupe
→ cowad, šuġlo
cwono ܥܘܳܢܐ (f.), pl. cwone ܥܘܳܢܶܐ (L.12) mouton
čaket ܫ̰ܰܟܶܬ (m.), pl. čaketat ܫ̰ܰܟܶܬܰܬ, čakete ܫ̰ܰܟܶܬܶܐ (L.7) veste
čanṭa (f.), pl. čanṭat ܫ̰ܰܢܛܰܬ (L.3) sac
čaye ܫ̰ܰܝܶܐ (f.), pl. čayat ܫ̰ܰܝܰܬ (L.23) thé
čike ܫ̰ܝܟܶܐ (adv.) un peu | qumṯux kiba xud čike ܩܘܡܬ݂ܘܟ݂ ܟܝܒܰܗ ܟ݂ܘܕ ܫ̰ܝܟܶܐ petit nain (Q.7,61) → ëšmo2
čimanto ܫ̰ܝܡܰܢܬܐ (f.) (L.6) ciment
Čin ܫ̰ܝܢ (m.) (G.19) Chine = Ṣin
d ܕ ⑴ (G.10a) de | šušaye d ḥamro ܫܘܫܰܝܶܐ ܕܚܰܡܪܐ bouteille de vin; u bayto d babi ܐܘ ܒܰܝܬܐ ܕܒܰܒܝ la maison de mon père ⑵ (G.7a) que | kobac d yolaf u lišono ܟܳܐܒܰܥ ܕܝܳܠܰܦ ܐܘ ܠܝܫܳܢܐ er will die Sprache lernen; azza li šuqo d zawno cënwe ܐܰܙܙܰܗ ܠܝ ܫܘܩܐ ܕܙܰܘܢܐ ܥܷܢܘܶܐ elle se rendit au marché pour acheter des raisins; merle d kobac ḥozelan bu ḥuḏro ܡܷܪܠܶܗ ܕܟܳܐܒܰܥ ܚܳܙܶܠܰܢ ܒܘ ܚܘܕ݂ܪܐ il a dit qu'il voulait nous voir au club; u baytawo d ḥërlan acle ܐܘ ܒܰܝܬܰܘܐ ܕܚܷܪܠܰܢ ܐܰܥܠܶܗ la maison que nous avons visitée ⑶ si | d howewayli zabno ܕܗܳܘܶܘܰܝܠܝ ܙܰܒܢܐ si j'avais le temps (L.22); d ṭorënwa mëštace u Afrem ܕܛܳܪܷܢܘܰܐ ܡܷܫܬܰܥܶܐ ܐܘ ܐܰܦܪܶܡ s'ils avaient laissé jouer Afrem (L.22)
dado ܕܰܕܐ (f.), pl. dadoṯe ܕܰܕܳܬ݂ܶܐ (L.4) tante, femme de l'oncle paternel → cammo
dafo ܕܰܦܐ (f.), pl. dafe ܕܰܦܶܐ page
dafo du nawlo ܕܰܦܐ ܕܘ ܢܰܘܠܐ (f.), pl. dafe du nawlo ܕܰܦܶܐ ܕܘ ܢܰܘܠܐ site internet, page web
daftar ܕܰܦܬܰܪ (m.), pl. däfetër ܕܱܦܶܬܷܪ, daftarat ܕܰܦܬܰܪܰܬ, daftare ܕܰܦܬܰܪܶܐ (L.3) cahier
dahole ܕܰܗܳܠܶܐ (f.), pl. daholat ܕܰܗܳܠܰܬ (L.16) davul | dahole w zërnaye ܕܰܗܳܠܶܐ ܘܙܷܪܢܰܝܶܐ davul-zurna (L.16) → zërnaye
damṯo ܕܰܡܬ݂ܐ (f.), pl. damoṯe ܕܰܡܳܬ݂ܶܐ (L.13) belle-sœur par alliance, femme du frère du mari → codilo
danwo ܕܰܢܘܐ (m.), pl. danwe ܕܰܢܘܶܐ (Q.1,46) queue
daqqa ܕܰܩܩܰܐ (f.), pl. daqqat ܕܰܩܩܰܬ (L.8) minute → qaṭënto
darbo ܕܰܪܒܐ (m.), pl. darbe ܕܰܪܒܶܐ, darbone ܕܰܪܒܳܢܶܐ ⑴ chemin, sentier, itinéraire | bu darbo du yamo ܒܘ ܕܰܪܒܐ ܕܘ ܝܰܡܐ par la mer (Q.9,48) ⑵ méthode, façon
cal u darbo d (Q.5,21) ܥܰܠ ܐܘ ܕܰܪܒܐ ܕ par, via
darbo dab bësëkletat (L.21) ܕܰܪܒܐ ܕܰܒ ܒܷܣܷܟܠܶܬܰܬ piste cyclable
darbo dam mhalxone (L.21) ܕܰܪܒܐ ܕܰܡ ܡܗܰܠܟ݂ܳܢܶܐ sentier pédestre
darbo dar raḏoyoṯe (L.21) ܕܰܪܒܐ ܕܰܪ ܪܰܕ݂ܰܝܳܬ݂ܶܐ route, route pour automobiles
darbo du tren (L.21) ܕܰܪܒܐ ܕܘ ܬܪܶܢ voies ferrées
darbo ḥiṣo (L.21) ܕܰܪܒܐ ܚܝܨܐ route rapide, voie prioritaire
darbo rišoyo (L.21) ܕܰܪܒܐ ܪܝܫܳܝܐ rue principale
darga ܕܰܪܓܰܐ (f.), pl. dargat ܕܰܪܓܰܬ (Q.3,113) portail
darġo ܕܰܪܓ݂ܐ (m.), pl. darġe ܕܰܪܓ݂ܶܐ (L.8) ⑴ marche ⑵ niveau ⑶ position
darḥal ܕܰܪܚܰܠ (adv.) (Q.1,35) directement, immédiatement → mëḥḏo
darmala ܕܰܪܡܰܠܰܐ (sg./pl., Q.4,42) animal d'engraissement
darmono ܕܰܪܡܳܢܐ (m.), pl. darmone ܕܰܪܡܳܢܶܐ (L.14) ⑴ médicament ⑵ produit → beṯ darmone
dastër ܕܰܣܬܷܪ (m.) (Q.6,27) autorisation, permission
dašëšto ܕܰܫܷܫܬܐ (f.) (L.10) riz au lait
dawġe ܕܰܘܓ݂ܶܐ (pl.) (L.23) yaourt dilué, ayran
dawmo (f.), pl. dawme ܕܰܘܡܶܐ arbre
dawmo du baluṭo (Q.7,4) ܕܰܘܡܐ ܕܘ ܒܰܠܘܛܐ chêne → baluṭo
dawmo du ceḏo (L.13) ܕܰܘܡܐ ܕܘ ܥܶܕ݂ܐ sapin de Noël → ceḏo
daworo ܕܰܘܳܪܐ, f. dawarto ܕܰܘܰܪܬܐ, pl. dawore ܕܰܘܳܪܐ paysan, agriculteur
dawrënto ܕܰܘܪܷܢܬܐ, pl. dawrënyoṯe ܕܰܘܪܷܢܝܳܬ݂ܶܐ (L.21) rond-point
dawro ܕܰܘܪܐ (m.), pl. dawre ܕܰܘܪܶܐ ⑴ tour | dawre d man yo ܕܰܘܪܶܗ ܕܡܰܢ ܝܐ؟ à qui le tour? ⑵ cours | dawro du lišono ܕܰܘܪܐ ܕܘ ܠܝܫܳܢܐ cours de langue (L.5) ⑶ rôle | mën yo u dawro du nawlo baḥ ḥaye yawmoye? ܡܷܢ ܝܐ ܐܘ ܕܰܘܪܐ ܕܘ ܢܰܘܠܐ ܒܰܚ ܚܰܝܶܐ ܝܰܘܡܳܝܶܐ quel est le rôle d'Internet dans la vie de tous les jours?
dawse ܕܰܘܣܶܐ (f.), pl. dawsat ܕܰܘܣܰܬ (Q.4,18) pas
dayira ܕܰܝܝܪܰܐ (f.), pl. dayirat ܕܰܝܝܪܰܬ (L.20) appartement
dayira mšawtafto ܕܰܝܝܪܰܐ ܡܫܰܘܬܰܦܬܐ colocation
dayno ܕܰܝܢܐ (m.), pl. dayne ܕܰܝܢܶܐ (L.19) dette → mdayan
dayono ܕܰܝܳܢܐ, f. dayanto ܕܰܝܰܢܬܐ, pl. dayone ܕܰܝܳܢܶܐ (L.15) ⑴ juge ⑵ arbitre
dayrayto ܕܰܝܪܰܝܬܐ (f.), pl. dayroyoṯe ܕܰܝܪܳܝܳܬ݂ܶܐ (Q.8,9) nonne, sœur
dayro ܕܰܝܪܐ (f.), pl. dayre ܕܰܝܪܶܐ (L.17) monastère, couvent
dayro d Mor Marqus (Q.9,51) ܕܰܝܪܐ ܕܡܳܪܝ̱ ܡܰܪܩܘܣ monastère de saint Marc à Jérusalem
dayro du Zacfäran (Q.9,67) ܕܰܝܪܐ ܕܘ ܙܰܥܦܱܪܰܢ monastère du Safran (siège du patriarcat syriaque orthodoxe jusqu'en 1932)
dayroyo ܕܰܝܪܳܝܐ, pl. dayroye ܕܰܝܪܳܝܶܐ (Q.8,8) moine
dayroyuṯo ܕܰܝܪܳܝܘܬ݂ܐ (f.) vie monastique
dcar ܕܥܰܪ (L.21) demi-tour! → docar
dcoro ܕܥܳܪܐ [Inf. dcr I ܕܥܪ] retour → docar
deri ܕܶܪܝ (+ indication de temps) suivant
deri yawmo (L.13) ܕܶܪܝ ܝܰܘܡܐ le lendemain, le jour suivant
dewo ܕܶܘܐ (m.), pl. dewe ܕܶܘܶܐ (L.22) loup
dëbbo ܕܷܒܒܐ (m.), f. dëbbe ܕܷܒܒܶܐ, pl. dëbbat ܕܷܒܒܰܬ (L.22) ours
dëqqa ܕܷܩܩܰܐ (f.) (L.22) attention, précaution
soyam dëqqa ܣܳܝܰܡ ܕܷܩܩܰܐ faire attention | ṭro soyam dëqqa ܛܪܐ ܣܳܝܰܡ ܕܷܩܩܰܐ qu'il fasse attention (Q.5,69)
dërto ܕܷܪܬܐ (f.), pl. dërtoṯe ܕܷܪܬܳܬ݂ܶܐ, doroṯe ܕܳܪܳܬ݂ܶܐ (Q.3,114) cour
dësto ܕܷܣܬܐ (m.), pl. dëste ܕܷܣܬܶܐ (Q.3,90) chaudron
dëšno ܕܷܫܢܐ (m.), pl. dëšne ܕܷܫܢܶܐ (L.13) cadeau
dibës ܕܝܒܷܣ (m.) sirop de raisins
diḏ- -ܕܝܕ݂ (+ Suf., G.10b) particule de possession, appartenant à | diḏi ܕܝܕ݂ܝ mien; dëṯxu ܕܷܬ݂ܟ݂ܘ leur
diktatoriye ܕܝܟܬܰܬܳܪܝܝܶܐ (f.), pl. diktatoriyat ܕܝܟܬܰܬܳܪܝܝܰܬ (Q.10,68) dictature
dilayto ܕܝܠܰܝܬܐ (f.), pl. diloyoṯe ܕܝܠܳܝܳܬ݂ܶܐ particularité, propriété → diloyuṯo, dilonoyo
dilonoiṯ ܕܝܠܳܢܳܐܝܬ݂ (Q.4,63) particulièrement, en particulier, surtout, spécialement → dilayto, dilonoyo, diloyuṯo
dilonoyo ܕܝܠܳܢܳܝܐ (adj.), f. dilonayto ܕܝܠܳܢܰܝܬܐ, pl. dilonoye ܕܝܠܳܢܳܝܶܐ (L.3) ⑴ spécial, particulier | mede dilonoyo ܡܶܕܶܐ ܕܝܠܳܢܳܝܐ particularité (Q.5,54) ⑵ propre ⑶ privé → dilayto, dilonoiṯ, diloyuṯo
diloyuṯo ܕܝܠܳܝܘܬ݂ܐ particularité, propriété
diloyuṯo qnumayto ܕܝܠܳܝܘܬ݂ܐ ܩܢܘܡܰܝܬܐ intimité, sphère privée
→ dilayto
dirak ܕܝܪܰܟ (m.), pl. dirake ܕܝܪܰܟܶܐ (Q.3,23) poteau, pylone
disa ܕܝܣܰܐ (adv.) (L.22) encore, de nouveau
dlo ܕܠܐ (prep.) (L.7) sans | dlo mini ܕܠܐ ܡܝܢܝ sans moi (L.7); dlo mënxu ܕܠܐ ܡܷܢܟ݂ܘ sans eux (L.7)
dlo zuze ܕܠܐ ܙܘܙܶܐ gratuitement, sans frais → magon, bälaš
dmoxo ܕܡܳܟ݂ܐ [Inf. dmx I ܕܡܟ] (L.6) sommeil → domax
docar, ducro ܕܳܥܰܪ، ܕܘܥܪܐ - dacër, daciro ܕܰܥܷܪ، ܕܰܥܝܪܐ [dcr I ܕܥܪ] retourner, rentrer à la maison, revenir | bak kmo këbcat ducrina? ܒܰܟ ܟܡܐ ܟܷܐܒܥܰܬ ܕܘܥܪܝܢܰܐ؟ à quelle heure veux-tu que nous rentrions à la maison? (L.8); inaqla d ducrono mi cito ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕܕܘܥܪܳܢܐ ܡܝ ܥܝܬܐ dès que je serai rentrée de l'église (Q.1,10); ak kallawat daciri acle ܐܰܟ ܟܰܠܠܰܘܰܬ ܕܰܥܝܪܝ ܐܰܥܠܶܗ l'argent lui est revenu (Q.6,47); majbur ducriwa ܡܰܔܒܘܪ ܕܘܥܪܝܘܰܐ ils devaient rentrer (Q.10,78) → dcoro
dolaq, dëlqo ܕܳܠܰܩ، ܕܷܠܩܐ - dalëq, daliqo ܕܰܠܷܩ، ܕܰܠܝܩܐ [dlq I ܕܠܩ] ⑴ s'allumer, briller, scintiller ⑵ brûler (intr.) | lebi dolaqwa aclayye ܠܶܒܝ ܕܳܠܰܩܘܰܐ ܐܰܥܠܰܝܝܶܗ j'avais pitié d'eux (Q.10,51)
domax, dëmxo ܕܳܡܰܟ݂، ܕܷܡܟ݂ܐ - damëx, damixo ܕܰܡܷܟ݂، ܕܰܡܝܟ݂ܐ [dmx I ܕܡܟ] (L.7) dormir | an nacime kodëmxi ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܟܳܕܷܡܟ݂ܝ les enfants dorment (L.8.5) → dmoxo
dome, dëmyo ܕܳܡܶܐ، ܕܷܡܝܐ - dami, damyo ܕܰܡܝ، ܕܰܡܝܐ [dmy I ܕܡܝ] ressembler → šobah
doraš, dëršo ܕܳܪܰܫ، ܕܷܪܫܐ - drëšle, drëšla ܕܪܷܫܠܶܗ، ܕܪܷܫܠܰܗ [drš I ܕܪܫ] ⑴ étudier ⑵ examiner, analyser | kodëršina ab bëcwoṯe ܟܳܕܷܪܫܝܢܰܐ ܐܰܒ ܒܷܥܘܳܬ݂ܶܐ nous examinons les demandes (Q.10,6) ⑶ discuter (tr.), débattre ⑷ s'entraîner → durošo, madrašto
dore, dëryo ܕܳܪܶܐ، ܕܷܪܝܐ - drele, drela ܕܪܶܠܶܗ، ܕܪܶܠܰܗ [dry I ܕܪܝ] faire tomber
dore šlomo ܕܳܪܶܐ ܫܠܳܡܐ saluer | drele šlomo aclayye ܕܪܶܠܶܗ ܫܠܳܡܐ ܐܰܥܠܰܝܝܶܗ il les salua (L.3)
doro ܕܳܪܐ (m.), pl. dore ܕܳܪܶܐ ⑴ siècle ⑵ époque ⑶ génération
doyaq, dayqo ܕܳܝܰܩ، ܕܰܝܩܐ - dëqle, dëqla ܕܷܩܠܶܗ، ܕܷܩܠܰܗ [dyq I ܕܝܩ] appuyer, presser, faire pression | dëqle acle ܕܷܩܠܶܗ ܐܰܥܠܶܗ il fit pression sur lui (Q.7,52) ⑵ toquer ⑶ sonner
druco ܕܪܘܥܐ (f.), pl. drucone ܕܪܘܥܳܢܶܐ (L.7) bras
duglo ܕܘܓܠܐ (f.), pl. dugle ܕܘܓܠܶܐ (Q.2) mensonge
dukano ܕܘܟܰܢܐ (f.), pl. dukane ܕܘܟܰܢܶܐ (L.4) magasin, boutique
dukano daj jule (L.4) ܕܘܟܰܢܐ ܕܰܔ ܔܘܠܶܐ magasin de vêtements
dukano du dahwo (L.19) ܕܘܟܰܢܐ ܕܘ ܕܰܗܘܐ bijouterie
dukṯo ܕܘܟܬ݂ܐ (f.), pl. dëkoṯe ܕܷܟܳܬ݂ܶܐ, dukoṯe ܕܘܟܳܬ݂ܶܐ (L.3) endroit, lieu | l goran di dukṯo ܠܓܳܪܰܐܢ ܕܝ ܕܘܟܬ݂ܐ comme il est d'usage ici (Q.4,25); kul dukṯo me diḏi nuqrowa ܟܘܠ ܕܘܟܬ݂ܐ ܡܶܐ ܕܝܕ݂ܝ ܢܘܩܪܳܘܰܐ toutes les parties de mon corps me faisaient mal (Q.7,79); koṯe ḥreno l dukṯi ܟܳܐܬ݂ܶܐ ܚܪܶܢܐ ܠܕܘܟܬ݂ܝ un autre vient à ma place (Q.10,50)
dulfino ܕܘܠܦܝܢܐ (m.), pl. dulfine ܕܘܠܦܝܢܶܐ (L.22) dauphin
dumyo ܕܘܡܝܐ (m.) manière, ressemblance → šëkël
durošo ܕܘܪܳܫܐ (m.), pl. duroše ܕܘܪܳܫܶܐ (L.3) ⑴ exercice ⑵ entraînement
duroše gušmonoye (L.7) ܕܘܪܳܫܶܐ ܓܘܫܡܳܢܳܝܶܐ exercices physiques, gymnastique
ḏarbo ܕ݂ܰܪܒܐ (f.), pl. ḏarbe ܕ݂ܰܪܒܶܐ coup, frappe | i ḏarbayḏe ܐܝ ܕ݂ܰܪܒܰܝܕ݂ܶܗ son coup (Q.7,67)
ḏayfo ܕ݂ܰܝܦܐ (m.), pl. ḏayfe ܕ݂ܰܝܦܶܐ (Q.8,12) ⑴ invité ⑵ visiteur → socuro
e ܐܶܗ oui
egarṯo ܐܶܓܰܪܬ݂ܐ (f.), pl. egaryoṯe ܐܶܓܰܪܝܳܬ݂ܶܐ (L.21) lettre, e-mail → maktub
elo ܐܶܠܐ (L.6) mais, cependant
ema ܐܶܡܰܐ quand | l ema ܠܐܶܡܰܐ jusqu'à quand (L.24); m ema ܡܐܶܡܰܐ depuis quand (L.24); Oh, ema …? ܐܳܗ، ܐܶܡܰܐ ...؟ bien sûr que non (Q.6,75)
e-mail ܐܝܡܰܝܠ, pl. e-mailat ܐܝܡܰܝܠܰܬ (L.4) e-mail
emo ܐܶܡܐ (f.), pl. emoṯe ܐܶܡܳܬ݂ܶܐ (L.4) mère
en ܐܶܢ si
en d ܐܶܢ ܕ si, dans le cas où | en d zërwalxu Ṭurcabdin ܐܶܢ ܕܙܷܪܘܰܠܟ݂ܘ ܛܘܪܥܰܒܕܝܢ si vous aviez visité le Turabdin (L.22)
en lo (Q.4,49) ܐܶܢ ܠܐ si non
→ häka, iḏa, ënkan
esfiro ܐܶܣܦܝܪܐ (L.15) balle
esfir iḏo ܐܶܣܦܝܪ ܐܝܕ݂ܐ handball = handbol
esfir reġlo ܐܶܣܦܝܪ ܪܶܓ݂ܠܐ football = futbol
esfir salo ܐܶܣܦܝܪ ܣܰܠܐ basketball = basketbol
esfir ṭëbliṯo ܐܶܣܦܝܪ ܛܷܒܠܝܬ݂ܐ tennis de table, ping-pong = pingpong
esoro ܐܶܣܳܪܐ (m.), pl. esore ܐܶܣܳܪܶܐ (L.24) ⑴ lien ⑵ relation ⑶ contact
soyam esore cam ܣܳܝܰܡ ܐܶܣܳܪܶܐ ܥܰܡ contacter, prendre contact avec qqun | sëmla esore cam yolufe ḥrene ܣܷܡܠܰܗ ܐܶܣܳܪܶܐ ܥܰܡ ܝܳܠܘܦܶܐ ܚܪܶܢܶܐ elle a contacté d'autres étudiants (L.20)
Ënglišoyo ܐܷܢܓܠܝܫܳܝܐ, f. Ënglišayto ܐܷܢܓܠܝܫܰܝܬܐ, pl. Ënglišoye ܐܷܢܓܠܝܫܳܝܶܐ (L.20) anglais → Ingliz
ënkan ܐܷܢܟܰܐܢ (L.20) si → en, häka, iḏa
ëšmo1 ܐܷܫܡܐ (m.), pl. ëšmone ܐܷܫܡܳܢܶܐ nom | ëšmi ܐܷܫܡܝ mon nom (L.3)
ëšmo2 (adv.) un peu
ëšmo ëšmo ܐܷܫܡܐ ܐܷܫܡܐ lentement, avec le temps → hedi hedi
→ čike
ëšqaḏ ܐܷܫܩܰܕ݂ (adv.) (L.20) l'année dernière, l'année passée
ëšti ܐܷܫܬܝ (num.) (L.9) soixante
ëšto ܐܷܫܬܐ (num.), f. šeṯ ܫܶܬ݂ (L.8) six
ëšwëṭ ܐܷܫܘܷܛ (L.9) février
ëzze, ëzza ܐܷܙܙܶܗ، ܐܷܙܙܰܗ - azze, azza ܐܰܙܙܶܗ، ܐܰܙܙܰܗ [ʾzy/ʾzl I ܐܙܠ] aller, s'en aller, partir | kul ḥa azze lu cwodayḏe ܟܘܠ ܚܰܐ ܐܰܙܙܶܗ ܠܘ ܥܘܳܕܰܝܕ݂ܶܗ chacun alla à son travail (L.3); kiban ḥeloyo ëzzan ܟܝܒܰܢ ܚܶܠܳܝܐ ܐܷܙܙܰܢ nous pouvons partir tôt (L.8); kazzi mjarballe ܟܰܐܙܙܝ ܡܔܰܪܒܰܠܠܶܗ je m'en vais l'essayer (L.11.6); qëm, zan! ܩܷܡ، ܙܰܢ! lève-toi et allons-y! (L.11.6); zano! !ܙܰܢܐ allons-y! (Q.7,56); ëzze w oṯewa ܐܷܙܙܶܗ ܘܐܳܬ݂ܶܘܰܐ il allait et venait (L.21); kazzino li cito ܟܰܐܙܙܝܢܐ ܠܝ ܥܝܬܐ je pars à l'église (Q.1,5); azze lebe l ܐܰܙܙܶܗ ܠܶܒܶܗ ܠ il eut envie de (Q.1,19); zux marke ܙܘܟ ܡܰܪܟܶܐ pars d'ici (Q.1,66); nošo lazze laf ele ܢܳܫܐ ܠܰܐܙܙܶܗ ܠܰܦ ܐܶܠܶܗ personne n'est venu l'aider (Q.2,45); layban ëzzan laq qayse ܠܰܝܒܰܢ ܐܷܙܙܰܢ ܠܰܩ ܩܰܝܣܶܐ nous ne pouvons pas aller chercher du bois (Q.3,41); azzano bu muklo w tacina ruḥan ܐܰܙܙܰܢܐ ܒܘ ܡܘܟܠܐ ܘܛܰܥܝܢܰܐ ܪܘܚܰܢ nous nous sommes concentrés sur la nourriture et avons oublié l'heure (Q.7,23) → mazlo, mitawzal, mizal
fabriqa ܦܰܒܪܝܩܰܐ (f.), pl. fabriqat ܦܰܒܪܝܩܰܬ usine, fabrique | i fabriqa d këtyo b Mëḏyaḏ ܐܝ ܦܰܒܪܝܩܰܐ ܕܟܷܬܝܐ ܒܡܷܕ݂ܝܰܕ݂ l'usine vinicole qui est à Midyat (Midyat Shiluh Süryani Şarapçılık) (Q.4,60)
Facebook ܦܰܝܣܒܘܟ (L.24) Facebook
fahdo ܦܰܗܕܐ (m.), pl. fahde ܦܰܗܕܶܐ (L.22) léopard, panthère
falgo ܦܰܠܓܐ (m.), pl. falge ܦܰܠܓܶܐ ⑴ moitié, demi ⑵ milieu | b falge d ܒܦܰܠܓܶܗ ܕ au milieu de (L.19)
falge d yawmo ܦܰܠܓܶܗ ܕܝܰܘܡܐ midi
falqo ܦܰܠܩܐ (m.), pl. falqe ܦܰܠܩܶܐ (L.4) partie, morceau, bout, part | falqe rišoye ܦܰܠܩܶܐ ܪܝܫܳܝܶܐ parties principales (L.7)
fanera ܦܰܢܶܪܰܐ (f.), pl. fanerat ܦܰܢܶܪܰܬ (L.11) pull
faqiro ܦܰܩܝܪܐ (adj.), f. faqërto ܦܰܩܷܪܬܐ, pl. faqire ܦܰܩܝܪܶܐ pauvre | u faqiro d Šamcën ܐܘ ܦܰܩܝܪܐ ܕܫܰܡܥܷܢ le pauvre Šamcën (Q.7,49)
farṣufo ܦܰܪܨܘܦܐ (m.), pl. farṣufe ܦܰܪܨܘܦܶܐ (L.15) personne → šaxṣ
fasqo ܦܰܣܩܐ (m.), pl. fasqe ܦܰܣܩܶܐ (Q.4,22) grain de raisin gâté
faṣuliye ܦܰܨܘܠܝܝܶܐ (f.) (Q.3,93) haricots
faṭëryarxuṯo ܦܰܛܷܪܝܰܪܟ݂ܘܬ݂ܐ (f.) (Q.8,25) patriarcat
fayëš ܦܰܝܷܫ (ne) plus | nošo lo foraqwa fayëš d latyo Berlinayto ܢܳܫܐ ܠܐ ܦܳܪܰܩܘܰܐ ܦܰܝܷܫ ܕܠܰܬܝܐ les gens ne remarquaient plus qu'elle n'était pas berlinoise (L.20); casqo yo fayëš ܥܰܣܩܐ ܝܐ ܦܰܝܷܫ c'est devenu difficile (L.24) → foyaš, lo
femo ܦܶܡܐ (m.), pl. feme ܦܶܡܶܐ (L.7) bouche
feqoso ܦܶܩܳܣܐ [fqs II ܦܩܣ] applaudissements → mfaqas
ferojo ܦܶܪܳܔܐ [frj II ܦܪܔ] observation → mfaraj
fëclo ܦܷܥܠܐ (m.), pl. fëcle ܦܷܥܠܶܐ (L.9) travailleur | af fëclayḏe ܐܰܦ ܦܷܥܠܰܝܕ݂ܶܗ ses (m.) travailleurs (Q.3,85)
fëlim ܦܷܠܝܡ (m.), pl. fëlime ܦܷܠܝܡܶܐ, fëlimat ܦܷܠܝܡܰܬ ⑴ film ⑵ radio[graphie]
fërco ܦܷܪܥܳܐ (m.), pl. fërce ܦܷܪܥܐ branche, département, domaine | fërce d yulfono ܦܷܪܥܶܐ ܕܝܘܠܦܳܢܐ domaines d'étude (L.20)
fërṣa ܦܷܪܨܰܐ (f.), pl. fërṣat ܦܷܪܨܰܬ (L.24) possibilité, chance
fësṭan ܦܷܣܛܰܐܢ (m.), pl. fësṭanat ܦܷܣܛܰܢܰܬ (L.11) robe
fëtqo ܦܷܬܩܐ (m.), pl. fëtqe ܦܷܬܩܶܐ (L.15) ticket, carte d'entrée
fëtqo di mëštuṯo ܦܷܬܩܐ ܕܝ ܡܷܫܬܘܬ݂ܐ carte de mariage → qart
fëtyuno ܦܷܬܝܘܢܐ (m.), pl. fëtyune ܦܷܬܝܘܢܶܐ (L.15) robinet
filo ܦܝܠܐ (m.), pl. file ܦܝܠܶܐ (L.22) éléphant
firo ܦܝܪܐ (m.), pl. fire ܦܝܪܶܐ (L.10) ⑴ fruit ⑵ couvre-chef du prêtre (kippa)
flan ܦܠܰܐܢ (Q.10,76) untel
fniṯo ܦܢܝܬ݂ܐ, pl. fënyoṯe ܦܷܢܝܳܬ݂ܶܐ (L.19) province, région, point cardinal | i fniṯayḏan ܐܝ ܦܢܝܬ݂ܰܝܕ݂ܰܢ notre région (Q.4,3)
foham, fëhmo ܦܳܗܰܡ، ܦܷܗܡܐ - fahëm, fahimo ܦܰܗܷܡ، ܦܰܗܝܡܐ [fhm I ܦܗܡ] comprendre | këbcono fëhmanne inaqla d howina cam ḥḏoḏe ܟܷܐܒܥܳܢܐ ܦܷܗܡܰܢܢܶܗ ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕܗܳܘܝܢܰܐ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ je (f.) veux les comprendre quand nous sommes ensemble (L.3)
folaḥ, fëlḥo ܦܳܠܰܚ، ܦܷܠܚܐ - flëḥle, flëḥla ܦܠܷܚܠܶܗ، ܦܠܷܚܠܰܗ [flḥ I ܦܠܚ] (Q.9,85) travailler, s'engager → fulḥono
folat, fëlto ܦܳܠܰܬ، ܦܷܠܬܐ - falët, falito ܦܰܠܷܬ، ܦܰܠܝܬܐ [flt I ܦܠܬ] survivre, échapper, s'en sortir | falëtlux kaččëke ܦܰܠܷܬܠܘܟ݂ ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܶܐ une fille à toi (m.) s'en est sortie (Q.6,64)
foliṭiqoro ܦܳܠܝܛܝܩܳܪܐ, f. foliṭiqarto ܦܳܠܝܛܝܩܰܪܬܐ, pl. foliṭiqore ܦܳܠܝܛܝܩܳܪܶܐ (G.19) politicien
foqёcṯo ܦܳܩܷܥܬ݂ܳܐ, pl. foqëcyoṯe ܦܳܩܷܥܝܳܬ݂ܶܐ (L.13) pétard, feu d'artifice → mfarqac
foraq, fërqo ܦܳܪܰܩ، ܦܷܪܩܐ - frëqle, frëqla ܦܪܷܩܠܶܗ، ܦܪܷܩܠܰܗ [frq I ܦܪܩ] remarquer, s'apercevoir, se rendre compte | nošo lo foraqwa fayëš d latyo Berlinayto ܢܳܫܐ ܠܐ ܦܳܪܰܩܘܰܐ ܦܰܝܷܫ ܕܠܰܬܝܐ ܒܶܪܠܝܢܰܝܬܐ les gens ne remarquaient plus qu'elle n'était pas berlinoise (L.20); d lo fërqo b mede ܕܠܐ ܦܷܪܩܐ ܒܡܶܕܶܐ pour qu'elle ne remarque rien (Q.1,22); fërqowayno ܦܷܪܩܳܘܰܝܢܐ je (f.) me rendais compte (Q.10,64); koforaq bi duglo xayifo ܟܳܦܳܪܰܩ ܒܝ ܕܘܓܠܐ ܟ݂ܰܝܝܦܐ il se rend compte rapidement du mensonge (Q.10,66)
foras, fërso ܦܳܪܰܣ، ܦܷܪܣܐ - frësle, frësla ܦܪܷܣܠܶܗ، ܦܪܷܣܠܰܗ [frs I ܦܪܣ] (L.24) ⑴ étendre ⑵ publier, poster | kofërsi medone baṭile ܟܳܦܷܪܣܝ ܡܶܕܳܢܶܐ ܒܰܛܝܠܶܐ ils publient des choses sans intérêt (Q.5,61)
foraš, fëršo ܦܳܪܰܫ، ܦܷܪܫܐ - frëšle, frëšla ܦܪܷܫܠܶܗ، ܦܪܷܫܠܰܗ [frš I ܦܪܫ] (L.3) séparer, diviser, différencier, distinguer | kofëršo ste at tëġme daj jule me ḥḏoḏe ܟܳܦܷܪܫܐ ܣܬܶܐ ܐܰܬ ܬܷܓ݂ܡܶܐ ܕܰܔ ܔܘܠܶܐ ܡܶܐ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ elle sépare également les types de vêtements (L.11); bëṯër kofëršalle lag gawne ܒܷܬ݂ܷܪ ܟܳܦܷܪܫܰܠܠܶܗ ܠܰܓ ܓܰܘܢܶܐ puis elle les divise par couleur (L.11)
forax, fërxo ܦܳܪܰܟ݂، ܦܷܪܟ݂ܐ - frëxle, frëxla ܦܪܷܟ݂ܠܶܗ، ܦܪܷܟ݂ܠܰܗ [frx I ܦܪܟ݂] ⑴ frotter ⑵ émietter
fosuqo ܦܳܣܘܩܐ (m.), pl. fosuqe ܦܳܣܘܩܶܐ chapitre
fošar, fëšro ܦܳܫܰܪ، ܦܷܫܪܐ - fašër, faširo ܦܰܫܷܪ، ܦܰܫܝܪܐ [fšr I ܦܫܪ] fondre | fošar u gliḏo ܦܳܫܰܪ ܐܘ ܓܠܝܕ݂ܐ (que) la glace fonde (L.18)
fotaḥ, fëtḥo ܦܳܬܰܚ، ܦܷܬܚܐ - ftëḥle, ftëḥla ܦܬܷܚܠܶܗ، ܦܬܷܚܠܰܗ [ftḥ I ܦܬܚ] ⑴ ouvrir | hënne ftëḥḥe dukano ܗܷܢܢܶܐ ܦܬܷܚܚܶܗ ܕܘܟܰܢܐ ils ont ouvert une boutique (L.19); moḥewa maṭro … xud ḥa fotëḥ feme du gawdo ܡܳܚܶܘܰܐ ܡܰܛܪܐ ... ܟ݂ܘܕ ܚܰܐ ܦܳܬܷܚ ܦܶܡܶܗ ܕܘ ܓܰܘܕܐ il pleuvait des cordes (lit. il pleuvait, comme si on ouvrait l'outre) (Q.3,4) ⑵ fonder → ftiḥo, futoḥo, mëftaḥ
foṯo ܦܳܬ݂ܐ, pl. foṯoṯe ܦܳܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.7) ⑴ visage | foṯo b foṯo ܦܳܬ݂ܐ ܒܦܳܬ݂ܐ face à face (L.24); täläfon foṯo b foṯo ܬܱܠܱܦܳܢ ܦܳܬ݂ܐ ܒܦܳܬ݂ܐ appel vidéo (L.24) ⑵ surface ⑶ page
foyar, fayro ܦܳܝܰܪ، ܦܰܝܪܐ - fayër, fayiro ܦܰܝܷܪ، ܦܰܝܝܪܐ [fyr I ܦܝܪ] voler | gëd fayritu bi ṭayasto msawyo l Omiḏ ܓܷܕ ܦܰܝܪܝܬܘ ܒܝ ܛܰܝܰܣܬܐ ܡܣܰܘܝܐ ܠܐܳܡܝܕ݂ vous volerez en avion directement jusqu'à Diyarbakir (L.17)
foyaš, fayšo ܦܳܝܰܫ، ܦܰܝܫܐ - fayëš, fayišo ܦܰܝܷܫ، ܦܰܝܝܫܐ [fyš I ܦܝܫ] (L.12) ⑴ rester | fayëš mede? ܦܰܝܷܫ ܡܶܕܶܐ؟ reste-t-il quelque chose? (L.12); kofoyëš lu goran d ܟܳܦܳܝܷܫ ܠܘ ܓܳܪܰܐܢ ܕ ça dépend de (Q.4,46) ⑵ se trouver, se situer | bu garbyo kofayšo Ḥësno d Kifo ܒܘ ܓܰܪܒܝܐ ܟܳܦܰܝܫܐ ܚܷܣܢܐ ܕܟܝܦܐ Hasankeyf se situe au nord (L.17) ⑶ résider | foyašwa bu qaraqol di qriṯayḏan ܦܳܝܰܫܘܰܐ ܒܘ ܩܰܪܰܩܳܠ ܕܝ ܩܪܝܬ݂ܰܝܕ݂ܰܢ il était stationné dans la base militaire de notre village (Q.7,93) ⑷ être en vie
fëš bë šlomo ܦܷܫ ܒܷܫܠܳܡܐ au revoir
→ fyošo
foyašle, foyašla ܦܳܝܰܫܠܶܗ، ܦܳܝܰܫܠܰܗ - fayëšle, fayëšla ܦܰܝܷܫܠܶܗ، ܦܰܝܷܫܠܰܗ [fyš I ܦܝܫ] (+ L-suf.) rester impuni | fayëšle yo ܦܰܝܷܫܠܶܗ ܝܐ il est resté impuni (Q.7,96)
foyat, fayto ܦܳܝܰܬ، ܦܰܝܬܐ - fayët, fayito ܦܰܝܷܬ، ܦܰܝܝܬܐ [fyt I ܦܝܬ] ⑴ passer | kofayti l Amerika ܟܳܦܰܝܬܝ ܠܐܰܡܶܪܝܟܰܐ ils vont en Amérique (Q.6,14)
fquḏ ܦܩܘܕ݂, pl. fquḏu ܦܩܘܕ݂ܘ [fqḏ I ܦܩܕ݂] (L.10) s'il vous plaît!, je vous en prie!, puis-je vous aider?
Fransa ܦܪܰܢܣܰܐ (G.19) France
Fransoyo ܦܪܰܢܣܳܝܐ, f. Fransayto ܦܪܰܢܣܰܝܬܐ, pl. Fransoye ܦܪܰܢܣܳܝܶܐ (G.19) français
frišo ܦܪܝܫܐ (adj.), f. frëšto ܦܪܷܫܬܐ, pl. friše ܦܪܝܫܶܐ (L.7) ⑴ séparé, divisé ⑵ particuler, différent, propre | woliṯo frëšto ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܦܪܷܫܬܐ une fonction particulière (L.7)
fsoso ܦܣܳܣܐ (m.), pl. fsose ܦܣܳܣܶܐ autorisation
fsoso lu tëcmiro (L.6) ܦܣܳܣܐ ܠܘ ܬܷܥܡܝܪܐ permis de bâtir
fṣiḥoyo ܦܨܝܚܳܝܐ, f. fṣiḥayto ܦܨܝܚܰܝܬܐ, pl. fṣiḥoye ܦܨܝܚܳܝܶܐ (L.12) ⑴ heureux, joyeux, content, réjoui, ravi ⑵ satisfait → fṣiḥuṯo, mëfṣaḥ
fṣiḥuṯo ܦܨܝܚܘܬ݂ܐ (f.), pl. fṣëḥwoṯe ܦܨܷܚܘܳܬ݂ܶܐ (L.12) joie, plaisir
bë fṣiḥuṯo (Q.8,66) ܒܷܦܨܝܚܘܬ݂ܐ avec plaisir, avec joie, volontiers
fšiṭo ܦܫܝܛܐ, f. fšëṭto ܦܫܷܛܬܐ, pl. fšiṭe ܦܫܝܛܶܐ (Q.5,29) ⑴ simple, facile ⑵ banal, ordinaire, trivial
ftiḥo ܦܬܝܚܐ, f. ftëḥto ܦܬܷܚܬܐ, pl. ftiḥe ܦܬܝܚܶܐ (L.11) ⑴ ouvert ⑵ tolérant
ftilo ܦܬܝܠܐ (m.), pl. ftile ܦܬܝܠܶܐ (L.12) botte de paille
fuḥomo ܦܘܚܳܡܐ, pl. fuḥome ܦܘܚܳܡܶܐ (L.20) ⑴ comparaison ⑵ (pl.) notes, points
moyad fuḥome ܡܳܝܰܕ ܦܘܚܳܡܶܐ recevoir des notes | kul naqla maydowa fuḥome ṭawwe ܟܘܠ ܢܰܩܠܰܐ ܡܰܝܕܳܘܰܐ ܦܘܚܳܡܶܐ ܛܰܘܘܶܐ elle recevait toujours des bonnes notes (L.20)
obe fuḥome ܐܳܒܶܐ ܦܘܚܳܡܶܐ évaluer, noter, donner une note, donner des points
fujo ܦܘܔܐ (m.), pl. fuje ܦܘܔܶܐ melon
fulḥono ܦܘܠܚܳܢܐ (m.), pl. fulḥone ܦܘܠܚܳܢܶܐ travail, engagement | fulḥono foliṭiqoyo ܦܘܠܚܳܢܐ ܦܳܠܝܛܝܩܳܝܐ engagement politique (Q.9,97)
funoyo ܦܘܢܳܝܐ (m.), pl. funoye ܦܘܢܳܝܶܐ (Q.10,85) réponse → mfane
furšono ܦܘܪܫܢܐ, pl. furšone ܦܘܪܫܳܢܶܐ différence | layt furšono ܠܰܝܬ ܦܘܪܫܳܢܐ c'est la même chose (L.23)
fusqono ܦܘܣܩܳܢܐ (m.), pl. fusqone ܦܘܣܩܳܢܶܐ (Q.10,45) décision, verdict, sentence
obe fusqono décider, trancher, rendre une sentence | huwe fusqono ܗܘܘܶܗ ܦܘܣܩܳܢܐ ils décidèrent (L.19) → obe
futbol ܦܘܬܒܳܠ (m.) (L.15) football → ṭëbbe
futoḥo ܦܘܬܳܚܐ (m.), pl. futoḥe ܦܘܬܳܚܶܐ ouverture, inauguration | u futoḥayḏa ܐܘ ܦܘܬܳܚܰܝܕ݂ܰܗ son (f.) inauguration (Q.8,71)
fyošo ܦܝܳܫܐ [Inf. fyš I ܦܝܫ] séjour, fait de rester → foyaš
gab ܓܰܒ (prep.) ⑴ chez, auprès de ⑵ près de
gabe (+ Suf., G.11b) ܓܰܒܶܗ | gabi ܓܰܒܝ chez moi; gaban/gabayna ܓܰܒܰܢ ؛ ܓܰܒܰܝܢܰܐ chez nous; gabayye ܓܰܒܰܝܝܶܗ chez eux/elles
gabo ܓܰܒܐ (m.), pl. gabe ܓܰܒܶܐ ⑴ côté, direction | u gabano ܐܘ ܓܰܒܰܢܐ ce côté (L.11); gabo ḥreno ܓܰܒܐ ܚܪܶܢܐ un autre côté (L.21) ⑵ parti
me gabo (Q.9,113) ܡܶܐ ܓܰܒܐ d'une part
me gabo ḥreno ste (Q.9,114) ܡܶܐ ܓܰܒܐ ܚܪܶܢܐ ܣܬܶܐ d'autre part
gabula ܓܰܒܘܠܰܐ (f.) (L.23) gabula, plat syriaque composé de blé concassé et de petit-lait
gado ܓܰܕܐ (m.) (L.22) ⑴ chance ⑵ destin
galdo ܓܰܠܕܐ (m.), pl. galde ܓܰܠܕܶܐ (L.7) ⑴ peau ⑵ cuir
galuḏo ܓܰܠܘܕ݂ܐ (adj.), f. galëḏto ܓܰܠܷܕ݂ܬܐ, pl. galuḏe ܓܰܠܘܕ݂ܶܐ (L.18) glacé, gelé
galwoyo ܓܰܠܘܳܝܐ, f. galwayto ܓܰܠܘܰܝܬܐ, pl. galwoye ܓܰܠܘܳܝܶܐ réfugié, immigré
i ṣbuṯo dag galwoye (Q.10,5) ܐܝ ܨܒܘܬ݂ܐ ܕܰܓ ܓܰܠܘܳܝܶܐ affaires des réfugiés, procédures relatives aux réfugiés
gamlo (f.), pl. gamle ܓܰܡܠܶܐ (L.22) chameau
ganono ܓܰܢܳܢܐ, f. gananto ܓܰܢܰܢܬܐ, pl. ganone ܓܰܢܳܢܶܐ (G.19) jardinier → ganṯo
ganṯo ܓܰܢܬ݂ܐ (f.), pl. ganoṯe ܓܰܢܳܬ݂ܶܐ (L.6) jardin
ganṯo daḥ ḥäyewën ܓܰܢܬ݂ܐ ܕܰܚ ܚܱܝܶܘܷܢ zoo, parc zoologique
garbyo ܓܰܪܒܝܐ (m.) (L.19) nord
garmo ܓܰܪܡܐ (m.), pl. garme ܓܰܪܡܶܐ (L.8,5) os
garošo daṣ ṣërtoṯe ܓܰܪܳܫܐ ܕܰܨ ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ, f. garašto ܓܰܪܰܫܬܐ, pl. garoše ܓܰܪܳܫܶܐ (L.19) photographe
gawdo ܓܰܘܕܐ (m.), pl. gawde ܓܰܘܕܶܐ outre
gawiro ܓܰܘܝܪܐ (adj.), f. gawërto ܓܰܘܷܪܬܐ, pl. gawire ܓܰܘܝܪܶܐ (L.8.2) marié
gawloco du lebo ܓܰܘܠܳܥܐ ܕܘ ܠܶܒܐ [Inf. gwlc ܓܘܠܥ] (L.14) nausées
gawno ܓܰܘܢܐ (m.), pl. gawne ܓܰܘܢܶܐ (L.9) couleur
gawo ܓܰܘܐ, pl. gawe ܓܰܘܶܐ (L.7) ⑴ ventre ⑵ intérieur | gawa di dukano ܓܰܘܰܗ ܕܝ ܕܘܟܰܢܐ l'intérieur du magasin (L.11) ⑶ (pl.) abats
b gawe d ܒܓܰܘܶܗ ܕ ⑴ dans l'espace de ⑵ à l'intérieur de
gawonoiṯ ܓܰܘܳܢܳܐܝܬ݂ (adv.) (Q.9,35) en général, dans l'ensemble
gawoyo ܓܰܘܳܝܐ (adj.), f. gawayto ܓܰܘܰܝܬܐ, pl. gawoye ܓܰܘܳܝܶܐ (L.7) intérieur
gawro ܓܰܘܪܐ (m.), pl. gawre ܓܰܘܪܶܐ (L.4) homme, mari | u gawrayḏa ܐܘ ܓܰܘܪܰܝܕ݂ܰܗ son (f.) mari (L.23) → zlam
gḏayto ܓܕ݂ܰܝܬܐ (f.), pl. gyoṯe ܓܝܳܬ݂ܶܐ (L.12) poule, poulet
gḏono ܓܕ݂ܳܢܐ (m.), pl. gḏone ܓܕ݂ܳܢܶܐ (Q.4,32) grand pichet en argile (pour l'eau, le vin, etc.)
gelo ܓܶܠܐ (m.), pl. gelone ܓܶܠܳܢܶܐ (L.12) herbe
gero ܓܶܪܐ (m.), pl. gere ܓܶܪܶܐ flèche
gëdšo ܓܷܕܫܳܐ (m.), pl. gёdše ܓܷܕܫܶܐ (L.13) accident
soyam gëdšo ܣܳܝܰܡ ܓܷܕܫܐ faire un accident | u Barṣawmo sëmle gëdšo di raḏayto ܐܘ ܒܰܪܨܰܘܡܐ ܣܷܡܠܶܗ ܓܷܕܫܐ ܕܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ Barṣawmo a fait un accident de voiture (L.21)
gëlyunoro ܓܷܠܝܘܢܳܪܐ, f. gëlyunarto ܓܷܠܝܘܢܰܪܬܐ, pl. gëlyunore ܓܷܠܝܘܢܳܪܶܐ (G.19) journaliste → gëlyunoruṯo
gëlyunoruṯo ܓܷܠܝܘܢܳܪܘܬ݂ܐ (f.) journalisme → gëlyunoro
gërwo ܓܷܪܘܐ (m.), pl. gërwe ܓܷܪܘܶܐ (L.11) chaussette, bas
gëšro ܓܷܫܪܐ (m.), pl. gëšre ܓܷܫܪܶܐ (Q.9,106) pont
gihano ܓܝܗܰܢܐ (f.) Géhenne, enfer
gliḏo ܓܠܝܕ݂ܐ (L.18) glace, verglas → golaḏ
goḥak, guḥko ܓܳܚܰܟ، ܓܘܚܟܐ - gaḥëk, gaḥiko ܓܰܚܷܟ، ܓܰܚܝܟܐ [gḥk I ܓܚܟ] rire = goḥax
goḥax, guḥxo ܓܳܚܰܟ݂، ܓܘܚܟ݂ܐ - gaḥëx, gaḥixo ܓܰܚܷܟ݂، ܓܰܚܝܟ݂ܐ [gḥx I ܓܚܟ݂] rire
goḥax cal (Q.2,11) ܓܳܚܰܟ݂ ܥܰܠ se moquer de | guḥxiwa acle ܓܘܚܟ݂ܝܘܰܐ ܐܰܥܠܶܗ ils se moquaient de lui (Q.1,50)
= goḥak
golaḏ, gulḏo ܓܳܠܰܕ݂، ܓܘܠܕ݂ܐ - galëḏ, galiḏo ܓܰܠܷܕ݂، ܓܰܠܝܕ݂ܐ [glḏ I ܓܠܕ] geler | am maye galiḏiwa ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܓܰܠܝܕ݂ܝܘܰܐ l'eau avait gelé (Q.1,85) → gliḏo
gole, gulyo ܓܳܠܶܐ، ܓܘܠܝܐ - glele, glela ܓܠܶܠܶܗ، ܓܠܶܠܰܗ [gly I ܓܠܝ] découvrir, dévoiler | ak kasyoṯo komëglën ܐܰܟ ܟܰܣܝܳܬ݂ܐ ܟܳܡܷܓܠܷܢ les secrets sont révélés (Q.5,56)
gomušo ܓܳܡܘܫܐ (m.), pl. gomuše ܓܳܡܘܫܶܐ (L.22) buffle
gonaw, gunwo ܓܳܢܰܘ، ܓܘܢܘܐ - gnule, gnula ܓܢܘܠܶܗ، ܓܢܘܠܰܗ [gnw I ܓܢܘ] voler
goran ܓܳܪܰܐܢ (m.) manière
l goran d ܠܓܳܪܰܐܢ ܕ en fonction de, conformément à, d'après | l goran di dukṯo ܠܓܳܪܰܐܢ ܕܝ ܕܘܟܬ݂ܐ comme il est d'usage ici (Q.4,25)
goraš, guršo ܓܳܪܰܫ، ܓܘܪܫܐ - grëšle, grëšla ܓܪܷܫܠܶܗ، ܓܪܷܫܠܰܗ [grš I ܓܪܫ] tirer | komoyad u ḥawlo w kogorašle ܟܳܡܳܝܰܕ ܐܘ ܚܰܘܠܐ ܘܟܳܓܳܪܰܫܠܶܗ il prend la corde et la tire (L.22); gorašwa casquṯo ܓܳܪܰܫܘܰܐ ܥܰܣܩܘܬ݂ܐ il avait des difficultés (Q.9,23); grëšla ṣacbuṯo ܓܪܷܫܠܰܗ ܨܰܥܒܘܬ݂ܐ elle eut des difficultés (L.20)
gowar, gawro ܓܳܘܰܪ، ܓܰܘܪܐ - gawër, gawiro ܓܰܘܷܪ، ܓܰܘܝܪܐ [gwr I ܓܘܪ] (L.16) se marier | gëd gawrina ܓܷܕ ܓܰܘܪܝܢܰܐ nous allons nous marier (Q.6,67)
goyaš, gayšo ܓܳܝܰܫ، ܓܰܝܫܐ - gёšle, gёšla ܓܷܫܠܶܗ، ܓܷܫܠܰܗ [gyš I ܓܝܫ] toucher
grošo ܓܪܳܫܐ [Inf. grš I ܓܪܫ] tirage, fait de tirer
grošo d admo ܓܪܳܫܐ ܕܐܰܕܡܐ prise de sang
→ goraš
gud ܓܘܕ (L.22) si = en, iḏa, häka
gudo ܓܘܕܐ (f.), pl. gude ܓܘܕܶܐ (L.15) ⑴ groupe ⑵ équipe ⑶ chorale ⑷ groupe de musique ⑸ lutrin plat
gumruk ܓܘܡܪܘܟ (m.) douane
gumrukči ܓܘܡܪܘܟܫ̰ܝ, f. gumrukčiye ܓܘܡܪܘܟܫ̰ܝܝܶܐ, pl. gumrukčiye ܓܘܡܪܘܟܫ̰ܝܝܶܐ (G.19) agent des douanes
gumṯo ܓܘܡܬ݂ܐ (f.), pl. gumoṯe ܓܘܡܳܬ݂ܶܐ (Q.6,2) métier à tisser
gurno ܓܘܪܢܐ (m.), pl. gurne ܓܘܪܢܶܐ bassin, lavabo
gurno du ḥyofo ܓܘܪܢܐ ܕܘ ܚܝܳܦܐ baignoire
gurno du sḥoyo (Q.1,37) ܓܘܪܢܐ ܕܘ ܣܚܳܝܐ baignoire
gurno du tešiġo (L.6) ܓܘܪܢܐ ܕܘ ܬܶܫܝܓ݂ܐ évier, lavabo
gušmo ܓܘܫܡܐ (m.), pl. gušme ܓܘܫܡܶܐ corps
gušmonoyo ܓܘܫܡܳܢܳܝܐ (adj.), f. gušmonayto ܓܘܫܡܳܢܰܝܬܐ, pl. gušmonoye ܓܘܫܡܳܢܳܝܶܐ (L.15) corporel, physique
gušt ܓܘܫܬ (adv.) (G.18) presque
gweto ܓܘܶܬܐ (f.) (L.8) fromage
gworo ܓܘܳܪܐ [Inf. gwr I ܓܘܪ] mariage, union maritale | u gworano ܐܘ ܓܘܳܪܰܢܐ ce mariage (Q.9,58) → gowar
gyošo [Inf. gyš I ܓܝܫ] (L.7) fait de toucher → goyaš
gyoṯe → gḏayto
ġäläbe ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ (adv.) (L.3) beaucoup, très
ġäläbe kore (L.3) ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܟܳܪܶܐ souvent, régulièrement, plusieurs fois
ġalṭo ܓ݂ܰܠܛܐ (m.), pl. ġalṭe ܓ݂ܰܠܛܶܐ (L.6) ⑴ faute, erreur ⑵ faux, erroné
ġamo ܓ݂ܰܡܐ (m.), pl. ġame ܓ݂ܰܡܶܐ (L.15) souci
ġer ܓ݂ܶܝܪ (L.3) autre | ġer medone ܓ݂ܶܝܪ ܡܶܕܳܢܶܐ d'autres choses (L.6)
ġer me ܓ݂ܶܝܪ ܡܶܐ à part
ġram ܓ݂ܪܰܡ (m.), pl. ġrame ܓ݂ܪܰܡܶܐ (L.10) gramme
hadomo ܗܰܕܳܡܐ, pl. hadome ܗܰܕܳܡܶܐ organe, membre | ḥa mah hadomani ܚܰܐ ܡܰܗ ܗܰܕܳܡܰܢܝ l'un de ces organes (L.7)
hadome baroye ܗܰܕܳܡܶܐ ܒܰܪܳܝܶܐ organes externes
hadome du gušmo ܗܰܕܳܡܶܐ ܕܘ ܓܘܫܡܐ membres du corps
hadome gawoye ܗܰܕܳܡܶܐ ܓܰܘܳܝܶܐ organes internes
häka ܗܱܟܰܐ (L.19) si = hakka, → iḏa, en
hakka ܗܰܟܟܰܐ (L.19) si = häka, → iḏa, en
halxo ܗܰܠܟ݂ܐ marche, avancement | bu halxo ܒܘ ܗܰܠܟ݂ܐ à pied (Q.8,43)
häma ܗܱܡܰܐ mais, cependant | häma gëd cawdina šato ܗܱܡܰܐ ܓܷܕ ܥܰܘܕܝܢܰܐ ܫܰܬܐ travaillons une année (Q.6,23) = hamma
hamburger ܗܰܡܒܘܪܓܶܪ (m.) (L.23) hamburger
hamma mais, cependant | hamma mar kul nošo këtle täläfon ܗܰܡܡܰܐ ܡܰܪ ܟܘܠ ܢܳܫܐ ܟܷܬܠܶܗ ܬܱܠܱܦܳܢ presque tout le monde a un téléphone (Q.5,23) = häma
ham … w ham ܗܰܡ ... ܘܗܰܡ (L.20) à la fois … et, aussi bien … que
handbol (m.) (L.15) handball
hanëk ܗܰܢܷܟ → hawo
hani ܗܰܢܝ (prep.) depuis | hani šato lo ḥzelilax ܗܰܢܝ ܫܰܬܐ ܠܐ ܚܙܶܠܝܠܰܟ݂ je ne t'ai pas vue depuis un an
hano ܗܰܢܐ (pron.), f. haṯe ܗܰܬ݂ܶܐ, pl. hani ܗܰܢܝ (G.5b) ce, celui-ci | hani wayne? ܗܰܢܝ ܘܰܝܢܶܐ؟ c'est tout? (L.10); hano wa ܗܰܢܐ ܘܰܐ c'est tout (L.10)
hanyuṯo ܗܰܢܝܘܬ݂ܐ (L.10) bon appétit!
harke ܗܰܪܟܶܐ (L.3) ici
harke w tamo ܗܰܪܟܶܐ ܘܬܰܡܐ ici et là
hat ܗܰܬ (pron.) (L.4; G.3b, 4b) ⑴ tu, toi ⑵ tu es
hatu ܗܰܬܘ (pron.) (L.4; G.3b, 4b) ⑴ vous ⑵ vous êtes
haw1 ܗܰܘ (G.24d) ne … plus | haw kocawdo adyawma ܗܰܘ ܟܳܥܰܘܕܐ ܐܰܕܝܰܘܡܰܐ elle ne travaille plus aujourd'hui = law
haw2 (impératif) → obe
hawa ܗܰܘܰܐ, pl. hawat ܗܰܘܰܬ (L.8) ⑴ air | celoyo bi hawa ܥܶܠܳܝܐ ܒܝ ܗܰܘܰܐ haut dans les airs (L.18) ⑵ vent | hawa ḥëṣto ܗܰܘܰܐ ܚܷܨܬܐ un vent fort (L.18) ⑶ temps, météo | ġer mi hawa ܓ݂ܶܝܪ ܡܝ ܗܰܘܰܐ en dehors du temps (L.18)
hawno ܗܰܘܢܐ (m.) (L.15) esprit, intelligence | këtwayla b hawna ܟܷܬܘܰܝܠܰܗ ܒܗܰܘܢܰܗ elle avait en tête (Q.1,38)
hawnonoyo ܗܰܘܢܳܢܳܝܐ (adj.), f. hawnonayto ܗܰܘܢܳܢܰܝܬܐ, pl. hawnonoye ܗܰܘܢܳܢܳܝܶܐ (L.15) mental, intellectuel
hawo ܗܰܘܐ (pron.), f. hayo ܗܰܝܐ, pl. hanëk ܗܰܢܷܟ (G.5b) celui-là
hawxa ܗܰܘܟ݂ܰܐ (L.4) comme ça
cal hawxa (Q.1,52) ܥܰܠ ܗܰܘܟ݂ܰܐ pour cette raison, pour cela → mawxa
hayklo ܗܰܝܟܠܐ (m.), pl. haykle ܗܰܝܟܠܶܐ (Q.8,17) ⑴ sanctuaire ⑵ statue
hedi ܗܶܕܝ (Q.3,59) ensuite, après
hedi hedi ܗܶܕܝ ܗܶܕܝ (L.14) lentement, avec le temps → ëšmo2
heš ܗܶܫ (L.4) ⑴ encore | heš cal ar raġle ܗܶܫ ܥܰܠ ܐܰܪ ܪܰܓ݂ܠܶܐ encore debout (L.23); heš lo ܗܶܫ ܠܐ pas encore (Q.5,6) ⑵ plus
hën ܗܷܢ (pron.) certains
Hënd ܗܷܢܕ (m.) (G.19) Inde
hënne ܗܷܢܢܶܐ (pron.) (L.6; G.3b) ils, elles, eux
hërgo ܗܷܪܓܐ (m.), pl. hërge ܗܷܪܓܶܐ (L.3) ⑴ leçon ⑵ devoir ⑶ cours | hërge du qloco ܗܷܪܓܶܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ cours de conduite (L.21); hërge du trafik ܗܷܪܓܶܐ ܕܘ ܬܪܰܦܝܟ cours théoriques (auto-école) (L.21) ⑷ matière
hič ܗܝܫ̰ (L.24) pas du tout
hiġmuno ܗܝܓ݂ܡܘܢܐ, f. hiġmunto ܗܝܓ݂ܡܘܢܬܐ, pl. hiġmune ܗܝܓ݂ܡܘܢܶܐ (Q.9,37) gouverneur
hiw, hiwo ܗܝܘ، ܗܝܘܐ [ʾby/yhw I ܐܒܝ/ܗܘܝ] (seulement au prétérit) être donné | hiw ele darmone ܗܝܘ ܐܶܠܶܗ ܕܰܪܡܳܢܶܐ on lui a prescrit des médicaments (L.14); hiwi ܗܝܘܝ ils furent donnés (Q.10,86) → mitahwe
hiya ܗܝܝܰܐ (pron.) (L.3; G.3b) elle
hiye ܗܝܝܶܐ (pron.) (L.3; G.3b) il, lui
hiyuṯo ܗܝܝܘܬ݂ܐ (f.) (L.4) ⑴ identité | i hiyuṯayḏi ܐܝ ܗܝܝܘܬ݂ܰܝܕ݂ܝ mon identité (L.4); i hiyuṯaṯṯe ܐܝ ܗܝܝܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ leur identité (Q.9,121) ⑵ nationalité
hojam, hëjmo ܗܳܔܰܡ، ܗܷܔܡܐ - hjëmle, hjëmla ܗܔܷܡܠܶܗ، ܗܔܷܡܠܰܗ [hjm I ܗܔܡ] attaquer | kohojam ܟܳܗܳܔܰܡ il attaque (Q.2,20); hjëmwayle ܗܔܷܡܘܰܝܠܶܗ il avait attaqué (Q.7,28)
Holanda ܗܳܠܰܢܕܰܐ (G.19) Pays-Bas, Hollande
Holandoyo ܗܳܠܰܢܕܳܝܐ, f. Holandayto ܗܳܠܰܢܕܰܝܬܐ, pl. Holandoye ܗܳܠܰܢܕܳܝܶܐ (G.19) ⑴ néerlandais ⑵ Hollandais
horag, hërgo ܗܳܪܰܓ، ܗܷܪܓܐ - hrëgle, hrëgla ܗܪܷܓܠܶܗ، ܗܪܷܓܠܰܗ [hrg I ܗܪܓ] étudier | kolozam ḥa horag cal ܟܳܠܳܙܰܡ ܚܰܐ ܗܳܪܰܓ ܥܰܠ il faut étudier … (Q.10,67)
howe, huyo ܗܳܘܶܐ، ܗܘܝܐ - hawi, hawyo ܗܰܘܝ، ܗܰܘܝܐ [hwy I ܗܘܝ] ⑴ être | howe brixo ܗܳܘܶܐ ܒܪܝܟ݂ܐ félicitations! (L.11.6); huyo brëxto ܗܘܝܐ ܒܪܷܟ݂ܬܐ félicitations! (L.22); kowën ḥaḏire ܟܳܘܷܢ ܚܰܕ݂ܝܪܶܐ ils sont (généralement) présents (Q.10,24) ⑵ devenir | hawi mdabrono ܗܰܘܝ ܡܕܰܒܪܳܢܐ il est devenu directeur (Q.9,108); i mäzäle hawyo cëtma ܐܝ ܡܱܙܱܠܶܐ ܗܰܘܝܐ ܥܷܬܡܰܐ la pièce est devenue sombre (Q.3,20) ⑶ arriver, avoir lieu, se passer | ġäläbe kore kowe mamlo bayn day yolufe w du malfono ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܟܳܪܶܐ ܟܳܘܶܐ ܡܰܡܠܐ ܒܰܝܢ ܕܰܝ ܝܳܠܘܦܶܐ ܘܕܘ ܡܰܠܦܳܢܐ il y a souvent des discussions entre les élèves et l'enseignant (L.3); kawi u Sayfo ܟܰܘܝ ܐܘ ܣܰܝܦܐ le génocide (Sayfo) vient d'avoir lieu (Q.6,53); lo kowe mede ܠܐ ܟܳܘܶܐ ܡܶܕܶܐ il ne se passera rien (Q.7,55) ⑷ mûrir, être prêt | u ḥamro howewa ܐܘ ܚܰܡܪܐ ܗܳܘܶܘܰܐ le vin mûrissait (Q.4,39) ⑸ naître | hawënwa at tloṯo nacimayḏi ܗܰܘܷܢܘܰܐ ܐܰܬ ܬܠܳܬ݂ܐ ܢܰܥܝܡܰܝܕ݂ܝ mes trois enfants étaient nés (Q.10,16) ⑹ aller à qqun (vêtement) | šafiro yo w gëd howe aclax ܫܰܦܝܪܐ ܝܐ ܘܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܐܰܥܠܰܟ݂ il est beau, il t'ira (L.11.6)
howe moro ܗܳܘܶܐ ܡܳܪܐ s'occuper de, faire attention à | kolozam d howinale ġäläbe moro ܟܳܠܳܙܰܡ ܕܗܳܘܝܢܰܠܶܗ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܡܳܪܐ nous devons y faire très attention (L.7); hway moro l ruḥux! ܗܘܰܝ ܡܳܪܐ ܠܪܘܚܘܟ݂ fais attention à toi (m.)! (L.14); kowënne moro ܟܳܘܷܢܢܶܗ ܡܳܪܐ ils s'occupent d'eux (L.22); huyowayno alle moro ܗܘܝܳܘܰܝܢܐ ܐܰܠܠܶܗ ܡܳܪܐ je m'occupais d'eux (Q.10,17)
→ lowe
howele, howela ܗܳܘܶܠܶܗ، ܗܳܘܶܠܰܗ - hawile, hawila ܗܰܘܝܠܶܗ، ܗܰܘܝܠܰܗ [hwy I ܗܘܝ] (+ L-suf.) ⑴ avoir, posséder | hawila nësyono ṭawwo bu zwono w zebono ܗܰܘܝܠܰܗ ܢܷܣܝܳܢܐ ܛܰܘܘܐ ܒܘ ܙܘܳܢܐ ܘܙܶܒܳܢܐ elle a eu une bonne expérience dans le commerce (L.11); d lo howalxu šwole ḥrene, gëd cëbrina ܕܠܐ ܗܳܘܰܠܟ݂ܘ ܫܘܳܠܶܐ ܚܪܶܢܶܐ si vous n'avez pas de questions, nous allons rentrer (L.12) ⑵ donner naissance à un enfant, avoir un enfant | hawila barṯo ܗܰܘܝܠܰܗ ܒܰܪܬ݂ܐ elle a eu une fille (G.17) → këtle, mawlaḏ
hul ܗܘܠ (L.19) jusqu'à | hul dë mhalax šuġlan ṭawwo ܗܘܠ ܕܷܡܗܰܠܰܟ݂ ܫܘܓ݂ܠܰܢ ܛܰܘܘܐ jusqu'à ce que notre affaire marche bien (L.21); hul ema ܗܘܠ ܐܶܡܰܐ jusqu'à quand (L.24)
hule → obe
hurëk ܗܘܪܷܟ (m.) (L.23) semoule
ḥa ܚܰܐ, f. ḥḏo ܚܕ݂ܐ (L.7) ⑴ un | ḥa mënne ܚܰܐ ܡܷܢܢܶܗ l'un d'eux (L.12) ⑵ on, quelqu'un
Ḥäbaš ܚܱܒܰܫ (m.) (G.19) Éthiopie, Abyssinie
ḥadodo ܚܰܕܳܕܐ, f. ḥadadto ܚܰܕܰܕܬܐ, pl. ḥadode ܚܰܕܳܕܶܐ (G.19) forgeron
ḥaḏiro ܚܰܕ݂ܝܪܐ (adj.), f. haḏërto ܚܰܕ݂ܷܪܬܐ, pl. haḏire ܚܰܕ݂ܝܪܶܐ (L.10) ⑴ prêt, disposé ⑵ présent
ḥago ܚܰܓܐ (m.), pl. ḥage ܚܰܓܶܐ (G.20) ⑴ fête, célébration, cérémonie ⑵ soirée
Ḥaḥ ܚܰܐܚ (Q.8,36) Ḥaḥ (village du Turabdin)
ḥal ܚܰܐܠ (m.) (L.19) état, situation
Ḥälab ܚܱܠܰܒ (Q.6,54) Alep
ḥälile ܚܱܠܝܠܶܐ (f.) (Q.3,102) sucrerie à base de sirop de raisins
ḥaloqo ܚܰܠܳܩܐ, f. ḥalaqto ܚܰܠܰܩܬܐ, pl. ḥaloqe ܚܰܠܳܩܶܐ (L.19) coiffeur → qayoṣo
ḥalwo ܚܰܠܘܐ (m.) (L.10) lait | ḥalwo šaḥino ܚܰܠܘܐ ܫܰܚܝܢܐ du lait chaud (L.23); u ḥalwo kule ܐܘ ܚܰܠܘܐ ܟܘܠܶܗ tout le lait (Q.1,21)
ḥalyo ܚܰܠܝܐ (adj.), f. ḥliṯo ܚܠܝܬ݂ܐ, pl. ḥalye ܚܰܠܝܶܐ (L.11) ⑴ sucré ⑵ joli
ḥalyuṯo ܚܰܠܝܘܬ݂ܐ (f.) (L.16) ⑴ sucrerie ⑵ beauté
ḥamro ܚܰܡܪܐ (m.), pl. ḥamrone ܚܰܡܪܳܢܶܐ (L.10) vin
ḥamšacsar ܚܰܡܫܰܥܣܰܪ (L.3) (num.) quinze
ḥamšo ܚܰܡܫܐ (num.), f. ḥammëš ܚܰܡܡܷܫ (L.7) cinq
ḥänake ܚܱܢܰܟܶܐ (f.), pl. ḥänakat ܚܱܢܰܟܰܬ (Q.3,25) plaisanterie, blague
b ḥänake (Q.3,25) ܒܚܱܢܰܟܶܐ pour plaisanter, pour rire
ḥäpës ܚܱܦܷ݁ܣ (m.), pl. ḥapsat ܚܰܦ݁ܣܰܬ prison → ḥbušyo
ḥapṯo ܚܰܦ݁ܬ݂ܐ (f.), pl. ḥappoṯe ܚܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ (L.14) unité, grain
ḥapṯo d cënwe ܚܰܦ݁ܬ݂ܐ ܕܥܷܢܘܶܐ grain de raisin
ḥapṯo d ḥeṭo ܚܰܦ݁ܬ݂ܐ ܕܚܶܛܐ grain de blé
ḥaq ܚܰܩ ⑴ vérité, droit ⑵ prix, coût → obe
ḥaqlo ܚܰܩܠܐ (f.), pl. ḥaqloṯe ܚܰܩܠܳܬ݂ܶܐ (L.12) ⑴ champ ⑵ secteur, domaine
ḥarayto ܚܰܪܰܝܬܐ fin, conclusion | i ḥarayto daḥ ḥayayḏe ܐܝ ܚܰܪܰܝܬܐ ܕܰܚ ܚܰܝܰܝܕ݂ܶܗ la fin de sa vie (Q.9,112)
bi ḥarayto (L.6) ܒܝ ܚܰܪܰܝܬܐ finalement, en conclusion, après tout, en fin de compte
ḥarayto di šabṯo (L.16) ܚܰܪܰܝܬܐ ܕܝ ܫܰܒܬ݂ܐ fin de semaine, weekend
ḥarbo ܚܰܪܒܐ (adj.), f. ḥarbo ܚܰܪܒܐ, pl. ḥarbe ܚܰܪܒܶܐ (Q.10,77) mauvais, méchant
ḥarḏono ܚܰܪܕ݂ܳܢܐ (m.), pl. ḥarḏone ܚܰܪܕ݂ܳܢܶܐ (L.22) lézard
ḥärir ܚܱܪܝܪ (m.) (Q.6,42) soie
ḥaroyo ܚܰܪܳܝܐ (adj.), f. ḥarayto ܚܰܪܰܝܬܐ, pl. ḥaroye ܚܰܪܳܝܶܐ (L.6) dernier
ḥarṣabṯo ܚܰܪܨܰܒܬ݂ܐ (f.) (L.18) grêle
ḥarufo ܚܰܪܘܦܐ (adj.), f. ḥarëfto ܚܰܪܷܦܬܐ, pl. ḥarufe ܚܰܪܘܦܶܐ ⑴ épicé, piquant ⑵ pétillant ⑶ aiguisé
maye ḥarufe (L.23) ܡܰܝܶܐ ܚܰܪܘܦܶܐ eau pétillante
→ maye
ḥasyo ܚܰܣܝܐ (m.), pl. ḥasye ܚܰܣܝܶܐ (Q.9,17) évêque, archévêque | ḥasyo Jërjis Cabdënnur ܚܰܣܝܐ ܔܶܪܔܝܣ ܥܰܒܕܷܢܢܘܪ Georges Abd al-Nur, dernier archévêque du diocèse syriaque orthodoxe de Diyarbakir 1851-1933 (Q.9,18)
ḥasyuṯo ܚܰܣܝܘܬ݂ܐ (f.) (Q.8,15) ⑴ épiscopat ⑵ évêché, diocèse
ḥaṣo ܚܰܨܐ (m.), pl. ḥaṣe ܚܰܨܶܐ dos
ḥaṣodo ܚܰܨܳܕܐ, f. ḥaṣadto ܚܰܨܰܕܬܐ, pl. ḥaṣode ܚܰܨܳܕܶܐ (Q.9,21) moissonneur, faucheur, paysan
Ḥašḥaš ܚܰܫܚܰܫ (Q.9,21) un ancien village syriaque orthodoxe de la province de Diyarbakir (sud-est de la Turquie)
ḥašowo ܚܰܫܳܘܳܐ, f. ḥašawto ܚܰܫܰܘܬܐ, pl. ḥašowe ܚܰܫܳܘܶܐ (L.19) comptable
ḥaṯno ܚܰܬ݂ܢܐ (m.), pl. ḥaṯne ܚܰܬ݂ܢܶܐ, ḥaṯnawoṯe ܚܰܬ݂ܢܰܘܳܬ݂ܶܐ ⑴ marié ⑵ gendre, beau-fils ⑶ beau-frère | u ḥaṯnayḏan ܐܘ ܚܰܬ݂ܢܰܝܕ݂ܰܢ notre beau-frère (quelqu'un qui est marié à une femme de notre famille) (Q.6,35)
ḥaṯo ܚܰܬ݂ܐ (adj.), f. ḥaṯto ܚܰܬ݂ܬܐ, pl. ḥaṯe ܚܰܬ݂ܶܐ (L.6) nouveau, neuf
ḥawlo ܚܰܘܠܐ (m.), pl. ḥawle ܚܰܘܠܐ (L.22) corde
ḥawro ܚܰܘܪܐ (m.), pl. ḥawrone ܚܰܘܪܳܢܶܐ (L.3) ami, copain, camarade → ḥwarṯo
ḥawruṯo ܚܰܘܪܘܬ݂ܐ (f.) (L.15) amitié, camaraderie
ḥaye ܚܰܝܶܐ (pl.) (L.4) vie | ḥaye cadi ܚܰܝܶܐ ܥܰܕܝ une vie ordinaire (L.19); aḥ ḥaye du zabnano ܐܰܚ ܚܰܝܶܐ ܕܘ ܙܰܒܢܰܢܐ la vie actuelle (Q.5,28)
baḥ ḥaye (L.15) ܒܰܚ ܚܰܝܶܐ ⑴ dans la vie ⑵ jamais
ḥaye yawmoye (L.24) ܚܰܝܶܐ ܝܰܘܡܳܝܶܐ quotidien, vie quotidienne
ḥaylo ܚܰܝܠܐ (m.), pl. ḥayle ܚܰܝܠܶܐ (L.7) ⑴ force, puissance | b ḥaylo ܒܚܰܝܠܐ avec force (L.15) ⑵ pouvoir
ḥayoro dak kayiwe ܚܰܝܳܪܐ ܕܰܟ ܟܰܝܝܘܶܐ, f. ḥayarto ܚܰܝܰܪܬܐ, pl. ḥayore ܚܰܝܳܪܶܐ (L.19) infirmier
ḥaywan ܚܰܝܘܰܢ (m.), pl. ḥäyewën ܚܱܝܶܘܷܢ, ḥaywane ܚܰܝܘܰܢܶܐ (L.12) animal
ḥbušyo ܚܒܘܫܝܐ, pl. ḥbušye ܚܒܘܫܝܶܐ (Q.10,70) prison → ḥäpës
ḥḏo ܚܕ݂ܐ → ḥa
ḥḏoḏe ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ l'un l'autre
cam ḥḏoḏe (L.3) ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ensemble
lë ḥḏoḏe (L.3) ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ mutuellement, réciproquement, l'un pour l'autre
ḥёḏriye ܚܷܕ݂ܪܝܝܶܐ (f.), pl. ḥëḏriyat ܚܷܕ݂ܪܝܝܰܬ préparation → ḥeḏoro
ḥeḏër ܚܶܕ݂ܷܪ (L.12) ⑴ autour de ⑵ environ
ḥeḏore (L.12, + suf.) ܚܶܕ݂ܳܪܶܗ | ḥeḏora ܚܶܕ݂ܳܪܰܗ autour d'elle; ḥeḏorayxu ܚܶܕ݂ܳܪܰܝܟ݂ܘ autour de vous
ḥeḏoro ܚܶܕ݂ܳܪܐ [Inf. ḥḏr II ܚܕ݂ܪ] (L.13) préparation
ḥeloyo ܚܶܠܳܝܐ (adv.) (L.8) tôt
ḥemo ܚܶܡܐ (m.) (Q.2,22) chaleur, chaud
ḥeṭe ܚܶܛܶܐ (pl., f.), sg. ḥeṭo ܚܶܛܐ (Q.1,63) blé
ḥeṯoṯo ܚܶܬ݂ܳܬ݂ܐ [Inf. ḥṯṯ II ܚܬ݂ܬ݂] (Q,8,68) ⑴ renouvellement ⑵ rénovation, travaux
ḥeworo ܚܶܘܳܪܐ, f. ḥewarto ܚܶܘܰܪܬܐ, pl. ḥewore ܚܶܘܳܪܶܐ blanc, produit laitier
ḥëdud ܚܷܕܘܕ (m.), pl. ḥëdude ܚܷܕܘܕܶܐ (L.17) frontière → tḥumo
Ḥëmëṣ ܚܷܡܷܨ (Q.9,44) Homs (ville en Syrie)
ḥëmṣe ܚܷܡܨܶܐ (pl., f.), sg. ḥëmṣo ܚܷܡܨܐ pois chiches
ḥëmṣe qarcone (L.10) ܚܷܡܨܶܐ ܩܰܪܥܳܢܶܐ ragoût de pois chiches avec des boulettes de gruau de blé fin
ḥëmto ܚܷܡܬܐ (f.) (L.14) fièvre
Ḥësno d Kifo ܚܷܣܢܐ ܕܟܝܦܐ Hasankeyf (ville sur le Tigre au sud-est de la Turquie)
ḥëšloṯe (pl., f.), sg. ḥšalto ܚܫܰܠܬܐ (L.11) bijoux, joyaux
ḥfiṭo, f. ḥfëṭto ܚܦܷܛܬܐ, pl. ḥfiṭe ܚܦܝܛܶܐ (L.24) actif, engagé
ḥfiṭuṯo ܚܦܝܛܘܬ݂ܐ (f.), pl. ḥfëṭwoṯe ܚܦܷܛܘܳܬ݂ܶܐ (L.15) activité, engagement
ḥila ܚܝܠܰܐ (f.), pl. ḥilat ܚܝܠܰܬ, ḥiyal ܚܝܝܰܠ (Q.7,58) tromperie, fraude, escroquerie, arnaque
ḥiruṯo ܚܝܪܘܬ݂ܐ (f.) (Q.10,69) liberté
ḥiṣo ܚܝܨܐ, f. ḥëṣto ܚܷܨܬܐ, pl. ḥiṣe ܚܝܨܶܐ (L.15) ⑴ en forme, fort ⑵ rapide
ḥiṣuṯo d gušmo ܚܝܨܘܬ݂ܐ ܕܓܘܫܡܐ (f.) (L.15) fitness, musculation
ḥkume ܚܟܘܡܶܐ (f.), pl. ḥkumat ܚܟܘܡܰܬ (Q.6,73) ⑴ état ⑵ gouvernement ⑶ administration d'état
ḥmoro ܚܡܳܪܐ, f. ḥmarto ܚܡܰܪܬܐ, pl. ḥmore ܚܡܳܪܶܐ (L.12) ⑴ âne ⑵ stupide
ḥoḏan, ḥëḏno ܚܳܕ݂ܰܢ، ܚܷܕ݂ܢܐ - ḥḏënle, ḥḏënla ܚܕ݂ܷܢܠܶܗ، ܚܕ݂ܷܢܠܰܗ [ḥḏn I ܚܕ݂ܢ] serrer dans ses bras, prendre dans ses bras | ḥḏënne ḥḏoḏe ܚܕ݂ܷܢܢܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils se sont serrés dans les bras (L.23); koḥëḏni ḥḏoḏe ḥiṣo ܟܳܚܷܕ݂ܢܝ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ܚܝܨܐ ils se serrent fort l'un contre l'autre (L.23)
ḥoḏar, ḥuḏro ܚܳܕ݂ܰܪ، ܚܘܕ݂ܪܐ - ḥaḏër, ḥaḏiro ܚܰܕ݂ܷܪ، ܚܰܕ݂ܝܪܐ [ḥḏr I ܚܕ݂ܪ] ⑴ être prêt | u muklo ḥaḏër ܐܘ ܡܘܟܠܐ ܚܰܕ݂ܷܪ le dîner est prêt (L.23) ⑵ être présent
ḥokam, ḥëkmo ܚܳܟܰܡ، ܚܷܟܡܐ - ḥkëmle, ḥkëmla ܚܟܷܡܠܶܗ، ܚܟܷܡܠܰܗ [ḥkm I ܚܟܡ] (Q.10,38) juger, trancher
ḥolaj, ḥëljo ܚܳܠܰܔ، ܚܷܠܔܐ - ḥlëjle, ḥlëjla ܚܠܷܔܠܶܗ، ܚܠܷܔܠܰܗ [ḥlj I ܚܠܔ] égréner (coton) | u ketono ḥëljiwayle ܐܘ ܟܶܬܳܢܐ ܚܷܠܔܝܘܰܝܠܶܗ ils égrenaient le coton (Q.6,13)
ḥolaq, ḥёlqo ܚܳܠܰܩ، ܚܷܠܩܐ - ḥlëqle, ḥlëqla ܚܠܷܩܠܶܗ، ܚܠܷܩܠܰܗ [ḥlq I ܚܠܩ] (G.13) ⑴ raser ⑵ couper les cheveux
ḥolaw, ḥëlwo ܚܳܠܰܘ، ܚܷܠܘܐ - ḥlule, ḥlula ܚܠܘܠܶܗ، ܚܠܘܠܰܗ [ḥlw I ܚܠܘ] traire | bu yawmo tarte kore koḥëlwina at tawroṯe ܒܘ ܝܰܘܡܐ ܬܰܪܬܶܐ ܟܳܪܶܐ ܟܳܚܷܠܘܝܢܰܐ ܐܰܬ ܬܰܘܪܳܬ݂ܶܐ deux fois par jour, nous trayons les vaches (L.12)
ḥolo ܚܳܠܐ (m.), pl. ḥolone ܚܳܠܳܢܶܐ (L.4) oncle (maternel) | ab be ḥole ܐܰܒ ܒܶܐ ܚܳܠܶܗ la famille de sa mère (Q.6,62)
ḥonaq, ḥënqo ܚܳܢܰܩ، ܚܷܢܩܐ - ḥnëqle, ḥnëqla ܚܢܷܩܠܶܗ، ܚܢܷܩܠܰܗ [ḥnq I ܚܢܩ] ⑴ étrangler | gëd ḥonaqwayne ܓܷܕ ܚܳܢܰܩܘܰܝܢܶܗ j'allais l'étrangler (Q.7,82) ⑵ noyer
ḥoraw, ḥërwo ܚܳܪܰܘ، ܚܷܪܘܐ - ḥaru, ḥariwo ܚܰܪܘ، ܚܰܪܝܘܐ [ḥrw I ܚܪܘ] (G.20) ⑴ se gâter, s'abîmer ⑵ subir des dommages
ḥorawle, ḥorawla ܚܳܪܰܘܠܶܗ، ܚܳܪܰܘܠܰܗ - ḥarule, ḥarula ܚܰܪܘܠܶܗ، ܚܰܪܘܠܰܗ [ḥrw I ܚܪܘ] (+ L-suf) prendre soin de, s'occuper de, s'intéresser pour, se soucier de | lo koḥorawwe m ܠܐ ܟܳܚܳܪܰܘܘܶܗ ܡ ils ne se soucient pas (de) (Q.5,70)
ḥošaw, ḥëšwo ܚܳܫܰܘ، ܚܷܫܘܐ - ḥšule, ḥšula ܚܫܘܠܶܗ، ܚܫܘܠܰܗ [ḥšw I ܚܫܘ] ⑴ compter | kolozam d saymina ḥšowo du talgo ܟܳܠܳܙܰܡ ܣܰܝܡܝܢܰܐ ܚܫܳܘܐ ܕܘ ܬܰܠܓܐ nous devons nous attendre à de la neige (L.18) ⑵ considérer | lo koḥëšwile ܠܐ ܟܳܚܷܫܘܝܠܶܗ ils ne le considèrent pas (Q.5,72)
ḥoṯo ܚܳܬ݂ܐ (f.), pl. ḥoṯoṯe ܚܳܬ݂ܳܬ݂ܶܐ, aḥwoṯe ܐܰܚܘܳܬ݂ܶܐ (L.4) sœur
ḥoyaqle, ḥoyaqla ܚܳܝܰܩܠܶܗ، ܚܳܝܰܩܠܰܗ - ḥayëqle, ḥayëqla ܚܰܝܷܩܠܶܗ، ܚܰܝܷܩܠܰܗ [ḥyq I ܚܝܩ] (+ L-suf.) avoir droit à, revenir à, échoir à | be koḥoyaqqe … d fayši b Holanda ܒܶܐ ܟܳܚܳܝܰܩܩܶܗ ... ܕܦܰܝܫܝ ܒܗܳܠܰܢܕܰܐ s'ils ont le droit de rester aux Pays-Bas (Q.10,8) → nofele
ḥoyar, ḥayro ܚܳܝܰܪ، ܚܰܝܪܐ - ḥërle, ḥërla ܚܷܪܠܶܗ، ܚܷܪܠܰܗ [ḥyr I ܚܝܪ] ⑴ regarder, aller voir | ḥayrina bu gabo ḥreno ܚܰܝܪܝܢܰܐ ܒܘ ܓܰܒܐ ܚܪܶܢܐ allons voir de l'autre côté (L.11.6); lo ḥayrët lu quṣurayḏi ܠܐ ܚܰܝܪܷܬ ܠܘ ܩܘܨܘܪܰܝܕ݂ܝ excuse-moi s'il te plaît! (Q.3,60) ⑵ faire attention à | i Saro koḥayro ṭawwo cal u ṭukoso d gawa di dukano ܐܝ ܣܰܪܐ ܟܳܚܰܝܪܐ ܛܰܘܘܐ ܥܰܠ ܐܘ ܛܘܟܳܣܐ ܕܓܰܘܰܗ ܕܝ ܕܘܟܰܢܐ Saro fait très attention à l'agencement dans la boutique (L.11)
ḥoze, ḥëzyo ܚܳܙܶܐ، ܚܷܙܝܐ - ḥzele, ḥzela ܚܙܶܠܶܗ، ܚܙܶܠܰܗ [ḥzy I ܚܙܝ] ⑴ voir | harke laltaḥ koḥozitu gušmo dë zcuro ܗܰܪܟܶܐ ܠܰܠܬܰܚ ܟܳܚܳܙܝܬܘ ܓܘܫܡܐ ܕܷܙܥܘܪܐ ci-dessous vous voyez le corps d'un enfant (L.7); elo ono lo ḥzalli ܐܶܠܐ ܐܳܢܐ ܠܐ ܚܙܰܠܠܝ mais moi, je ne les ai pas vus (L.21); ḥëzyolux ܚܷܙܝܳܠܘܟ݂ tu l'as vue (L.17); lhiqoye ne d ḥozën u aṯro ܠܗܝܩܳܝܶܐ ܢܶܐ ܕܚܳܙܷܢ ܐܘ ܐܰܬ݂ܪܐ ils aspirent à voir le pays (L.17); hënne ḥzanwanne ܗܷܢܢܶܗ ܚܙܰܢܘܰܢܢܶܗ eux, ils les avaient vus (L.22); ḥzay be kit noše bu bayto ܚܙܰܝ ܒܶܐ ܟܝܬ ܢܳܫܶܐ ܒܘ ܒܰܝܬܐ va voir s'il y a des gens à la maison (L.24); kale koḥozutu (koḥozitu) ܟܰܠܶܗ ܟܳܚܳܙܘܬܘ (ܟܳܚܳܙܝܬܘ) comme vous le voyez (Q.1,83) ⑵ trouver | aydarbo ḥzalxu i mazracto? ܐܰܝܕܰܪܒܐ ܚܙܰܠܟ݂ܘ ܐܝ ܡܰܙܪܰܥܬܐ comment trouvez-vous la ferme (L.12)
ḥoze casquṯo ܚܳܙܶܐ ܥܰܣܩܘܬ݂ܐ avoir des difficultés | ḥzeli casquṯo ܚܙܶܠܝ ܥܰܣܩܘܬ݂ܐ j'ai eu des difficultés (Q.10,11)
ḥoze ḥḏoḏe ܚܳܙܶܐ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ se voir, se rencontrer | gëd ḥoziwayna ḥḏoḏe ܓܷܕ ܚܳܙܝܘܰܝܢܰܐ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ nous allons nous voir (L.24); hul d ḥozina ḥḏoḏe ܗܘܠ ܕܚܳܙܝܢܰܐ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ au revoir! (L.24)
ḥoze ḥusrono ܚܳܙܶܐ ܚܘܣܪܳܢܐ subir des dommages | lo ḥzalle ḥusrono ܠܐ ܚܙܰܠܠܶܗ ܚܘܣܪܳܢܐ ils n'ont pas subi de dommages (Q.9,38)
ḥreno ܚܪܶܢܐ (adj.), f. ḥreto ܚܪܶܬܐ, pl. ḥrene ܚܪܶܢܶܐ (L.10) autre
ḥṣodo ܚܨܳܕܐ [Inf. ḥṣd I ܚܨܕ] (Q.3,71) récolte, moisson
ḥšamto ܚܫܰܡܬܐ (f.), pl. ḥšamyoṯe ܚܫܰܡܝܳܬ݂ܶܐ (L.8) souper, repas du soir, dîner (France)
ḥšawto ܚܫܰܘܬܐ (f.) (L.5) mathématiques
ḥšowo ܚܫܳܘܐ, pl. ḥšowe ܚܫܳܘܶܐ [Inf. ḥšw I ܚܫܘ] (L.10) ⑴ compte, facture, addition ⑵ considération ⑶ mathématiques → ḥošaw
ḥubo ܚܘܒܐ (f.) (L.16) amour
ḥuḏro ܚܘܕ݂ܪܐ (m.), pl. ḥuḏre ܚܘܕ݂ܪܶܐ (L.15) association, club
ḥuldo ܚܘܠܕܐ (m.), pl. ḥulde ܚܘܠܕܶܐ (L.22) taupe
ḥulmono ܚܘܠܡܳܢܐ (m.) (L.7) santé
ḥulto ܚܘܠܬܐ (f.), pl. ḥultoṯe ܚܘܠܬܳܬ݂ܶܐ (L.4) tante (maternelle)
ḥusrono ܚܘܣܪܳܢܐ (m.), pl. ḥusrone ܚܘܣܪܳܢܶܐ (Q.9,38) perte, dommage
ḥoze ḥusrono ܚܳܙܶܐ ܚܘܣܪܳܢܐ subir des dommages | lo ḥzalle ḥusrono ܠܐ ܚܙܰܠܠܶܗ ܚܘܣܪܳܢܐ ils n'ont pas subi de dommages (Q.9,38)
ḥušabo ܚܘܫܰܒܐ (m.), pl. ḥušabe ܚܘܫܰܒܶܐ (L.9) ⑴ dimanche ⑵ semaine → yawmo
ḥuyoḏo ܚܘܝܳܕ݂ܐ, pl. ḥuyoḏe ܚܘܝܳܕ݂ܶܐ (L.24) fédération, union, association
ḥuyoḏo dan niše ܚܘܝܳܕ݂ܐ ܕܰܢ ܢܝܫܶܐ association des femmes
ḥwarṯo ܚܘܰܪܬ݂ܐ (f.), pl. ḥwaryoṯe ܚܘܰܪܝܳܬ݂ܶܐ (L.11) amie, copine, camarade → ḥawro
ḥyofo ܚܝܳܦܐ [Inf. ḥyf I ܚܝܦ] (L.6) bain, fait de se laver → sḥoyo, gurno
ḥyoro ܚܝܳܪܐ [Inf. ḥyr I ܚܝܪ] (L.24) regard → ḥoyar
ḥzinoyo ܚܙܝܢܳܝܐ, f. ḥzinayto ܚܙܝܢܰܝܬܐ, pl. ḥzinoye ܚܙܝܢܳܝܶܐ triste, affligé → mëḥzan
ḥzirën ܚܙܝܪܷܢ (L.9) juin
ḥziro ܚܙܝܪܐ (m.), pl. ḥzire ܚܙܝܪܶܐ (L.12) cochon, porc → brozo
ḥzoyo ܚܙܳܝܐ [Inf. ḥzy I ܚܙܝ] (L.7) vue → ḥoze
iḏa ܐܝܕ݂ܰܐ (L.8) si | iḏa d ëṯyatwa ܐܝܕ݂ܰܐ ܕܐܷܬ݂ܝܰܬܘܰܐ si tu (f.) venais (L.22) → en, ënkan, häka
iḏacṯo ܐܝܕ݂ܰܥܬ݂ܐ (L.20) connaissance
iḏico ܐܝܕ݂ܝܥܐ, f. iḏëcto ܐܝܕ݂ܷܥܬܐ, pl. iḏice ܐܝܕ݂ܝܥܶܐ (L.19) ⑴ connu, célèbre, illustre ⑵ relation, connaissance → mšamho
iḏo ܐܝܕ݂ܐ (f.), pl. iḏe ܐܝܕ݂ܶܐ, iḏoṯe ܐܝܕ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.7) main
b iḏo ftëḥto ܒܐܝܕ݂ܐ ܦܬܷܚܬܐ généreusement
bi iḏo ܒܝ ܐܝܕ݂ܐ à la main
ilën ܐܝܠܷܢ (L.9) septembre
ilofo ܐܝܠܳܦܐ [Inf. ylf I ܝܠܦ] (L.24) apprentissage, étude → yolaf
ilono ܐܝܠܳܢܐ (m.), pl. ilone ܐܝܠܳܢܶܐ (L.12) arbre
imomo ܐܝܡܳܡܐ, pl. imome ܐܝܡܳܡܶܐ journée
lalyo w imomo ܠܰܠܝܐ ܘܐܝܡܳܡܐ jour et nuit
inaqla d ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕ (L.3) ⑴ quand, lorsque ⑵ si
inaqlayo ܐܝܢܰܩܠܰܝܐ (L.11) ⑴ alors ⑵ autrefois, jadis
Ingliz ܐܝܢܓܠܝܙ (m.) (G.19) Angleterre → Ënglišoyo
Instagram ܐܝܢܣܬܰܓܪܰܡ (L.24) Instagram
Intibah ܐܝܢܬܝܒܰܐܗ (Q.9,87) Intibah (éveil, nom du premier mouvement nationaliste chez les syriaques orthodoxes) → Ciruṯo
iqarṯo ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ (f.), pl. iqroṯe ܐܝܩܪܳܬ݂ܶܐ, iqaryoṯe ܐܝܩܰܪܝܳܬ݂ܶܐ famille, foyer | i iqarṯaṯe ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܰܬ݂ܶܐ cette famille (L.4) → cayla
iqoro ܐܝܩܳܪܐ (m.) (Q.9,87) respect, honneur
Iran ܐܝܪܰܐܢ (m.) (G.19) Iran
Isroyel ܐܝܣܪܳܝܶܠ (G.19) Israel
itawto ܐܝܬܰܘܬܐ (f.), pl. itawyoṯe ܐܝܬܰܘܝܳܬ݂ܶܐ (Q.10,19) réunion → knušyo
itowo ܐܝܬܳܘܐ [Inf. ytw I ܝܬܘ] (L.12) habitat, fait de s'asseoir | u itowayḏan ܐܘ ܐܝܬܳܘܰܝܕ݂ܰܢ notre zone d'habitat (L.12)
Iṭaloyo ܐܝܛܰܠܳܝܐ (L.20) italien
Iṭalya ܐܝܛܰܐܠܝܰܐ (G.19) Italie
iyyar ܐܝܝܰܪ (L.9) mai
jajëq ܔܰܔܷܩ (m.) (L.23) tzatziki
jam ܔܰܐܡ (m.), pl. jamat ܔܰܡܰܬ (L.18) vitre, verre
jamde ܔܰܡܕܶܐ (f.) (L.18) grand froid
jamudo ܔܰܡܘܕܐ (adj.), f. jamëdto ܔܰܡܷܕܬܐ, pl. jamude ܔܰܡܘܕܶܐ (L.18) froid, frais
jandërma ܔܰܢܕܷܪܡܰܐ (Q.7,36, sg./pl.) ⑴ (m.) gendarme ⑵ (f.) militaire, armée → caskar
jarḥo ܔܰܪܚܐ (f.), pl. jarḥe ܔܰܪܚܶܐ blessure | b alfo jarḥe ܒܐܰܠܦܐ ܔܰܪܚܶܐ plein de blessures (lit.: avec mille blessures) (Q.7,90)
jaroḥo ܔܰܪܳܚܐ, f. jaraḥto ܔܰܪܰܚܬܐ, pl. jaroḥe ܔܰܪܳܚܶܐ (L.19) chirurgien
jayran ܔܰܝܪܰܐܢ (m.) (Q.3,17) électricité, courant
jëddo ܔܷܕܕܐ, pl. jëddone ܔܷܕܕܳܢܶܐ (L.4) ⑴ grand-père | jëddi ܔܷܕܕܝ mon grand-père (Q.3,5) ⑵ ancêtre ⑶ (Bequsyone) arrière-grand-père → qaššo
jiran ܔܝܪܰܢ, f. jirane ܔܝܪܰܢܶܐ, pl. jirane ܔܝܪܰܢܶܐ (L.8) voisin
jore, jëryo ܔܳܪܶܐ، ܔܷܪܝܐ - jari, jaryo ܔܰܪܝ، ܔܰܪܝܐ [jry I ܔܪܝ] se passer, arriver | kojore gёdše mu byoṭo daf foqёcyoṯe? ܟܳܔܳܪܶܐ ܓܷܕܫܶܐ ܡܘ ܒܝܳܛܐ ܕܰܦ ܦܳܩܷܥܝܳܬ݂ܶܐ؟ est-ce qu'il y a des accidents à cause de l'explosion des pétards? (L.13.6); kul mede d jari ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܕܔܰܪܝ tout ce qui s'est passé (Q.7,87)
julo ܔܘܠܐ, pl. jule ܔܘܠܶܐ (L.4) vêtement, linge
jule taḥtoye (L.11) ܔܘܠܐ ܬܰܚܬܳܝܶܐ sous-vêtements
kaččëke ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܶܐ (f.), pl. kaččëkat ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܰܬ (Q.6,65) fille, jeune fille, demoiselle → barṯo
kaffe ܟܰܦܦܶܐ (f.) (Q.1,42) mousse
kafino ܟܰܦܝܢܐ (adj.), f. kafënto ܟܰܦܷܢܬܐ, pl. kafine ܟܰܦܝܢܶܐ (Q.1,60) affamé | kafino no ܟܰܦܝܢܐ ܢܐ j'(m.) ai faim (Q.1,60)
kafo ܟܰܦܐ (m.), pl. kafe ܟܰܦܶܐ (L.16) ⑴ paume ⑵ gant ⑶ bouquet | kafo d warde ܟܰܦܐ ܕܘܰܪܕܶܐ bouquet de fleurs (L.15)
kaġat ܟܰܓ݂ܰܬ (m.), pl. kaġatat ܟܰܓ݂ܰܬܰܬ, kaġate ܟܰܓ݂ܰܬܶܐ (L.6) papier, papier-peint, tapisserie
kalbo ܟܰܠܒܐ (m.), pl. kalbe ܟܰܠܒܶܐ (L.12) chien
kale ܟܰܠܶܗ, f. kala ܟܰܠܰܗ, pl. kalën ܟܰܠܷܢ (G.24c) voilà
kalla ܟܰܠܠܰܐ (m.), pl. kallawat ܟܰܠܠܰܘܰܬ argent → zuze
kalo ܟܰܠܐ, pl. kaloṯe ܟܰܠܳܬ݂ܶܐ ⑴ mariée ⑵ belle-fille ⑶ (femme du frère) belle-sœur
kamilo ܟܰܡܝܠܐ (adj.), f. kamëlto ܟܰܡܷܠܬܐ, pl. kamile ܟܰܡܝܠܶܐ (Q.10,15) ⑴ parfait, complet, fini ⑵ adulte
kamudo ܟܰܡܘܕܐ (adj.), f. kamëdto ܟܰܡܷܕܬܐ, pl. kamude ܟܰܡܘܕܶܐ (L.11) foncé
Kanada ܟܰܢܰܕܰܐ (G.19) Canada
kanguro ܟܰܢܓܘܪܐ (m.), pl. kangure ܟܰܢܓܘܪܶܐ (L.22) kangourou
karmo ܟܰܪܡܐ (m.), pl. karme ܟܰܪܡܶܐ (L.12) vignoble
karxuṯo ܟܰܪܟ݂ܘܬ݂ܐ (f.) (L.21) municipalité, commune → bälädiye
karyo ܟܰܪܝܐ (adj.), f. kriṯo ܟܪܝܬ݂ܐ, pl. karye ܟܰܪܝܶܐ (L.6) court
kasyoṯo ܟܰܣܝܳܬ݂ܐ (pl.) (L.6) secrets
kaširo ܟܰܫܝܪܐ (adj.), f. kašërto ܟܰܫܷܪܬܐ, pl. kašire ܟܰܫܝܪܶܐ (L.20) ⑴ appliqué, assidu ⑵ couronné de succès
kašo ܟܰܫܐ (m.) (L.15) hockey
katfo ܟܰܬܦܐ (f.), pl. katfoṯe ܟܰܬܦܳܬ݂ܶܐ (L.7) épaule
kaṯowo ܟܰܬ݂ܳܘܐ, f. kaṯawto ܟܰܬ݂ܰܘܬܐ, pl. kaṯowe ܟܰܬ݂ܳܘܶܐ (L.19) ⑴ écrivain ⑵ auteur ⑶ secrétaire
kayiso ܟܰܝܝܣܐ (adj.), f. kayësto ܟܰܝܷܣܬܐ, pl. kayise ܟܰܝܝܣܶܐ (L.19, Mëḏyaḏ) bien, bon → ṭawwo
kayiwo ܟܰܝܝܘܐ, f. kayuto ܟܰܝܘܬܐ, pl. kayiwe ܟܰܝܝܘܶܐ (L.7) ⑴ malade ⑵ patient
kefo ܟܶܦܐ (f.), pl. kefe ܟܶܦܶܐ (L.6) pierre
ketono ܟܶܬܳܢܐ (m.) (Q.6,12) coton
kewo ܟܶܘܐ (m.), pl. kewe ܟܶܘܶܐ (L.7) maladie, mal | u kewo d carši ܐܘ ܟܶܘܐ ܕܥܰܪܫܝ mon mal de dents (Q.7,72)
kewo du gawo (L.14) ܟܶܘܐ ܕܘ ܓܰܘܐ mal au ventre
kewo du ḥaṣo (L.14) ܟܶܘܐ ܕܘ ܚܰܨܐ mal au dos
kewo du lebo (L.14) ܟܶܘܐ ܕܘ ܠܶܒܐ mal au cœur
këbce d ܟܷܒܥܶܐ ܕ (G.20) il faut que, il est nécessaire que | mëftakarla d këbce saymo mede ܡܷܦܬܰܟܰܪܠܰܗ ܕܟܷܒܥܶܐ ܣܰܝܡܐ ܡܶܕܶܐ elle a pensé qu'il fallait faire quelque chose (G.20)
këlyono ܟܷܠܝܳܢܐ (m.), pl. këlyone ܟܷܠܝܳܢܶܐ empêchement, problème | layt këlyono ܠܰܝܬ ܟܷܠܝܳܢܐ rien ne s'y oppose (L.13)
kënšo ܟܷܢܫܐ (m.), pl. kënše ܟܷܢܫܶܐ (L.24) ⑴ société ⑵ foule
këre ܟܷܪܶܐ (f.), pl. kërat ܟܷܪܰܬ (L.6) loyer
këtle, këtla ܟܷܬܠܶܗ، ܟܷܬܠܰܗ - këtwayle, këtwayla ܟܷܬܘܰܝܠܶܗ، ܟܷܬܘܰܝܠܰܗ ( + L-suf., G.9b) avoir | mën woliṯo këtla i skale? ܡܷܢ ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܟܷܬܠܰܗ ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ؟ quelle fonction a le squelette? (L.7.4); kmo yolufe këtxu bu sëdro? ܟܡܐ ܝܳܠܘܦܶܐ ܟܷܬܟ݂ܘ ܒܘ ܣܷܕܪܐ؟ combien d'élèves avez-vous dans la classe? (L.3.5); këtlilax kmo šwole ܟܷܬܠܝܠܰܟ݂ ܟܡܐ ܫܘܳܠܶܐ j'ai quelques questions pour toi (L.24); u Abrohëm këtwayle kefe bak kulyoṯayḏe ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܷܡ ܟܷܬܘܰܝܠܶܗ ܟܶܦܶܐ ܒܰܟ ܟܘܠܝܳܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ Abrohëm avait des calculs rénaux (G.17)
këtle šubhoro ܟܷܬܠܶܗ ܫܘܒܗܳܪܐ être fier | u taclo këtwayle šubhoro ebe ܐܘ ܬܰܥܠܐ ܟܷܬܘܰܝܠܶܗ ܫܘܒܗܳܪܐ ܐܶܒܶܗ le renard en était fier (Q.1,76)
këtyo ܟܷܬܝܐ - këtwa ܟܷܬܘܰܐ (+ Cop., G.9c; G.12a) être | cal d këtyo u lišonayḏi ܥܰܠ ܕܟܷܬܝܐ ܐܘ ܠܝܫܳܢܰܝܕܝ parce que c'est ma langue (L.3); hul d këthat ܗܘܠ ܕܟܷܬܗܰܬ tant que tu es (Q.1,15)
kibe, kiba ܟܝܒܶܗ، ܟܝܒܰܗ - këpwayle, këpwayla ܟܷܦ݁ܘܰܝܠܶܗ، ܟܷܦ݁ܘܰܝܠܰܗ ⑴ pouvoir, être en mesure de | ema kiban saymina i mëštuṯayḏan? ܐܶܡܰܐ ܟܝܒܰܢ ܣܰܝܡܝܢܰܐ ܐܝ ܡܷܫܬܘܬ݂ܰܝܕ݂ܰܢ؟ quand pouvons-nous faire notre mariage? (L.16); kibux obatlan u ḥšowo? ܟܝܒܘܟ݂ ܐܳܒܰܬܠܰܢ ܐܘ ܚܫܳܘܐ؟ pourriez-vous nous donner l'addition? (L.10.3) ⑵ contenir, comprendre | i šato kiba tracsar yarḥe ܐܝ ܫܰܬܐ ܟܝܒܰܗ ܬܪܰܥܣܰܪ ܝܰܪܚܶܐ l'année comprend 12 mois (L.9); u gḏono kibe ḥamro ܐܘ ܓܕ݂ܳܢܐ ܟܝܒܶܗ ܚܰܡܪܐ le pichet contient du vin ⑶ être environ | u gëšro kibe tleṯi mëtrowat yarixo ܐܘ ܓܷܫܪܐ ܟܝܒܶܗ ܬܠܶܬ݂ܝ ܡܷܬܪܳܘܰܬ ܝܰܪܝܟ݂ܐ le pont est long d'environ 30 mètres → laybe
kilo ܟܝܠܐ (m.), pl. kilowat ܟܝܠܳܘܰܬ kilo | kilo w falge ܟܝܠܐ ܘܦܰܠܓܶܗ un kilo et demi (L.10)
kino ܟܝܢܐ (adj.), f. kënto ܟܷܢܬܐ, pl. kine ܟܝܢܶܐ (Q.10,71) juste, équitable → kinuṯo
kinuṯo ܟܝܢܘܬ݂ܐ (f.) justice → kino
kiso ܟܝܣܐ (m.), pl. kise ܟܝܣܶܐ (L.8) sac, sachet
kit ܟܝܬ - këtwa ܟܷܬܘܰܐ (G.9a) il y a | cal i ṭëbliṯo këtwa iqarṯo Holandayto ܥܰܠ ܐܝ ܛܷܒܠܝܬ݂ܐ ܟܷܬܘܰܐ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܗܳܠܰܢܕܰܝܬܐ à la table, il y avait une famille néerlandaise (L.12) = kito
kito ܟܝܬܐ - këtwa ܟܷܬܘܰܐ (G.9a) il y a = kit
klay ܟܠܰܝ (L.21) stop → kole
kmo ܟܡܐ (L.3) ⑴ combien ⑵ quelques
knošo ܟܢܳܫܐ [Inf. knš I ܟܢܫ] (L.13) balayage → konaš
knušyo ܟܢܘܫܝܐ, pl. knušye ܟܢܘܫܝܶܐ (G.22) réunion, assemblée → itawto, konaš
kofan, këfno ܟܳܦܰܢ، ܟܷܦܢܐ - kafën, kafino ܟܰܦܷܢ، ܟܰܦܝܢܐ [kfn I ܟܦܢ] avoir faim
kohno ܟܳܗܢܐ, pl. kohne ܟܳܗܢܶܐ (Q.8,40) prêtre
kola ܟܳܠܰܐ (L.23) coca
kole, kulyo ܟܳܠܶܐ، ܟܘܠܝܐ - kali, kalyo ܟܰܠܝ، ܟܰܠܝܐ [kly I ܟܠܝ] ⑴ s'arrêter, être debout | hul d kali u raṯḥo dam maye du ḥamro ܗܘܠ ܕܟܰܠܝ ܐܘ ܪܰܬ݂ܚܐ ܕܰܡ ܡܰܝܶܐ jusqu'à ce que la fermentation du jus de raisins se soit arrêtée (Q.4,52) ⑵ attendre ⑶ se calmer → makle, klay
komo ܟܳܡܐ (adj.), f. këmto ܟܷܡܬܐ, pl. kome ܟܳܡܶܐ (L.11) noir
komputer ܟܳܡܦ݁ܝܘܬܷܪ (L.24) ordinateur
komunikasyon ܟܳܡܘܢܝܟܰܣܝܳܢ (L.24) communication → muṭoyo
konaš, kënšo ܟܳܢܰܫ، ܟܷܢܫܐ - knëšle, knëšla ܟܢܷܫܠܶܗ، ܟܢܷܫܠܰܗ [knš I ܟܢܫ] balayer | kokënšina as sṭabile ܟܳܟܷܢܫܝܢܰܐ ܐܰܣ ܣܛܰܒܝܠܶܐ nous balayons les étables (L.12) → kënšo, knošo, knušyo
konun ḥaroyo ܟܳܢܘܢ ܚܰܪܳܝܐ (m.) (L.9) janvier
konun qamoyo ܟܳܢܘܢ ܩܰܡܳܝܐ (m.) (L.9) décembre
korax, kurxo ܟܳܪܰܟ݂، ܟܘܪܟ݂ܐ - karëx, karixo ܟܰܪܷܟ݂، ܟܰܪܝܟ݂ܐ [krx I ܟܪܟ] ⑴ chercher | karixo cal dayira ܟܰܪܝܟ݂ܐ ܥܰܠ ܕܰܝܝܪܰܐ elle a cherché un appartement (L.20); karëx cal i gḏayto ܟܰܪܷܟ݂ ܥܰܠ ܐܝ ܓܕ݂ܰܝܬܐ il a cherché la poule (Q.1,62) ⑵ faire du tourisme, visiter (lieux touristiques) | gëd kurxitu ܓܷܕ ܟܘܪܟ݂ܝܬܘ vous allez visiter (L.17) → kruxyo, makrax, mitakrax
kore1 (pl., f.) fois | tarte kore koḥëlwina at tawroṯe ܬܰܪܬܶܐ ܟܳܪܶܐ ܟܳܚܷܠܘܝܢܰܐ ܐܰܬ ܬܰܘܪܳܬ݂ܶܐ nous trayons les vaches deux fois (L.12); dat tarte kore ܕܰܬ ܬܰܪܬܶܐ ܟܳܪܶܐ la deuxième fois (Q.6,24) → naqla
kore2, kuryo ܟܳܪܶܐ، ܟܘܪܝܐ - kari, karyo ܟܰܪܝ، ܟܰܪܝܐ [kry I ܟܪܝ] se raccourcir → karyo, makre1
koso ܟܳܣܐ, pl. kose ܟܳܣܶܐ (L.8) ⑴ verre, gobelet | koso d ḥamro ܟܳܣܐ ܕܚܰܡܪܐ verre de vin (L.10); koso du ḥamro ܟܳܣܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ verre à vin ⑵ tasse | koso d čaye ܟܳܣܐ ܕܫ̰ܰܝܶܐ une tasse de thé (L.23) → qëdaḥ
koṯaw, këṯwo ܟܳܬ݂ܰܘ، ܟܷܬ݂ܘܳܐ - kṯule, kṯula ܟܬ݂ܘܠܶܗ، ܟܬ݂ܘܠܰܗ [kṯw I ܟܬܘ] (L.3) ⑴ écrire | kṯawu ܟܬ݂ܰܘܘ écrivez (L.17); gëd koṯawwayno kṯowo ܓܷܕ ܟܳܬ݂ܰܘܘܰܝܢܐ ܟܬ݂ܳܘܐ j'écrirais un livre (L.22) ⑵ orthographier → kaṯowo, kṯawto, kṯowo, makṯaw, mëkṯaw
koyaw, kaywo ܟܳܝܰܘ، ܟܰܝܘܐ - kayu, kayiwo ܟܰܝܘ، ܟܰܝܝܘܐ [kyw I ܟܝܘ] (G.20, seulement 3e pers.) faire mal | riši kokoyaw ܪܝܫܝ ܟܰܟܳܝܰܘ j'ai mal à la tête → kayiwo, kewo, maku, mitaku
koyawle, koyawla ܟܳܝܰܘܠܶܗ، ܟܳܝܰܘܠܰܗ - kayule, kayula ܟܰܝܘܠܶܗ، ܟܰܝܘܠܰܗ [kyw I ܟܝܘ] (+ L-suf., L.12) tomber malade
krawa ܟܪܰܘܰܐ (f.), pl. krawat ܟܪܰܘܰܬ (L.11) cravatte
kruxyo ܟܪܘܟ݂ܝܐ (m.) ⑴ cycle, circulation ⑵ voyage
kruxyo dam maye (L.18) ܟܪܘܟ݂ܝܐ ܕܰܡ ܡܰܝܶܐ cycle de l'eau
→ korax
ksoḥo ܟܣܳܚܐ [Inf. ksḥ I ܟܣܚ] (Q.3,73) taille (arbres)
kṯawto ܟܬ݂ܰܘܬܐ (f.), pl. kṯawyoṯe ܟܬ݂ܰܘܝܳܬ݂ܶܐ (L.3) ⑴ écriture ⑵ document écrit, message
kṯowo ܟܬ݂ܳܘܐ (m.), pl. kṯowe ܟܬܳܘܶܐ (L.3) livre
kuḥlo ܟܘܚܠܐ (m.) (L.16) fard à paupière, maquillage
kuko ܟܘܟܐ, pl. kuke ܟܘܟܶܐ gâteau
kuko di čoqlaṭa (L.23) ܟܘܟܐ ܕܝ ܫ̰ܳܩܠܰܛܰܐ gâteau au chocolat
kul ܟܘܠ (G.17e) chaque
kul dukṯo ܟܘܠ ܕܘܟܬ݂ܐ partout
kul ḥa ܟܘܠ ܚܰܐ , f. kul ḥḏo ܟܠ ܚܕ݂ܐ chacun
kul mede ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ tout
kul naqla ܟܘܠ ܢܰܩܠܰܐ tout le temps, toujours
kul nošo ܟܘܠ ܢܳܫܐ tout le monde
kule ܟܘܠܶܗ, f. kula ܟܘܠܰܗ, pl. kulle ܟܘܠܠܶܗ (G.17e) ⑴ (sg.) tout | mën gëd saymina u yawmo kule tamo? ܡܷܢ ܓܷܕ ܣܰܝܡܝܢܰܐ ܐܘ ܝܰܘܡܐ ܟܘܠܶܗ ܬܰܡܐ؟ qu'est-ce que nous allons faire toute la journée là-bas (L.8) ⑵ (pl.) tous | kulle an noše këtte cayni zëdqe ܟܘܠܠܶܗ ܐܰܢ ܢܳܫܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܥܰܝܢܝ ܙܷܕܩܶܐ tout le monde a les mêmes droits
kuliṯo ܟܘܠܝܬ݂ܐ (f.), pl. kulyoṯe ܟܘܠܝܳܬ݂ܶܐ (L.14) rein
Kurdoyo ܟܘܪܕܳܝܐ, f. Kurdayto ܟܘܪܕܰܝܬܐ, pl. Kurdoye ܟܘܪܕܳܝܶܐ (Q.8,22) kurde
kurfo ܟܘܪܦܐ (f.), pl. kurfe ܟܘܪܦܶܐ (L.22) serpent
kurḥo ܟܘܪܚܐ (m.), pl. kurḥe ܟܘܪܚܶܐ (L.22) cabane (pour animaux)
kurro ܟܘܪܪܐ (Q.7,26) gamin, petit → lawo
kursi ܟܘܪܣܝ (m.), f. kuresi ܟܘܪܶܣܝ, pl. kursiye ܟܘܪܣܝܝܶܐ (L.8) chaise
kušoro ܟܘܫܳܪܐ, pl. kušore ܟܘܫܳܪܶܐ (L.12) ⑴ succès, réussite ⑵ (pl.) bonne chance!
kutle ܟܘܬܠܶܐ (pl., f.), sg. kutlo ܟܘܬܠܐ (L.10) kutle (boules de semoule farcies)
kyono ܟܝܳܢܐ (m.), pl. kyone ܟܝܳܢܶܐ (L.10) ⑴ nature ⑵ caractère
l ܠ (prep.) (G.11b.2) ⑴ à ⑵ pour
ele (avec suf. pron.) | eli ܐܶܠܝ pour moi; ela ܐܶܠܰܗ pour elle; alxu ܐܰܠܟ݂ܘ pour vous; alle ܐܰܠܠܶܗ pour eux/elles
labaniye ܠܰܒܰܢܝܝܶܐ (f.) ayran aşı çorbası
labaniye du qaṭiro (L.23) ܠܰܒܰܢܝܝܶܐ ܕܘ ܩܰܛܝܪܐ ayran aşı çorbası
laf ܠܰܦ (prep.) (L.8) vers, envers
lahgo ܠܰܗܓܐ (m.) (L.18) vapeur, gaz
lahgoyo ܠܰܗܓܳܝܐ (adj.), f. lahgayto ܠܰܗܓܰܝܬܐ, pl. lahgoye ܠܰܗܓܳܝܶܐ (L.18) vaporeux, gazeux
laḥayto ܠܰܚܰܝܬܐ (f.), pl. laḥoyoṯe ܠܰܚܳܝܳܬ݂ܶܐ (L.3) gomme, effaceur, frotteur
laḥmo ܠܰܚܡܐ (m.), pl. laḥme ܠܰܚܡܶܐ (L.23) pain
dawqo d laḥmo ܕܰܘܩܐ ܕܠܰܚܡܐ pain plat
laḥmo du tanuro (Q.3,105) ܠܰܚܡܐ ܕܘ ܬܰܢܘܪܐ pain syriaque traditionnel
lalcal ܠܰܠܥܰܠ (adv.) (G.18) ⑴ en-haut ⑵ au-dessus ⑶ ci-dessus
laltaḥ ܠܰܠܬܰܚ (L.7) ⑴ en bas | laltaḥ manne ܠܰܠܬܰܚ ܡܰܢܢܶܗ en dessous d'eux/elles (Q.4,28) ⑵ en dessous ⑶ ci-dessous → taḥt
lalyo ܠܰܠܝܐ (m.), pl. lalye ܠܰܠܝܶܐ (L.8) nuit → adlalyo
lan ܠܰܢ (G.8) nous (obj. 1e pl.)
larwal ܠܰܪܘܰܠ (adv.) (L.7) ⑴ dehors, à l'extérieur ⑵ à part ⑶ excepté, autre que | larwal mi cënwo ܠܰܪܘܰܠ ܡܝ ܥܷܢܘܐ autre que du raisin (Q.4,10)
lašan ܠܰܫܰܢ (L.4) pour
lašane (+ suf.) | lašane ܠܰܫܰܢܶܗ pour lui; lašanayxu ܠܰܫܰܢܰܝܟ݂ܘ pour vous
lašan d ܠܰܫܰܢ ܕ pour que, afin que | an nacime ste lašan d lo ṭocën ḥḏoḏe komëjġoli cam ḥḏoḏe ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܣܬܶܐ ܠܰܫܰܢ ܕܠܐ ܛܳܥܷܢ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܝ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ afin que les enfants ne s'oublient pas les uns les autres, ils parlent ensemble (L.4)
Latinoyo ܠܰܬܝܢܳܝܐ (G.19) latin
latle, latla ܠܰܬܠܶܗ، ܠܰܬܠܰܗ - latwayle, latwayla ܠܰܬܘܰܝܠܶܗ، ܠܰܬܘܰܝܠܰܗ ( + L-suf., G.9b.2) ne pas avoir | latli ܠܰܬܠܝ je n'ai pas; latte ܠܰܬܬܶܗ ils/elles n'ont pas; latli mede lë syomo ܠܰܬܠܝ ܡܶܕܶܐ ܠܷܣܝܳܡܐ je n'ai rien à faire (L.8); latte makinat modern ܠܰܬܬܶܗ ܡܰܟܝܢܰܬ ܡܳܕܶܪܢ ils n'ont pas de machines modernes (L.12); latwalle cwodo ܠܰܬܘܰܠܠܶܗ ܥܘܳܕܐ ils/elles n'ont pas de travail (L.19)
latyo ܠܰܬܝܐ - latwa ܠܰܬܘܰܐ (+ cop.) ne pas être | latne dawore modern ܠܰܬܢܶܐ ܕܰܘܳܪܶܐ ܡܳܕܶܪܢ ils ne sont pas des agriculteurs modernes (L.12); latyo i namrayḏi ܠܰܬܝܐ ܐܝ ܢܰܡܪܰܝܕ݂ܝ ce n'est pas ma taille (L.11.6); latyo lo yawmo w lo tre ܠܰܬܝܐ ܠܐ ܝܰܘܡܐ ܘܠܐ ܬܪܶܐ ce n'est pas seulement un jour ou deux (L.19); haṯe latyo mede ܗܰܬ݂ܶܐ ܠܰܬܝܐ ܡܶܕܶܐ ça c'est pas grave (L.24); latwa b iḏi ܠܰܬܘܰܐ ܒܐܝܕ݂ܝ je ne pouvais pas me contrôler (Q.7,97)
law ܠܰܘ (L.4/G.24) ne … plus = haw1
lawġël ܠܰܘܓ݂ܷܠ (adv.) (L.6) à l'intérieur
lawo ܠܰܘܐ (Q.7,47) gamin, petit → kurro
laybe, layba ܠܰܝܒܶܗ، ܠܰܝܒܰܗ - lapwayle, lapwayla ܠܰܦ݁ܘܰܝܠܶܗ، ܠܰܦ݁ܘܰܝܠܰܗ (lo + kibe) ⑴ ne pas pouvoir ⑵ ne pas contenir, ne pas comprendre | i qriṯo layba noše ܐܝ ܩܪܝܬ݂ܐ ܠܰܝܒܰܗ ܢܳܫܶܐ il y a personne dans le village (G.20) ⑶ ne pas être environ → kibe
layko ܠܰܝܟܐ (L.10) vers où → ayko
layt ܠܰܝܬ - latwa ܠܰܬܘܰܐ (G.9a) il n'y a pas = layto
layto ܠܰܬܝܐ - latwa ܠܰܬܘܰܐ (G.9a) il n'y a pas = layt
lazqa ܠܰܙܩܰܐ (f.), pl. lazqat ܠܰܙܩܰܬ (L.14) sparadrap
lebo ܠܶܒܐ (m.), pl. lebe ܠܶܒܶܐ ⑴ cœur | leba ܠܶܒܰܗ son (f.) cœur (L.11); lebo twiroyo ܠܶܒܐ ܬܘܝܪܳܝܐ avec un cœur brisé (L.14); b lebo fliġoyo ܒܠܶܒܐ ܦܠܝܓ݂ܳܝܐ avec des sentiments mitigés (L.20); me lebux ܡܶܐ ܠܶܒܘܟ de bon coeur (Q.6,26) ⑵ centre, milieu | lebo d Ṭurcabdin ܠܶܒܐ ܕܛܘܪܥܰܒܕܝܢ centre du Turabdin (L.17)
migawlac lebe ܡܝܓܰܘܠܰܥ ܠܶܒܶܗ avoir des nausées, se sentir mal, être dégoûté
→ migawlac
Lëbnon ܠܷܒܢܳܢ (G.19) Liban
lhiqoyo ܠܗܝܩܳܝܐ, f. lhiqayto ܠܗܝܩܰܝܬܐ, pl. lhiqoye ܠܗܝܩܳܝܶܐ (L.17) aspirant à
lisa ܠܝܣܰܐ (m.) (Q.9,7) lycée, humanités
lišono ܠܝܫܳܢܐ (m.), pl. lišone ܠܝܫܳܢܶܐ langue | u lišonayḏi ܐܘ ܠܝܫܳܢܰܝܕ݂ܝ ma langue (L.5); b lešono šafiro ܒܠܶܫܳܢܐ ܫܰܦܝܪܐ poliment (lit.: dans une belle langue) (Q.7,42); qawi u lišonayḏa ܩܰܘܝ ܐܘ ܠܝܫܳܢܰܝܕ݂ܰܗ sa (f.) langue s'est améliorée (L.20)
dawro du lišono ܕܰܘܪܐ ܕܘ ܠܝܫܳܢܐ cours de langue
lišono Almanoyo ܠܝܫܳܢܐ ܐܰܠܡܰܢܳܝܐ langue allemande
lišono ëmhoyo ܠܝܫܳܢܐ ܐܷܡܗܳܝܐ langue maternelle
lišono nuxroyo ܠܝܫܳܢܐ ܢܘܟ݂ܪܳܝܐ langue étrangère
lišono rušmoyo ܠܝܫܳܢܐ ܪܘܫܡܳܝܐ langue officielle
litra ܠܝܬܪܰܐ (f.), pl. litrat ܠܝܬܪܰܬ (L.18) litre
lo ܠܐ (G.22c) ⑴ non | hano u fësṭan semoqo šafiro yo! Lo barṯi. ܗܰܢܐ ܐܘ ܦܷܣܛܰܐܢ ܣܶܡܳܩܐ ܫܰܦܝܪܐ ܝܐ! ܠܐ ܒܰܪܬ݂ܝ. celle-là, la robe rouge est belle! Non, ma fille. (L.11) ⑵ ne … pas | at tawroṯe lo kobën ḥalwo ġäläbe ܐܰܬ ܬܰܘܪܳܬ݂ܶܐ ܠܐ ܟܳܐܒܷܢ ܚܰܠܘܐ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ les vaches ne donnent pas beaucoup de lait (L.12)
lo … fayëš ܠܐ ... ܦܰܝܷܫ ne … plus | nošo lo foraqwa fayëš d latyo Berlinayto ܢܳܫܐ ܠܐ ܦܳܪܰܩܘܰܐ ܦܰܝܷܫ ܕܠܰܬܝܐ ܒܶܪܠܝܢܰܝܬܐ les gens ne se rendaient plus compte qu'elle n'était pas berlinoise (L.20)
lo … w lo (L.20) ܠܐ ... ܘܠܐ ni … ni | lëḏcowa lo Iṭaloyo w lo Spanoyo ܠܷܐܕ݂ܥܳܘܰܐ ܠܐ ܐܝܛܰܠܳܝܐ ܘܠܐ ܣܦ݁ܰܢܳܝܐ elle ne parlait ni italien ni espagnol (L.20)
locas, lëcso ܠܳܥܰܣ، ܠܷܥܣܐ - lcësle, lcësla ܠܥܷܣܠܶܗ، ܠܥܷܣܠܰܗ [lcs I ܠܥܣ] mâcher
loqe, lëqyo ܠܳܩܶܐ، ܠܷܩܝܐ - laqi, laqyo ܠܰܩܝ، ܠܰܩܝܐ [lqy I ܠܩܝ] (L.12) rencontrer | laqën b ܠܰܩܷܢ ܒ ils rencontrèrent; ayko laqën u Aday w u Peter bë ḥḏoḏe? ܐܰܝܟܐ ܠܰܩܷܢ ܐܘ ܐܰܕܰܝ ܘܐܘ ܦ݁ܶܬܷܪ ܒܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ؟ où est-ce qu'Aday et Peter se sont rencontrés? (L.12.3)
lotam, lëtmo ܠܳܬܰܡ، ܠܷܬܡܐ - latëm, latimo ܠܰܬܷܡ، ܠܰܬܝܡܐ [ltm I ܠܬܡ] se rassembler, se regrouper | latëmwa noše ġäläbe ܠܰܬܷܡܘܰܐ ܢܳܫܶܐ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ beaucoup de gens s'étaient rassemblés (Q.8,70) = loyam
lowaš, lawšo ܠܳܘܰܫ، ܠܰܘܫܐ - lwëšle, lwëšla ܠܘܷܫܠܶܗ، ܠܘܷܫܠܰܗ [lwš I ܠܘܫ] (L.11) mettre (vêtement) | kolawšono jule dilonoye ܟܳܠܰܘܫܳܢܐ ܔܘܠܶܐ ܕܝܠܳܢܳܝܶܐ je (f.) mets des vêtements particulier (Q.10,20)
lowe, luyo ܠܳܘܶܐ، ܠܘܝܐ - lawi, lawyo ܠܰܘܝ، ܠܰܘܝܐ [lo + hwy I ܠܐ + ܗܘܝ] (G.18a) ne pas être, ne pas devenir | d lowe ܕܠܳܘܶܐ sinon (Q.3,50); lawina moro lu säwal ܠܰܘܝܢܰܐ ܡܳܪܐ ܠܘ ܣܱܘܰܐܠ nous n'avons pas fait attention au bétail (Q.7,32) → howe
loyam, laymo ܠܳܝܰܡ، ܠܰܝܡܐ - layëm, layimo ܠܰܝܷܡ، ܠܰܝܝܡܐ se rassembler, se regrouper | kolaymi tre-tloṯo (=tarte-tlaṯ) pirat ܟܳܠܰܝܡܝ ܬܪܶܐ ܬܠܳܬ݂ܐ (= ܬܰܪܬܶܐ ܬܠܰܬ݂) ܦ݁ܝܪܰܬ deux-trois femmes se rassemblent (Q.3,88) = lotam
lozam, lëzmo ܠܳܙܰܡ، ܠܷܙܡܐ - lazëm, lazimo ܠܰܙܷܡ، ܠܰܙܝܡܐ [lzm I ܠܙܡ] (G.20c) être nécessaire, falloir | hano wa u mede d lozamwa ܗܰܢܐ ܘܰܐ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܠܳܙܰܡܘܰܐ c'était ce qui est nécessaire (L.10); lo kolozam d cawdi ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܕܥܰܘܕܝ ils ne doivent pas travailler (L.8); kolozam mḥaḏrono i ḥšamto ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܚܰܕ݂ܪܳܢܐ ܐܝ ܚܫܰܡܬܐ je (f.) dois préparer le souper (L.8); kolëzmi lan nacimayḏan ܟܳܠܷܙܡܝ ܠܰܢ ܢܰܥܝܡܰܝܕ݂ܰܢ nos enfants en ont besoin (L.24) → lozamle
lozamle, lozamla ܠܳܙܰܡܠܶܗ، ܠܳܙܰܡܠܰܗ - lazëmle, lazëmla ܠܰܙܷܡܠܶܗ، ܠܰܙܷܡܠܰܗ [lzm I ܠܙܡ] (+ L-suf.) être nécessaire à, avoir besoin de → lozam
lqayto ܠܩܰܝܬܐ (f.), pl. lqoye ܠܩܳܝܶܐ, lqoyoṯe ܠܩܳܝܳܬ݂ܶܐ (L.16) rencontre
lugab ܠܘܓܰܒ (adv.) (G.18) ⑴ plus loin ⑵ au-delà, de l'autre côté
luḥo ܠܘܚܐ (f.), pl. luḥe ܠܘܚܶܐ ⑴ tableau ⑵ liste
luḥo daz zmine ܠܘܚܐ ܕܰܙ ܙܡܝܢܶܐ liste des invités
luḥo d ḥeḏoro ܠܘܚܐ ܕܚܶܕ݂ܳܪܐ liste des choses à faire
luḥo du šqolo ܠܘܚܐ ܕܘ ܫܩܳܠܐ liste de courses
lux ܠܘܟ݂ (G.8) te (obj. 2e m. sg.)
luzo ܠܘܙܐ (m.), pl. luze ܠܘܙܶܐ (L.10) ⑴ amande ⑵ amandier
lwošo ܠܘܳܫܐ [Inf. lwš I ܠܘܫ] (L.7) habillement
lxu ܠܟ݂ܘ (G.8) vous (obj. 2e pl.)
m ܡ (prep.) de, depuis, à partir de → me
ma ܡܰܐ (L.11) est-ce que | ma ḥaḏiro hat? ܡܰܐ ܚܰܕ݂ܝܪܐ ܗܰܬ؟ est-ce que tu es prêt? (G.24a)
ma lo (G.24a) ܡܰܐ ܠܐ n'est-ce pas | ma lo aḥna kul šato kosaymina paluta li dayro ܡܰܐ ܠܐ ܐܰܚܢܰܐ ܟܘܠ ܫܰܬܐ ܟܳܣܰܝܡܝܢܰܐ ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ ܠܝ ܕܰܝܪܐ nous organisons tous les ans une "paluta" pour le monastère, n'est-ce pas? (Q.3,107)
mabram, mabarmo ܡܰܒܪܰܡ، ܡܰܒܰܪܡܐ - mabramle, mabramla ܡܰܒܪܰܡܠܶܗ، ܡܰܒܪܰܡܠܰܗ [brm III ܒܪܡ] ⑴ tourner, déformer | komabërmi u šrolo ܟܳܡܰܒܷܪܡܝ ܐܘ ܫܪܳܠܐ ils déforment la vérité (Q.10,65) ⑵ visser
mabuco ܡܰܒܘܥܐ (m.), pl. mabuce ܡܰܒܘܥܶܐ (Q.5,34) source
macamrono ܡܰܥܰܡܪܳܢܐ, f. macamroniṯo ܡܰܥܰܡܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. macamrone ܡܰܥܰܡܪܳܢܶܐ (L.19) constructeur
macbar, macabro ܡܰܥܒܰܪ، ܡܰܥܰܒܪܐ - macbarle, macbarla ܡܰܥܒܰܪܠܶܗ، ܡܰܥܒܰܪܠܰܗ [cbr III ܥܒܪ] (L.7) faire entrer | lo macëbrënne ܠܐ ܡܰܥܷܒܪܷܢܢܶܗ (les Américains) ne les ont pas fait entrer (dans le pays) (Q.6,29)
macëbḏonuṯo ܡܰܥܷܒܕ݂ܳܢܘܬ݂ܐ (f.), pl. macëbḏonwoṯe ܡܰܥܷܒܕ݂ܳܢܘܳܬ݂ܶܐ (L.15) ⑴ influence ⑵ effet, répercussion
macërbo ܡܰܥܷܪܒܐ (m.) (L.18) ouest, Occident
macjaz, macajzo ܡܰܥܔܰܙ، ܡܰܥܰܔܙܐ - macjazle, macjazla ܡܰܥܔܰܙܠܶܗ، ܡܰܥܔܰܙܠܰܗ [cjz III ܥܔܙ] énerver, déranger, agacer, ennuyer, embêter | komacëjzi ܟܳܡܰܥܷܔܙܝ ils énervent (Q.5,50)
maclaf, macalfo ܡܰܥܠܰܦ، ܡܰܥܰܠܦܐ - maclafle, maclafla ܡܰܥܠܰܦܠܶܗ، ܡܰܥܠܰܦܠܰܗ [clf III ܥܠܦ] nourrir (animal) | komacalfina u säwal ܟܳܡܰܥܰܠܦܝܢܰܐ ܐܘ ܣܱܘܰܐܠ nous nourrissons le bétail (L.12)
macle, maclo ܡܰܥܠܶܐ، ܡܰܥܠܐ - maclele, maclela ܡܰܥܠܶܠܶܗ، ܡܰܥܠܶܠܰܗ [cly III ܥܠܝ] élever, lever, mettre en hauteur | maclalle ak kose du ḥamro ܡܰܥܠܰܠܠܶܗ ܐܰܟ ܟܳܣܶܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ ils levèrent leurs verres (L.23); macliwaynale ܡܰܥܠܝܘܰܝܢܰܠܶܗ nous le mettions en hauteur (Q.7,35); maclele qole ܡܰܥܠܶܠܶܗ ܩܳܠܶܗ il éleva la voix (Q.7,35)
macmaḏ, macamḏo ܡܰܥܡܰܕ݂، ܡܰܥܰܡܕ݂ܐ - macmaḏle, macmaḏla ܡܰܥܡܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܥܡܰܕ݂ܠܰܗ [cmḏ III ܥܡܕ݂] baptiser, faire baptiser | u qašo macmaḏle bi cito ܐܘ ܩܰܫܐ ܡܰܥܡܰܕ݂ܠܶܗ ܒܝ ܥܝܬܐ le prêtre l'a baptisé à l'église (Q.9,3)
macmar, macamro ܡܰܥܡܰܪ، ܡܰܥܰܡܪܐ - macmarle, macmarla ܡܰܥܡܰܪܠܶܗ، ܡܰܥܡܰܪܠܰܗ [cmr III ܥܡܪ] construire | i Saro w u Aday mšaralle d kurxi cal arco d macamri ܐܝ ܣܰܪܐ ܘܐܘ ܐܰܕܰܝ ܡܫܰܪܰܠܠܶܗ ܕܟܘܪܟ݂ܝ ܥܰܠ ܐܰܪܥܐ ܕܡܰܥܰܡܪܝ Saro et Aday ont commencè à chercher un terrain à bâtir (L.6); macmarranne bayto ܡܰܥܡܰܪܪܰܢܢܶܗ ܒܰܝܬܐ ils se sont construit une maison (L.21); macamralle am mġuše ܡܰܥܰܡܪܰܠܠܶܗ ܐܰܡ ܡܓ݂ܘܫܶܐ les (Rois) mages l'ont construite (Q.8,26)
macraq, macarqo ܡܰܥܪܰܩ، ܡܰܥܰܪܩܐ - macraqle, macraqla ܡܰܥܪܰܩܠܶܗ، ܡܰܥܪܰܩܠܰܗ [crq III ܥܪܩ] enlever → mahzam, coraq
macre, macro ܡܰܥܪܶܐ، ܡܰܥܪܐ - macrele, macrela ܡܰܥܪܶܠܶܗ، ܡܰܥܪܶܠܰܗ [cry III ܥܪܝ] (L.8) dîner, déjeuner (France)
macṣarto ܡܰܥܨܰܪܬܐ (f.), pl. macṣaryoṯe ܡܰܥܨܰܪܝܳܬ݂ܶܐ (Q.4,24) pressoir
madam ܡܰܕܰܐܡ vu que, étant donné que | madam ḥawroni gëd ëzzën, ono ste gëd ëzzino ܡܰܕܰܐܡ ܚܰܘܪܳܢܝ ܓܷܕ ܐܷܙܙܷܢ، ܐܳܢܐ ܣܬܶܐ ܓܷܕ ܐܷܙܙܝܢܐ vu que mes amis y vont, j'irai aussi (Q.6,28)
madcar, madacro ܡܰܕܥܰܪ، ܡܰܕܰܥܪܐ - madcarle, madcarla ܡܰܕܥܰܪܠܶܗ، ܡܰܕܥܰܪܠܰܗ [dcr III ܕܥܪ] (L.6) ⑴ répondre, répliquer, rétorquer | komadcarno (cal) ܟܳܡܰܕܥܰܪܢܐ (ܥܰܠ) je (m.) réponds (à) (L.24) ⑵ rendre, rapporter, renvoyer, ramener | madcarlile yo ܡܰܕܥܰܪܠܝܠܶܗ ܝܐ je le lui ai rendu (G.23); lo kolozam madacratle ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܰܕܰܥܪܰܬܠܶܗ tu ne dois pas le lui rendre (L.24); madëcriwayle ܡܰܕܷܥܪܝܘܰܝܠܶܗ ils le renvoyaient (Q.6,34)
Madënḥo ܡܰܕܷܢܚܐ (m.) (L.19) est, Orient
Madënḥo Mëṣcoyo ܡܰܕܷܢܚܐ ܡܷܨܥܳܝܐ Moyen Orient
madmax, madamxo ܡܰܕܡܰܟ، ܡܰܕܰܡܟ݂ܐ - madmaxle, madmaxla ܡܰܕܡܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܕܡܰܟ݂ܠܰܗ [dmx III ܕܡܟ݂] faire dormir
madmax b ruḥe (Q.1,23) ܡܰܕܡܰܟ݂ ܒܪܘܚܶܗ faire semblant de dormir
madrašto ܡܰܕܪܰܫܬܐ, pl. madëršoṯe ܡܰܕܷܪܫܳܬ݂ܶܐ, madrašyoṯe ܡܰܕܪܰܫܝܳܬ݂ܶܐ (L.4) école
madrašto celayto (L.20) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܥܶܠܰܝܬܐ école supérieure
madrašto du lišono ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܕܘ ܠܝܫܳܢܐ école de langue
madrašto du qloco (L.21) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ auto-école
madrašto mëṣcayto ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܡܷܨܥܰܝܬܐ collège (France), école secondaire
madrašto šarwayto (Q.9,5) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܫܰܪܘܰܝܬܐ école primaire
madrašto trayoniṯo (L.20) ܡܰܕܪܰܫܬܐ ܬܪܰܝܳܢܝܬ݂ܐ école secondaire, humanités (Belgique)
maḏëbro ܡܰܕ݂ܷܒܪܐ (m.), pl. maḏëbre ܡܰܕ݂ܷܒܪܶܐ (Q.8,58) plaine, steppe, désert
mafaṣḥono ܡܰܦܰܨܚܳܢܐ, f. mafaṣḥoniṯo ܡܰܦܰܨܚܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mafaṣḥone ܡܰܦܰܨܚܳܢܶܐ réjouissant | latyo ṭebo mafaṣḥono ܠܰܬܝܐ ܛܶܒܐ ܡܰܦܰܨܚܳܢܐ ce n'est pas une bonne nouvelle (L.14)
mafët, mafito ܡܰܦܷܬ، ܡܰܦܝܬܐ - mafëtle, mafëtla ܡܰܦܷܬܠܶܗ، ܡܰܦܷܬܠܰܗ [fyt III ܦܝܬ] faire passer, laisser passer | mafitënne ܡܰܦܝܬܷܢܢܶܗ ils les ont laissé passer (Q.6,36)
mafsonuṯo ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ (f.) autorisation, permission, permis
mafsonuṯo du cwodo ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ ܕܘ ܥܘܳܕܐ permis de travail
mafsonuṯo lë fyošo ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ ܠܷܦܝܳܫܐ permis de séjour
→ fsoso
magon ܡܰܓܳܢ (L.15) gratuitement, sans frais → bälaš, zuze
magraš, magaršo ܡܰܓܪܰܫ، ܡܰܓܰܪܫܐ - magrašle, magrašla ܡܰܓܪܰܫܠܶܗ، ܡܰܓܪܰܫܠܰܗ [grš III ܓܪܫ] (G.14) faire tirer
mahwo ܡܰܗܘܐ [Inf. 'by/yhw I ܐܒܝ/ܝܗܘ] don
mahwo w šqolo ܡܰܗܘܐ ܘܫܩܳܠܐ contact, relation | hawila mahwo w šqolo cam ṣawboye me briṯo kula ܗܰܘܝܠܰܗ ܡܰܗܘܐ ܘܫܩܳܠܐ ܥܰܡ ܨܰܘܒܳܝܶܐ ܡܶܐ ܒܪܝܬ݂ܐ ܟܘܠܰܗ elles a eu des contacts avec des universitaires du monde entier (L.20)
mahzam, mahazmo ܡܰܗܙܰܡ، ܡܰܗܰܙܡܐ - mahzamle, mahzamla ܡܰܗܙܰܡܠܶܗ، ܡܰܗܙܰܡܠܰܗ [hzm III ܗܙܡ] ⑴ s'enfuir, fuir | mahzamme mu aṯraṯṯe ܡܰܗܙܰܡܡܶܗ ܡܘ ܐܰܬ݂ܪܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ils ont fui de leur pays d'origine (Q.10,29) ⑵ enlever → coraq, macraq
maḥës, maḥiso ܡܰܚܷܣ، ܡܰܚܝܣܐ - maḥësle, maḥësla ܡܰܚܷܣܠܶܗ، ܡܰܚܷܣܠܰܗ [ḥys III ܚܝܣ] ⑴ se réveiller ⑵ réveiller | maḥësse cal qole du rucyo ܡܰܚܷܣܣܶܗ ܥܰܠ ܩܳܠܶܗ ܕܘ ܪܘܥܝܐ ils ont été réveillés par la voix du berger (Q.2,32) ⑶ (b-) se rendre compte de, sentir | komaḥësno b ruḥi ܟܳܡܰܚܷܣܢܐ ܒܪܘܚܝ j'(m.) ai le sentiment (L.14)
maḥët, maḥto ܡܰܚܷܬ، ܡܰܚܬܐ - maḥatle, maḥatla ܡܰܚܰܬܠܶܗ، ܡܰܚܰܬܠܰܗ [ḥyt III ܚܝܬ] ⑴ mettre, placer | am medone nacime komaḥtalle bas sale ܐܰܡ ܡܶܕܳܢܶܐ ܢܰܥܝܡܶܐ ܟܳܡܰܚܬܰܠܠܶܗ ܒܰܣ ܣܰܠܶܐ elle met les plus petites choses dans les paniers (L.11); komaḥtënne u calofo baq qlubye ܟܳܡܰܚܬܷܢܢܶܗ ܐܘ ܥܰܠܳܦܐ ܒܰܩ ܩܠܘܒܝܶܐ ils leur mettent la nourriture dans leurs cages (L.22); maḥatli u danwayḏi bam maye ܡܰܚܰܬܠܝ ܐܘ ܕܰܢܘܰܝܕ݂ܝ ܒܰܡ ܡܰܝܶܐ j'ai trempé ma queue dans l'eau (Q.1,79); maḥatle kul mede bë qḏoli ܡܰܚܰܬܠܶܗ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܒܷܩܕ݂ܳܠܝ il m'a accusé de tout (Q.7,53) ⑵ donner une raclée | maḥatle aclan bu maḥyo ܡܰܚܰܬܠܶܗ ܐܰܥܠܰܢ ܒܘ ܡܰܚܝܐ il nous a donné une raclée (Q.7,31)
maḥat bolo ܡܰܚܰܬ ܒܳܠܐ faire attention | komaḥto bolo cal ag gawne d këzzën cam ḥḏoḏe ܟܳܡܰܚܬܐ ܒܳܠܐ ܥܰܠ ܐܰܓ ܓܰܘܢܶܐ ܕܟܷܐܙܙܷܢ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ elle fait attention aux couleurs qui vont ensemble (L.11)
maḥkäma ܡܰܚܟܱܡܰܐ (f.), pl. maḥkämat ܡܰܚܟܱܡܰܬ (Q.10,2) ⑴ tribunal ⑵ procès → beṯdino
maḥke, maḥko ܡܰܚܟܶܐ، ܡܰܚܟܐ - maḥkele, maḥkela ܡܰܚܟܶܠܶܗ، ܡܰܚܟܶܠܰܗ [ḥky III ܚܟܝ] (L.3) raconter, expliquer | gëd maḥkenanxu kul mede dë ḥzeli ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܰܢܟ݂ܘ ܟܠ ܡܶܕܶܐ ܕܷܚܙܶܠܝ je (m.) vous raconterai tout ce que j'ai vu (L.17); maḥki ëšmo ܡܰܚܟܝ ܐܷܫܡܐ raconte un peu (L.17); gëd maḥkenux mën yo i paluta ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܘܟ݂ ܡܷܢ ܝܐ ܐܝ ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ je (m.) vais t'(f.) expliquer ce qu'est la "paluta" (Q.3,65)
maḥkyono ܡܰܚܟܝܳܢܐ, f. maḥkyoniṯo ܡܰܚܟܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. maḥkyone ܡܰܚܟܝܳܢܶܐ conteur, narrateur, auteur
maḥwe, maḥwo ܡܰܚܘܶܐ، ܡܰܚܘܐ - maḥwele, maḥwela ܡܰܚܘܶܠܶܗ، ܡܰܚܘܶܠܰܗ [ḥwy III ܚܘܝ] (L.6) ⑴ montrer | maḥwele u plan alle w šrëḥle u mede dë ršëmle ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܘ ܦ݁ܠܰܐܢ ܐܰܠܠܶܗ ܘܫܪܷܚܠܶܗ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܷܪܫܷܡܠܶܗ il leur montra le plan et leur expliqua ce qu'il avait dessiné (L.6); maḥwele i taḥrazto li emo ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܝ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܠܝ ܐܶܡܐ il montra le programme à sa mère (L.17); maḥwele aġuno ܡܰܚܘܶܠܶܗ ܐܰܓ݂ܘܢܐ il s'impliqua (Q.9,83) ⑵ apparaître ⑶ être reconnaissable, être visible | cal u surgoḏo komaḥwën ay yarḥe ܥܰܠ ܐܘ ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ ܟܳܡܰܚܘܷܢ ܐܰܝ ܝܰܪܚܶܐ sur le calendrier, on peut voir les mois (L.9); lo komaḥwe ṭawwo ܠܐ ܟܳܡܰܚܘܶܐ ܛܰܘܘܐ il s'est pas très reconnaissable (Q.5,66)
majbur ܡܰܔܒܘܪ (G.20) ⑴ devoir, il faut (que) | majbur ëzzino li madrašto ܡܰܔܒܘܪ ܐܷܙܙܝܢܐ ܠܝ ܡܰܕܪܰܫܬܐ je dois aller à l'école; majbur no dë mḥaḏrono ruḥi lu buḥrono ܡܰܔܒܘܪ ܢܐ ܕܷܡܚܰܕ݂ܪܳܢܐ ܪܘܚܝ ܠܘ ܒܘܚܪܳܢܐ je (f.) dois me préparer pour l'examen; majbur yo d zawnina jule ḥaṯe lu ḥago ܡܰܔܒܘܪ ܝܐ ܕܙܰܘܢܝܢܰܐ ܔܘܠܶܐ ܚܰܬ݂ܶܐ ܠܘ ܚܰܓܐ il faut que nous nous achetions de nouveaux vêtements pour la soirée → mëjbar, majburi
majburi ܡܰܔܒܘܪܝ (adj.) (Q.3,68) obligatoire
majre, majro ܡܰܔܪܶܐ، ܡܰܔܪܐ - majrele, majrela ܡܰܔܪܶܠܶܗ، ܡܰܔܪܶܠܰܗ [jry III ܔܪܝ] oser | lo komajro uxlo mede ܠܐ ܟܳܡܰܔܪܐ ܐܘܟ݂ܠܐ ܡܶܕܶܐ elle n'ose rien manger (L.22); nošo lo majrele d soyëm mede ebe ܢܳܫܐ ܠܐ ܡܰܔܪܶܠܶܗ ܕܣܳܝܷܡ ܡܶܕܶܐ ܐܶܒܶܗ personne n'ose lui faire quoi que ce soit (Q.7,94)
makëfyono ܡܰܟܷܦܝܳܢܐ (adj.), f. makëfyoniṯo ܡܰܟܷܦܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. makëfyone ܡܰܟܷܦܝܳܢܶܐ (L.16) suffisant
makël, makilo ܡܰܟܷܠ، ܡܰܟܝܠܐ - makile, makila ܡܰܟܝܠܶܗ، ܡܰܟܝܠܰܗ [kyl III ܟܝܠ] mesurer → mitakël
makëšrono (adj.), f. makëšroniṯo ܡܰܟܷܫܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. makëšrone ܡܰܟܷܫܪܳܢܶܐ réussi | komëtyaqnina gëd howe mazlo makëšrono w basimo ܟܳܡܷܬܝܰܩܢܝܢܰܐ ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܡܰܙܠܐ ܡܰܟܷܫܪܳܢܐ ܘܒܰܣܝܡܐ nous pensons que ce sera un beau voyage réussi (L.17)
makfe, makfo ܡܰܟܦܶܐ، ܡܰܟܦܐ - makfele, makfela ܡܰܟܦܶܠܶܗ، ܡܰܟܦܶܠܰܗ [kfy III ܟܦܝ] suffire | qayse d makfëllux hul d toyëm u saṯwo ܩܰܝܣܶܐ ܕܡܰܟܦܷܠܠܘܟ݂ ܗܘܠ ܕܬܳܝܷܡ ܐܘ ܣܰܬ݂ܘܐ du bois qui te (m.) suffira pour tout l'hiver (Q.3,52)
makina ܡܰܟܝܢܰܐ (f.), pl. makinat ܡܰܟܝܢܰܬ (L.12) machine
makle, maklo ܡܰܟܠܶܐ، ܡܰܟܠܐ - maklele, maklela ܡܰܟܠܶܠܶܗ، ܡܰܟܠܶܠܰܗ [kly III ܟܠܝ] ⑴ arrêter, stopper, bloquer, calmer ⑵ empêcher, interdire | qonuno d komakle mu mazlo du ṭuro ܩܳܢܘܢܐ ܕܟܳܡܰܟܠܶܐ ܡܘ ܡܰܙܠܐ ܕܘ ܛܘܪܐ une loi qui interdit d'aller dans la montagne (Q.7,15)
makrax, makarxo ܡܰܟܪܰܟ݂، ܡܰܟܰܪܟ݂ܐ - makraxle, makraxla ܡܰܟܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܟܪܰܟ݂ܠܰܗ [krx III ܟܪܟ݂] ⑴ déplacer, mener | makrax u cebugro cal aṣ ṣërtoṯe! ܡܰܟܪܰܟ݂ ܐܘ ܥܶܒܘܓܪܐ ܥܰܠ ܐܰܨ ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ déplace la souris sur les images! ⑵ faire faire un tour | mhadyone d komakarxi aḏ ḏayfe ܡܗܰܕܝܳܢܶܐ ܕܟܳܡܰܟܰܪܟ݂ܝ ܐܰܕ݂ ܕ݂ܰܝܦܶܐ des guides touristiques qui font visiter aux visiteurs (Q.8,11) ⑶ (Film) jouer, projeter → korax
makre1, makro ܡܰܟܪܶܐ، ܡܰܟܪܐ - makrele, makrela ܡܰܟܪܶܠܶܗ، ܡܰܟܪܶܠܰܗ [kry III ܟܪܝ] raccourcir, faire raccourcir | këbcono makrono u panṭron ܟܷܐܒܥܳܢܐ ܡܰܟܪܳܢܐ ܐܘ ܦ݁ܰܢܛܪܳܢ je (f.) voudrais faire raccourcir le pantalon; makreyu ܡܰܟܪܶܝܘ racourcissez! (G.23) → kore2
makre2, makro ܡܰܟܪܶܐ، ܡܰܟܪܐ - makrele, makrela ܡܰܟܪܶܠܶܗ، ܡܰܟܪܶܠܰܗ louer | makralle u baytaṯṯe l ḥamšo ṣawboye ܡܰܟܪܰܠܠܶܗ ܐܘ ܒܰܝܬܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܠܚܰܡܫܐ ܨܰܘܒܳܝܶܐ ils louent leur maison à cinq étudiants; b Berlin makralle bayto ܒܒܶܪܠܝܢ ܡܰܟܪܰܠܠܶܗ ܒܰܝܬܐ à Berlin, ils ont loué une maison (L.19) → këre
maktub ܡܰܟܬܘܒ (m.), pl. maktubat ܡܰܟܬܘܒܰܬ, maketëb ܡܰܟܶܬܷܒ lettre | b maktub ܒܡܰܟܬܘܒ par lettre (Q.6,17) → egarṯo
makṯaw, makaṯwo ܡܰܟܬ݂ܰܘ، ܡܰܟܰܬ݂ܘܐ - makṯawle, makṯawla ܡܰܟܬ݂ܰܘܠܶܗ، ܡܰܟܬ݂ܰܘܠܰܗ [kṯw III ܟܬ݂ܘ] (L.17) faire écrire, inscrire | makṯawle ruḥe ܡܰܟܬ݂ܰܘܠܶܗ ܪܘܚܶܗ il s'est inscrit (Q.9,6) → koṯaw
maku, makiwo ܡܰܟܘ، ܡܰܟܝܘܐ - makule, makula ܡܰܟܘܠܶܗ، ܡܰܟܘܠܰܗ [kyw III ܟܝܘ] faire mal, causer un dommage, blesser
maku riše ܡܰܟܘ ܪܝܫܶܗ se casser la tête, se donner du mal | makiwiwayna rišan ܡܰܟܝܘܝܘܰܝܢܰܐ ܪܝܫܰܢ nous nous donnions du mal (Q.4,19)
malax, malxo ܡܰܠܰܟ، ܡܰܠܟ݂ܐ - malaxle, malaxla ܡܰܠܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܠܰܟ݂ܠܰܗ [hlx II ܗܠܟ݂] (L.7) ⑴ marcher, aller à pied, rouler ⑵ (boutique) tourner | lašan i dukano malxo ṭawwo i Saro kocawdo me kule leba ܠܰܫܰܢ ܐܝ ܕܘܟܰܢܐ ܡܰܠܟ݂ܐ ܛܰܘܘܐ ܐܝ ܣܰܪܐ ܟܳܥܰܘܕܐ ܡܶܐ ܟܘܠܶܗ ܠܶܒܰܗ afin que la boutique tourne bien, Saro travaille de tout son cœur (L.11) = mhalax
malaxo ܡܰܠܰܟ݂ܐ (m.), pl. malaxe ܡܰܠܰܟ݂ܶܐ (Q.8,6) ange
malëm, malimo ܡܰܠܷܡ، ܡܰܠܝܡܐ - malëmle, malëmla ܡܰܠܷܡܠܶܗ، ܡܰܠܷܡܠܰܗ [lym III ܠܝܡ] ⑴ rassembler, regrouper | malëmme ḥḏoḏe ܡܰܠܷܡܡܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils se sont rassemblés (Q.6,49) ⑵ récolter | malimiwa u ketono ܡܰܠܝܡܝܘܰܐ ܐܘ ܟܶܬܳܢܐ ils récoltaient le coton (Q.6,11) = maltam
malëq, maliqo ܡܰܠܷܩ، ܡܰܠܝܩܐ - malëqle, malëqla ܡܰܠܷܩܠܶܗ، ܡܰܠܷܩܠܰܗ [lyq III ܠܝܩ] (L.9) ⑴ convenir, aller avec | ṣërtoṯe, d komaliqi lu zabno di šato ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ ܕܟܳܡܰܠܝܩܝ ܠܘ ܙܰܒܢܐ ܕܝ ܫܰܬܐ des images qui vont avec la période de l'année (L.9) ⑵ seoir
malëz, malizo ܡܰܠܷܙ، ܡܰܠܝܙܐ - malëzle, malëzla ܡܰܠܷܙܠܶܗ، ܡܰܠܷܙܠܰܗ [lyz III ܠܝܙ] se dépêcher | u taclo malëzle w azze gab i cezo ܐܘ ܬܰܥܠܐ ܡܰܠܷܙܠܶܗ ܘܐܰܙܙܶܗ ܓܰܒ ܐܝ ܥܶܙܐ le renard se dépêcha et alla auprès de la chêvre (Q.1,53)
malfoniṯo ܡܰܠܦܳܢܝܬ݂ܐ (f.), pl. malfënyoṯe ܡܰܠܦܷܢܝܳܬ݂ܶܐ (L.19) enseignante
malfono ܡܰܠܦܳܢܐ (m.), pl. malfone ܡܰܠܦܳܢܶܐ (L.4) enseignant, professeur
malfonuṯo ܡܰܠܦܳܢܘܬ݂ܐ (f.) (L.3) enseignement
malḥaq, malaḥqo ܡܰܠܚܰܩ، ܡܰܠܰܚܩܐ - malḥaqle, malḥaqla ܡܰܠܚܰܩܠܶܗ، ܡܰܠܚܰܩܠܰܗ [lḥq III ܠܚܩ] ⑴ apporter | malḥaqlilux u kṯowo ܡܰܠܚܰܩܠܝܠܘܟ݂ ܐܘ ܟܬ݂ܳܘܐ je t'(m.) ai apporté le livre ⑵ arriver, atteindre | lo malḥaqla lu qṭoro ܠܐ ܡܰܠܚܰܩܠܰܗ ܠܘ ܩܛܳܪܐ elle a raté le train (lit.: elle n'est pas arrivée jusqu'au train) ⑶ (+nég.) n'en plus pouvoir d'attendre | law malḥaqwa d oṯe u bëṭlono du qayṭo ܠܐ ܡܰܠܚܰܩܘܰܐ ܕܐܳܬ݂ܶܐ ܐܘ ܒܷܛܠܳܢܐ ܕܘ ܩܰܝܛܐ il n'en pouvait plus d'attendre les vacances d'été (L.17)
malḥo ܡܰܠܚܐ (f.) (L.18) sel
malkuṯo ܡܰܠܟܘܬ݂ܐ, pl. malkwoṯe ܡܰܠܟܘܳܬ݂ܶܐ (Q.10,88) ⑴ royaume ⑵ paradis
maltam, maltmo ܡܰܠܬܰܡ، ܡܰܠܬܡܐ - maltamle, maltamla ܡܰܠܬܰܡܠܶܗ، ܡܰܠܬܰܡܠܰܗ [ltm III ܠܬܡ] (L.13) rassembler, regrouper, collecter, récolter = malëm
malwaš, malawšo ܡܰܠܘܰܫ، ܡܰܠܰܘܫܐ - malwašle, malwašla ܡܰܠܘܰܫܠܶܗ، ܡܰܠܘܰܫܠܰܗ [lwš III ܠܘܫ] (L.6) ⑴ habiller, vêtir ⑵ meubler
mama ܡܰܡܰܐ (L.22) maman
mamlo ܡܰܡܠܐ (m.), pl. mamle ܡܰܡܠܶܐ conversation, entretien, discussion, discours
obe mamlo ܐܳܒܶܐ ܡܰܡܠܐ tenir un discours | hule mamlo ܗܘܠܶܗ ܡܰܡܠܐ il tint un discours (Q.9,72)
mamno ܡܐܰܡܢܐ (adj.), f. mamanto ܡܐܰܡܰܢܬܐ, pl. mamne ܡܐܰܡܢܶܐ sûr | dukṯo mamanto ܕܘܟܬ݂ܐ ܡܐܰܡܰܢܬܐ un endroit sûr (L.22)
mamro ܡܰܡܪܐ (m.), pl. mamre ܡܰܡܪܶܐ (L.24) parole, mot | u mamrayḏe ܐܘ ܡܰܡܪܰܝܕ݂ܶܗ sa parole (Q.2,30)
cal u mamro (Q.8,31) ܥܰܠ ܐܘ ܡܰܡܪܐ selon la légende
mamṭe, mamṭo ܡܰܡܛܶܐ، ܡܰܡܛܐ - mamṭele, mamṭela ܡܰܡܛܶܠܶܗ، ܡܰܡܛܶܠܰܗ [mṭy III ܡܛܝ] apporter, amener | mamṭelelan aš šušayat du ḥamro ܡܰܡܛܶܠܶܠܰܢ ܐܰܫ ܫܘܫܰܝܰܬ ܕܘ ܚܰܡܪܐ il nous a apporté les bouteilles de vin (L.23); gëd mamṭyallux laḥmo acmi ܓܷܕ ܡܰܡܛܝܰܠܠܘܟ ܠܰܚܡܐ ܐܰܥܡܝ je (f.) t'(m) apporterai du pain avec moi (Q.1,11) ⑵ chercher → mayte
mandilo ܡܰܢܕܝܠܐ (m.), pl. mandile ܡܰܢܕܝܠܶܐ (Q.2,42) chiffon, essuie
manḏaf, manḏfo ܡܰܢܕ݂ܰܦ، ܡܰܢܕ݂ܦܐ - manḏafle, manḏafla ܡܰܢܕ݂ܰܦܠܶܗ، ܡܰܢܕ݂ܰܦܠܰܗ [nḏf III ܢܕ݂ܦ] nettoyer, épurer = mnaḏaf
manëk ܡܰܢܷܟ (L.10) de ceux-là → me, hanëk
manëškoyo ܡܰܢܷܫܟܳܝܐ (adj.), f. manёškayto ܡܰܢܷܫܟܰܝܬܐ, pl. manёškoye ܡܰܢܷܫܟܳܝܶܐ (L.11) mauve
manfac, manfco ܡܰܢܦܰܥ، ܡܰܢܦܥܐ - manfacle, manfacla ܡܰܢܦܰܥܠܶܗ، ܡܰܢܦܰܥܠܰܗ [nfc III ܢܦܥ] être utile, profiter à | u nawlo komanfac li nošuṯo kula ܐܘ ܢܰܘܠܐ ܟܳܡܰܢܦܰܥ ܠܝ ܢܳܫܘܬ݂ܐ ܟܘܠܰܗ l'Internet profite à toute l'humanité (Q.5,74)
maqarna ܡܰܩܰܐܪܢܰܐ (f.) (L.23) pâtes
maqaṣ ܡܰܩܰܨ (m.), pl. maqaṣe ܡܰܩܰܨܶܐ (Q.1,44) ciseaux
maqbal, maqablo ܡܰܩܒܰܠ، ܡܰܩܰܒܠܐ - maqbele, maqbela ܡܰܩܒܶܠܶܗ، ܡܰܩܒܶܠܰܗ [qbl III ܩܒܠ] accepter, reconnaître | bu beṯṣawbo d Leiden maqëblalle ܒܘ ܒܶܝܬ݂ܨܰܘܒܐ ܕܠܶܝܕܷܢ ܡܰܩܷܒܠܰܠܠܶܗ elle a été acceptée à l'université de Leiden (L.20)
maqbara ܡܰܩܒܰܪܰܐ (f.), pl. maqbarat ܡܰܩܒܰܪܰܬ (Q.3,117) cimetière
maqëblo (adj.), f. maqbalto ܡܰܩܒܰܠܬܐ, pl. maqëble ܡܰܩܷܒܠܶܐ (L.3) ⑴ acceptable ⑵ satisfaisant
maqër, maqiro ܡܰܩܷܪ، ܡܰܩܝܪܐ - maqërle, maqërla ܡܰܩܝܪܐ، ܡܰܩܷܪܠܰܗ [qyr III ܩܝܪ] révéler, cafter | lo maqërli ܠܐ ܡܰܩܷܪܠܝ je n'ai pas cafté (Q.7,88)
maqëṯ, maqiṯo ܡܰܩܷܬ݂، ܡܰܩܝܬ݂ܐ - maqëṯle, maqëṯla ܡܰܩܷܬ݂ܠܶܗ، ܡܰܩܷܬ݂ܠܰܗ [qyṯ III ܩܝܬ݂] (Q.3,29) allumer
maqlab, maqalbo ܡܰܩܠܰܒ، ܡܰܩܰܠܒܐ - maqlable, maqlabla ܡܰܩܠܰܒܠܶܗ، ܡܰܩܠܰܒܠܰܗ [qlb III ܩܠܒ] (G.14) ⑴ retourner ⑵ convertir | d maqlab i sohduṯayḏe ܕܡܰܩܠܰܒ ܐܝ ܣܳܗܕܘܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ pour convertir son (m.) permis de conduire (L.21); maqlab af fëtġomani ܡܰܩܠܰܒ ܐܰܦ ܦܷܬܓ݂ܳܡܰܢܝ convertis les phrases suivantes
maqlaḏ, maqalḏo ܡܰܩܠܰܕ݂، ܡܰܩܰܠܕ݂ܐ - maqlaḏle, maqlaḏla ܡܰܩܠܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܩܠܰܕ݂ܠܰܗ [qlḏ III ܩܠܕ݂] fermer à clé, verrouiller | maqlaḏle i darga di dërto ܡܰܩܠܰܕ݂ܠܶܗ ܐܝ ܕܰܪܓܰܐ ܕܝ ܕܷܪܬܐ il a verrouillé la porte de la cour (Q.3,112)
maqraṭ, maqarṭo ܡܰܩܪܰܛ، ܡܰܩܰܪܛܐ - maqraṭle, maqraṭla ܡܰܩܪܰܛܠܶܗ، ܡܰܩܪܰܛܠܰܗ [qrṭ III ܩܪܛ] (G.14) déjeuner (matin), petit-déjeuner | maqraṭṭe marga du ceḏo ܡܰܩܪܰܛܛܶܗ ܡܰܪܓܰܐ ܕܘ ܥܶܕ݂ܐ ils mangèrent de la marga au petit-déjeuner (L.13)
maqraw, maqarwo ܡܰܩܪܰܘ، ܡܰܩܰܪܘܐ - maqrawle, maqrawla ܡܰܩܪܰܘܠܶܗ، ܡܰܩܪܰܘܠܰܗ [qrw III ܩܪܘ] (L.23) ⑴ rapprocher | i taknoloġiya du muṭoyo komaqarwo an noše lë ḥḏoḏe ܐܝ ܬܰܟܢܳܠܳܓ݂ܝܝܰܐ ܕܘ ܡܘܛܳܝܐ ܟܳܡܰܩܰܪܘܐ ܐܰܢ ܢܳܫܶܐ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ la technologie de la communication rapproche les gens (L.24) ⑵ s'approcher
maqre, maqro ܡܰܩܪܶܐ، ܡܰܩܪܐ - maqrele, maqrela ܡܰܩܪܶܠܶܗ، ܡܰܩܪܶܠܰܗ [qry III ܩܪܝ] (L.23) ⑴ enseigner, apprendre ⑵ faire lire ⑶ faire étudier
maqṭac, maqaṭco ܡܰܩܛܰܥ، ܡܰܩܰܛܥܐ - maqṭacle, maqṭacla ܡܰܩܛܰܥܠܶܗ، ܡܰܩܛܰܥܠܰܗ [qṭc III ܩܛܥ] ⑴ faire couper ⑵ faire réserver | maqṭacce tre fёtqe ܡܰܩܛܰܥܥܶܗ ܬܪܶܐ ܦܷܬܩܶܐ ils ont fait réserver deux tickets
maqwe, maqwo ܡܰܩܘܶܐ، ܡܰܩܘܐ - maqwele, maqwela ܡܰܩܘܶܠܶܗ، ܡܰܩܘܶܠܰܗ [qwy III ܩܘܝ] (L.3) renforcer, améliorer | maqwën i hiyuṯaṯṯe ܡܰܩܘܷܢ ܐܝ ܗܝܝܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ (pour qu') ils renforcent leur identité (Q.9,120) → qawyo, qowe
marca ܡܰܪܥܰܐ (f.) (L.12) pâturage
marcal, maraclo ܡܰܪܥܰܠ، ܡܰܪܰܥܠܐ - marcele, marcela ܡܰܪܥܶܠܶܗ، ܡܰܪܥܶܠܰܗ [rcl III ܪܥܠ] trembler | gušmi komarcal ܓܘܫܡܝ ܟܳܡܰܪܥܰܠ mon corps tremble (L.14)
marce, marco ܡܰܪܥܶܐ، ܡܰܪܥܐ - marcele, marcela ܡܰܪܥܶܠܶܗ، ܡܰܪܥܶܠܰܗ [rcy III ܪܥܝ] faire paître | komarcina u säwalayḏan ܟܳܡܰܪܥܝܢܰܐ ܐܘ ܣܱܘܰܐܠܰܝܕ݂ܰܢ nous faisons paître notre bétail (Q.7,17)
marciṯo ܡܰܪܥܝܬ݂ܐ (f.), pl. marcyoṯe ܡܰܪܥܝܳܬ݂ܶܐ (Q.8,33) diocèse, évêché → ḥasyuṯo
Marde ܡܰܪܕܶܐ (Q.9,66) Mardin
marduṯo ܡܰܪܕܘܬ݂ܐ (f.), pl. mardwoṯe ܡܰܪܕܘܳܬ݂ܶܐ culture, éducation
marfe, marfo ܡܰܪܦܶܐ، ܡܰܪܦܐ - marfele, marfela ܡܰܪܦܶܠܶܗ، ܡܰܪܦܶܠܰܗ [rfy III ܪܦܝ] ⑴ lâcher, abandonner, quitter (relation) | d rëḥmatle lo marfatle ܕܪܷܚܡܰܬܠܶܗ ܠܐ ܡܰܪܦܰܬܠܶܗ si tu l'aimes, ne le quitte pas (G.23) ⑵ laisser partir | lo komarfinala ܠܐ ܟܳܡܰܪܦܝܢܰܠܰܗ nous ne la laissons pas partir (Q.6,76) ⑶ divorcer | marfalle ḥḏoḏe ܡܰܪܦܰܠܠܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils ont divorcé
marga ܡܰܪܓܰܐ marga (ragoût de viande de mouton et d'oignon, traditionnellement consommé à Noël)
Mar Gawriye ܡܰܪ ܓܰܘܪܝܝܶܐ (Q.3,108) Mor Gabriel (monastère: siège de l'archevêque du diocèse syriaque orthodoxe de Turabdin) → Mor Gabriel
marġaš, maraġšo ܡܰܪܓ݂ܰܫ، ܡܰܪܰܓ݂ܫܐ - marġašle, marġašla ܡܰܪܓ݂ܰܫܠܶܗ، ܡܰܪܓ݂ܰܫܠܰܗ [rġš III ܪܓ݂ܫ] (L.15) ⑴ ressentir, éprouver ⑵ faire ressentir, faire éprouver
marham ܡܰܪܗܰܡ (m.), pl. marhame ܡܰܪܗܰܡܶܐ (L.14) pommade, crème
markaw, markwo ܡܰܪܟܰܘ، ܡܰܪܟܘܐ - markawle, markawla ܡܰܪܟܰܘܠܶܗ، ܡܰܪܟܰܘܠܰܗ [rkw III ܪܟܘ] (L.4) établir | markawwe u rëcyonaṯṯe cal ܡܰܪܟܰܘܘܶܗ ܐܘ ܪܷܥܝܳܢܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܥܰܠ ils se sont entendus sur (L.6); markawla ruḥa ܡܰܪܟܰܘܠܰܗ ܪܘܚܰܗ elle s'est installée (L.4) → rokaw
marmaš, maramšo ܡܰܪܡܰܫ، ܡܰܪܰܡܫܐ - marmašle, marmašla ܡܰܪܡܰܫܠܶܗ، ܡܰܪܡܰܫܠܰܗ [rmš III ܪܡܫ] bouger (tr.)
marše ܡܰܪܫܶܐ (f.), pl. maršat ܡܰܪܫܰܬ tapis
marwoḏo ܡܰܪܘܳܕ݂ܐ (m.), pl. marwoḏe ܡܰܪܘܳܕ݂ܶܐ boucle d'oreille
mäsäla ܡܱܣܱܠܰܐ (Q.3,77) par exemple
mäsäle ܡܱܣܱܠܶܐ, pl. mäsälat ܡܱܣܱܠܰܬ, mäsayël ܡܱܣܰܝܷܠ affaire, chose, histoire | alfo mäsayël ܐܰܠܦܐ ܡܱܣܰܝܷܠ toutes sortes de choses (Q.6,59) → ṣbuṯo
masëm, masimo ܡܰܣܷܡ، ܡܰܣܝܡܐ - masëmle, masëmla ܡܰܣܷܡܠܶܗ، ܡܰܣܷܡܠܰܗ [sym III ܣܝܡ] (G.19) faire faire, faire réparer | masëmle i raḏayto ܡܰܣܷܡܠܶܗ ܐܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ il fit réparer sa voiture (L.21)
masër, masiro ܡܰܣܷܪ، ܡܰܣܝܪܐ - masërle, masërla ܡܰܣܷܪܠܶܗ، ܡܰܣܷܪܠܰܗ [ʾsr III ܐܣܪ] ⑴ nouer, lier ⑵ relier = maṣër
masiro ܡܰܣܝܪܐ (adj.), f. masërto ܡܰܣܷܪܬܐ, pl. masire ܡܰܣܝܪܶܐ ⑴ lié, relié ⑵ dépendant (de) = maṣro
maslam, masalmo ܡܰܣܠܰܡ، ܡܰܣܰܠܡܐ - maslamle, maslamla ܡܰܣܠܰܡܠܶܗ، ܡܰܣܠܰܡܠܰܗ [slm III ܣܠܡ] remettre | komasalmënne lu polis ܟܳܡܰܣܰܠܡܷܢܢܶܗ ܠܘ ܦ݁ܳܠܝܣ ils les remettent à la police (L.22); komasalmënne i egarṯo du Faṭëryarxo ܟܳܡܰܣܰܠܡܷܢܢܶܗ ܐܝ ܐܶܓܰܪܬ݂ܐ ܕܘ ܦܰܛܷܪܝܰܪܟ݂ܐ ils leur remettent la lettre du patriarche (L.22)
mastar, masatro ܡܰܣܬܰܪ، ܡܰܣܰܬܪܐ - mastarle, mastarla ܡܰܣܬܰܪܠܶܗ، ܡܰܣܬܰܪܠܰܗ [str III ܣܬܪ] protéger, défendre, garder | Aloho mastar u camayḏan ܐܰܠܳܗܐ ܡܰܣܬܰܪ ܐܘ ܥܰܡܰܝܕ݂ܰܢ que Dieu protège notre peuple
mastro ܡܰܣܬܪܐ (adj.), f. mastarto ܡܰܣܬܰܪܬܐ, pl. mastre ܡܰܣܬܪܶܐ protégé, gardé
masu, masiwo ܡܰܣܘ، ܡܰܣܝܘܐ - masule, masula ܡܰܣܘܠܶܗ، ܡܰܣܘܠܰܗ [syw III ܣܝܘ] vieillir | masuwe ܡܰܣܘܘܶܗ ils ont vieilli (L.3)
maswac, masawco ܡܰܣܘܰܥ، ܡܰܣܰܘܥܐ - maswacle, maswacla ܡܰܣܘܰܥܠܶܗ، ܡܰܣܘܰܥܠܰܗ [swc III ܣܘܥ] (Q.3,87) rassasier → sawico, sowac
maṣër, maṣiro ܡܰܨܷܪ، ܡܰܨܝܪܐ - maṣërle, maṣërla ܡܰܨܷܪܠܶܗ، ܡܰܨܷܪܠܰܗ [ṣyr III ܨܝܪ] ⑴ nouer, lier ⑵ relier = masër
maṣëṯ, maṣiṯo ܡܰܨܷܬ݂، ܡܰܨܝܬ݂ܐ - maṣëṯle, maṣëṯla ܡܰܨܷܬ݂ܠܶܗ، ܡܰܨܷܬ݂ܠܰܗ [ṣyṯ III ܨܝܬ݂] (+ cal, L.8) écouter | maṣiṯiwayna cal zmaryoṯe mu radyo ܡܰܨܝܬ݂ܝܘܰܝܢܰܐ ܥܰܠ ܙܡܰܪܝܳܬ݂ܶܐ ܡܘ ܪܰܐܕܝܐ nous écoutions des chansons à la radio (Q.5,17); lo maṣëṯle acli ܠܐ ܡܰܨܷܬ݂ܠܶܗ ܐܰܥܠܝ il ne m'a pas écouté (Q.7,54)
maṣraf ܡܰܨܪܰܦ, pl. maṣrafe ܡܰܨܪܰܦܶܐ frais, coûts | maṣraf du gëdšo ܡܰܨܪܰܦ ܕܘ ܓܷܕܫܐ les frais de l'accident (L.21)
maṣro ܡܰܨܪܐ, f. maṣërto ܡܰܨܷܪܬܐ, pl. maṣre ܡܰܨܪܶܐ ⑴ lié, relié ⑵ noué ⑶ dépendant | aḥ ḥayayḏan maṣre ne bam maye ܐܰܚ ܚܰܝܰܝܕ݂ܰܢ ܡܰܨܪܶܐ ܢܶܐ ܒܰܡ ܡܰܝܶܐ notre vie est dépendante de l'eau (L.18) = masiro
mašëġ, mašiġo ܡܰܫܷܓ݂، ܡܰܫܝܓ݂ܐ - mašëġle, mašëġla ܡܰܫܷܓ݂ܠܶܗ، ܡܰܫܷܓ݂ܠܰܗ [šyġ III ܫܝܓ݂] laver | mašëġ iḏe w foṯe ܡܰܫܷܓ݂ ܐܝܕ݂ܶܗ ܘܦܳܬ݂ܶܗ lave-lui les mains et le visage! (Q.7,89)
mašëk, mašiko ܡܰܫܷܟ، ܡܰܫܝܟܐ - mašëkle, mašëkla ܡܰܫܷܟܠܶܗ، ܡܰܫܷܟܠܰܗ [šyk III ܫܝܟ] (Q.9,52) remarquer
mašër1, maširo ܡܰܫܷܪ، ܡܰܫܝܪܐ - mašërle, mašërla ܡܰܫܷܪܠܶܗ، ܡܰܫܷܪܠܰܗ [šyr III ܫܝܪ] croire, penser
mašër2, maširo ܡܰܫܷܪ، ܡܰܫܝܪܐ - mašërle, mašërla ܡܰܫܷܪܠܶܗ، ܡܰܫܷܪܠܰܗ [šyr III ܫܝܪ] (+ cal) conseiller → mšawar
mašfac, mašafco ܡܰܫܦܰܥ، ܡܰܫܰܦܥܐ - mašfacle, mašfacla ܡܰܫܦܰܥܠܶܗ، ܡܰܫܦܰܥܠܰܗ [šfc III ܫܦܥ] ⑴ passer (du temps) | lašan d mašafci u yawmaṯṯe u xalyo basimo ܠܰܫܰܢ ܕܡܰܫܰܦܥܝ ܐܘ ܝܰܘܡܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܐܘ ܟ݂ܰܠܝܐ ܒܰܣܝܡܐ pour profiter de leur jour de libre (L.8); kiban mašafcina u yawmayḏan bi ganṯo daḥ ḥäyewën ܟܝܒܰܢ ܡܰܫܰܦܥܝܢܰܐ ܐܘ ܝܰܘܡܰܝܕ݂ܰܢ ܒܝ ܓܰܢܬ݂ܐ ܕܰܚ ܚܱܝܶܘܷܢ nous pouvons passer notre journée au zoo (L.22) ⑵ faire passer
maške, maško ܡܰܫܟܶܐ، ܡܰܫܟܐ - maškele, maškela ܡܰܫܟܶܠܶܗ، ܡܰܫܟܶܠܰܗ [šky III ܫܟܝ] (+ cal) accuser, porter plainte | d maškën acle ܕܡܰܫܟܷܢ ܐܰܥܠܶܗ wenn sie ihn anzeigen (Q.7,95)
mašqal, mašaqlo ܡܰܫܩܰܠ، ܡܰܫܰܩܠܐ - mašqele, mašqela ܡܰܫܩܶܠܶܗ، ܡܰܫܩܶܠܰܗ [šql III ܫܩܠ] (L.20) ⑴ faire acheter ⑵ faire prendre
mašraq, mašarqo ܡܰܫܪܰܩ، ܡܰܫܰܪܩܐ - mašraqle, mašraqla ܡܰܫܪܰܩܠܶܗ، ܡܰܫܪܰܩܠܰܗ [šrq III ܫܪܩ] (Q.2,36) ⑴ siffler ⑵ jouer de la flûte
mašruqo ܡܰܫܪܘܩܐ (m.), pl. mašruqe ܡܰܫܪܘܩܶܐ flûte
maštyo ܡܰܫܬܝܐ boisson
matëryal ܡܰܬܷܪܝܰܐܠ (m.), pl. matëryale ܡܰܬܷܪܝܰܠܶܐ matériel
matfuniye ܡܰܬܦܘܢܝܝܶܐ (f.) ratatouille
maṭbacṯo ܡܰܛܒܰܥܬ݂ܐ (f.), pl. maṭbacyoṯe ܡܰܛܒܰܥܝܳܬ݂ܶܐ imprimerie
maṭbax ܡܰܛܒܰܟ (m.), pl. maṭbaxe ܡܰܛܒܰܟ݂ܶܐ cuisine
maṭër, maṭiro ܡܰܛܷܪ، ܡܰܛܝܪܐ - maṭërle, maṭërla ܡܰܛܷܪܠܶܗ، ܡܰܛܷܪܠܰܗ [ṭyr III ܛܝܪ] faire voler
maṭro ܡܰܛܪܶܐ (m.), pl. maṭre ܡܰܛܪܶܐ (L.9) pluie | maṭre ḥiṣe ܡܰܛܪܶܐ ܚܝܨܶܐ des pluies importantes (L.18)
moḥe maṭro ܡܳܚܶܐ ܡܰܛܪܐ pleuvoir | moḥewa maṭro ܡܳܚܶܘܰܐ ܡܰܛܪܐ il pleuvait (Q.3,1)
oṯe maṭro (L.18) ܐܳܬ݂ܶܐ ܡܰܛܪܐ pleuvoir
maṭyo ܡܰܛܝܐ (adj.), f. mṭiṯo ܡܛܝܬ݂ܐ, pl. maṭye ܡܰܛܝܶܐ mûr
maṯyo ܡܰܬ݂ܝܐ [Inf. ʾṯy I ܐܬ݂ܝ] venue, visite | u maṯyaṯxu ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܰܬ݂ܟ݂ܘ votre venue (L.12); u maṯyayḏux ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܰܝܕ݂ܘܟ ta (m.) visite (Q.3,37)
mawbal, mawblo ܡܰܘܒܰܠ، ܡܰܘܒܠܐ - mawbele, mawbela ܡܰܘܒܶܠܶܗ، ܡܰܘܒܶܠܰܗ [ybl III ܝܒܠ] emporter, emmener | mawballallan li fabriqa ܡܰܘܒܰܠܠܰܠܠܰܢ ܠܝ ܦܰܒܪܝܩܰܐ ils nous ont emmené à l'usine (Q.6,40) = mobal
mawde, mawdo ܡܰܘܕܶܐ، ܡܰܘܕܐ - mawdele, mawdela ܡܰܘܕܶܠܶܗ، ܡܰܘܕܶܠܰܗ [ydy III ܝܕܝ] remercier | kul nošo mawdele l Aloho ܟܘܠ ܢܳܫܐ ܡܰܘܕܶܠܶܗ ܠܰܐܠܳܗܐ tous ont remercié Dieu (Q.8,75) → tawdi
mawḏac, mawḏco ܡܰܘܕ݂ܰܥ، ܡܰܘܕ݂ܥܐ - mawḏacle, mawḏacla ܡܰܘܕ݂ܰܥܠܶܗ، ܡܰܘܕ݂ܰܥܠܰܗ [ʾḏc III ܐܕ݂ܥ] (L.3) informer, faire savoir, annoncer
mawḏac ruḥe ܡܰܘܕ݂ܰܥ ܪܘܚܶܗ se présenter | bu dawrano yalëf aydarbo mawḏac ruḥe ܒܘ ܕܰܘܪܰܢܐ ܝܰܠܶܦ ܐܰܝܕܰܪܒܐ ܡܰܘܕ݂ܰܥ ܪܘܚܶܗ dans ce cours, il a appris à se présenter (L.3)
mawḏconuto ܡܰܘܕ݂ܥܳܢܘܬ݂ܐ (f.), pl. mawḏcënwoṯe ܡܰܘܕ݂ܥܷܢܘܳܬ݂ܶܐ (L.17) information, annonce
mawfaq, mawfqo ܡܰܘܦܰܩ، ܡܰܘܦܩܐ - mawfaqle, mawfaqla ܡܰܘܦܰܩܠܶܗ، ܡܰܘܦܰܩܠܰܗ [nfq III ܢܦܩ] (G.18) ⑴ faire sortir | mšatasse madrašyoṯe iḏice d mawfaqqe malfone rabe ܡܫܰܬܰܣܣܶܗ ܡܰܕܪܰܫܝܳܬ݂ܶܐ ܐܝܕ݂ܝܥܶܐ ܕܡܰܘܦܰܩܩܶܗ ܡܰܠܦܳܢܶܐ ܪܰܒܶܐ ils ont fondé des écoles célèbres qui ont produit de grands professeurs (L.19) ⑵ expulser | mawfaqqallan mu aṯrayḏan ܡܰܘܦܰܩܩܰܠܠܰܢ ܡܘ ܐܰܬ݂ܪܰܝܕ݂ܰܢ ils nous ont chassés de notre patrie ⑶ publier | mawfaqla qonuno ܡܰܘܦܰܩܠܰܗ ܩܳܢܘܢܐ elle a publié une loi (Q.9,78) = mofaq
mawhabṯo ܡܰܘܗܰܒܬ݂ܐ (f.), pl. mawëhboṯe ܡܰܘܷܗܒܳܬ݂ܶܐ (L.20) don, talent
mawkal, mawklo ܡܰܘܟܰܠ، ܡܰܘܟܠܐ - mawkele, mawkela ܡܰܘܟܶܠܶܗ، ܡܰܘܟܶܠܰܗ [ʾkl III ܐܟܠ] (G.18) nourrir, alimenter
mawlaḏ, mawlḏo ܡܰܘܠܰܕ݂، ܡܰܘܠܕ݂ܐ - mawlaḏle, mawlaḏla ܡܰܘܠܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܘܠܰܕ݂ܠܰܗ [ylḏ III ܝܠܕ݂] ⑴ (f.) mettre au monde, enfanter ⑵ engendrer → howele
mawlaf, mawlfo ܡܰܘܠܰܦ، ܡܰܘܠܦܐ - mawlafle, mawlafla ܡܰܘܠܰܦܠܶܗ، ܡܰܘܠܰܦܠܰܗ [ylf III ܝܠܦ] (G.18) donner cours, enseigner, apprendre = molaf
mawloḏo ܡܰܘܠܳܕ݂ܐ (m.), pl. mawloḏe ܡܰܘܠܳܕ݂ܶܐ (L.9) ⑴ naissance ⑵ anniversaire | u mawloḏayḏax ܐܘ ܡܰܘܠܳܕ݂ܰܝܕ݂ܰܟ݂ ton (f.) anniversaire
yawmo d mawloḏo ܝܰܘܡܐ ܕܡܰܘܠܳܕ݂ܐ anniversaire
mawqaḏ, mawqḏo ܡܰܘܩܰܕ݂، ܡܰܘܩܕ݂ܐ - mawqaḏle, mawqaḏla ܡܰܘܩܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܰܘܩܰܕ݂ܠܰܗ [yqḏ III ܝܩܕ݂] brûler (tr.) | noše noše komawqḏi ruḥayye ܢܳܫܶܐ ܢܳܫܶܐ ܟܳܡܰܘܩܕ݂ܝ ܪܘܚܰܝܝܶܗ certaines personnes se brûlent (L.13)
mawrax, mawrxo ܡܰܘܪܰܟ݂، ܡܰܘܪܟ݂ܐ - mawraxle, mawraxla ܡܰܘܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܰܘܪܰܟ݂ܠܰܗ [yrx III ܝܪܟ݂] rallonger, allonger = morax
mawṣe, mawṣyo ܡܰܘܨܶܐ، ܡܰܘܨܝܐ - mawṣele, mawṣela ܡܰܘܨܶܠܶܗ، ܡܰܘܨܶܠܰܗ [wṣy III ܘܨܝ] (L.13) ⑴ commander, ordonner ⑵ charger qqun de faire qqch
mawtaw, mawtwo ܡܰܘܬܰܘ، ܡܰܘܬܘܐ - mawtawle, mawtawla ܡܰܘܬܰܘܠܶܗ، ܡܰܘܬܰܘܠܰܗ [ytw III ܝܬܘ] (G.20) ⑴ faire s'asseoir, asseoir (tr.) ⑵ faire habiter = motaw
mawto (m.) (L.4) mort → moyaṯ
mawxa ܡܰܘܟ݂ܰܐ (L.11) pour cela, pour cette raison → hawxa
maxëf, maxifo ܡܰܟ݂ܷܦ، ܡܰܟ݂ܝܦܐ - maxëfle, maxëfla ܡܰܟ݂ܷܦܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܷܦܠܰܗ [xyf III ܟ݂ܝܦ] (L.7) alléger, accélérer (tr.)
maxlaṣ, maxalṣo ܡܰܟ݂ܠܰܨ، ܡܰܟ݂ܰܠܨܐ - maxlaṣle, maxlaṣla ܡܰܟ݂ܠܰܨܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܠܰܨܠܰܗ [xlṣ III ܟ݂ܠܨ] (L.24) ⑴ sauver | lašan maxalṣi u qaṭco me feme du dewo ܠܰܫܰܢ ܡܰܟ݂ܰܠܨܝ ܐܘ ܩܰܛܥܐ ܡܶܐ ܦܶܡܶܗ ܕܘ ܕܶܘܐ pour sauver le troupeau de l'attaque du loup (Q.2,35); i šroġaṯe maxlaṣlalan mi cëtma ܐܝ ܫܪܳܓ݂ܰܬ݂ܶܐ ܡܰܟ݂ܠܰܨܠܰܠܰܢ ܡܝ ܥܷܬܡܰܐ cette lampe nous a sauvés de l'obscurité (Q.3,34); maxlaṣxulli i kaččëkaṯe ܡܰܟ݂ܠܰܨܟ݂ܘܠܠܝ ܐܝ ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܰܬ݂ܶܐ vous avez sauvé cette fille pour moi (Q.6,78) ⑵ terminer, finir
maxle, maxlo ܡܰܟ݂ܠܶܐ، ܡܰܟ݂ܠܐ - maxlele, maxlela ܡܰܟ݂ܠܶܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܠܶܠܰܗ [xly III ܟ݂ܠܝ] vider → xole
maxraj, maxarjo ܡܰܟ݂ܪܰܔ، ܡܰܟ݂ܰܪܔܐ - maxrajle, maxrajla ܡܰܟ݂ܪܰܔܠܶܗ، ܡܰܟ݂ܪܰܔܠܰܗ [xrj III ܟ݂ܪܔ] dépenser | maxrajlan ak kallawat diḏan bi šuqo d Ḥälab ܡܰܟ݂ܪܰܔܠܰܢ ܐܰܟ ܟܰܠܠܰܘܰܬ ܕܝܕ݂ܰܢ ܒܝ ܫܘܩܐ ܕܚܱܠܰܒ nous avons dépensé notre argent sur le marché d'Alep (Q.6,60)
maxtabzabno ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܐ (m.) (L.19) Histoire
maxtabzabnoyo ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܳܝܐ (adj.), f. maxtabzabnayto ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܰܝܬܐ, pl. maxtabzabnoye ܡܰܟ݂ܬܰܒܙܰܒܢܳܝܶܐ historique → maxtabzabno
maye ܡܰܝܶܐ (pl.) (L.18) ⑴ eau ⑵ jus
maye cṣire (L.23) ܡܰܝܶܐ ܥܨܝܪܶܐ jus
maye dac cënwe (Q.4,26) ܡܰܝܶܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ jus de raisins
maye daf fire (L.23) ܡܰܝܶܐ ܕܰܦ ܦܝܪܶܐ jus de fruits
maye galuḏe (L.18) ܡܰܝܶܐ ܓܰܠܘܕ݂ܶܐ eau gelée
maye ḥalye (L.18) ܡܰܝܶܐ ܚܰܠܝܶܐ eau douce, eau plate
maye ḥarufe (L.23) ܡܰܝܶܐ ܚܰܪܘܦܶܐ eau pétillante
maye jamude (Q.1,80) ܡܰܝܶܐ ܔܰܡܘܕܶܐ eau froide
maye lahgoye (L.18) ܡܰܝܶܐ ܠܰܗܓܳܝܶܐ vapeur, vapeur d'eau
maye maluḥe (L.18) ܡܰܝܶܐ ܡܰܠܘܚܶܐ eau salée
maye naḏife (L.18) ܡܰܝܶܐ ܢܰܕ݂ܝܦܶܐ eau propre
maye šalye (L.23) ܡܰܝܶܐ ܫܰܠܝܶܐ eau plate
maye xayore (L.18) ܡܰܝܶܐ ܟ݂ܰܝܳܪܶܐ courant, eau courante
mayko ܡܰܝܟܐ (L.3) d'où | mayko lux…? ܡܰܝܟܐ ܠܘܟ݂...؟ d'où as-tu (m.) … ? (Q.1,78) → ayko
mayte, mayto ܡܰܝܬܶܐ، ܡܰܝܬܐ - maytele, maytela ܡܰܝܬܶܠܶܗ، ܡܰܝܬܶܠܰܗ [ʾty III ܐܬܝ] (G.17) apporter, faire venir → mamṭe
mäzäle ܡܱܙܱܠܶܐ (f.), pl. mäzälat ܡܱܙܱܠܰܬ (Q.3,19) pièce → qelayto
mazcaq, mazacqo ܡܰܙܥܰܩ، ܡܰܙܰܥܩܐ - mazcaqle, mazcaqla ܡܰܙܥܰܩܠܶܗ، ܡܰܙܥܰܩܠܰܗ [zcq III ܙܥܩ] crier, élever la voix | an nacime mazcaqqe ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܡܰܙܥܰܩܩܶܗ les enfants ont crié (L.22)
mazëc, mazico ܡܰܙܷܥ، ܡܰܙܝܥܐ - mazëcle, mazëcla ܡܰܙܷܥܠܶܗ، ܡܰܙܷܥܠܰܗ [zyc III ܙܝܥ] inquiéter, effrayer, faire peur, angoisser | am maye me gabo ste komazici ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܡܶܐ ܓܰܒܐ ܣܬܶܐ ܟܳܡܰܙܝܥܝ d'autre part, l'eau est également inquiétante (L.18) → zoyac
mazicono ܡܰܙܝܥܳܢܐ (adj.), f. maziconiṯo ܡܙܝܥܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mazicone ܡܰܙܝܥܳܢܶܐ terrible, inquiétant, effrayant, affolant, redoutable | koqoyam calcole mazicone ܟܳܩܳܝܰܡ ܥܰܠܥܳܠܶܐ ܡܰܙܝܥܳܢܶܐ il y a des tempêtes redoutables (L.18)
mazlo ܡܰܙܠܐ [Inf. ʾzl I ܐܙܠ] (L.8) ⑴ départ, aller ⑵ voyage, excursion
mazlo w maṯyo (L.21) ⑴ aller-retour ⑵ rue à double sens
mazracto ܡܰܙܪܰܥܬܐ (f.), pl. mazracyoṯe ܡܰܙܪܰܥܝܳܬ݂ܶܐ (L.12) ferme
mbaḥan, mbaḥno ܡܒܰܚܰܢ، ܡܒܰܚܢܐ - mbaḥanle, mbaḥanla ܡܒܰܚܰܢܠܶܗ، ܡܒܰܚܰܢܠܰܗ [bḥn II ܒܚܢ] analyser, étudier, mener des recherches | mbaḥan am melani ܡܒܰܚܰܢ ܐܰܡ ܡܶܠܰܢܝ analyse les verbes suivants → buḥono
mbane, mbanyo ܡܒܰܢܶܐ، ܡܒܰܢܝܐ - mbanele, mbanela ܡܒܰܢܶܠܶܗ، ܡܒܰܢܶܠܰܗ [bny II ܒܢܝ] compter | mbaneyu! ܡܒܰܢܶܝܘ comptez! (G.23)
mbarax, mbarxo ܡܒܰܪܰܟ݂، ܡܒܰܪܟ݂ܐ - mbaraxle, mbaraxla ܡܒܰܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܒܰܪܰܟ݂ܠܰܗ [brx II ܒܪܟ݂] ⑴ bénir | Aloho mbarëx aclux ܐܰܠܳܗܐ ܡܒܰܪܷܟ݂ ܐܰܥܠܘܟ݂ que Dieu te (m.) bénisse! (Q.3,42) ⑵ marier (religieusement)
mbarbaz, mbarbzo ܡܒܰܪܒܰܙ، ܡܒܰܪܒܙܐ - mbarbazle, mbarbazla ܡܒܰܪܒܰܙܠܶܗ، ܡܒܰܪܒܰܙܠܰܗ [brbz II ܒܪܒܙ] (L.24) disperser, diffuser, propager
mbaṭal, mbaṭlo ܡܒܰܛܰܠ، ܡܒܰܛܠܐ - mbaṭele, mbaṭela ܡܒܰܛܶܠܶܗ، ܡܒܰܛܶܠܰܗ [bṭl II ܒܛܠ] ⑴ s'arrêter | mbaṭeli ܡܒܰܛܶܠܝ j'ai arrêté (de travailler) (Q.10,96) ⑵ arrêter, abandonner, interrompre | mbaṭela i qrayto ܡܒܰܛܶܠܰܗ ܐܝ ܩܪܰܝܬܐ elle a interrompu ses études (L.20)
mbayno ܡܒܰܝܢܐ (adj.), f. mbayanto ܡܒܰܝܰܢܬܐ, pl. mbayne ܡܒܰܝܢܶܐ (L.9) ⑴ visible ⑵ particulier ⑶ connu
mbayzar, mbayzro ܡܒܰܝܙܰܪ، ܡܒܰܝܙܪܐ - mbayzarle, mbayzarla ܡܒܰܝܙܰܪܠܶܗ، ܡܒܰܝܙܰܪܠܰܗ [byzr ܒܝܙܪ] (L.6) marchander, négocier, traiter | mbayzarre cam šërkat ġäläbe ܡܒܰܝܙܰܪܪܶܗ ܥܰܡ ܫܷܪܟܰܬ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ils ont négocié avec de nombreuses entreprises (L.6)
mcadal, mcadlo ܡܥܰܕܰܠ، ܡܥܰܕܠܐ - mcadele, mcadela ܡܥܰܕܶܠܶܗ، ܡܥܰܕܶܠܰܗ [cdl II ܥܕܠ] arranger, réparer, remettre en état
mcadronuṯo ܡܥܰܕܪܳܢܘܬ݂ܐ (f.) aide, soutien
mcalaq, mcalqo ܡܥܰܠܰܩ، ܡܥܰܠܩܐ - mcalaqle, mcalaqla ܡܥܰܠܰܩܠܶܗ، ܡܥܰܠܰܩܠܰܗ [clq II ܥܠܩ] (L.11) pendre
mcawan, mcawno ܡܥܰܘܰܢ، ܡܥܰܘܢܐ - mcawanle, mcawanla ܡܥܰܘܰܢܠܶܗ، ܡܥܰܘܰܢܠܰܗ [cwn II ܥܘܢ] (L.10) aider, soutenir | häka mcawannallan, lo kofoyaš qëṭro ܗܱܟܰܐ ܡܥܰܘܰܢܢܰܠܠܰܢ، ܠܐ ܟܳܦܳܝܰܫ ܩܷܛܪܐ s'ils nous aident, il n'y a plus de problème (L.19); kibi mcawnallax? ܟܝܒܝ ܡܥܰܘܢܰܠܠܰܟ݂؟ puis-je t'(f.) aider? (L.23); komcawnutu (komcawnitu) ܟܳܡܥܰܘܢܘܬܘ (ܟܳܡܥܰܘܢܝܬܘ) vous soutenez (Q.7,48)
mcayaḏ, mcayḏo ܡܥܰܝܰܕ݂، ܡܥܰܝܕ݂ܐ - mcayaḏle, mcayaḏla ܡܥܰܝܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܥܰܝܰܕ݂ܠܰܗ [cyḏ II ܥܝܕ݂] ⑴ fêter ⑵ dire "bonne fête" | lašan dë mcayḏi ḥḏoḏe ܠܰܫܰܢ ܕܷܡܥܰܝܕ݂ܝ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ afin de se dire "bonne fête" (L.13) → ceḏo
mcayan, mcayno ܡܥܰܝܰܢ، ܡܥܰܝܢܐ - mcayanle, mcayanla ܡܥܰܝܰܢܠܶܗ، ܡܥܰܝܰܢܠܰܗ [cyn II ܥܝܢ] examiner, analyser | u taxtor komcayan u kayiwo ܐܘ ܬܰܟ݂ܬܳܪ ܟܳܡܥܰܝܰܢ ܐܘ ܟܰܝܝܘܐ le médecin examine le patient (L.14); hul d lo mcaynënne ܗܘܠ ܕܠܐ ܡܥܰܝܢܷܢܢܶܗ tant qu'ils ne les ont pas examinés (Q.6,30)
mcayäna ܡܥܰܝܱܢܰܐ (f.), pl. mcayänat ܡܥܰܝܱܢܰܬ examen médical, consultation
soyam mcayäna ܣܳܝܰܡ ܡܥܰܝܱܢܰܐ faire subir un examen médical | simënne mcayäna ܣܝܡܷܢܢܶܗ ܡܥܰܝܱܢܰܐ ils leur firent subir un examen médical (Q.6,31)
mcayar, mcayro ܡܥܰܝܰܪ، ܡܥܰܝܪܐ - mcayarle, mcayarla ܡܥܰܝܰܪܠܶܗ، ܡܥܰܝܰܪܠܰܗ [cyr II ܥܝܪ] planifier, prévoir, régler | an nacime lo mcayarre mede ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܠܐ ܡܥܰܝܰܪܪܶܗ ܡܶܕܶܐ les enfants n'ont rien planifié (L.13)
mcazam, mcazmo ܡܥܰܙܰܡ، ܡܥܰܙܡܐ - mcazamle, mcazamla ܡܥܰܙܰܡܠܶܗ، ܡܥܰܙܰܡܠܰܗ [czm II ܥܙܡ] inviter | kiban mcazminanne lu muklo ܟܝܒܰܢ ܡܥܰܙܡܝܢܰܢܢܶܗ ܠܘ ܡܘܟܠܐ nous pouvons les inviter à manger (L.23); kobacno dë mcazamnolax lu muroyo di zmarto ܟܳܐܒܰܥܢܐ ܕܷܡܥܰܙܰܡܢܳܠܰܟ݂ ܠܘ ܡܘܪܳܝܐ ܕܝ ܙܡܰܪܬܐ je voudrais t' (f.) inviter au concours de chant (L.24)
mdabar, mdabro ܡܕܰܒܰܪ، ܡܕܰܒܪܐ - mdabarle, mdabarla ܡܕܰܒܰܪܠܶܗ، ܡܕܰܒܰܪܠܰܗ [dbr II ܕܒܪ] diriger, guider, gérer, contrôler | u muḥo komdabar u gušmo kule ܐܘ ܡܘܚܐ ܟܳܡܕܰܒܰܪ ܐܘ ܓܘܫܡܐ ܟܘܠܶܗ le cerveau contrôle l'ensemble du corps (L.7) → mdabrono, mdabronoiṯ
mdabrono ܡܕܰܒܪܳܢܐ, f. mdabroniṯo ܡܕܰܒܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mdabrone ܡܕܰܒܪܳܢܶܐ (L.11) directeur, dirigeant → mdabar, mdabronoiṯ
mdabronoiṯ ܡܕܰܒܪܳܢܳܐܝܬ݂ (adv.) par la voie administrative → mdabar, mdabrono
mdafac, mdafco ܡܕܰܦܰܥ، ܡܕܰܦܥܐ - mdafacle, mdafacla ܡܕܰܦܰܥܠܶܗ، ܡܕܰܦܰܥܠܰܗ [dfc II ܕܦܥ] défendre | komdafac cal az zëdqaṯṯe ܟܳܡܕܰܦܰܥ ܥܰܠ ܐܰܙ ܙܷܕܩܰܬ݂ܬ݂ܬ݂ܶܗ il défend leurs droits (Q.10,49)
mdagal, mdaglo ܡܕܰܓܰܠ، ܡܕܰܓܠܐ - mdagele, mdagela ܡܕܰܓܶܠܶܗ، ܡܕܰܓܶܠܰܗ [dgl II ܕܓܠ] mentir | dugle mdagele ܕܘܓܠܶܐ ܡܕܰܓܶܠܶܗ il a vraiment menti (Q.2,31); hani komdagli, latyo šrolo u mede d komaḥkën ܗܰܢܝ ܟܳܡܕܰܓܠܝ، ܠܰܬܝܐ ܫܪܳܠܐ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܟܳܡܰܚܟܷܢ ces personnes mentent, ce qu'elles disent est faux (Q.10,56)
mdaršuṯo ܡܕܰܪܫܘܬ݂ܐ (f.) (L.15) entraînement, exercice
mdašan, mdašno ܡܕܰܫܰܢ، ܡܕܰܫܢܐ - mdašanle, mdašanla ܡܕܰܫܰܢܠܶܗ، ܡܕܰܫܰܢܠܰܗ [dšn II ܕܫܢ] offrir | komdašninalax i raḏayto lu yawmo du mawloḏayḏax ܟܳܡܕܰܫܢܝܢܰܠܰܟ݂ ܐܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܠܘ ܝܰܘܡܐ ܕܘ ܡܰܘܠܳܕ݂ܰܝܕ݂ܰܟ݂ nous t'(f.) offrons la voiture pour ton anniversaire (L.23)
mdawam, mdawmo ܡܕܰܘܰܡ، ܡܕܰܘܡܐ - mdawamle, mdawamla ܡܕܰܘܰܡܠܶܗ، ܡܕܰܘܰܡܠܰܗ [dwm II ܕܘܡ] (L.4) continuer, se poursuivre, durer | mdawmiwayna bu syomo du ḥamro ܡܕܰܘܡܝܘܰܝܢܰܐ ܒܘ ܣܝܳܡܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ nous poursuivions la production de vin (Q.4,17); u qrobo komdawam ܐܘ ܩܪܳܒܐ ܟܳܡܕܰܘܰܡ la guerre se poursuit (Q.10,92)
mdayan, mdayno ܡܕܰܝܰܢ، ܡܕܰܝܢܐ - mdayanle, mdayanla ܡܕܰܝܰܢܠܶܗ، ܡܕܰܝܰܢܠܰܗ [dyn II ܕܝܢ] ⑴ emprunter | mdayanne zuze ܡܕܰܝܰܢܢܶܗ ܙܘܙܶܐ ils ont emprunté de l'argent (L.19) ⑵ prêter → dayno
mdaylono ܡܕܰܝܠܳܢܐ, f. mdayloniṯo ܡܕܰܝܠܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mdaylone ܡܕܰܝܠܳܢܶܐ (L.10) serveur
mḏito ܡܕ݂ܝܬܐ (f.), pl. mḏinoṯe ܡܕ݂ܝܢܳܬ݂ܶܐ ville
me ܡܶܐ (prep.) (G.11b.1) de (origine), à partir de, depuis, par
mu (+art.) ܡܘ | mu ܡܘ du; mi ܡܝ de la; maC ܡܰ des
mine (+ suf.) ܡܝܢܶܗ | mina ܡܝܢܰܗ d'elle; manne (=mënne) ܡܰܢܢܶܗ (ܡܷܢܢܶܗ) d'eux; mlelan at turayḏan manne (= mënne) ܡܠܶܠܰܢ ܐܰܬ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ ܡܰܢܢܶܗ (ܡܷܢܢܶܗ) nous en avons rempli nos sacs (Q.7,22)
mano (+ dém.) ܡܰܢܐ | mani ܡܰܢܝ de ceux-ci (L.24)
→ m
mede ܡܶܕܶܐ (m.), pl. medone ܡܶܕܳܢܶܐ (L.6) ⑴ chose | u nawlo këtle medone ṭawwe w ḥarbe ܐܘ ܢܰܘܠܐ ܟܷܬܠܶܗ ܡܶܕܳܢܶܐ ܛܰܘܘܶܐ ܘܚܰܪܒܶܐ internet a des bons et des mauvais côtés (Q.5,32) ⑵ quelque chose | mede ḥreno ܡܶܕܶܐ ܚܪܶܢܐ autre chose (L.8) ⑶ environ (avec des indications de temps et de quantités)
medya ܡܶܕܝܰܐ (f.) médias
medya knušyayto ܡܶܕܝܰܐ ܟܢܘܫܝܰܝܬܐ (Q.5,37) réseaux sociaux
mene ܡܶܢܶܗ (L.6) de lui → me
meqëm ܡܶܩܷܡ (adv.) avant
meqëm b ܡܶܩܷܡ ܒـ (durée) il y a
metro ܡܶܬܪܐ (m.), pl. metrowat ܡܶܬܪܳܘܰܬ métro
mëdde ܡܷܕܕܶܐ (f.) ⑴ période de temps ⑵ délai → mëṯḥo
Mëdhoyo ܡܷܕܗܳܝܐ, f. Mëdhayto ܡܷܕܗܰܝܬܐ, pl. Mëdhoye ܡܷܕܗܳܝܶܐ du village de Midën → Midën
mëflaġ, mëfloġo ܡܷܦܠܰܓ݂، ܡܷܦܠܳܓ݂ܐ - fliġ, fliġo ܦܠܝܓ݂، ܦܠܝܓ݂ܐ [flġ Ip ܦܠܓ݂] ⑴ être divisé ⑵ se diviser, se séparer → mifalaġ
mëfras, mëfroso ܡܷܦܪܰܣ، ܡܷܦܪܳܣܐ - fris, friso ܦܪܝܣ، ܦܪܝܣܐ [frs Ip ܦܪܣ] ⑴ être diffusé, être étendu ⑵ être publié, être posté | komëfrosi medone d lo kolozam ܟܳܡܷܦܪܳܣܝ ܡܶܕܳܢܶܐ ܕܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ des choses inutiles sont postées (Q.5,60); ak kṯawyoṯayḏe mëfrosiwa ܐܰܟ ܟܬ݂ܰܘܝܳܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ ܡܷܦܪܳܣܝܘܰܐ ses écrits étaient publiées (Q.9,104) → foras
mëfraš, mëfrošo ܡܷܦܪܰܫ، ܡܷܦܪܳܫܐ - friš, frišo ܦܪܝܫ، ܦܪܝܫܐ [frš Ip ܦܪܫ] ⑴ se séparer ⑵ se distinguer, se différencier → foraš
mëfṣaḥ, mëfṣoḥo ܡܷܦܨܰܚ، ܡܷܦܨܳܚܐ - fṣiḥ, fṣiḥo ܦܨܝܚ، ܦܨܝܚܐ [fṣḥ Ip ܦܨܚ] (L.12) se réjouir, être heureux, être content, être satisfait | fṣiḥina bi zyaraṯe ܦܨܝܚܝܢܰܐ ܒܝ ܙܝܰܪܰܬ݂ܶܐ nous avons été heureux de cette visite (L.12); i emo w u babo fṣiḥi ġäläbe ܐܝ ܐܶܡܐ ܘܐܘ ܒܰܒܐ ܦܨܝܚܝ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ les parents furent très heureux (L.17); an nacime gëd mëfṣoḥi ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܓܷܕ ܡܷܦܨܳܚܝ les enfants seront contents (L.22); mëfṣeḥu ܡܷܦܨܶܚܘ réjouissez-vous! (L.22) → fṣiḥoyo
mëftaḥ, mëftoḥo ܡܷܦܬܰܚ، ܡܷܦܬܳܚܐ - ftiḥ, ftiḥo ܦܬܝܚ، ܦܬܝܚܐ [ftḥ Ip ܦܬܚ] (Q.5,20) ⑴ être ouvert, s'ouvrir ⑵ être rendu accessible → fotaḥ
mëftakar, mëftakro ܡܷܦܬܰܟܰܪ، ܡܷܦܬܰܟܪܐ - mëftakarle, mëftakarla ܡܷܦܬܰܟܰܪܠܶܗ، ܡܷܦܬܰܟܰܪܠܰܗ [ftkr ܦܬܟܪ] (L.16) penser, réfléchir | mšarele d mëftakar ܡܫܰܪܶܠܶܗ ܕܡܷܦܬܰܟܰܪ il a commencé à réfléchir (L.19); mëftakarre dugle komdagal ܡܷܦܬܰܟܰܪܪܶܗ ܕܘܓܠܶܐ ܟܳܡܕܰܓܰܠ ils pensèrent qu'il mentait vraiment (Q.2,46); mëftakrowayno ܡܷܦܬܰܟܪܳܘܰܝܢܐ je (f.) me demandais (Q.10,53)
mëftaxar, mëftaxro ܡܷܦܬܰܟ݂ܰܪ، ܡܷܦܬܰܟ݂ܪܐ - mëftaxarle, mëftaxarla ܡܷܦܬܰܟ݂ܰܪܠܶܗ، ܡܷܦܬܰܟ݂ܰܪܠܰܗ [ftxr ܦܬܟ݂ܪ] (L.21) être fier, se vanter
mëḥḏo ܡܷܚܕ݂ܐ (adv.) directement, immédiatement → darḥal
mëḥšaw, mëḥšowo ܡܷܚܫܰܘ، ܡܷܚܫܳܘܐ - ḥšiw, ḥšiwo ܚܫܝܘ، ܚܫܝܘܐ [ḥšw Ip ܚܫܘ] ⑴ être compté ⑵ valoir, être considéré | komëḥšaw fusqono lag galwoye ܟܳܡܷܚܫܰܘ ܦܘܣܩܳܢܐ ܠܰܓ ܓܰܠܘܳܝܶܐ il est considéré comme une décision pour les réfugiés (Q.10,44) → ḥošaw
mëḥtaram, mëḥtarmo ܡܷܚܬܰܪܰܡ، ܡܷܚܬܰܪܡܐ - mëḥtaramle, mëḥtaramla ܡܷܚܬܰܪܰܡܠܶܗ، ܡܷܚܬܰܪܰܡܠܰܗ [ḥtrm ܚܬܪܡ] (L.21) respecter, honorer
mëḥzan, mëḥzono ܡܷܚܙܰܢ، ܡܷܚܙܳܢܐ - ḥzin, ḥzino ܚܙܝܢ، ܚܙܝܢܐ [ḥzn Ip ܚܙܢ] être triste, s'attrister | lo mëḥzonat ܠܐ ܡܷܚܙܳܢܰܬ ne sois pas triste! (L.14) → ḥzinoyo
mëḥze, mëḥzoyo ܡܷܚܙܶܐ، ܡܷܚܙܳܝܐ - ḥazi, ḥazyo ܚܰܙܝ، ܚܰܙܝܐ [ḥzy Ip ܚܙܝ] être vu, être trouvable, apparaître | lašan u surgoḏo mëḥze šafiro, komaḥtina ebe ṣërtoṯe ܠܰܫܰܢ ܐܘ ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ ܡܷܚܙܶܐ ܫܰܦܝܪܐ، ܟܳܡܰܚܬܝܢܰܐ ܐܶܒܶܗ ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ afin que le calendrier soit beau à voir, nous y mettons des photos (L.9); lašan d mëḥze šrayto ܠܰܫܰܢ ܕܡܷܚܙܶܐ ܫܪܰܝܬܐ afin qu'une solution puisse être trouvée (L.18) → ḥoze
mëjbar, mëjboro ܡܷܔܒܰܪ، ܡܷܔܒܳܪܐ - jbir, jbiro ܔܒܝܪ، ܔܒܝܪܐ [jbr Ip ܔܒܪ] être forcé, être obligé | jbir d ëzze l madrašto du qloco ܔܒܝܪ ܕܐܷܙܙܶܗ ܠܡܰܕܪܰܫܬܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ il a été forcé d'aller à l'auto-école (L.21) → majbur, majburi
mëjġal, mëjġolo ܡܷܔܓ݂ܰܠ، ܡܷܔܓ݂ܳܠܐ - jġil / mëjġele, jġilo / mëjġela ܔܓ݂ܝܠ / ܡܷܔܓ݂ܶܠܶܗ، ܔܓ݂ܝܠܐ / ܡܷܔܓ݂ܶܠܰܗ [jġl Ip ܔܓ݂ܠ] (L.4) parler | mëjġalle cam šërkat ġäläbe ܡܷܔܓ݂ܰܠܠܶܗ ܥܰܡ ܫܷܪܟܰܬ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ils ont parlé avec de nombreuses entreprises (L.6); lo mëjġolat, aš šurone këtte aḏne ܠܐ ܡܷܔܓ݂ܳܠܰܬ ܐܰܫ ܫܘܪܳܢܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܐܰܕ݂ܢܶܐ ne parle pas, les murs ont des oreilles (L.7.6); bu Ingliz ḥa kibe mëjġal Ënglišoyo ܒܘ ܐܝܢܓܠܝܙ ܚܰܐ ܟܝܒܶܗ ܡܷܔܓ݂ܰܠ ܐܷܢܓܠܝܫܳܝܐ en Angleterre, on peut parler anglais (L.20); cam man komëjġolono? ܥܰܡ ܡܰܢ ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܳܢܐ؟ qui est à l'appareil? (L.24) → mëjġalyono
mëjġalyono ܡܷܔܓ݂ܰܠܝܳܢܐ, f. mëjġalyoniṯo ܡܷܔܓ݂ܰܠܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mëjġalyone ܡܷܔܓ݂ܰܠܝܳܢܶܐ ⑴ porte-parole, intervenant ⑵ locuteur → mëjġal
mëkṯaw, mёkṯowo ܡܷܟܬ݂ܰܘ، ܡܷܟܬ݂ܳܘܐ - kṯiw, kṯiwo ܟܬ݂ܝܘ، ܟܬ݂ܝܘܐ [kṯw Ip ܟܬ݂ܘ] (L.9) être écrit, être orthographié | ay yawme daḥ ḥušabe, dac ceḏe w dab baṭlone komëkṯowi b gawno semoqo ܐܰܝ ܝܘܡܶܐ ܕܰܚ ܚܘܫܰܒܶܐ، ܕܰܥ ܥܶܕ݂ܶܐ ܘܕܰܒ ܒܰܛܠܳܢܶܐ ܟܳܡܷܟܬ݂ܳܘܝ ܒܓܰܘܢܐ ܣܶܡܳܩܐ les dimanches et les jours fériés sont écrits en rouge (L.9)
mëlyun ܡܷܠܝܘܢ (m.), pl. mëlyune ܡܷܠܝܘܢܶܐ million
mëmle, mëmloyo ܡܷܡܠܶܐ، ܡܷܡܠܳܝܐ - mali, malyo ܡܰܠܝ، ܡܰܠܝܐ [mly Ip ܡܠܝ] (L.7) être rempli, se remplir | malyo i dukano ܡܰܠܝܐ ܐܝ ܕܘܟܰܢܐ la boutique s'est remplie; malino qäḥar ܡܰܠܝܢܐ ܩܱܚܰܪ je suis devenu très en colère (littéralement : plein de rage) (Q.7,74) → mole
mën ܡܷܢ quoi | mën ḥreno? ܡܷܢ ܚܪܶܢܐ؟ quoi d'autre? (L.10); mën šëkël yo? ܡܷܢ ܫܷܟܷܠ ܝܐ؟ quel est son type? (L.24)
b mën (L.24) ܒܡܷܢ dans quoi, avec quoi
cal mën (L.24) ܥܰܠ ܡܷܢ pourquoi, pour quelle raison
l mën (L.24) ܠܡܷܢ pourquoi, dans quel but
mën kit mën layt? (L.24) ܡܷܢ ܟܝܬ ܡܷܢ ܠܰܝܬ؟ quoi de neuf?
mëntaqal, mëntaqlo ܡܷܢܬܰܩܰܠ، ܡܷܢܬܰܩܠܐ - mëntaqele, mëntaqela ܡܷܢܬܰܩܶܠܶܗ، ܡܷܢܬܰܩܶܠܰܗ [ntql ܢܬܩܠ] (G.21) déménager, se déplacer
mënyono ܡܷܢܝܳܢܐ (m.), pl. mënyone ܡܷܢܝܳܢܶܐ ⑴ nombre, quantité, somme ⑵ verset
mënyono d comure ܡܷܢܝܳܢܐ ܕܥܳܡܘܪܶܐ nombre d'habitants | u mënyono dac comurayḏa ܐܘ ܡܷܢܝܳܢܐ ܕܰܥ ܥܳܡܘܪܰܝܕ݂ܰܗ le nombre de ses habitants (L.19)
mëqḥar, mëqḥoro ܡܷܩܚܰܪ، ܡܷܩܚܳܪܐ - qḥir, qḥiro ܩܚܝܪ، ܩܚܝܪܐ [qḥr Ip ܩܚܪ] (Q.1,67) se mettre en colère | qḥiri kulle mene ܩܚܝܪܝ ܟܘܠܠܶܗ ܡܶܢܶܗ tout le monde s'est mis en colère contre lui (Q.2,48) → qäḥar
mëqqa ܡܷܩܩܰܐ ⑴ combien | mëqqa yo ṭime du bërġël? ܡܷܩܩܰܐ ܝܐ ܛܝܡܶܗ ܕܘ ܒܷܪܓ݂ܷܠ؟ combien coûte le boulgour? (L.10) ⑵ autant que | mëqqa dë grëšše ܡܷܩܩܰܐ ܕܷܓܪܷܫܫܶܗ autant qu'ils ont tiré (Q.1,87)
mëqṭac, mëqṭoco ܡܷܩܛܰܥ، ܡܷܩܛܳܥܐ - qṭic, qṭico ܩܛܝܥ، ܩܛܝܥܐ [qṭc Ip ܩܛܥ] (L.4) être coupé | u jayran qṭic ܐܘ ܔܰܝܪܰܐܢ ܩܛܝܥ le courant a été coupé (Q.3,17-18) → qoṭac
mëstacmal, mëstacmlo ܡܷܣܬܰܥܡܰܠ، ܡܷܣܬܰܥܡܠܐ - mëstacmele, mëstacmela ܡܷܣܬܰܥܡܶܠܶܗ، ܡܷܣܬܰܥܡܶܠܰܗ [stcml ܣܬܥܡܠ] (L.21) utiliser
mëstafad, mëstafdo ܡܷܣܬܰܦܰܕ، ܡܷܣܬܰܦܕܐ - mëstafadle, mëstafadla ܡܷܣܬܰܦܰܕܠܶܗ، ܡܷܣܬܰܦܰܕܠܰܗ [stfd ܣܬܦܕ] (L.21) profiter, tirer un bénéfice
mësxar, mësxoro ܡܷܣܟ݂ܰܪ، ܡܷܣܟ݂ܳܪܐ - sxir, sxiro ܣܟ݂ܝܪ، ܣܟ݂ܝܪܐ [sxr Ip ܣܟ݂ܪ] être fermé | u tarcayḏa sxir ܐܘ ܬܰܪܥܰܝܕ݂ܰܗ ܣܟ݂ܝܪ sa porte a été fermée (Q.8,62) → soxar
Mëṣër ܡܷܨܷܪ Égypte → mëṣroyo
mëṣroyo ܡܷܨܪܳܝܐ, f. mëṣrayto ܡܷܨܪܰܝܬܐ, pl. mëṣroye ܡܷܨܪܳܝܶܐ égyptien, copte → Mëṣër
mëšlaḥ, mëšloḥo ܡܷܫܠܰܚ، ܡܷܫܠܳܚܐ - šliḥ, šliḥo ܫܠܝܚ، ܫܠܝܚܐ [šlḥ Ip ܫܠܚ] être retiré, être arraché | šliḥi ad danwaṯṯe ܫܠܝܚܝ ܐܰܕ ܕܰܢܘܰܬ݂ܬ݂ܶܗ leurs queues ont été arrachées (Q.1,88) → šolaḥ
mëštabhar, mëštabhro ܡܷܫܬܰܒܗܰܪ، ܡܷܫܬܰܒܗܪܐ - mëštabharle, mëštabharla ܡܷܫܬܰܒܗܰܪܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܒܗܰܪܠܰܗ [štbhr ܫܬܒܗܪ] (L.4) être fier, se vanter
mëštace, mëštacyo ܡܷܫܬܰܥܶܐ، ܡܷܫܬܰܥܝܐ - mëštacele, meštacela ܡܷܫܬܰܥܶܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܥܶܠܰܗ [štcy ܫܬܥܝ] jouer
mëštacmar, mëštacmro ܡܷܫܬܰܥܡܰܪ، ܡܷܫܬܰܥܡܪܐ - mëštacmarle, mëštacmarla ܡܷܫܬܰܥܡܰܪܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܥܡܰܪܠܰܗ [štcmr ܫܬܥܡܪ] (L.21) coloniser
mëštawḥar, mëštawḥro ܡܷܫܬܰܘܚܰܪ، ܡܷܫܬܰܘܚܪܐ - mëštawḥarle, mëštawḥarla ܡܷܫܬܰܘܚܰܪܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܘܚܰܪܠܰܗ [štwḥr ܫܬܘܚܪ] être en retard
mëštawtaf, mëštawtfo ܡܷܫܬܰܘܬܰܦ، ܡܷܫܬܰܘܬܦܐ - mëštawtafle, mëštawtafla ܡܷܫܬܰܘܬܰܦܠܶܗ، ܡܷܫܬܰܘܬܰܦܠܰܗ [štwtf ܫܬܘܬܦ] (L.21) participer, s'impliquer
mëštawtfono ܡܷܫܬܰܘܬܦܳܢܐ, f. mëštawtfoniṯo ܡܷܫܬܰܘܬܦܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mëštawtfone ܡܷܫܬܰܘܬܦܳܢܶܐ (L.15) participant
mëštuṯo ܡܷܫܬܘܬ݂ܐ (f.), pl. mëštawoṯe ܡܷܫܬܰܘܳܬ݂ܶܐ (L.11) mariage
mëtfaq, mëtfoqo ܡܷܬܦܰܩ، ܡܷܬܦܳܩܐ - tfiq, tfiqo ܬܦܝܩ، ܬܦܝܩܐ [tfq Ip ܬܦܩ] ⑴ tomber sur qqun, rencontrer (par hasard) | tfiq cal emi ܬܦܝܩ ܥܰܠ ܐܶܡܝ il rencontra ma mère (Q.6,80) ⑵ se retrouver dans un endroit par hasard
mëtle, mëtloyo ܡܷܬܠܶܐ، ܡܷܬܠܳܝܐ - tali, talyo ܬܰܠܝ، ܬܰܠܝܐ [tly Ip ܬܠܝ] ⑴ se cacher ⑵ disparaître | talën me qum i cayno ܬܰܠܷܢ ܡܶܐ ܩܘܡ ܐܝ ܥܰܝܢܐ ils ont disparu de la vue (L.19)
mëtnabe, mëtnabyo ܡܷܬܢܰܒܶܐ، ܡܷܬܢܰܒܝܐ - mëtnabele, mëtnabela ܡܷܬܢܰܒܶܠܶܗ، ܡܷܬܢܰܒܶܠܰܗ [tnby ܬܢܒܝ] (L.21) prophétiser, prévoir
mëtro ܡܷܬܪܐ (m.), pl. mëtrowat ܡܷܬܪܳܘܰܬ (L.19) mètre
mëtṣawar, mëtṣawro ܡܷܬܨܰܘܰܪ، ܡܷܬܨܰܘܪܐ - mëtṣawarle, mëtṣawarla ܡܷܬܨܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܷܬܨܰܘܰܪܠܰܗ [tṣwr ܬܨܘܪ] (L.21) imaginer
mëttafaq, mëttafqo ܡܷܬܬܰܦܰܩ، ܡܷܬܬܰܦܩܐ - mëttafaqle, mëttafaqla ܡܷܬܬܰܦܰܩܠܶܗ، ܡܷܬܬܰܦܰܩܠܰܗ [ttfq ܬܬܦܩ] (L.21) se mettre d'accord
mëtwaqac, mëtwaqco ܡܷܬܘܰܩܰܥ، ܡܷܬܘܰܩܥܐ - mëtwaqacle, mëtwaqacla ܡܷܬܘܰܩܰܥܠܶܗ، ܡܷܬܘܰܩܰܥܠܰܗ [twqc ܬܘܩܥ] (L.21) s'attendre à
mëtwar, mëtworo ܡܷܬܘܰܪ، ܡܷܬܘܳܪܐ - twir, twiro ܬܘܝܪ، ܬܘܝܪܐ [twr I ܬܘܪ] (G.19) se casser → towar
mëtyaqan, mëtyaqno ܡܷܬܝܰܩܰܢ، ܡܷܬܝܰܩܢܐ - mëtyaqanle, mëtyaqanla ܡܷܬܝܰܩܰܢܠܶܗ، ܡܷܬܝܰܩܰܢܠܰܗ [tyqn ܬܝܩܢ] (L.21) croire, penser | komëtyaqnina gëd howe mazlo makëšrono w basimo ܟܳܡܷܬܝܰܩܢܝܢܰܐ ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܡܰܙܠܐ ܡܰܟܷܫܪܳܢܐ ܘܒܰܣܝܡܐ nous pensons que ce sera un voyage réussi et agréable (L.17); mëtyaqnat lo eli šteli u ḥalwo! !ܡܷܬܝܰܩܢܰܬ ܠܐ ܐܶܠܝ ܫܬܶܠܝ ܐܘ ܚܰܠܘܐ crois-moi, ce n'est pas moi qui ai bu le lait ! (Q.1,28); lo komëtyaqanno d kurxi bat turayḏan ܠܐ ܟܳܡܷܬܝܰܩܰܢܢܐ ܕܟܘܪܟ݂ܝ ܒܰܬ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ je ne pense pas qu'ils vont fouiller dans nos sacs (Q.7,37); iḏa d mëtyaqniwa ܐܝܕ݂ܰܐ ܕܡܷܬܝܰܩܢܝܘܰܐ s'ils croyaient (Q.10,36)
mëṯḥo ܡܷܬ݂ܚܐ (m.) ⑴ période de temps, durée | mëṯḥo dë tmone ëšne ܡܷܬ݂ܚܐ ܕܷܬܡܳܢܶܐ ܐܷܫܢܶܐ une durée de 8 ans (Q.9,8) ⑵ délai → mëdde
mëṯnaḥ, mëṯnoḥo ܡܷܬ݂ܢܰܚ، ܡܷܬ݂ܢܳܚܐ - ṯniḥ, ṯniḥo ܬ݂ܢܝܚ، ܬ݂ܢܝܚ [ṯnḥ Ip ܬ݂ܢܚ] (L.15) se reposer, récuperer
mëzdahar, mëzdahro ܡܷܙܕܰܗܰܪ، ܡܷܙܕܰܗܪܐ - mëzdaharle, mëzdaharla ܡܷܙܕܰܗܰܪܠܶܗ، ܡܷܙܕܰܗܰܪܠܰܗ [zdhr ܙܕܗܪ] (L.21) faire attention
mfalaġ, mfalġo ܡܦܰܠܰܓ݂، ܡܦܰܠܓ݂ܐ - mfalaġle, mfalaġla ܡܦܰܠܰܓ݂ܠܶܗ، ܡܦܰܠܰܓ݂ܠܰܗ [flġ II ܦܠܓ݂] ⑴ diviser ⑵ répartir, distribuer | mfalaġġe ad dёšne ܡܦܰܠܰܓ݂ܓ݂ܶܗ ܐܰܕ ܕܷܫܢܶܐ ils ont distribué les cadeaux (L.13)
mfane, mfanyo ܡܦܰܢܶܐ، ܡܦܰܢܝܐ - mfanele, mfanela ܡܦܰܢܶܠܶܗ، ܡܦܰܢܶܠܰܗ [fny II ܦܢܝ] (L.3) répondre | mfanyowa b karyo karyo ܡܦܰܢܝܳܘܰܐ ܒܟܰܪܝܐ ܟܰܪܝܐ elle répondait très brièvement (L.22) → funoyo
mfaqas, mfaqso ܡܦܰܩܰܣ، ܡܦܰܩܣܐ - mfaqasle, mfaqasla ܡܦܰܩܰܣܠܶܗ، ܡܦܰܩܰܣܠܰܗ [fqs II ܦܩܣ] applaudire, frapper dans les mains → feqoso
mfaraḏ, mfarḏo ܡܦܰܪܰܕ݂، ܡܦܰܪܕ݂ܐ - mfaraḏle, mfaraḏla ܡܦܰܪܰܕ݂ܠܶܗ، ܡܦܰܪܰܕ݂ܠܰܗ [frḏ II ܦܪܕ݂] ⑴ égréner | mfarḏiwayna aḥ ḥappoṯe dac cënwe b iḏayna ܡܦܰܪܕ݂ܝܘܰܝܢܰܐ ܐܰܚ ܚܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ ܒܐܝܕ݂ܰܝܢܰܐ nous égrénions les grains de raisins à la main (Q.4,12) ⑵ émietter
mfaraj, mfarjo ܡܦܰܪܰܔ، ܡܦܰܪܔܐ - mfarajle, mfarajla ܡܦܰܪܰܔܠܶܗ، ܡܦܰܪܰܔܠܰܗ [frj II ܦܪܔ] regarder | mfarjiwayna fëlim ܡܦܰܪܔܝܘܰܝܢܰܐ ܦܷܠܝܡ nous regardions un film (Q.5,8)
mfarqac, mfarqco ܡܦܰܪܩܰܥ، ܡܦܰܪܩܥܐ - mfarqarle, mfarqacla ܡܦܰܪܩܰܥܠܶܗ، ܡܦܰܪܩܰܥܠܰܗ [frqc ܦܪܩܥ] faire exploser | komfarqci af foqёcyoṯaṯṯe ܟܳܡܦܰܪܩܥܝ ܐܰܦ ܦܳܩܷܥܝܳܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ils font exploser leurs pétards (L.13) → foqёcṯo
mfataš, mfatšo ܡܦܰܬܰܫ، ܡܦܰܬܫܐ - mfatašle, mfatašla ܡܦܰܬܰܫܠܶܗ، ܡܦܰܬܰܫܠܰܗ [ftš II ܦܬܫ] (L.21) examiner, inspecter, rechercher
mgalwe, mgalwo ܡܓܰܠܘܶܐ، ܡܓܰܠܘܐ - mgalwele, mgalwela ܡܓܰܠܘܶܠܶܗ، ܡܓܰܠܘܶܠܰܗ [glwy ܓܠܘܝ] ⑴ émigrer | ġäläbe mam mšiḥoye mgalwalle ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܡܰܡ ܡܫܝܚܳܝܶܐ ܡܓܰܠܘܰܠܠܶܗ de nombreux chrétiens ont émigré (Q.9,102) ⑵ fuir (de son pays)
mġalṯo ܡܓ݂ܰܠܬ݂ܐ (f.), pl. mġale ܡܓ݂ܰܠܶܐ (Q.5,5) revue
mġayar, mġayro ܡܓ݂ܰܝܰܪ، ܡܓ݂ܰܝܪܐ - mġayarle, mġayarla ܡܓ݂ܰܝܰܪܠܶܗ، ܡܓ݂ܰܝܰܪܠܰܗ [ġyr II ܓ݂ܝܪ] changer | lo mġayarle u fëkrayḏe ܠܐ ܡܓ݂ܰܝܰܪܠܶܗ ܐܘ ܦܷܟܪܰܝܕ݂ܶܗ il n'a pas changé d'avis
mġušo ܡܓ݂ܘܫܐ (m.), pl. mġuše ܡܓ݂ܘܫܶܐ ⑴ mage ⑵ zoroastrien
mhadyono ܡܗܰܕܝܳܢܐ, f. mhadyoniṯo ܡܗܰܕܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mhadyone ܡܗܰܕܝܳܢܶܐ guide touristique, guide, superviseur
mhalax, mhalxo ܡܗܰܠܰܟ، ܡܗܰܠܟ݂ܐ - mhalaxle, mhalaxla ܡܗܰܠܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܗܰܠܰܟ݂ܠܰܗ [hlx II ܗܠܟ݂] ⑴ marcher, aller à pied, rouler ⑵ tourner (boutique) = malax
mhane, mhanyo ܡܗܰܢܶܐ، ܡܗܰܢܝܐ - mhanele, mhanela ܡܗܰܢܶܠܶܗ، ܡܗܰܢܶܠܰܗ [hny II ܗܢܝ] ⑴ féliciter | komhanenolax ܟܳܡܗܰܢܶܢܳܠܰܟ݂ je te (f.) félicite (L.24) ⑵ bénir
mhawar, mhawro ܡܗܰܘܰܪ، ܡܗܰܘܪܐ - mhawarle, mhawarla ܡܗܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܗܰܘܰܪܠܰܗ [hwr II ܗܘܪ] crier, appeler à l'aide, crier au secours | mhawarle w lo mhawarle ܡܗܰܘܰܪܠܶܗ ܘܠܐ ܡܗܰܘܰܪܠܶܗ autant qu'il a crié à l'aide (Q.2,44)
mhaymno ܡܗܰܝܡܢܐ, f. mhaymanto ܡܗܰܝܡܰܢܬܐ, pl. mhaymne ܡܗܰܝܡܢܶܐ (Q.8,72) croyant, fidèle
mḥaḏar, mḥaḏro ܡܚܰܕ݂ܰܪ، ܡܚܰܕ݂ܪܐ - mḥaḏarle, mḥaḏarla ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܶܗ، ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ [ḥḏr II ܚܕ݂ܪ] (L.3) préparer | kolozam mḥaḏrono i ḥšamto ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܚܰܕ݂ܪܳܢܐ ܐܝ ܚܫܰܡܬܐ je (f.) dois préparer le souper (L.8); i sicto mṭayboniṯo mḥaḏarla taḥrazto catërto ܐܝ ܣܝܥܬܐ ܡܛܰܝܒܳܢܝܬ݂ܐ ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܥܰܬܷܪܬܐ l'équipe d'organisation a préparé un programme ambitieux (L.17); mḥaḏriwayna i qroṭën ܡܚܰܕ݂ܪܝܘܰܝܢܰܐ ܐܝ ܩܪܳܛܷܢ nous préparions le petit-déjeuner (Q.5,13)
mḥalaf, mḥalfo ܡܚܰܠܰܦ، ܡܚܰܠܦܐ - mḥalafle, mḥalafla ܡܚܰܠܰܦܠܶܗ، ܡܚܰܠܰܦܠܰܗ [ḥlf II ܚܠܦ] ⑴ changer, modifier ⑵ échanger → mšaḥlaf
mḥalaq, mḥalqo ܡܚܰܠܰܩ، ܡܚܰܠܩܐ - mḥalaqle, mḥalaqla ܡܚܰܠܰܩܠܶܗ، ܡܚܰܠܰܩܠܰܗ [ḥlq II ܚܠܩ] (G.13) ⑴ jeter | hatu mḥalqënxu? ܗܰܬܘ ܡܚܰܠܩܷܢܟ݂ܘ؟ les avez-vous jetés ? (L.21); u ḥamro mḥalaqwa i kaffe larwal ܐܘ ܚܰܡܪܐ ܡܚܰܠܰܩܘܰܐ ܐܝ ܟܰܦܦܶܐ ܠܰܪܘܰܠ (Q.4,37) ⑵ chanter une complainte (au sujet de)
mḥalqo ܡܚܰܠܩܐ (adj.), f. mḥalaqto ܡܚܰܠܰܩܬܐ, pl. mḥalqe ܡܚܰܠܩܶܐ jeté | aj julani qay harke mḥalqe ne? ܐܰܔ ܔܘܠܰܢܝ ܩܰܝ ܗܰܪܟܶܐ ܡܚܰܠܩܶܐ ܢܶܐ؟ pourquoi ces vêtements traînent-ils ici ? (L.21)
mḥase ܡܚܰܣܶܐ - mḥasele ܡܚܰܣܶܠܶܗ [ḥsy II ܚܣܝ] pardonner (Dieu) | Aloho mḥasele! !ܐܰܠܳܗܐ ܡܚܰܣܶܠܶܗ Dieu ait son âme! → miḥase
mḥašwono ܡܚܰܫܘܳܢܐ, f. mḥašwoniṯo ܡܚܰܫܘܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mḥašwone ܡܚܰܫܘܳܢܶܐ (L.10) caissier
mḥaṭo ܡܚܰܛܐ (f.), pl. mḥaṭe ܡܚܰܛܶܐ (L.14) ⑴ aiguille ⑵ piqûre ⑶ vaccin
mḥayḏo ܡܚܰܝܕ݂ܐ, f. mḥayaḏto ܡܚܰܝܰܕ݂ܬܐ, pl. mḥayḏe ܡܚܰܝܕ݂ܶܐ uni
Ëmwoṯe Mḥayḏe ܐܷܡܘܳܬ݂ܶܐ ܡܚܰܝܕ݂ܶܐ Nations Unies (ONU)
mḥilo ܡܚܝܠܐ (adj.), f. mḥëlto ܡܚܷܠܬܐ, pl. mḥile ܡܚܝܠܶܐ (L.3) faible
mibaḥan, mibaḥno ܡܝܒܰܚܰܢ، ܡܝܒܰܚܢܐ - mbaḥan, mbaḥno ܡܒܰܚܰܢ، ܡܒܰܚܢܐ [bḥn IIp ܒܚܢ] être étudié, être examiné | ṭrele ak kṯowe d mibaḥni ܛܪܶܠܶܗ ܐܰܟ ܟܬ݂ܳܘܶܐ ܕܡܝܒܰܚܢܝ il a veillé à ce que les livres soient examinés (Q.9,70)
mibaṭ, miboṭo ܡܝܒܰܛ، ܡܝܒܳܛܐ - biṭ, biṭo ܒܝܛ، ܒܝܛܐ [byṭ Ip ܒܝܛ] exploser, éclater | b riša d šato komibaṭ foqëcyoṯe ܒܪܝܫܰܗ ܕܫܰܬܐ ܟܳܡܝܒܰܛ ܦܳܩܷܥܝܳܬ݂ܶܐ au Nouvel An, des pétards explosent (L.13)
micadal, micadlo ܡܝܥܰܕܰܠ، ܡܝܥܰܕܠܐ - mcadal, mcadlo ܡܥܰܕܰܠ، ܡܥܰܕܠܐ [cdl IIp ܥܕܠ] (Q.8,51) être arrangé, être amélioré
micawan, micawno ܡܝܥܰܘܰܢ، ܡܝܥܰܘܢܐ - mcawan, mcawno ܡܥܰܘܰܢ، ܡܥܰܘܢܐ [cwn IIp ܥܘܢ] être soutenu, être aidé | mcawni mam moraṯṯe ܡܥܰܘܢܝ ܡܰܡ ܡܳܪܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ils ont été soutenus par leur famille (L.19)
micayan, micayno ܡܝܥܰܝܰܢ، ܡܝܥܰܝܢܐ - mcayan, mcayno ܡܥܰܝܰܢ، ܡܥܰܝܢܐ [cyn IIp ܥܝܢ] (L.14) être examiné
midamar, midamro ܡܝܕܰܡܰܪ، ܡܝܕܰܡܪܐ - mdamar, mdamro ܡܕܰܡܰܪ، ܡܕܰܡܪܐ [dmr IIp ܕܡܪ] s'étonner, se demander, être surpris | komidamri cal ad dugle du rucyo ܟܳܡܝܕܰܡܪܝ ܥܰܠ ܐܰܕ ܕܘܓܠܶܐ ܕܘ ܪܘܥܝܐ ils s'interrogent sur les mensonges du berger (Q.2,40) = midawmar
midaq, midoqo ܡܝܕܰܩ، ܡܝܕܳܩܐ - diq, diqo ܕܝܩ، ܕܝܩܐ [dyq Ip ܕܝܩ] être pressé, être frappé ⑵ être sonné | komidaq u zago ܟܳܡܝܕܰܩ ܐܘ ܙܰܓܐ on sonne à la porte (L.23); diq u zago du bayto ܕܝܩ ܐܘ ܙܰܓܐ ܕܘ ܒܰܝܬܐ on a sonné à la porte de la maison
midawmar, midawmro ܡܝܕܰܘܡܰܪ، ܡܝܕܰܘܡܪܐ - mdawmar, mdawmro ܡܕܰܘܡܰܪ، ܡܕܰܘܡܪܐ [dwmr Ip ܕܘܡܪ] s'étonner, se demander, être surpris | mdawmar u taclo ܡܕܰܘܡܰܪ ܐܘ ܬܰܥܠܐ le renard se demandait (Q.1,73); midawmrowayno ܡܝܕܰܘܡܪܳܘܰܝܢܐ je (f.) me demandais (Q.10,59) = midamar
Midën ܡܝܕܷܢ (Q.3,3) Midën (village du Turabdin) → Mëdhoyo
miḏac, miḏoco ܡܝܕ݂ܰܥ، ܡܝܕ݂ܳܥܐ - iḏic, iḏico ܐܝܕ݂ܝܥ، ܐܝܕ݂ܝܥܐ [ʾḏc Ip ܐܕ݂ܥ] être connu | i iqarṯaṯe komiḏoco bu ëšmo d Be Marawge ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܰܬ݂ܶܐ ܟܳܡܝܕ݂ܳܥܐ ܒܘ ܐܷܫܡܐ ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ cette famille est connue sous le nom de Be Marawge (L.4) → oḏac
miḏe d ܡܝܕ݂ܶܗ ܕ parce que, étant donné que, vu que
mifalaġ, mifalġo ܡܝܦܰܠܰܓ݂، ܡܝܦܰܠܓ݂ܐ - mfalaġ, mfalġo ܡܦܰܠܰܓ݂، ܡܦܰܠܓ݂ܐ [flġ IIp ܦܠܓ݂] être divisé, être réparti, se diviser, se répartir | u gušmo komifalaġ l arbco falqe ܐܘ ܓܘܫܡܐ ܟܳܡܝܦܰܠܰܓ݂ ܠܰܐܪܒܥܐ ܦܰܠܩܶܐ le corps se divise en quatre parties (L.7) → mëflaġ, mfalaġ
mifataš, mifatšo ܡܝܦܰܬܰܫ، ܡܝܦܰܬܫܐ - mfataš, mfatšo ܡܦܰܬܰܫ، ܡܦܰܬܫܐ [ftš IIp ܦܬܫ] être examiné, faire l'objet d'une inspection, être étudié de manière approfondie | ṭrele ak kṯowe d mifatši ܛܪܶܠܶܗ ܐܰܟ ܟܬ݂ܳܘܶܐ ܕܡܝܦܰܬܫܝ il a veillé à ce que les livres soient étudiés de manière approfondie (Q.9,71) → mfataš
migawlac, migawlco ܡܝܓܰܘܠܰܥ، ܡܝܓܰܘܠܥܐ - mgawlac, mgawlco ܡܓܰܘܠܰܥ، ܡܓܰܘܠܥܐ [gwlc Ip ܓܘܠܥ] se retourner (estomac), avoir des nausées | lebi komigawlac ܠܶܒܝ ܟܳܡܝܓܰܘܠܰܥ j'ai des nausées (L.14) → lebo
mihaz, mihozo ܡܝܗܰܙ، ܡܝܗܳܙܐ - hiz, hizo ܗܝܙ، ܗܝܙܐ [hyz Ip ܗܝܙ] (L.24) ⑴ trembler ⑵ vibrer | hiz u smartphone ܗܝܙ ܐܘ ܣܡܰܐܪܬܦܳܢ le smartphone a vibré (L.24)
miḥalaf, miḥalfo ܡܝܚܰܠܰܦ، ܡܝܚܰܠܦܐ - mḥalaf, mḥalfo ܡܚܰܠܰܦ، ܡܚܰܠܦܐ [ḥlf IIp ܚܠܦ] ⑴ changer ⑵ se changer, se transformer, se modifier | tamo u lahgo komiḥalaf l caywe ܬܰܡܐ ܐܘ ܠܰܗܓܐ ܟܳܡܝܚܰܠܰܦ ܠܥܰܝܘܶܐ là-bas, la vapeur d'eau se transforme en nuages (L.18) → mḥalaf
miḥase, miḥasyo ܡܝܚܰܣܶܐ، ܡܝܚܰܣܝܐ - mḥase, mḥasyo ܡܚܰܣܶܐ، ܡܚܰܣܝܐ [ḥsy IIp ܚܣܝ] décéder | mḥasyo i aṯto d Nacum Fayëq ܡܚܰܣܝܐ ܐܝ ܐܰܬ݂ܬܐ ܕܢܰܥܘܡ ܦܰܝܷܩ la femme de Nacum Fayëq est décédée (Q.9,122) → moyaṯ, mḥase
miḥawal, miḥawlo ܡܝܚܰܘܰܠ، ܡܝܚܰܘܠܐ - mḥawal, mḥawlo ܡܚܰܘܰܠ، ܡܚܰܘܠܐ [ḥwl IIp ܚܘܠ] ⑴ être transféré | u Abrohёm mḥawal lu beṯ krihe ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܷܡ ܡܚܰܘܰܠ ܠܘ ܒܶܝܬ݂ ܟܪܝܗܶܐ Abrohёm a été transféré à l'hôpital (L.14) ⑵ (intr.) changer ⑶ se marier
mimad, mimodo ܡܝܡܰܕ، ܡܝܡܳܕܐ - mid, mido ܡܝܕ، ܡܝܕܐ [myd Ip ܡܝܕ] être pris, être perçu | lo komimëd kalla ܠܐ ܟܳܡܝܡܷܕ ܟܰܠܠܰܐ aucun argent n'est perçu (Q.3,79) → moyad
mimar, mimoro ܡܝܡܰܪ، ܡܝܡܳܪܐ - mir, miro ܡܝܪ، ܡܝܪܐ [ʾmr Ip ܐܡܪ] être dit | mir ele ܡܝܪ ܐܶܠܶܗ on lui a dit (L.14) → mitawmar, omar
mimro ܡܝܡܪܐ (m.), pl. mimre ܡܝܡܪܶܐ (Q.9,42) poème
minakaf, minakfo ܡܝܢܰܟܰܦ، ܡܝܢܰܟܦܐ - mnakaf, mnakfo ܡܢܰܟܰܦ، ܡܢܰܟܦܐ [nkf IIp ܢܟܦ] avoir honte | fayëš (u taclo) dlo danwo w ġäläbe minakafwa ܦܰܝܷܫ (ܐܘ ܬܰܥܠܐ) ܕܠܐ ܕܰܢܘܐ ܘܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܡܝܢܰܟܰܦܘܰܐ (le renard) s'est retrouvé sans queue et avait vraiment honte de lui-même (Q.1,51)
miqafe, miqafyo ܡܝܩܰܦܶܐ، ܡܝܩܰܦܝܐ - mqafe, mqafyo ܡܩܰܦܶܐ، ܡܩܰܦܝܐ [qfy IIp ܩܦܝ] être trouvé, être trouvable | ay yawme basime hawxa lo komiqafën ܐܰܝ ܝܰܘܡܶܐ ܒܰܣܝܡܶܐ ܗܰܘܟ݂ܰܐ ܠܐ ܟܳܡܝܩܰܦܷܢ ces belles journées sont rares (L.22) → mqafe
miqawam, miqawmo ܡܝܩܰܘܰܡ، ܡܝܩܰܘܡܐ - mqawam, mqawmo ܡܩܰܘܰܡ، ܡܩܰܘܡܐ [qwm IIp ܩܘܡ] se déclarer (maladie) | aṯmël mqawmo cal u Abrohëm ܐܰܬ݂ܡܷܠ ܡܩܰܘܡܐ ܥܰܠ ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܷܡ hier, Abrohëm est tombé malade (L.14)
misakar, misakro ܡܝܣܰܟܰܪ، ܡܝܣܰܟܪܐ - msakar, msakro ܡܣܰܟܰܪ، ܡܣܰܟܪܐ [skr IIp ܣܟܪ] ⑴ être perdu ⑵ perdre son chemin → msakar
misam, misomo ܡܝܣܰܡ، ܡܝܣܳܡܐ - sim, simo ܣܝܡ، ܣܝܡܐ [sym Ip ܣܝܡ] (G.19) être fait, se faire | u buḥrono komisam ܐܘ ܒܘܚܪܳܢܐ ܟܳܡܝܣܰܡ l'examen est effectué (Q.10,74) → soyam
misarcaf, misarcëfo ܡܝܣܰܪܥܰܦ، ܡܝܣܰܪܥܷܦܐ - msarcaf, msarcëfo ܡܣܰܪܥܰܦ، ܡܣܰܪܥܷܦܐ [srcf Ip ܣܪܥܦ] se conjuguer
mišadar, mišadro ܡܝܫܰܕܰܪ، ܡܝܫܰܕܪܐ - mšadar, mšadro ܡܫܰܕܰܪ، ܡܫܰܕܪܐ [šdr IIp ܫܕܪ] être envoyé | l man komišadar u e-mail? ܠܡܰܢ ܟܳܡܝܫܰܕܰܪ ܐܘ ܐܝܡܰܝܠ؟ à qui le courrier électronique est-il envoyé ? (L.24) → mšadar
mišawaš, mišawšo ܡܝܫܰܘܰܫ، ܡܝܫܰܘܫܐ - mšawaš, mšawšo ܡܫܰܘܰܫ، ܡܫܰܘܫܐ [šwš IIp ܫܘܫ] s'embrouiller, être perturbé → mšawaš
mišawšaṭ, mišawšṭo ܡܝܫܰܘܫܰܛ، ܡܝܫܰܘܫܛܐ - mšawšaṭ, mšawšṭo ܡܫܰܘܫܰܛ، ܡܫܰܘܫܛܐ [šwšṭ Ip ܫܘܫܛ] se développer, progresser
mitacmar, mitacmro ܡܝܬܰܥܡܰܪ، ܡܝܬܰܥܡܪܐ - mtacmar, mtacmro ܡܬܰܥܡܰܪ، ܡܬܰܥܡܪܐ [cmr IIIp ܥܡܪ] être construit | mtacmro me ḥaṯo ܡܬܰܥܡܪܐ ܡܶܐ ܚܰܬ݂ܐ elle a été reconstruite (Q.8,50) → macmar
mitadcar, mitadacro ܡܝܬܰܕܥܰܪ، ܡܝܬܰܕܰܥܪܐ - mtadcar, mtadacro ܡܬܰܕܥܰܪ، ܡܬܰܕܰܥܪܐ [dcr IIIp ܕܥܪ] (L.14) être renvoyé, être ramené → madcar
mitahwe, mitahwo ܡܝܬܰܗܘܶܐ، ܡܝܬܰܗܘܐ - mtahwe, mtahwo ܡܬܰܗܘܶܐ، ܡܬܰܗܘܐ [ʾby/yhw IIIp ܝܗܘ/ܐܒܝ] être donné → hiw, obe
mitaḥët, mitaḥto ܡܝܬܰܚܷܬ، ܡܝܬܰܚܬܐ - mtaḥët, mtaḥto ܡܬܰܚܷܬ، ܡܬܰܚܬܐ [ḥyt IIIp ܚܝܬ] être mis, être placé | ag gamle lo kolozam mitaḥti baq qlubye ܐܰܓ ܓܰܡܠܶܐ ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܝܬܰܚܬܝ ܒܰܩ ܩܠܘܒܝܶܐ les chameaux ne doivent pas être placés dans des cages (L.22) → maḥët
mitakël, mitakilo ܡܝܬܰܟܷܠ، ܡܝܬܰܟܝܠܐ - mtakal, mtakilo ܡܬܰܟܷܠ، ܡܬܰܟܝܠܐ [kyl IIIp ܟܝܠ] (G.19) être mesuré → makël
mitakrax, mitakarxo ܡܝܬܰܟܪܰܟ݂، ܡܝܬܰܟܰܪܟ݂ܐ - mtakrax, mtakarxo ܡܬܰܟܪܰܟ݂، ܡܬܰܟܰܪܟ݂ܐ [krx IIIp ܟܪܟ݂] être montré aux alentours | gëd mitakrax u fëlim ܓܷܕ ܡܝܬܰܟܪܰܟ݂ ܐܘ ܦܷܠܝܡ le film est montré (L.24) → makrax
mitaku, mitakiwo ܡܝܬܰܟܘ، ܡܝܬܰܟܝܘܐ - mtakaw, mtakiwo ܡܬܰܟܰܘ، ܡܬܰܟܝܘܐ [kyl IIIp ܟܝܠ] (L.7) être blessé, se blesser, se faire mal | ag garme konëṭri ah hadome gawoye (organe) du gušmo d lo mitakiwi inaqla d ḥa qoyaṯ b dukṯo ܐܰܓ ܓܰܪܡܶܐ ܟܳܢܷܛܪܝ ܐܰܗ ܗܰܕܳܡܶܐ ܓܰܘܳܝܶܐ (ܐܳܪܓܰܢܶܐ) ܕܘ ܓܘܫܡܐ ܕܠܐ ܡܝܬܰܟܝܘܝ ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕܚܰܐ ܩܳܝܰܬ݂ ܒܕܘܟܬ݂ܐ les os protègent les organes internes du corps afin qu'ils ne soient pas blessés en cas de choc (L.7) → maku
mitaqbal, mitaqablo ܡܝܬܰܩܒܰܠ، ܡܝܬܰܩܰܒܠܐ - mtaqbal, mtaqablo ܡܬܰܩܒܰܠ، ܡܬܰܩܰܒܠܐ [qbl IIIp ܩܒܠ] ⑴ être accepté ⑵ être reconnu | koḥoyaqqe d mitaqëbli b Holanda ܟܳܚܳܝܰܩܩܶܗ ܕܡܝܬܰܩܷܒܠܝ ܒܗܳܠܰܢܕܰܐ ils ont le droit d'être reconnus aux Pays-Bas (Q.10,9) → maqbal
mitawbal, mitawblo ܡܝܬܰܘܒܰܠ، ܡܝܬܰܘܒܠܐ - mtawbal, mtawblo ܡܬܰܘܒܰܠ، ܡܬܰܘܒܠܐ [ybl IIIp ܝܒܠ] être emporté, être emmené | mtawbal lu taxtor ܡܬܰܘܒܰܠ ܠܘ ܬܰܟ݂ܬܳܪ il a été emmené chez le médecin (L.14); häka m ucdo l šabṯo lo nayëḥlux, gëd mitawblat lu taxtor ܗܱܟܰܐ ܡܐܘܥܕܐ ܠܫܰܒܬ݂ܐ ܠܐ ܢܰܝܷܚܠܘܟ݂، ܓܷܕ ܡܝܬܰܘܒܠܰܬ ܠܘ ܬܰܟ݂ܬܳܪ si vous n'allez pas mieux dans une semaine, vous serez emmené chez le médecin (L.22) → mawbal
mitawḏac, mitawḏco ܡܝܬܰܘܕ݂ܰܥ، ܡܝܬܰܘܕ݂ܥܐ - mtawḏac, mtawḏco ܡܬܰܘܕ݂ܰܥ، ܡܬܰܘܕ݂ܥܐ [ʾḏc IIIp ܐܕ݂ܥ] (G.18) ⑴ être annoncé ⑵ être rendu connu → mawḏac
mitawfaq, mitawfqo ܡܝܬܰܘܦܰܩ، ܡܝܬܰܘܦܩܐ - mtawfaq, mtawfqo ܡܬܰܘܦܰܩ، ܡܬܰܘܦܩܐ [nfq IIIp ܢܦܩ] ⑴ être publié ⑵ être expulsé → mawfaq, mofaq
mitawkal, mitawklo ܡܝܬܰܘܟܰܠ، ܡܝܬܰܘܟܠܐ - mtawkal, mtawklo ܡܬܰܘܟܰܠ، ܡܬܰܘܟܠܐ [ʾkl IIIp ܐܟܠ] (G.18) être nourri, être alimenté → oxal, mawkal
mitawlaḏ, mitawlḏo ܡܝܬܰܘܠܰܕ݂، ܡܝܬܰܘܠܕ݂ܐ - mtawlaḏ, mtawlḏo ܡܬܰܘܠܰܕ݂، ܡܬܰܘܠܕ݂ܐ [ylḏ IIIp ܝܠܕ݂] naître, être enfanté → howe, mawlaḏ
mitawlaf, mitawlfo ܡܝܬܰܘܠܰܦ، ܡܝܬܰܘܠܦܐ - mtawlaf, mtawlfo ܡܬܰܘܠܰܦ، ܡܬܰܘܠܦܐ [ylf IIIp ܝܠܦ] être enseigné → yolaf, mawlaf, molaf
mitawmar, mitawmro ܡܝܬܰܘܡܰܪ، ܡܝܬܰܘܡܪܐ - mtawmar, mtawmro ܡܬܰܘܡܰܪ، ܡܬܰܘܡܪܐ [ʾmr IIIp ܐܡܪ] ⑴ être dit | gëd howe ṭawwo, d mitawmar ëšmo mi ṣluṯo bu Holandoyo ܓܷܕ ܗܳܘܶܐ ܛܰܘܘܐ ܕܡܝܬܰܘܡܰܪ ܐܷܫܡܐ ܡܝ ܨܠܘܬ݂ܐ ܒܘ ܗܳܠܰܢܕܳܝܐ il serait bon qu'une partie de la prière soit dite en néerlandais (G.22) ⑵ être appelé | komitawmarle mobile aw smartphone ܟܳܡܝܬܰܘܡܰܪܠܶܗ ܡܳܒܰܐܝܠ ܐܰܘ ܣܡܰܐܪܬܦܳܢ il est appelé téléphone portable ou smartphone (L.24) = mimar → omar
mitawtaw, mitawtwo ܡܝܬܰܘܬܰܘ، ܡܝܬܰܘܬܘܐ - mtawtaw, mtawtwo ܡܬܰܘܬܰܘ، ܡܬܰܘܬܘܐ [ytw IIIp ܝܬܘ] être mis assis → mawtaw, motaw, yotaw
mitawzal, mitawzlo ܡܝܬܰܘܙܰܠ، ܡܝܬܰܘܙܠܐ - mtawzal, mtawzlo ܡܬܰܘܙܰܠ، ܡܬܰܘܙܠܐ [ʾzl IIIp ܐܙܠ] ⑴ être visitable | lo komitawzal gabayye adyawma ܠܐ ܟܳܡܝܬܰܘܙܰܠ ܓܰܒܰܝܝܶܗ ܐܰܕܝܰܘܡܰܐ on ne peut pas aller chez eux aujourd'hui (L.17) ⑵ être accessible = mizal → ëzze
mitayte, mitayto ܡܝܬܰܝܬܶܐ، ܡܝܬܰܝܬܐ - mtayte, mtayto ܡܬܰܝܬܶܐ، ܡܬܰܝܬܐ [ʾty IIIp ܐܬܝ] (G.17) être apporté → mayte
miṭabaq, miṭabqo ܡܝܛܰܒܰܩ، ܡܝܛܰܒܩܐ - mṭabaq, mṭabqo ܡܛܰܒܰܩ، ܡܛܰܒܩܐ [ṭbq IIp ܛܒܩ] être appliqué | aq qonune kolozam miṭabqi bu sucrono ܐܰܩ ܩܳܢܘܢܶܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܝܛܰܒܩܝ ܒܘ ܣܘܥܪܳܢܐ les règles doivent être appliquées en pratique (L.15)
miṭakas, miṭakso ܡܝܛܰܟܰܣ، ܡܝܛܰܟܣܐ - mṭakas, mṭakso ܡܛܰܟܰܣ، ܡܛܰܟܣܐ [ṭks IIp ܛܟܣ] (L.15) être organisé, être classé → mṭakas
mizal, mizolo ܡܝܙܰܠ، ܡܝܙܳܠܐ (seulement au présent, G.17) ⑴ être visitable ⑵ être accessible = mitawzal
mjarab, mjarbo ܡܔܰܪܰܒ، ܡܔܰܪܒܐ - mjarable, mjarabla ܡܔܰܪܰܒܠܶܗ، ܡܔܰܪܰܒܠܰܗ [jrb II ܔܪܒ] (L.11) essayer | kazzi mjarballe ܟܰܐܙܙܝ ܡܔܰܪܒܰܠܠܶܗ je (f.) vais l'essayer tout de suite (robe) (L.11.6)
mjawab, mjawbo ܡܔܰܘܰܒ، ܡܔܰܘܒܐ - mjawable, mjawabla ܡܔܰܘܰܒܠܶܗ، ܡܔܰܘܰܒܠܰܗ [jwb II ܔܘܒ] répondre, répliquer, rétorquer | nošo lo mjawable acli ܢܳܫܐ ܠܐ ܡܔܰܘܰܒܠܶܗ ܐܰܥܠܝ personne ne m'a répondu
mkamal, mkamlo ܡܟܰܡܰܠ، ܡܟܰܡܠܐ - mkamele, mkamela ܡܟܰܡܶܠܶܗ، ܡܟܰܡܶܠܰܗ [kml II ܟܡܠ] (L.3) ⑴ terminer ⑵ compléter | ah hadome baroye w gawoye komkamli ḥḏoḏe ܐܰܗ ܗܰܕܳܡܶܐ ܒܰܪܳܝܶܐ ܘܓܰܘܳܝܶܐ ܟܳܡܟܰܡܠܝ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ les organes internes et externes sont complémentaires (L.7)
mkase, mkasyo ܡܟܰܣܶܐ، ܡܟܰܣܝܐ - mkasele, mkasela ܡܟܰܣܶܠܶܗ، ܡܟܰܣܶܠܰܗ [ksy II ܟܣܝ] (L.7) couvrir, recouvrir
mkono ܡܟܳܢܐ (m.), pl. mkone ܡܟܳܢܶܐ possibilité
mmaṯlono ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܐ, f. mmaṯloniṯo ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mmaṯlone ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܶܐ représentant | mmaṯlone di waziruṯo di kinuṯo ܡܡܰܬ݂ܠܳܢܶܐ ܕܝ ܘܰܙܝܪܘܬ݂ܐ ܕܝ ܟܝܢܘܬ݂ܐ des représentants du ministère de la justice (Q.10,26)
mnaḏaf, mnaḏfo ܡܢܰܕ݂ܰܦ، ܡܢܰܕ݂ܦܐ - mnaḏafle, mnaḏafla ܡܢܰܕ݂ܰܦܠܶܗ، ܡܢܰܕ݂ܰܦܠܰܗ [nḏf II ܢܕ݂ܦ] nettoyer | komnaḏfi aq qlubye w ak kurḥaṯṯe ܟܳܡܢܰܕ݂ܦܝ ܐܰܩ ܩܠܘܒܝܶܐ ܘܐܰܟ ܟܘܪܚܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ils nettoient leurs cages et leurs abris (L.22); manḏëfiwa aṭ ṭurone mani d larwal ܡܰܢܕ݂ܷܦܝܘܰܐ ܐܰܛ ܛܘܪܳܢܶܐ ܡܰܢܝ ܕܠܰܪܘܰܠ ils ont nettoyé les montagnes de ceux de l'extérieur (=combattants du PKK) (Q.7,12) = manḏaf
mnaqe, mnaqyo ܡܢܰܩܶܐ، ܡܢܰܩܝܐ - mnaqele, mnaqela ܡܢܰܩܶܠܶܗ، ܡܢܰܩܶܠܰܗ [nqy II ܢܩܝ] (L.6) choisir, sélectionner | mnaqiwayna af fasqe ܡܢܰܩܝܘܰܝܢܰܐ ܐܰܦ ܦܰܣܩܶܐ nous retirions les grains de raisin pourris (Q.4,22)
mnico ܡܢܝܥܐ (adj.), f. mnëcto ܡܢܷܥܬܐ, pl. mnice ܡܢܝܥܶܐ (L.21) interdit
mo ܡܐ (num.) cent | bam mo mo ܒܰܡ ܡܐ ܡܐ à cent pour cent (Q.5,45)
mobal, mëblo ܡܳܒܰܠ، ܡܷܒܠܐ - mbele, mbela ܡܒܶܠܶܗ، ܡܒܶܠܰܗ [ybl III ܝܒܠ] emporter | komëbli af fëcle acmayye ḥälile ܟܳܡܷܒܠܝ ܐܰܦ ܦܷܥܠܶܐ ܐܰܥܡܰܝܝܶܗ ܚܱܠܝܠܶܐ les travailleurs emmènent de la ḥälile avec eux (Q.3,101); ma gëd mëblina ak kallawat acman lmën? ܡܰܐ ܓܷܕ ܡܷܒܠܝܢܰܐ ܐܰܟ ܟܰܠܠܰܘܰܬ ܐܰܥܡܰܢ ܠܡܷܢ؟ dans quel but devrions-nous prendre l'argent avec nous? (Q.6,57) = mawbal
mobile ܡܳܒܰܐܝܠ (= mobayl, L.24) téléphone portable
moda ܡܳܕܰܐ (f.), pl. modat ܡܳܕܰܬ (L.11) mode
modern ܡܳܕܶܪܢ (adj.) (L.24) moderne
mofaq, mëfqo ܡܳܦܰܩ، ܡܷܦܩܐ - mofaqle, mofaqla ܡܳܦܰܩܠܶܗ، ܡܳܦܰܩܠܰܗ [nfq III ܢܦܩ] ⑴ faire sortir, expulser ⑵ publier = mawfaq
moḥe, mёḥyo ܡܳܚܶܐ، ܡܷܚܝܐ - mḥele, mḥela ܡܚܶܠܶܗ، ܡܚܶܠܰܗ [mḥy I ܡܚܝ] ⑴ frapper | mqatalle w mḥalle lë ḥḏoḏe ܡܩܰܬܰܠܠܶܗ ܘܡܚܰܠܠܶܗ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils se sont disputés et en sont arrivés aux mains → maṭro
molaf, mëlfo ܡܳܠܰܦ، ܡܷܠܦܐ - molafle, molafla ܡܳܠܰܦܠܶܗ، ܡܳܠܰܦܠܰܗ [ylf III ܝܠܦ] (L.3) donner cours, enseigner, apprendre | babonayna molaffallan tre šëklat du syomo du ḥamro ܒܰܒܳܢܰܝܢܰܐ ܡܳܠܰܦܦܰܠܠܰܢ ܬܪܶܐ ܫܷܟܠܰܬ ܕܘ ܣܝܳܡܐ ܕܘ ܚܰܡܪܐ nos ancêtres nous ont appris deux façons de faire du vin (Q.4,5) = mawlaf
mole, mëlyo ܡܳܠܶܐ، ܡܷܠܝܐ - mlele, mlela ܡܠܶܠܶܗ، ܡܠܶܠܰܗ [mly I ܡܠܝ] remplir → mëmle
morax, mërxo ܡܳܪܰܟ݂، ܡܷܪܟ݂ܐ - moraxle, moraxla ܡܳܪܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܳܪܰܟ݂ܠܰܗ [yrx III ܝܪܟ݂] (L.24) allonger = mawrax
Mor Gabriel ܡܳܪܝ ܓܰܒܪܺܐܶܝܠ Mor Gabriel (monastère: siège de l'archevêque du diocèse syriaque orthodoxe de Turabdin) → Mar Gawriye
moro ܡܳܪܐ (m.), pl. more ܡܳܪܶܐ ⑴ possesseur ⑵ parent, membre de la famille | am morayḏa ܐܰܡ ܡܳܪܰܝܕ݂ܰܗ sa famille (L.20)
more d bayto (Q.3,76) ܡܳܪܶܗ ܕܒܰܝܬܐ ⑴ chef de ménage ⑵ propriétaire
motaw, mëtwo ܡܳܬܰܘ، ܡܷܬܘܐ - motawle, motawla ܡܳܬܰܘܠܶܗ، ܡܳܬܰܘܠܰܗ [ytw III ܝܬܘ] ⑴ faire s'asseoir, asseoir (tr.) ⑵ faire habiter = mawtaw
moṭe, mëṭyo ܡܳܛܶܐ، ܡܷܛܝܐ - maṭi, maṭyo ܡܰܛܝ، ܡܰܛܝܐ [mṭy I ܡܛܝ] ⑴ arriver, atteindre, parvenir | maṭën l Berlin ܡܰܛܷܢ ܠܒܶܪܠܝܢ ils arrivèrent à Berlin (L.19); gëd šëfcitu cal Marde hul d moṭitu l Ṭurcabdin ܓܷܕ ܫܷܦܥܝܬܘ ܥܰܠ ܡܰܪܕܶܐ ܗܘܠ ܕܡܳܛܝܬܘ ܠܛܘܪܥܰܒܕܝܢ vous passerez par Mardin jusqu'à ce que vous arriviez au Turabdin (L.17); u Abrohёm maṭi lu bayto ܐܘ ܐܰܒܪܳܗܳܡ ܡܰܛܝ ܠܘ ܒܰܝܬܐ Abrohёm est arrivé à la maison; lo komëṭyowa i ṣbuṯaṯṯe lu beṯdino ܠܐ ܟܳܡܷܛܝܳܘܰܐ ܐܝ ܨܒܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܠܘ ܒܶܝܬ݂ܕܝܢܐ leur affaire ne serait pas arrivée devant le tribunal (Q.10,37); komëṭyalle i warqaṯe ܟܳܡܷܛܝܰܠܠܶܗ ܐܝ ܘܰܪܩܰܬ݂ܶܐ ce document leur parvient (c'est-à-dire qu'il leur est remis) (Q.10,47) ⑵ mûrir
moṭor ܡܳܛܳܪ, pl. moṭorat ܡܳܛܳܪܰܬ, moṭore ܡܳܛܳܪܶܐ (L.21) ⑴ moteur ⑵ moto
moyad, maydo ܡܳܝܰܕ، ܡܰܝܕܐ - mëdle, mëdla ܡܷܕܠܶܗ، ܡܷܕܠܰܗ [myd I ܡܝܕ] ⑴ prendre | inaqlayo gëd maydalle ܐܝܢܰܩܠܰܝܐ ܓܷܕ ܡܰܝܕܰܠܠܶܗ alors, je (f.) vais la prendre (L.11.6); kolozam qamayto maydat hërge du trafik w du qloco ܟܳܠܳܙܰܡ ܩܰܡܰܝܬܐ ܡܰܝܕܰܬ ܗܷܪܓܶܐ ܕܘ ܬܪܰܦܝܟ ܘܕܘ ܩܠܳܥܐ vous devez d'abord suivre des cours théoriques et pratiques sur la circulation routière (L.21); mëdle i sohduṯo du qloco ܡܷܕܠܶܗ ܐܝ ܣܳܗܕܘܬ݂ܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ il a obtenu le permis de conduire (L.21); midole ܡܝܕܳܠܶܗ il la prit (L.21) ⑵ emporter | komoyadli cam ruḥe ܟܳܡܳܝܰܕܠܝ ܥܰܡ ܪܘܚܶܗ il m'emmène avec lui (L.22); komoyadli kṯowo cam ruḥe ܟܳܡܳܝܰܕܠܝ ܟܬ݂ܳܘܐ ܥܰܡ ܪܘܚܶܗ il me prend un livre avec lui (L.22); midilan cam ruḥayna ܡܝܕܝܠܰܢ ܥܰܡ ܪܘܚܰܝܢܰܐ nous les avons pris avec nous (Q.6,56)
moyaṯ, mayṯo ܡܳܝܰܬ݂، ܡܰܝܬ݂ܐ - mayëṯ, mayiṯo ܡܰܝܷܬ݂، ܡܰܝܝܬ݂ܐ [myṯ I ܡܝܬ݂] mourir | mayiṯi tloṯo manne ܡܰܝܝܬ݂ܝ ܬܠܳܬ݂ܐ ܡܰܢܢܶܗ trois d'entre eux sont morts (Q.9,59) → mawto, miḥase
mparkar, mparkro ܡܦ݁ܰܪܟܰܪ، ܡܦ݁ܰܪܟܪܐ - mparkarle, mparkarla ܡܦ݁ܰܪܟܰܪܠܶܗ، ܡܦ݁ܰܪܟܰܪܠܰܗ [prkr ܦܪܟܪ] (G.16) garer
mqabël d ܡܩܰܒܷܠ ܕ (L.15) ⑴ contre ⑵ en face de
mqadam, mqadmo ܡܩܰܕܰܡ، ܡܩܰܕܡܐ - mqadamle, mqadamla ܡܩܰܕܰܡܠܶܗ، ܡܩܰܕܰܡܠܰܗ [qdm II ܩܕܡ] ⑴ se rapprocher, s'approcher | mqadammallan ܡܩܰܕܰܡܡܰܠܠܰܢ ils s'approchèrent de nous (Q.7,39) ⑵ présenter, soumettre | mqadamla u ṭäläbayḏa ܡܩܰܕܰܡܠܰܗ ܐܘ ܛܱܠܱܒܰܝܕ݂ܰܗ elle a présenté sa candidature (L.19)
mqafe, mqafyo ܡܩܰܦܶܐ، ܡܩܰܦܝܐ - mqafele, mqafela ܡܩܰܦܶܠܶܗ، ܡܩܰܦܶܠܰܗ [qfy II ܩܦܝ] (L.6) trouver, se procurer | ramḥël gëd mqafina noše heš ܪܰܡܚܷܠ ܓܷܕ ܡܩܰܦܝܢܰܐ ܢܳܫܶܐ ܗܶܫ demain, nous allons trouver d'autres gens (Q.6,71) → miqafe
mqalyo ܡܩܰܠܝܐ (adj.), f. mqalayto ܡܩܰܠܰܝܬܐ, pl. mqalye ܡܩܰܠܝܶܐ frit | päṭaṭa mqalayto ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ ܡܩܰܠܰܝܬܐ frites; basro mqalyo ܒܰܣܪܐ ܡܩܰܠܝܐ viande rôtie
mqaraw, mqarwo ܡܩܰܪܰܘ، ܡܩܰܪܘܐ - mqarawle, mqarawla ܡܩܰܪܰܘܠܶܗ، ܡܩܰܪܰܘܠܰܗ [qrw II ܩܪܘ] ⑴ célébrer la messe | mqaraw! ܡܩܰܪܰܘ célèbre la messe! (G.23) ⑵ s'approcher → maqraw
mqatal, mqatlo ܡܩܰܬܰܠ، ܡܩܰܬܠܐ - mqatele, mqatela ܡܩܰܬܶܠܶܗ، ܡܩܰܬܶܠܰܗ [qtl II ܩܬܠ] se disputer, se battre
mqayad, mqaydo ܡܩܰܝܰܕ، ܡܩܰܝܕܐ - mqayadle, mqayadla ܡܩܰܝܰܕܠܶܗ، ܡܩܰܝܰܕܠܰܗ [qyd II ܩܝܕ] s'inscrire | mqaydile cal ëšme d ruḥe ܡܩܰܝܕܝܠܶܗ ܥܰܠ ܐܷܫܡܶܗ ܕܪܘܚܶܗ il les a mis à son propre nom (L.21); mqaydole cal ëšme ܡܩܰܝܕܳܠܶܗ ܥܰܠ ܐܷܫܡܶܗ il l'a mise à son nom (L.21)
mrimono ܡܪܝܡܳܢܐ (adj.), f. mrimoniṯo ܡܪܝܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mrimone ܡܪܝܡܳܢܶܐ négatif
msimono w mrimono ܡܣܝܡܳܢܐ ܘܡܪܝܡܳܢܐ le pour et le contre, le positif et le négatif | am medone msimone w mrimone du nawlo ܐܰܡ ܡܶܕܳܢܶܐ ܡܣܝܡܳܢܶܐ ܘܡܪܝܡܳܢܶܐ ܕܘ ܢܰܘܠܐ les choses positives et négatives d'internet
→ msimono
msafar, msafro ܡܣܰܦܰܪ، ܡܣܰܦܪܐ - msafarle, msafarla ܡܣܰܦܰܪܠܶܗ، ܡܣܰܦܰܪܠܰܗ [sfr II ܣܦܪ] (G.16) voyager, s'en aller
msakar, msakro ܡܣܰܟܰܪ، ܡܣܰܟܪܐ - msakarle, msakarla ܡܣܰܟܰܪܠܶܗ، ܡܣܰܟܰܪܠܰܗ [skr II ܣܟܪ] perdre | msakarle u babo w i emayḏe ܡܣܰܟܰܪܠܶܗ ܐܘ ܒܰܒܐ ܘܐܝ ܐܶܡܰܝܕ݂ܶܗ il a perdu son père et sa mère (Q.9,14) → misakar
msamaḥ, msamḥo ܡܣܰܡܰܚ، ܡܣܰܡܚܐ - msamaḥle, msamaḥla ܡܣܰܡܰܚܠܶܗ، ܡܣܰܡܰܚܠܰܗ [smḥ II ܣܡܚ] (G.13) pardonner | aḥ ḥawrone msamaḥḥe ḥḏoḏe ܐܰܚ ܚܰܘܪܳܢܶܐ ܡܣܰܡܰܚܚܶܗ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ les amis se sont pardonnés
msarcaf, msarcëfo ܡܣܰܪܥܰܦ، ܡܣܰܪܥܷܦܐ - msarcafle, msarcafla ܡܣܰܪܥܰܦܠܶܗ، ܡܣܰܪܥܰܦܠܰܗ [srcf ܣܪܥܦ] conjuguer
msimono ܡܣܝܡܳܢܐ (adj.), f. msimoniṯo ܡܣܝܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. msimone ܡܣܝܡܳܢܶܐ positif
msimono w mrimono ܡܣܝܡܳܢܐ ܘܡܪܝܡܳܢܐ le pour et le contre, le positif et le négatif | am medone msimone w mrimone du nawlo ܐܰܡ ܡܶܕܳܢܶܐ ܡܣܝܡܳܢܶܐ ܘܡܪܝܡܳܢܶܐ ܕܘ ܢܰܘܠܐ les choses positives et négatives d'internet
→ mrimono
mṣafe, mṣafyo ܡܨܰܦܶܐ، ܡܨܰܦܝܐ - mṣafele, mṣafela ܡܨܰܦܶܠܶܗ، ܡܨܰܦܶܠܰܗ [ṣfy II ܨܦܝ] ⑴ filtrer, purifier, clarifier | mṣafewa ruḥe ܡܨܰܦܶܘܰܐ ܪܘܚܶܗ il se clarifiait (Q.4,38) ⑵ régler (problème)
mṣale, mṣalyo ܡܨܰܠܶܐ، ܡܨܰܠܝܐ - mṣalele, mṣalela ܡܨܰܠܶܠܶܗ، ܡܨܰܠܶܠܰܗ [ṣly II ܨܠܝ] prier | mṣalay! ܡܨܰܠܰܝ prie! (G.23); kazzino dë mṣalyono ܟܰܐܙܙܝܢܐ ܕܷܡܨܰܠܝܳܢܐ je (m.) m'en vais prier (Q.1,6)
mṣawar, mṣawro ܡܨܰܘܰܪ، ܡܨܰܘܪܐ - mṣawarle, mṣawarla ܡܨܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܨܰܘܰܪܠܰܗ [ṣwr II ܨܘܪ] ⑴ dessiner, peindre ⑵ photographier
mṣawrono ܡܨܰܘܪܳܢܐ, f. mṣawroniṯo ܡܨܰܘܪܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mṣawrone ܡܨܰܘܪܳܢܶܐ ⑴ photographe, caméraman ⑵ dessinateur
mšabaḥ, mšabḥo ܡܫܰܒܰܚ، ܡܫܰܒܚܐ - mšabaḥle, mšabaḥla ܡܫܰܒܰܚܠܶܗ، ܡܫܰܒܰܚܠܰܗ [šbḥ II ܫܒܚ] (Q.8,74) glorifier, louer (Dieu)
mšablono ܡܫܰܒܠܳܢܐ, f. mšabloniṯo ܡܫܰܒܠܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mšablone ܡܫܰܒܠܳܢܶܐ ⑴ superviseur, guide ⑵ conseiller
mšablono du yulfono (L.20) ܡܫܰܒܠܳܢܐ ܕܘ ܝܘܠܦܳܢܐ conseiller d'étude
mšadar, mšadro ܡܫܰܕܰܪ، ܡܫܰܕܪܐ - mšadarle, mšadarla ܡܫܰܕܰܪܠܶܗ، ܡܫܰܕܰܪܠܰܗ [šdr II ܫܕܪ] envoyer | kolozam mšadritu alle zuze ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܫܰܕܪܝܬܘ ܐܰܠܠܶܗ ܙܘܙܶܐ vous devez leur envoyer de l'argent (L.22); u e-mail dë mšadarlaxli yo ܐܘ ܐܝܡܰܝܠ ܕܷܡܫܰܕܰܪܠܰܟ݂ܠܝ ܝܐ le courrier électronique que tu m'as envoyé (L.24); huwe fusqono dë mšadrile li qriṯayḏe ܗܘܘܶܗ ܦܘܣܩܳܢܐ ܕܷܡܫܰܕܪܝܠܶܗ ܠܝ ܩܪܝܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ ils ont décidé de le renvoyer dans son village (Q.2,51) → mšayac, mišadar
mšafar, mšafro ܡܫܰܦܰܪ، ܡܫܰܦܪܐ - mšafarle, mšafarla ܡܫܰܦܰܪܠܶܗ، ܡܫܰܦܰܪܠܰܗ [šfr II ܫܦܪ] ⑴ embellir, décorer ⑵ maquiller | komšafro foṯa ܟܳܡܫܰܦܪܐ ܦܳܬ݂ܰܗ elle maquille son visage (L.22) → mxamal
mšaḥëlfo ܡܫܰܚܷܠܦܐ (adj.), f. mšaḥlafto ܡܫܰܚܠܰܦܬܐ, pl. mšaḥëlfe ܡܫܰܚܷܠܦܶܐ (L.20) différent
mšaḥlaf, mšaḥalfo ܡܫܰܚܠܰܦ، ܡܫܰܚܰܠܦܐ - mšaḥlafle, mšaḥlafla ܡܫܰܚܠܰܦܠܶܗ، ܡܫܰܚܠܰܦܠܰܗ [šḥlf ܫܚܠܦ] (L.24) ⑴ changer, modifier ⑵ échanger → mḥalaf
mšalaṭ, mšalṭo ܡܫܰܠܰܛ، ܡܫܰܠܛܐ - mšalaṭle, mšalaṭla ܡܫܰܠܰܛܠܶܗ، ܡܫܰܠܰܛܠܰܗ [šlṭ II ܫܠܛ] (+ cal, L.19) avoir le pouvoir, contrôler
mšalṭo ܡܫܰܠܛܐ (adj.), f. mšalaṭto ܡܫܰܠܰܛܬܐ, pl. mšalṭe ܡܫܰܠܛܶܐ dominant | i marduṯo w u lišono Kurdoyo mšalṭe ne bu qlimo ܐܝ ܡܰܪܕܘܬ݂ܐ ܘܐܘ ܠܝܫܳܢܐ ܟܘܪܕܳܝܐ ܡܫܰܠܛܶܐ ܢܶܐ ܒܘ ܩܠܝܡܐ la langue et la culture kurdes sont prédominantes dans la région (L.19)
mšamas, mšamso ܡܫܰܡܰܣ، ܡܫܰܡܣܐ - mšamasle, mšamasla ܡܫܰܡܰܣܠܶܗ، ܡܫܰܡܰܣܠܰܗ [šms II ܫܡܣ] bronzer
mšamho ܡܫܰܡܗܐ (adj.), f. mšamahto ܡܫܰܡܰܗܬܐ, pl. mšamhe ܡܫܰܡܗܶܐ (Q.9,103) célèbre, connu, illustre → iḏico
mšare, mšaryo ܡܫܰܪܶܐ، ܡܫܰܪܝܐ - mšarele, mšarela ܡܫܰܪܶܠܶܗ، ܡܫܰܪܶܠܰܗ [šry II ܫܪܝ] (L.3) commencer, débuter | mšareli d šuġlono ܡܫܰܪܶܠܝ ܕܫܘܓ݂ܠܳܢܐ j'(f.)ai commencé à travailler (Q.10,1) → bode
mšatas, mšatso ܡܫܰܬܰܣ، ܡܫܰܬܣܐ - mšatasle, mšatasla ܡܫܰܬܰܣܠܶܗ، ܡܫܰܬܰܣܠܰܗ [šts II ܫܬܣ] fonder | mšatasse madrašyoṯe iḏice ܡܫܰܬܰܣܣܶܗ ܡܰܕܪܰܫܝܳܬ݂ܶܐ ܐܝܕ݂ܝܥܶܐ ils ont fondé des écoles renommées (L.19)
mšatsono ܡܫܰܬܣܳܢܐ, f. mšatsoniṯo ܡܫܰܬܣܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mšatsone ܡܫܰܬܣܳܢܶܐ (L.15) fondateur
mšawar, mšawro ܡܫܰܘܰܪ، ܡܫܰܘܪܐ - mšawarle, mšawarla ܡܫܰܘܰܪܠܶܗ، ܡܫܰܘܰܪܠܰܗ [šwr II ܫܘܪ] demander conseil, prendre l'avis de quelqu'un, consulter | u Barṣawmo mšawarle bi aṯto ܐܘ ܒܰܪܨܰܘܡܐ ܡܫܰܘܰܪܠܶܗ ܒܝ ܐܰܬ݂ܬܐ Barṣawmo a consulté sa femme (L.19); mšawarre bë ḥḏoḏe ܡܫܰܘܰܪܪܶܗ ܒܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils se sont concertés (Q.2,49) → mašër2
mšawaš, mšawšo ܡܫܰܘܰܫ، ܡܫܰܘܫܐ - mšawašle, mšawašla ܡܫܰܘܰܫܠܶܗ، ܡܫܰܘܰܫܠܰܗ [šwš II ܫܘܫ] perturber, embrouiller → mišawaš
mšawšaṭ, mšawšṭo ܡܫܰܘܫܰܛ، ܡܫܰܘܫܛܐ - mšawšaṭle, mšawšaṭla ܡܫܰܘܫܰܛܠܶܗ، ܡܫܰܘܫܰܛܠܰܗ [šwšṭ ܫܘܫܛ] ⑴ développer ⑵ faire progresser | mšawšaṭlan ruḥayna ܡܫܰܘܫܰܛܠܰܢ ܪܘܚܰܝܢܰܐ nous avons progressé (Q.5,19)
mšayac, mšayco ܡܫܰܝܰܥ، ܡܫܰܝܥܐ - mšayacle, mšayacla ܡܫܰܝܰܥܠܶܗ، ܡܫܰܝܰܥܠܰܗ [šyc II ܫܝܥ] envoyer | mšayacle xabro lu babo ܡܫܰܝܰܥܠܶܗ ܟ݂ܰܒܪܐ ܠܘ ܒܰܒܐ il a envoyé un message à son père (Q.6,16) → mšadar
mšayal, mšaylo ܡܫܰܝܰܠ، ܡܫܰܝܠܐ - mšayele, mšayela ܡܫܰܝܶܠܶܗ، ܡܫܰܝܶܠܰܗ [šyl II ܫܝܠ] ⑴ demander, poser des questions | kibi mšayalnolux mede? ܟܝܒܝ ܡܫܰܝܰܠܢܳܠܘܟ݂ ܡܶܕܶܐ؟ puis-je (m.) te (m.) demander quelque chose? (L.3); kolozam qamayto mšayalno me emi ܟܳܠܳܙܰܡ ܩܰܡܰܝܬܐ ܡܫܰܝܰܠܢܐ ܡܶܐ ܐܶܡܝ je dois d'abord demander à ma mère (L.17); kiban mšaylina w yëlfina ܟܝܒܰܢ ܡܫܰܝܠܝܢܰܐ ܘܝܷܠܦܝܢܰܐ nous pouvons poser des questions et apprendre (L.22) ⑵ s'informer, se renseigner | mšayalle bu šlomo dë ḥḏoḏe ܡܫܰܝܰܠܠܶܗ ܒܘ ܫܠܳܡܐ ܕܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils se renseignent sur le bien-être de l'autre (L.23); jëddi mšayele acle ܔܷܕܕܝ ܡܫܰܝܶܠܶܗ ܐܰܥܠܶܗ mon grand-père s'est renseigné à son sujet (Q.3,14)
mšayno ܡܫܰܝܢܐ (adj.), f. mšayanto ܡܫܰܝܰܢܬܐ, pl. mšayne ܡܫܰܝܢܶܐ (L.22) ⑴ pacifique, paisible ⑵ apprivoisé, docile
Mšiḥo ܡܫܝܚܐ Christ, Messie
mšiḥoyo ܡܫܝܚܳܝܐ, f. mšiḥayto ܡܫܝܚܰܝܬܐ, pl. mšiḥoye ܡܫܝܚܳܝܶܐ chrétien
yulfono mšiḥoyo (Q.10,83) ܝܘܠܦܳܢܐ ܡܫܝܚܳܝܐ catéchisme
mšiḥoyuṯo ܡܫܝܚܳܝܘܬ݂ܐ (f.) chrétienté, Christianisme
mtalfan, mtalfno ܡܬܰܠܦܰܢ، ܡܬܰܠܦܢܐ - mtalfanle, mtalfanla ܡܬܰܠܦܰܢܠܶܗ، ܡܬܰܠܦܰܢܠܰܗ [tlfn ܬܠܦܢ] (L.4) appeler, téléphoner | me zabno l zabno komtalfëni lë ḥḏoḏe ܡܶܐ ܙܰܒܢܐ ܠܙܰܒܢܐ ܟܳܡܬܰܠܦܷܢܝ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ de temps en temps, ils s'appellent (L.4); nošo mtalfanleli ܢܳܫܐ ܡܬܰܠܦܰܢܠܶܠܝ quelqu'un m'a téléphoné (L.24) → täläfon
mtarjam, mtarjmo ܡܬܰܪܔܰܡ، ܡܬܰܪܔܡܐ - mtarjamle, mtarjamla ܡܬܰܪܔܰܡܠܶܗ، ܡܬܰܪܔܰܡܠܰܗ [trjm ܬܪܔܡ] (Q.10,33) traduire
mtarjmono ܡܬܰܪܔܡܳܢܐ, f. mtarjmoniṯo ܡܬܰܪܔܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mtarjmone ܡܬܰܪܔܡܳܢܶܐ ⑴ traducteur ⑵ interprète
mṭakas, mṭakso ܡܛܰܟܰܣ، ܡܛܰܟܣܐ - mṭakasle, mṭakasla ܡܛܰܟܰܣܠܶܗ، ܡܛܰܟܰܣܠܰܗ [ṭks II ܛܟܣ] ⑴ ordonner, agencer, trier, classer ⑵ organiser
mṭawe, mṭawyo ܡܛܰܘܶܐ، ܡܛܰܘܝܐ - mṭawele, mṭawela ܡܛܰܘܶܠܶܗ، ܡܛܰܘܶܠܰܗ [ṭwy II ܛܘܝ] griller
mṭawyo ܡܛܰܘܝܐ (adj.), f. mṭawayto ܡܛܰܘܰܝܬܐ, pl. mṭawye ܡܛܰܘܝܶܐ grillé
muḥo ܡܘܚܐ (m.), pl. muḥe ܡܘܚܶܐ (L.7) ⑴ cerveau ⑵ intelligence
muklo ܡܘܟܠܐ, pl. muklone ܡܘܟܠܳܢܶܐ nourriture, plat | u muklo ḥaḏër ܐܘ ܡܘܟܠܐ ܚܰܕ݂ܷܪ la nourriture est prête (L.23)
muklo ḥaroyo (L.10) ܡܘܟܠܐ ܚܰܪܳܝܐ dessert
muklone qayire (L.23) ܡܘܟܠܳܢܶܐ ܩܰܝܝܪܶܐ plats froids
muklone šaḥine (L.23) ܡܘܟܠܳܢܶܐ ܫܰܚܝܢܶܐ plats chauds
muklo rišoyo (L.10) ܡܘܟܠܐ ܪܝܫܳܝܐ plat principal
muklo Suryoyo (L.23) ܡܘܟܠܐ ܣܘܪܝܳܝܐ nourriture syriaque
muklo šarwoyo (L.10) ܡܘܟܠܐ ܫܰܪܘܳܝܐ entrée
muklo w maštyo (L.23) ܡܘܟܠܐ ܘܡܰܫܬܝܐ nourriture et boissons
muqro ܡܘܩܪܐ (m.), pl. muqre ܡܘܩܪܶܐ (L.2) jaune d'œuf
muroyo ܡܘܪܳܝܐ, pl. muroye ܡܘܪܳܝܶܐ (L.15) tournoi, concours, compétition, match
muse ܡܘܣܶܐ (f.), pl. musat ܡܘܣܰܬ rasoir
musiqa ܡܘܣܝܩܰܐ (f.) (L.24) musique → musiqi
musiqi ܡܘܣܝܩܝ (f.) musique → musiqa
musiqoro ܡܘܣܝܩܳܪܐ, f. musiqarto ܡܘܣܝܩܰܪܬܐ, pl. musiqore ܡܘܣܝܩܳܪܶܐ (G.19) musicien
muṭoyo ܡܘܛܳܝܐ, pl. muṭoye ܡܘܛܳܝܶܐ communication → komunikasyon
muxtar ܡܘܟ݂ܬܰܐܪ (m.), pl. muxtare ܡܘܟ݂ܬܰܪܶܐ (Q.3,75) chef de village, bourgmestre, maire
muzo ܡܘܙܐ (m.), pl. muze ܡܘܙܐ (L.2) banane
muzoġo ܡܘܙܳܓ݂ܐ (L.18) climat, temps
mvayaz, mvayzo ܡܒ݂ܰܝܰܙ، ܡܒ݂ܰܝܙܐ - mvayazle, mvayazla ܡܒ݂ܰܝܰܙܠܶܗ، ܡܒ݂ܰܝܰܙܠܰܗ [vyz II ܒ݂ܝܙ] (G.16) faire une demande de visa → viza
mwabax, mwabxo ܡܘܰܒܰܟ، ܡܘܰܒܟ݂ܐ - mwabaxle, mwabaxla ܡܘܰܒܰܟ݂ܠܶܗ، ܡܘܰܒܰܟ݂ܠܰܗ [wbx II ܘܒܟ݂] (G.18) faire des reproches, admonester
mwaṣaf, mwaṣfo ܡܘܰܨܰܦ، ܡܘܰܨܦܐ - mwaṣafle, mwaṣafla ܡܘܰܨܰܦܠܶܗ، ܡܘܰܨܰܦܠܰܗ [wṣf II ܘܨܦ] (G.18) ⑴ louer ⑵ décrire
mwaxro ܡܘܰܟ݂ܪܐ (adv.) (G.18) tardif
mxabaṭ, mxabṭo ܡܟ݂ܰܒܰܛ، ܡܟ݂ܰܒܛܐ - mxabaṭle, mxabaṭla ܡܟ݂ܰܒܰܛܠܶܗ، ܡܟ݂ܰܒܰܛܠܰܗ [xbṭ II ܟ݂ܒܛ] fouiller | d lëzze mxabëṭ bat turayḏan ܕܠܐܷܙܙܶܗ ܡܟ݂ܰܒܷܛ ܒܘ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ qu'il n'aille pas fouiller dans nos sacs (Q.7,43)
mxamal, mxamlo ܡܟ݂ܰܡܰܠ، ܡܟ݂ܰܡܠܐ - mxamele, mxamela ܡܟ݂ܰܡܶܠܶܗ، ܡܟ݂ܰܡܶܠܰܗ [xml II ܟ݂ܡܠ] décorer | mxamewayla u danwayḏe b zage nacime ܡܟ݂ܰܡܶܘܰܝܠܰܗ ܐܘ ܕܰܢܘܰܝܕ݂ܶܗ ܒܙܰܓܶܐ ܢܰܥܝܡܶܐ elle avait décoré sa queue avec des clochettes (Q.1,74) → mšafar
mxiruṯo ܡܟ݂ܝܪܘܬ݂ܐ (f.) (L.16) fiançailles → ṭlobo
mxolo ܡܟ݂ܳܠܐ (m.), pl. mxole ܡܟ݂ܳܠܶܐ (Q.4,31) pichet
myaqar, myaqro ܡܝܰܩܰܪ، ܡܝܰܩܪܐ - myaqarle, myaqarla ܡܝܰܩܰܪܠܶܗ، ܡܝܰܩܰܪܠܰܗ [yqr II ܝܩܪ] (G.18) respecter, honorer, vénérer | kul nošo myaqarwayle ܟܘܠ ܢܳܫܐ ܡܝܰܩܰܪܘܰܝܠܶܗ tout le monde le respectait (Q.2,8)
myaqro ܡܝܰܩܪܐ (adj.), f. myaqarto ܡܝܰܩܰܪܬܐ, pl. myaqre ܡܝܰܩܪܶܐ honoré, respecté, vénéré
mzaban, mzabno ܡܙܰܒܰܢ، ܡܙܰܒܢܐ - mzabanle, mzabanla ܡܙܰܒܰܢܠܶܗ، ܡܙܰܒܰܢܠܰܗ [zbn II ܙܒܢ] (G.20) vendre → zowan
mzabnono ܡܙܰܒܢܳܢܐ, f. mzabnoniṯo ܡܙܰܒܢܳܢܝܬ݂ܐ, pl. mzabnone ܡܙܰܒܢܳܢܶܐ vendeur → mzaban
mžido ܡܙ̰ܝܕܐ (adj.), f. mžёdto ܡܙ̰ܷܕܬܐ, pl. mžide ܡܙ̰ܝܕܶܐ (L.14) ⑴ couché ⑵ étendu
na ܢܰܐ (G.4) nous sommes (copule 1ère pl.)
nabišoṯe ܢܰܒܝܫܳܬ݂ܶܐ (pl., f.), sg. nabëšto ܢܰܒܷܫܬܐ (Q.3,106) raisins secs
nacimo ܢܰܥܝܡܐ, f. nacëmto ܢܰܥܷܡܬܐ, pl. nacime ܢܰܥܝܡܶܐ (L4; L.10) petit ⑵ enfant
nacmuṯo ܢܰܥܡܘܬ݂ܐ (f.) enfance | me nacmuṯa smiṯo yo ܡܶܐ ܢܰܥܡܘܬ݂ܰܗ ܣܡܝܬ݂ܐ ܝܐ elle est aveugle depuis son enfance = nëcmuṯo
näḏafa ܢܱܕ݂ܰܦܰܐ (f.) (L.18) propreté, pureté, hygiène
nafšo ܢܰܦܫܐ (f.), pl. nafšoṯe ܢܰܦܫܳܬ݂ܶܐ ⑴ âme ⑵ personne | ḥamši nafšoṯe wayna ܚܰܡܫܝ ܢܰܦܫܳܬ݂ܶܐ ܘܰܝܢܰܐ nous étions cinquante personnes ⑶ soi-même | maxlaṣ nafše ܡܰܟ݂ܠܰܨ ܢܰܦܫܶܗ (qu'il) se débrouille seul (dans une langue) (L.3.8) → ruḥo
nagoro ܢܰܓܳܪܐ, f. nagarto ܢܰܓܰܪܬܐ, pl. nagore ܢܰܓܳܪܶܐ charpentier, ébéniste
nahro ܢܰܗܪܐ (m.), pl. nahre ܢܰܗܪܶܐ (L.18) fleuve
naḥšo ܢܰܚܫܐ, pl. naḥše ܢܰܚܫܶܐ (L.14) cercueil
namra ܢܰܡܪܰܐ, pl. namrat ܢܰܡܪܰܬ ⑴ nombre, chiffre ⑵ taille (vêtement) | rabo yo, latyo i namrayḏi ܪܰܒܐ ܝܐ، ܠܰܬܝܐ ܐܝ ܢܰܡܪܰܝܕ݂ܝ c'est grand, ce n'est pas ma taille (L.11) → raqmo
Namsa ܢܰܡܣܰܐ Autriche = Awsturya
naqla ܢܰܩܠܰܐ, pl. naqlat ܢܰܩܠܰܬ fois
bë ḥḏo naqla (L.24) ܒܷܚܕ݂ܐ ܢܰܩܠܰܐ ⑴ d'un coup, en une fois ⑵ (+neg.) pas du tout
kul naqla (G.17) ܟܘܠ ܢܰܩܠܰܐ toujours, chaque fois
naqla ḥreto (G.18) ܢܰܩܠܰܐ ܚܪܶܬܐ une autre fois, encore
→ annaqla, kore1, inaqla d, inaqlayo, naqlawoṯe
naqlawoṯe ܢܰܩܠܰܘܳܬ݂ܶܐ (pl.) (L.20) parfois, de temps en temps → naqla
nargo ܢܰܪܓܐ (m.), pl. narge ܢܰܪܓܶܐ (Q.1,58) hache, pioche | u nargayḏi ܐܘ ܢܰܪܓܰܝܕ݂ܝ ma hache (Q.3,46)
nawlo ܢܰܘܠܐ (m.), pl. nawle ܢܰܘܠܶܐ (L.24) ⑴ toile ⑵ réseau, internet
nayiḥo ܢܰܝܝܚܐ, f. nayëḥto ܢܰܝܷܚܬܐ, pl. nayiḥe ܢܰܝܝܚܶܐ en bonne santé
ne ܢܶܐ (G.4) ils/elles sont (copule 3ème pl.)
neqoyo ܢܶܩܳܝܐ [Inf. nqy II ܢܩܝ] choix | neqoyo dac cënwe ܢܶܩܳܝܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ sélection des raisins (Q.4,20)
nëcma ܢܷܥܡܰܐ (f.), pl. nëcmat ܢܷܥܡܰܬ grâce | u jayran nëcma d Aloho yo ܐܘ ܔܰܝܪܰܐܢ ܢܷܥܡܰܐ ܕܰܐܠܳܗܐ ܝܐ nous devons l'électricité à Dieu (lit. : l'électricité est une grâce de Dieu) (Q.3,33)
nëcmuṯo ܢܷܥܡܘܬ݂ܐ (f.) enfance | i nëcmuṯayḏe ܐܝ ܢܷܥܡܘܬ݂ܰܝܕ݂ܶܗ son enfance (Q.9,1) = nacmuṯo
Nëḥloyo ܢܷܚܠܳܝܐ, f. Nëḥlayto ܢܷܚܠܰܝܬܐ, pl. Nëḥloye ܢܷܚܠܳܝܶܐ (Q.6,63) originaire du village d'Anḥël → Anḥël
nëmro ܢܷܡܪܐ (m.), pl. nëmre ܢܷܡܪܶܐ tigre
nësyono ܢܷܣܝܳܢܐ (m.), pl. nësyone ܢܷܣܝܳܢܶܐ expérience
nfoqo ܢܦܳܩܐ [Inf. nfq I ܢܦܩ] ⑴ sortie ⑵ lever (du soleil) | cam nfoqe di šëmšo ܥܰܡ ܢܦܳܩܶܗ ܕܝ ܫܷܡܫܐ au lever du soleil (Q.3,45)
nḥiro ܢܚܝܪܐ (m.), pl. nḥire ܢܚܝܪܶܐ nez
nisën ܢܝܣܷܢ (L.9) avril
nišan ܢܝܫܰܢ, pl. nišane ܢܝܫܰܢܶܐ fiançailles
niše ܢܝܫܶܐ (pl.) femmes → aṯto
nišo ܢܝܫܐ (m.), pl. niše ܢܝܫܶܐ but | nišo rišoyo ܢܝܫܐ ܪܝܫܳܝܐ but principal (L.15)
niya ܢܝܝܰܐ (f.), pl. niyat ܢܝܝܰܬ intention | latlan niya pis ܠܰܬܠܰܢ ܢܝܝܰܐ ܦ݁ܝܣ nous n'avons pas de mauvaise intention (Q.7,38)
no ܢܐ (G.4) je suis (copule 1ème sg.)
nofal, nëflo ܢܳܦܰܠ، ܢܷܦܠܐ - nafël, nafilo ܢܰܦܷܠ، ܢܰܦܝܠܐ [nfl I ܢܦܠ] (L.9) ⑴ tomber | nafël cal i arco mu gaḥko ܢܰܦܷܠ ܥܰܠ ܐܝ ܐܰܪܥܐ ܡܘ ܓܰܚܟ݂ܐ il est mort de rire (lit..: il est tombé par terre en riant) (Q.7,73); nafëlno dlo ruḥo ܢܰܦܷܠܢܐ ܕܠܐ ܪܘܚܐ je (m.) me suis évanoui (Q.7,76); nafël bu kewo ܢܰܦܷܠ ܒܘ ܟܶܘܐ il tomba malade (Q.9,29) ⑵ se trouver, se situer | Mëḏyaḏ konëflo b falge d Ṭurcabdin ܡܷܕ݂ܝܰܕ݂ ܟܳܢܷܦܠܐ ܒܦܰܠܓܶܗ ܕܛܘܪܥܰܒܕܝܢ Midyat se situe au centre du Turabdin (L.19)
nofaq, nëfqo ܢܳܦܰܩ، ܢܷܦܩܐ - nafëq, nafiqo ܢܰܦܷܩ، ܢܰܦܝܩܐ [nfq I ܢܦܩ] (L.3) ⑴ sortir | bu šuroyo d kul šato konofaq surgoḏo ḥaṯo ܒܘ ܫܘܪܳܝܐ ܕܟܘܠ ܫܰܬܐ ܟܳܢܳܦܰܩ ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ ܚܰܬ݂ܐ au début de chaque année sort un nouveau calendrier (L.9) ⑵ partir
nofele, nofela ܢܳܦܶܠܶܗ، ܢܳܦܶܠܰܗ - nafile, nafila ܢܰܦܝܠܶܗ، ܢܰܦܝܠܰܗ [nfl I ܢܦܠ] (+ L-suf.) avoir droit à, revenir à, échoir à | obënwaylan u mede d nofalwaylan ܐܳܒܷܢܘܰܝܠܰܢ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܢܳܦܰܠܘܰܝܠܰܢ ils nous donnaient ce qui nous revenait (Q.6,45) → ḥoyaqle, nofal
noḥar, nuḥro ܢܳܚܰܪ، ܢܘܚܪܐ - nḥërle, nḥërla ܢܚܷܪܠܶܗ، ܢܚܷܪܠܰܗ [nḥr I ܢܚܪ] abattre, égorger | nuḥriwa ad darmala ܢܘܚܪܝܘܰܐ ܐܰܕ ܕܰܪܡܰܠܰܐ ils abattaient les animaux d'engraissement (Q.4,41)
noḥat, nuḥto ܢܳܚܰܬ، ܢܘܚܬܐ - naḥët, naḥito ܢܰܚܷܬ، ܢܰܚܝܬܐ [nḥt I ܢܚܬ] descendre, diminuer | u mënyono das Suryoye naḥët ġäläbe ܐܘ ܡܷܢܝܳܢܐ ܕܰܣ ܣܘܪܝܳܝܶܐ ܢܰܚܷܬ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ le nombre des Syriaques a fortement diminué (Q.4,41)
noqaḥ, nuqḥo ܢܳܩܰܚ، ܢܘܩܚܐ - nqëḥle, nqëḥla ܢܩܷܚܠܶܗ، ܢܩܷܚܠܰܗ [nqḥ I ܢܩܚ] (L.7) sentir (tr.)
noqal, nuqlo ܢܳܩܰܠ، ܢܘܩܠܐ - nqile, nqila ܢܩܝܠܶܗ، ܢܩܝܠܰܗ [nql I ܢܩܠ] ⑴ déménager | huwe fusqono d nuqli l Almanya ܗܘܘܶܗ ܦܘܣܩܳܢܐ ܕܢܘܩܠܝ ܠܐܰܠܡܰܐܢܝܰܐ ils ont décidé de déménager en Allemagne (L.19) ⑵ transporter, déplacer
noqar, nuqro ܢܳܩܰܪ، ܢܘܩܪܐ - naqër, naqiro ܢܰܩܷܪ، ܢܰܩܝܪܐ [nqr I ܢܩܪ] faire mal | riši konoqar ܪܝܫܝ ܟܳܢܳܩܰܪ j'ai mal à la tête (L.14)
noqaṣ, nuqṣo ܢܳܩܰܨ، ܢܘܩܨܐ - naqëṣ, naqiṣo ܢܰܩܷܨ، ܢܰܩܝܨܐ [nqṣ I ܢܩܨ] ⑴ manquer | mede lo noqaṣwalle ܡܶܕܶܐ ܠܐ ܢܳܩܰܨܘܰܠܠܶܗ rien de leur manquait (L.19) ⑵ diminuer
noqëṣ ܢܳܩܷܨ moins (heure) | i saca ḥḏo noqëṣ ruco yo ܐܝ ܣܰܥܰܐ ܚܕ݂ܐ ܢܳܩܷܨ ܪܘܥܐ ܝܐ il est une heure moins quart (L.8) → noqaṣ
noquṣo ܢܳܩܘܨܐ (adj.), f. noquṣto ܢܳܩܘܨܬܐ, pl. noquṣe ܢܳܩܘܨܶܐ ⑴ peu, limité ⑵ insignifiant
bu noquṣo (L.18) ܒܘ ܢܳܩܘܨܐ au moins
→ noqaṣ
Norweč ܢܳܪܘܶܫ̰ (L.20) Norvège
nošaq, nëšqo ܢܳܫܰܩ، ܢܷܫܩܐ - nšëqle, nšëqla ܢܫܷܩܠܶܗ، ܢܫܷܩܠܰܗ [nšq I ܢܫܩ] embrasser | nšëqlan iḏe ܢܫܷܩܠܰܢ ܐܝܕ݂ܶܗ nous lui avons embrassé la main (Q.3,12)
nošo ܢܳܫܐ (m.), pl. noše ܢܳܫܶܐ (L.7,3) ⑴ être humain ⑵ quelqu'un ⑶ (pl.) gens | aġlab dan noše ܐܰܓ݂ܠܰܒ ܕܰܢ ܢܳܫܶܐ la plupart des gens (Q.4,40)
nošuṯo ܢܳܫܘܬ݂ܐ (f.) (Q.5,75) humanité
noṭar, nëṭro ܢܳܛܰܪ، ܢܷܛܪܐ - nṭërle, nṭërla ܢܛܷܪܠܶܗ، ܢܛܷܪܠܰܗ [nṭr I ܢܛܪ] ⑴ protéger, garder ⑵ surveiller ⑶ s'occuper de ⑷ attendre
noṭar nawfo (L.15) ܢܳܛܰܪ ܢܰܘܦܐ gardien de but → qalcäči
noṭuro ܢܳܛܘܪܐ, f. noṭurto ܢܳܛܘܪܬܐ, pl. noṭure ܢܳܛܘܪܶܐ (G.19) gardien, surveillant, protecteur
nowaḥ, nawḥo ܢܳܘܰܚ، ܢܰܘܚܐ - nwëḥle, nwëḥla ܢܘܷܚܠܶܗ، ܢܘܷܚܠܰܗ [nwḥ I ܢܘܚ] aboyer | kalbo, lo nawḥat ܟܰܠܒܐ، ܠܐ ܢܰܘܚܰܬ chien, n'aboie pas! (L.23)
noyaḥ, nayḥo ܢܳܝܰܚ، ܢܰܝܚܐ - nayëḥ, nayiḥo ܢܰܝܷܚ، ܢܰܝܝܚܐ [nyḥ I ܢܝܚ] guérir (intr.) → noyaḥle
noyaḥle, noyaḥla ܢܳܝܰܚܠܶܗ، ܢܳܝܰܚܠܰܗ - nayëḥle, nayëḥla ܢܰܝܷܚܠܶܗ، ܢܰܝܷܚܠܰܗ [nyḥ I ܢܝܚ] (+ L-Suf.) guérir (intr.; êtres vivants), se rétablir | lo nayëḥle ܠܐ ܢܰܝܷܚܠܶܗ il ne s'est pas rétabli (L.14) → noyaḥ
nqoḥo [Inf. nqḥ I ܢܩܚ] (L.7) odorat → noqaḥ
nqoro ܢܩܳܪܐ [Inf. nqr I ܢܩܪ] (L.14) mal, douleur | b alfo nqore di lašayḏi ܒܐܰܠܦܐ ܢܩܳܪܶܐ ܕܝ ܠܰܫܰܝܕ݂ܝ avec beaucoup de douleur dans mon corps (Q.7,86)
nqoro di aḏno ܢܩܳܪܐ ܕܝ ܐܰܕ݂ܢܐ maux d'oreilles
nqoro du caršo ܢܩܳܪܐ ܕܘ ܥܰܪܫܐ mal de dents
nqoro du rišo ܢܩܳܪܐ ܕܘ ܪܝܫܐ mal de tête
→ noqar
Nṣiwën ܢܨܝܘܷܢ (Q.8,59) Nusaybin (ville au sud-est de la Turquie)
nšaqto ܢܫܰܩܬܐ (f.), pl. našqoṯe ܢܰܫܩܳܬ݂ܶܐ (L.24) baiser, bisou → nošaq
nuhoro ܢܘܗܳܪܐ (m.), pl. nuhore ܢܘܗܳܪܶܐ (L.24) note, remarque, commentaire, éclaircissement
nuno ܢܘܢܐ (m.), pl. nune ܢܘܢܶܐ (L.22) poisson
nuno bi fërna (L.23) ܢܘܢܐ ܒܝ ܦܷܪܢܰܐ poisson rôti au four
nuno mqalyo (L.23) ܢܘܢܐ ܡܩܰܠܝܐ poisson frit
nuno mṭawyo (L.23) ܢܘܢܐ ܡܛܰܘܝܐ poisson grillé
nuqazto ܢܘܩܰܙܬܐ (f.), pl. nuqazyoṯe ܢܘܩܰܙܝܳܬ݂ܶܐ ⑴ station ⑵ endroit, place | nuqazto rišayto ܢܘܩܰܙܬܐ ܪܝܫܰܝܬܐ place centrale (L.19)
nuxroyo ܢܘܟ݂ܪܳܝܐ (adj.), f. nuxrayto ܢܘܟ݂ܪܰܝܬܐ, pl. nuxroye ܢܘܟ݂ܪܳܝܶܐ (Q.2,9) étranger
ob ܐܳܒ (L.9) août = ṭëbbax
obac, ëbco ܐܳܒܰܥ، ܐܷܒܥܐ - abëc, abico ܐܰܒܷܥ، ܐܰܒܝܥܐ [ʾbc I ܐܒܥ] (L.4) ⑴ vouloir | mawxa abici d nuqli l Berlin ܡܰܘܟ݂ܰܐ ܐܰܒܝܥܝ ܕܢܘܩܠܝ ܠܒܶܪܠܝܢ pour cette raison, ils ont voulu déménager à Berlin (L.19); iḏa d lobac d oṯe, ṭro loṯe! ܐܝܕ݂ܰܐ ܕܠܳܐܒܰܥ ܕܐܳܬ݂ܶܐ، ܛܪܐ ܠܳܐܬ݂ܶܐ s'il ne veut pas venir, qu'il ne vienne pas! (L.22); cam man d obac ܥܰܡ ܡܰܢ ܕܐܳܒܰܥ avec qui il veut (L.24); këbcat lu ḥamro du qerowo aw lu ḥamro du štoyo ܟܷܐܒܥܰܬ ܠܘ ܚܰܡܪܐ ܕܘ ܩܶܪܳܘܐ ܐܰܘ ܠܘ ܚܰܡܪܐ ܕܘ ܫܬܳܝܐ que ce soit pour le vin de mesure ou pour le vin de table (Q.4,43) ⑵ demander ⑶ aimer
obe, obo ܐܳܒܶܐ، ܐܳܒܐ - hule, hula ܗܘܠܶܗ، ܗܘܠܰܗ [ʾby/yhw I ܐܒܝ/ܝܗܘ] (L.6) donner | kibux obatlan u ḥšowo? ܟܝܒܘܟ݂ ܐܳܒܰܬܠܰܢ ܐܘ ܚܫܳܘܐ؟ pourriez-vous nous donner l'addition? (L.10.4); kobënne muklo w štoyo ܟܳܐܒܷܢܢܶܗ ܡܘܟܠܐ ܘܫܬܳܝܐ ils leur donnent à manger et à boire (L.22); kobeli u kṯowo ܟܳܐܒܶܠܝ ܐܘ ܟܬ݂ܳܘܐ il me donne le livre (L.22); lo koballux u danwayḏux ܠܐ ܟܳܐܒܰܠܠܘܟ݂ ܐܘ ܕܰܢܘܰܝܕ݂ܘܟ݂ je (f.) ne te (m.) donnerai pas ta queue (Q.1,48); u ḥalwo gëd obenole li qašto ܐܘ ܚܰܠܘܐ ܓܷܕ ܐܳܒܶܢܳܠܶܗ ܠܝ ܩܰܫܬܐ le lait, je le donnerai à la grand-mère (Q.1,55); gëd oboli danwi ܓܷܕ ܐܳܒܳܠܝ ܕܰܢܘܝ elle me donnera ma queue (Q.1,56); aḥ ḥeṭe gëd obenanne li gḏayto ܐܰܚ ܚܶܛܶܐ ܓܷܕ ܐܳܒܶܢܰܢܢܶܗ ܠܝ ܓܕ݂ܰܝܬܐ le blé, je le donnerai à la poule (Q.1,65); këbcina d obitule yo ܟܷܐܒܥܝܢܰܐ ܕܐܳܒܝܬܘܠܶܗ ܝܐ nous voulons que vous la lui donniez (Q.6,74); obënwaylan u mede d nofalwaylan ܐܳܒܷܢܘܰܝܠܰܢ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܢܳܦܰܠܘܰܝܠܰܢ ils nous donnaient ce qui nous revenait (Q.6,44); am moraṯṯe b iḏo ftëḥto huwanne zuze ܐܰܡ ܡܳܪܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܒܐܝܕ݂ܐ ܦܬܷܚܬܐ ܗܘܘܰܢܢܶܗ ܙܘܙܶܐ les membres de leur famille leur ont généreusement prêté de l'argent (L.19); hawli ܗܰܘܠܝ donne-moi! (L.10); hawullan i kaččëke ܗܰܘܘܠܠܰܢ ܐܝ ܟܰܫ̰ܫ̰ܷܟܶܐ donnez-nous la fille (Q.6,69); hiwile ܗܝܘܝܠܶܗ il les donna (Q.1,72)
obe dastër ܐܳܒܶܐ ܕܰܣܬܷܪ donner la permission, autoriser | d obatli dastër ܕܐܳܒܰܬܠܝ ܕܰܣܬܷܪ si tu me donne la permission (Q.6,27)
obe fusqono ܐܳܒܶܐ ܦܘܣܩܳܢܐ prendre une décision, décider | huwe fusqono ܗܘܘܶܗ ܦܘܣܩܳܢܐ ils ont décidé (L.19)
obe ḥaq d ܐܳܒܶܐ ܚܰܩ ܕ payer | huwe ḥaq di raḏayto ܗܘܘܶܗ ܚܰܩ ܕܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ils payèrent la voiture (L.21); grëšla ṣacbuṯo d ḥëzyo qelayto d kiba obo ḥaq diḏa ܓܪܷܫܠܰܗ ܨܰܥܒܘܬ݂ܐ ܕܚܷܙܝܐ ܩܶܠܰܝܬܐ ܕܟܝܒܰܗ ܐܳܒܐ ܚܰܩ ܕܝܕ݂ܰܗ elle a eu du mal à trouver une chambre dont elle pouvait payer le prix (de location) (L.20)
obe turgomo ܐܳܒܶܐ ܬܘܪܓܳܡܐ faire un exposé, donner une conférence | obewa turgome ܐܳܒܶܘܰܐ ܬܘܪܓܳܡܶܐ il donnait des conférences (Q.9,92)
obe w šoqal (cam) (L.3) ܐܳܒܶܐ ܘܫܳܩܰܠ ܥܰܡ avoir des contacts | bak kṯawyoṯe kobën w šuqli cam ḥḏoḏe ܒܰܟ ܟܬ݂ܰܘܝܳܬ݂ܶܗ ܟܳܐܒܷܢ ܘܫܘܩܠܝ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ ils communiquent par messages (Q.5,26)
→ hiw, mitahwe, mahwo
oḏac, ëḏco ܐܳܕ݂ܰܥ، ܐܷܕ݂ܥܐ - aḏëc, aḏico ܐܰܕ݂ܷܥ، ܐܰܕ݂ܝܥܐ [ʾḏc I ܐܕ݂ܥ] (L.3) ⑴ savoir | en d zërwalxu Ṭurcabdin, gëd ëḏcituwa d layto tamo yamo lu sḥoyo ܐܶܢ ܕܙܷܪܘܰܠܟ݂ܘ ܛܘܪܥܰܒܕܝܢ، ܓܷܕ ܐܷܕ݂ܥܝܬܘܘܰܐ ܕܠܰܝܬܐ ܬܰܡܐ ܝܰܡܐ ܠܘ ܣܚܳܝܐ si vous aviez visité le Turabdin, vous sauriez qu'il n'y a pas de mer pour se baigner (L.22); w lo këḏcono mën! ܘܠܐ ܟܷܐܕ݂ܥܳܢܐ ܡܷܢ! et je ne sais pas quoi! (L.24); law koḏac ܠܰܘ ܟܳܐܕ݂ܰܥ il ne sait plus (Q.5,64); lëḏciwayna ܠܐܷܕ݂ܥܝܘܰܝܢܰܐ nous ne savions pas (Q.7,13); oḏacwa d qore w koṯu ܐܳܕ݂ܰܥܘܰܐ ܕܩܳܪܶܐ ܘܟܳܬ݂ܘ il savait lire et écrire (Q.7,20); laḏëcno mën samno ܠܰܐܕ݂ܷܥܢܐ ܡܷܢ ܣܰܡܢܐ je ne savais pas quoi faire (Q.7,57) ⑵ connaître, reconnaître | aḏëcno lxu ܐܰܕ݂ܷܥܢܐ ܠܟ݂ܘ je vous ai reconnus (L.3); këḏcilan me zawco ܟܷܐܕ݂ܥܝܠܰܢ ܡܶܐ ܙܰܘܢܐ ils nous connaissent depuis longtemps ⑶ parler (langue) | lišono Almanoyo lëḏciwa ܠܝܫܳܢܐ ܐܰܠܡܰܢܝܐ ܠܐܷܕ݂ܥܝܘܰܐ ils ne parlaient pas allemand (L.19); lëḏcowa lo Iṭaloyo w lo Spanoyo ܠܷܐܕ݂ܥܳܘܰܐ ܠܐ ܐܝܛܰܠܳܝܐ ܘܠܐ ܣܦ݁ܰܢܳܝܐ elle ne parlait ni italien ni espagnol (L.20) → mawḏac, iḏacṯo, iḏico
oḏar ܐܳܕ݂ܰܪ (L.9) mars
omar, ëmmo ܐܳܡܰܪ، ܐܷܡܡܐ - mërle, mërla ܡܷܪܠܶܗ، ܡܷܪܠܰܗ [ʾmr I ܐܡܪ] (L.3) ⑴ dire | mërre ܡܷܪܪܶܗ ils dirent (L.17); mërralle ܡܷܪܪܰܠܠܶܗ ils lui dirent (L.21); ëmmowalle ܐܷܡܡܳܘܰܠܠܶܗ elle leur disait (L.22); mar ܡܰܪ dis! (Q.3,38); ëmmi ܐܷܡܡܝ ils dirent (forme narrative) (Q.6,8); omër ܐܳܡܷܪ il dit (forme narrative) (Q.6,22); mërlele omër ܡܷܪܠܶܠܶܗ ܐܳܡܷܪ il lui dit (forme narrative) (Q.6,25) ⑵ appeler
häma mar (L.3) ܗܱܡܰܐ ܡܰܪ ⑴ plus ou moins, presque ⑵ on peut dire
Omiḏ ܐܳܡܝܕ݂ (Q.9,2) Diyarbakir (ville en Turquie orientale)
omuro ܐܳܡܘܪܐ, f. omurto ܐܳܡܘܪܬܐ, pl. omure ܐܳܡܘܪܶܐ (G.19) poète
ono ܐܳܢܐ (pron.) moi, je
ortoduksoyo ܐܳܪܬܳܕܘܟܣܳܝܐ, f. ortoduksayto ܐܳܪܬܳܕܘܟܣܰܝܬܐ, pl. ortoduksoye ܐܳܪܬܳܕܘܟܣܳܝܶܐ orthodoxe
osyo ܐܳܣܝܐ, f. osiṯo ܐܳܣܝܬ݂ܐ, pl. osye ܐܳܣܝܶܐ (L.14) médecin, docteur
osyo dac carše ܐܳܣܝܐ ܕܰܥ ܥܰܪܫܶܐ dentiste
osyo dac cayne ܐܳܣܝܐ ܕܰܥ ܥܰܝܢܶܐ ophtalmologue
osyo di cämäliye ܐܳܣܝܐ ܕܝ ܥܱܡܱܠܝܝܶܐ chirurgien
osyo dilonoyo ܐܳܣܝܐ ܕܝܠܳܢܳܝܐ spécialiste
osyo di nafšo ܐܳܣܝܐ ܕܝ ܢܰܦܫܐ psychologue
osyo du bayto ܐܳܣܝܐ ܕܘ ܒܰܝܬܐ médecin généraliste
osyo du galdo ܐܳܣܝܐ ܕܘ ܓܰܠܕܐ dermatologue
osyo du lebo ܐܳܣܝܐ ܕܘ ܠܶܒܐ cardiologue
osyo gawoyo ܐܳܣܝܐ ܓܰܘܳܝܐ interne
→ taxtor
otomat ܐܳܬܳܡܰܐܬ, pl. otomatat ܐܳܬܳܡܰܬܰܬ, otomate ܐܳܬܳܡܰܬܶܐ (L.21) automate, distributeur automatique de billets
oṯe, ëṯyo ܐܳܬ݂ܶܐ، ܐܷܬ݂ܝܐ - aṯi, aṯyo ܐܰܬ݂ܝ، ܐܰܬ݂ܝܐ [ʾṯy I ܐܬ݂ܝ] ⑴ venir, arriver | kaṯino lu bayto ܟܰܐܬ݂ܝܢܐ ܠܘ ܒܰܝܬܐ j'arrive à la maison (G.17); aṯi u zabno d ܐܰܬ݂ܝ ܐܘ ܙܰܒܢܐ ܕ le moment est arrivé de (L.22); ṭro loṯe ܛܪܐ ܠܳܐܬ݂ܶܐ qu'il ne vienne pas (L.22); tax ܬܰܟ݂ viens (f.)! (L.23); laṯi ܠܰܐܬ݂ܝ il n'est pas venu; oṯe calcolo ܐܳܬ݂ܶܐ ܥܰܠܥܳܠܐ qu'une tornade arrive (Q.1,68)
oṯe b riše ܐܳܬ݂ܶܐ ܒܪܝܫܶܗ arriver (à qqun), vivre (expérience) | mäsäle d aṯyo b riše ܡܱܣܱܠܶܐ ܕܐܰܬܝܐ ܒܪܝܫܶܗ une histoire qu'il a vécue (Q.7,6)
oṯe cal ܐܳܬ݂ܶܐ ܥܰܠ aller bien (à qqun) | u gawno zarqo ġäläbe koṯe aclax ܐܘ ܓܰܘܢܐ ܙܰܪܩܐ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ ܟܐܬ݂ܶܐ ܐܰܥܠܰܟ݂ le bleu te va très bien (L.11.3)
oṯe cal bole ܐܳܬ݂ܶܐ ܥܰܠ ܒܳܠܶܗ avoir une idée, venir à l'esprit | aṯi cal bole ܐܰܬ݂ܝ ܥܰܠ ܒܳܠܶܗ il eut l'idée (Q.2,10)
oṯe l ܐܳܬ݂ܶܐ ܠـ attaquer | kowe d u dewo oṯe lac ceze ܟܳܘܶܐ ܕܐܘ ܕܶܘܐ ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܰܥ ܥܶܙܶܐ il est possible que le loup attaque les chèvres (Q.2,26)
oṯe l bole ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܶܗ se souvenir | iḏa ucdo ṭacina mede, bëṯër gëd oṯe l bolan ܐܝܕ݂ܰܐ ܐܘܥܕܐ ܛܰܥܝܢܰܐ ܡܶܕܶܐ، ܒܷܬ݂ܷܪ ܓܷܕ ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܰܢ si nous avons oubliéquelque chose maintenant, cela nous reviendra plus tard (L.22)
oṯele, oṯela ܐܳܬ݂ܶܠܶܗ، ܐܳܬ݂ܶܠܰܗ - aṯile, aṯila ܐܰܬ݂ܝܠܶܗ، ܐܰܬ݂ܝܠܰܗ [ʾṯy I ܐܬ݂ܝ] (+ L-suf.) ⑴ venir pour quelqu'un ⑵ recevoir
oṯele rënyo ܐܳܬ݂ܶܠܶܗ ܪܷܢܝܐ avoir une idée | aṯile rënyo ܐܰܬ݂ܝܠܶܗ ܪܷܢܝܐ il eut une idée (Q.2,10)
oṯele ṣäbër ܐܳܬ݂ܶܠܶܗ ܨܱܒܷܪ ⑴ se sentir bien ⑵ (+nég.) s'ennuyer | loṯewalle (< lo oṯewalle) ṣäbër ܠܳܐܬ݂ܶܘܰܠܠܶܗ (ܠܐ ܐܳܬ݂ܶܘܰܠܠܶܗ) ܨܱܒܷܪ ils s'ennuyaient (L.19)
→ qoyaṯle
oṯo ܐܳܬ݂ܐ (f.), pl. oṯe ܐܳܬ݂ܶܐ (L.15) drapeau, symbole, signe
oxal, uxlo ܐܳܟ݂ܰܠ، ܐܘܟ݂ܠܐ - xile/axile, xila/axila ܟ݂ܝܠܶܗ/ܐܰܟ݂ܝܠܶܗ، ܟ݂ܝܠܰܗ/ܐܰܟ݂ܝܠܰܗ [ʾxl I ܐܟ݂ܠ] manger | kuxlina ܟܐܘܟ݂ܠܝܢܰܐ nous mangeons (L.7); mën gëd uxlitu? ܡܷܢ ܓܷܕ ܐܘܟ݂ܠܝܬܘ؟ que voulez-vous manger? (L.10); koxël bu muklo ܟܳܐܟ݂ܷܠ ܒܘ ܡܘܟܠܐ il mange de la nourriture (Q.7,77)
koxal cal ܟܳܐܟ݂ܰܠ ܥܰܠ être génial, être super | Alo koxal acle! ܐܰܠܐ ܟܳܐܟ݂ܰܠ ܐܰܥܠܶܗ pas mal! (L.24)
oxal qarce d ܐܳܟ݂ܰܠ ܩܰܪܥܶܗ ܕ passer un savon | gëd uxli qarcan ܓܷܕ ܐܘܟ݂ܠܝ ܩܰܪܥܰܢ ils ont nous passer un savon (Q.7,27)
oždan ܐܳܙ̰ܕܰܐܢ conscience | hënne w u oždan dëṯṯe ܗܷܢܢܶܐ ܘܐܘ ܐܳܙ̰ܕܰܐܢ ܕܷܬ݂ܬ݂ܶܗ eux et leur conscience (Q.6,43)
paluta ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ (f.), pl. palutat ܦ݁ܰܠܘܬܰܬ ⑴ action d'aide | paluta daq qayse ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ ܕܰܩ ܩܰܝܣܶܐ action d'aide durant laquelle on coupe du bois pour quelqu'un (Q.3,39); more di paluta ܡܳܪܶܗ ܕܝ ܦ݁ܰܠܘܬܰܐ personne pour laquelle l'action d'aide est organisée (Q.3,84) ⑵ équipe d'aide
panṭron ܦܰ݁ܢܛܪܳܢ, pl. panṭronat ܦ݁ܰܢܛܪܳܢܰܬ (L.11) pantalon
park ܦ݁ܰܪܟ (m.), pl. parkat ܦ݁ܰܪܟܰܬ (L.16) ⑴ parc ⑵ place de parking
päṭaṭa ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ (f.), pl. päṭaṭat ܦܱ݁ܛܰܛܰܬ (L.23) pomme de terre
päṭaṭa mqalayto ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ ܡܩܰܠܰܝܬܐ frites
päṭaṭa šlëqto (L.23) ܦܱ݁ܛܰܛܰܐ ܫܠܷܩܬܐ pommes de terre à l'eau
pedagogi ܦ݁ܶܕܰܓܳܓܝ (f.) (L.20) pédagogie
përtäqane ܦܷ݁ܪܬܱܩܰܢܶܐ (f.), pl. përtäqanat ܦܷ݁ܪܬܱܩܰܢܰܬ orange
përtäqani ܦܷ݁ܪܬܱܩܰܢܝ (adj.) (L.11) orange
pingpong ܦ݁ܝܢܓܦ݁ܳܢܓ (L.15) tennis de table, ping-pong → esfiro
pingwino ܦ݁ܝܢܓܘܝܢܐ (m.), pl. pingwine ܦ݁ܝܢܓܘܝܢܶܐ (L.22) pinguin
pire ܦ݁ܝܪܶܐ, pl. pirat ܦ݁ܝܪܰܬ femme | tre tloṯo pirat (= tarte tlaṯ pirat) ܬܪܶܐ ܬܠܳܬ݂ܐ ܦ݁ܝܪܰܬ (= ܬܰܪܬܶܐ ܬܠܰܬ݂ ܦ݁ܝܪܰܬ) deux-trois femmes (Q.3,89) → aṯto
pizza ܦ݁ܝܬܙܰܐ (f.), pl. pizzat ܦ݁ܝܬܙܰܬ (L.23) pizza
plan ܦ݁ܠܰܐܢ (m.), pl. planat ܦ݁ܠܰܢܰܬ, plane ܦ݁ܠܰܢܶܐ (L.6) plan
počaq, pëčqo ܦ݁ܳܫ̰ܰܩ، ܦܷ݁ܫ̰ܩܐ - pčëqle, pčëqla ܦ݁ܫ̰ܷܩܠܶܗ، ܦ݁ܫ̰ܷܩܠܰܗ [pčq I ܦ݁ܫ̰ܩ] écraser, presser | aḥ ḥappoṯe dac cënwe pëčqiwaynanne ṭawwo ܐܰܚ ܚܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ ܕܰܥ ܥܷܢܘܶܐ ܦܷ݁ܫ̰ܩܝܘܰܝܢܰܢܢܶܗ ܛܰܘܘܐ nous écrasions bien les grains de raisin (Q.4,14)
polis1 ܦ݁ܳܠܝܣ (L.21) ⑴ police ⑵ poste de police
polis2 ܦ݁ܳܠܝܣ, f. polise ܦ݁ܳܠܝܣܶܐ, pl. polisat ܦ݁ܳܠܝܣܰܬ policier
Polonya ܦ݁ܳܠܳܢܝܰܐ Pologne
posṭäji ܦ݁ܳܣܛܱܔܝ, f. posṭäjiye ܦ݁ܳܣܛܱܔܝܝܶܐ, pl. posṭäjiye ܦ݁ܳܣܛܱܔܝܝܶܐ facteur
qablo ܩܰܒܠܐ (m.), pl. qablowat ܩܰܒܠܳܘܰܬ câble → tel
qäḥar ܩܱܚܰܪ (m.), pl. qaḥrat ܩܰܚܪܰܬ colère | ono malino qäḥar ܐܳܢܐ ܡܰܠܝܢܐ je me suis mis en colère (Q.7,74) → mëqḥar
qaḥfogulo ܩܰܚܦܳܓܘܠܐ (m.), pl. qaḥfogule ܩܰܚܦܳܓܘܠܶܐ (L.22) tortue
qaḥwa ܩܰܚܘܰܐ (f.), pl. qaḥwat ܩܰܚܘܰܬ (L.8) café
qaḥwonoyo ܩܰܚܘܳܢܳܝܐ (adj.), f. qaḥwonayto ܩܰܚܘܳܢܰܝܬܐ, pl. qaḥwonoye ܩܰܚܘܳܢܳܝܶܐ (L.11) brun → qaḥwa
qalcäči ܩܰܠܥܱܫ̰ܝ, f. qalcäčiye ܩܰܠܥܱܫ̰ܝܝܶܐ, pl. qalcäčiye ܩܰܠܥܱܫ̰ܝܝܶܐ (G.19) gardien de but → noṭar
qale ܩܰܠܶܐ (f.), pl. qalat ܩܰܠܰܬ (Q.5,47) ⑴ dispute ⑵ débat
qaloco ܩܰܠܳܥܐ, f. qalacto ܩܰܠܰܥܬܐ, pl. qaloce ܩܰܠܳܥܶܐ chauffeur, conducteur
qaloco du bësëklet (L.24) ܩܰܠܳܥܐ ܕܘ ܒܷܣܷܟܠܶܬ cycliste
qaloco di raḏayto ܩܰܠܳܥܐ ܕܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ automobiliste
→ šufer
Qamëšlo ܩܰܡܷܫܠܐ Qamishli (ville au nord-est de la Turquie)
qamoyo ܩܰܡܳܝܐ, f. qamayto ܩܰܡܰܝܬܐ, pl. qamoye ܩܰܡܳܝܶܐ (L.8) premier, ancien
bi qamayto ܒܝ ܩܰܡܰܝܬܐ premièrement, en premier lieu
qanser ܩܰܢܣܶܪ (L.14) cancer → sarṭono
qanyo ܩܰܢܝܐ, pl. qanye ܩܰܢܝܶܐ (L.3) ⑴ crayon, stylo à bille ⑵ foie
qanyono ܩܰܢܝܳܢܐ (m.), pl. qanyone ܩܰܢܝܳܢܶܐ bœuf
qapṣulo ܩܰܦ݁ܨܘܠܐ (m.), pl. qapṣule ܩܰܦ݁ܨܘܠܶܐ (L.14) capsule, gélule
qaraqol ܩܰܪܰܩܳܠ (m.), pl. qaraqolat ܩܰܪܰܩܳܠܰܬ, qaraqole ܩܰܪܰܩܳܠܶܐ (Q.7,92) poste de gendarmerie
qarco ܩܰܪܥܐ (m.), pl. qarce ܩܰܪܥܶܐ ⑴ tête | qarce ܩܰܪܥܶܗ sa tête (Q.1,40) ⑵ courge, courgette → rišo
qariwo1 ܩܰܪܝܘܐ (adj.), f. qaruto ܩܰܪܘܬܐ, pl. qariwe ܩܰܪܝܘܶܐ (L.17) ⑴ proche ⑵ parent, membre de la famille proche
qariwo2 ܩܰܪܝܘܐ, f. qarito ܩܰܪܝܬܐ, pl. qariwone ܩܰܪܝܘܳܢܶܐ ⑴ parrain ⑵ témoin de mariage ⑶ membre de la famille du parrain
qarno ܩܰܪܢܐ (f.), pl. qarne ܩܰܪܢܶܐ ⑴ corne ⑵ sommet | qarno du ṭuro ܩܰܪܢܐ ܕܘ ܛܘܪܐ sommet de la montagne (Q.8,52)
qart ܩܰܪܬ (m.), pl. qartat ܩܰܪܬܰܬ carte
qart di mëštuṯo (L.15) ܩܰܪܬ ܕܝ ܡܷܫܬܘܬ݂ܐ carte de mariage
→ fëtqo
Qartmin ܩܰܪܬܡܝܢ (Q.8,4) Qartmin (village du Turabdin, à proximité du monastère de Mor Gabriel)
Qartminoyo ܩܰܪܬܡܝܢܳܝܐ, f. Qartminayto ܩܰܪܬܡܝܢܰܝܬܐ, pl. Qartminoye ܩܰܪܬܡܝܢܳܝܶܐ (Q.8,4) originaire du village de Qartmin → Qartmin
qaṣa ܩܰܨܰܐ (f.), pl. qaṣat ܩܰܨܰܬ (L.10) caisse, boîte
qaṣobo ܩܰܨܳܒܐ, f. qaṣabto ܩܰܨܰܒܬܐ, pl. qaṣobe ܩܰܨܳܒܶܐ (L.19) boucher
qašo ܩܰܫܐ, pl. qaše ܩܰܫܶܐ (L.16) prêtre → kohno
qaššo ܩܰܫܫܐ (m.), pl. qašše ܩܰܫܫܶܐ (L.4) grand-père → jëddo
qašto ܩܰܫܬܐ (f.), pl. qaštoṯe ܩܰܫܬܳܬ݂ܶܐ grand-mère | qašti ܩܰܫܬܝ ma grand-mère (L.22)
qaṭco ܩܰܛܥܐ (m.), pl. qaṭce ܩܰܛܥܶܐ (Q.2,27) troupeau | u qaṭcayḏan ܐܘ ܩܰܛܥܰܝܕ݂ܰܢ notre troupeau (Q.7,29)
qaṭën ܩܰܛܷܢ (f.), pl. qaṭune ܩܰܛܷܘܢܶܐ chat
qaṭënto ܩܰܛܷܢܬܐ, pl. qaṭinoṯe ܩܰܛܝܢܳܬ݂ܶܐ, qaṭënyoṯe ܩܰܛܷܢܝܳܬ݂ܶܐ (L.8) minute → daqqa
qaṭiro ܩܰܛܝܪܐ (m.) (L.10) yaourt
qaṭmo ܩܰܛܡܐ (m.) cendre
qaṭmono ܩܰܛܡܳܢܐ (adj.), f. qaṭmoniṯo ܩܰܛܡܳܢܝܬ݂ܐ, pl. qaṭmone ܩܰܛܡܳܢܶܐ (L.11) gris → qaṭmo
qaṭuno ܩܰܛܘܢܐ (m.), pl. qaṭune ܩܰܛܘܢܶܐ chat → qaṭën
qawite ܩܰܘܝܬܶܐ (f.) (Q.3,62) qawite (sucrerie du Turabdin composée de sirop de raisins et de sept sortes de graines écrasées et grillées)
qawro ܩܰܘܪܐ (m.), pl. qawre ܩܰܘܪܶܐ (Q.3,120) ⑴ tombeau ⑵ (pl.) cimetière
qawyo ܩܰܘܝܐ, f. qwiṯo ܩܘܝܬ݂ܐ, pl. qawye ܩܰܘܝܶܐ fort → qowe, maqwe
qay ܩܰܝ (L.3) pourquoi
qayëm ܩܰܝܷܡ (Q.2,39) ensuite, après → qoyam
qayiro ܩܰܝܝܪܐ (adj.), f. qayërto ܩܰܝܷܪܬܐ, pl. qayire ܩܰܝܝܪܶܐ (L.10) ⑴ froid ⑵ frais
qayoṣo ܩܰܝܳܨܐ, f. qayaṣto ܩܰܝܰܨܬܐ, pl. qayoṣe ܩܰܝܳܨܶܐ (L.16) coiffeur → ḥaloqo
qayṭo ܩܰܝܛܐ (m.), pl. qayṭe ܩܰܝܛܶܐ (L.9) été
qḏolo ܩܕ݂ܳܠܐ, pl. qḏole ܩܕ݂ܳܠܶܐ (L.7) cou, gorge | gëd maḥatwayno u tarwoḏo bë qḏole ܓܷܕ ܡܰܚܰܬܘܰܝܢܐ ܐܘ ܬܰܪܘܳܕ݂ܐ ܒܷܩܕ݂ܳܠܶܗ je lui aurais enfoncé la cuillère dans la gorge (Q.7,81)
maḥat bë qḏole d ܡܰܚܰܬ ܒܷܩܕ݂ܳܠܶܗ ܕ remettre la faute sur qqun, faire porter le chapeau | maḥatle kul mede bë qḏoli ܡܰܚܰܬܠܶܗ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܒܷܩܕ݂ܳܠܝ il m'a fait porter le chapeau (Q.7,53)
qḏoše ܩܕ݂ܳܫܶܐ (pl.), sg. qḏošo ܩܕ݂ܳܫܐ pendentif, boucle d'oreille
qelayto ܩܶܠܰܝܬܐ (f.), pl. qeloyoṯe ܩܶܠܳܝܳܬ݂ܶܐ (L.8,4) chambre, pièce, salle
qelayto du nṭoro ܩܶܠܰܝܬܐ ܕܘ ܢܛܳܪܐ salle d'attente
→ mäzäle
qemësto ܩܶܡܷܣܬܐ (f.), pl. qemësyoṯe ܩܶܡܷܣܝܳܬ݂ܶܐ (L.11) chemise
qerowo ܩܶܪܳܘܐ, pl. qerowe ܩܶܪܳܘܶܐ [Inf. II qrw ܩܪܘ] messe
qerowo alohoyo ܩܶܪܳܘܐ ܐܰܠܳܗܳܝܐ sainte messe
qëdaḥ ܩܷܕܰܚ, pl. qëdaḥe ܩܷܕܰܚܶܐ (Q.3,61) ⑴ verre ⑵ tasse → koso
qëm ܩܷܡ (prep.) devant = qum
qëmṯo ܩܷܡܬ݂ܐ (f.), pl. qomoṯe ܩܳܡܳܬ݂ܶܐ (L.11) jupe
qënṭo ܩܷܢܛܐ (m.), pl. qënṭe ܩܷܢܛܶܐ (L.22) danger
qëṭro ܩܷܛܪܐ, pl. qëṭre ܩܷܛܪܶܐ (L.8) ⑴ nœud ⑵ problème
qfësto ܩܦܷܣܬܐ (f.), pl. qfisoṯe ܩܦܝܣܳܬ݂ܶܐ résumé → qfiso, qfisoiṯ
qfiso ܩܦܝܣܐ, f. qfësto ܩܦܷܣܬܐ, pl. qfise ܩܦܝܣܶܐ résumé, raccourci → qfësto, qfisoiṯ
qfisoiṯ ܩܦܝܣܳܐܝܬ݂ en résumé → qfiso, qfësto
qliḏo ܩܠܝܕ݂ܐ (m.), pl. qliḏe ܩܠܝܕ݂ܶܐ (L.8) clé
qlimo ܩܠܝܡܐ (m.), pl. qlime ܩܠܝܡܶܐ (L.19) ⑴ région ⑵ climat
qloco ܩܠܳܥܐ [Inf. qlc I ܩܠܥ] (L.21) conduite
qloco d bësëklet (L.15) ܩܠܳܥܐ ܕܒܷܣܷܟܠܶܬ cyclisme, course cycliste
→ qolac
qlubyo ܩܠܘܒܝܐ (m.), pl. qlubye ܩܠܘܒܝܶܐ (L.22) ⑴ cage ⑵ cellule
qmoro ܩܡܳܪܐ [Inf. qmr I ܩܡܪ] (L.15) ⑴ victoire ⑵ gain
qodar, qudro ܩܳܕܰܖ، ܩܘܕܪܐ - qadër, qadiro ܩܰܕܷܪ، ܩܰܕܝܪܐ [qdr I ܩܕܪ] (L.5) pouvoir, être capable | lo qadiro d ëzza l tamo ܠܐ ܩܰܕܝܪܐ ܕܐܷܙܙܰܗ ܠܬܰܡܐ elle n'a pas pu y aller (L.20)
qolab, qulbo ܩܳܠܰܒ، ܩܘܠܒܐ - qalëb, qalibo ܩܰܠܷܒ، ܩܰܠܝܒܐ [qlb I ܩܠܒ] ⑴ se tourner ⑵ se changer, se transformer | bay yarḥe du rabëc koqolab l ganṯo d këtyo bzërto b kul šëkël d warde w baybune ܒܰܝ ܝܰܪܚܶܐ ܕܘ ܪܰܒܷܥ ܟܳܩܳܠܰܒ ܠܓܰܢܬ݂ܐ ܕܟܷܬܝܐ ܒܙܷܪܬܐ ܒܟܘܠ ܫܷܟܷܠ ܕܘܰܪܕܶܐ ܘܒܰܝܒܘܢܶܐ au printemps (le Turabdin) se transforme en un jardin, qui est couvert de fleurs de toutes sortes (L.19) ⑶ se convertir | qulbiwa mi ṭayuṯo li mšiḥoyuṯo ܩܘܠܒܝܘܰܐ ܡܝ ܛܰܝܘܬ݂ܐ ܠܝ ܡܫܝܚܳܝܘܬ݂ܐ ils se sont convertis de l'islam au christianisme (Q.10,80)
qolac, qulco ܩܳܠܰܥ، ܩܘܠܥܐ - qlëcle, qlëcla ܩܠܷܥܠܶܗ، ܩܠܷܥܠܰܗ [qlc I ܩܠܥ] conduire, rouler | elo tamo raḏayto latwayle d qolac kul yawmo ܐܶܠܐ ܬܰܡܐ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܠܰܬܘܰܝܠܶܗ ܕܩܳܠܰܥ ܟܘܠ ܝܰܘܡܐ mais là-bas, il n'avait pas de voiture pour conduire tous les jours (L.21)
qolaf, qulfo ܩܳܠܰܦ، ܩܘܠܦܐ - qlëfle, qlëfla ܩܠܷܦܠܶܗ، ܩܠܷܦܠܰܗ [qlf I ܩܠܦ] éplucher | qlaf u ḥabušo ܩܠܰܦ ܐܘ ܚܰܒܘܫܐ épluche la pomme
qolo ܩܳܠܐ (m.), pl. qole ܩܳܠܶܐ (L.23) ⑴ voix | b qolo celoyo ܒܩܳܠܐ ܥܶܠܳܝܐ d'une voix forte (Q.2,16) ⑵ bruit ⑶ chant religieux, hymne
qonuno ܩܳܢܘܢܐ (m.), pl. qonune ܩܳܢܘܢܶܐ (L.21) règle, loi | u yulfonayḏi bu beṯṣawbo cal aq qonune ܐܘ ܝܘܠܦܳܢܰܝܕ݂ܝ ܒܘ ܒܶܝܬ݂ܨܰܘܒܐ ܥܰܠ ܐܰܩ ܩܳܢܘܢܶܐ mes études de droit à l'université (Q.10,13)
qoraf, qurfo ܩܳܪܰܦ، ܩܘܪܦܐ - qrëfle, qrëfla ܩܪܷܦܠܶܗ، ܩܪܷܦܠܰܗ [qrf I ܩܪܦ] ⑴ casser (tr.) ⑵ sécréter | u ḥamro qorafwa u mede zoyudo larwal ܐܘ ܚܰܡܪܐ ܩܳܪܰܦܘܰܐ ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܙܳܝܘܕܐ ܠܰܪܘܰܠ le vin sécrétait l'excédant à l'extérieur (Q.4,35)
qoraw, qurwo ܩܳܪܰܘ، ܩܘܪܘܐ - qaru, qariwo ܩܰܪܘ، ܩܰܪܝܘܐ [qrw I ܩܪܘ] (G.20) s'approcher → maqraw, qariwo1
qore, quryo ܩܳܪܶܐ، ܩܘܪܝܐ - qrele, qrela ܩܪܶܠܶܗ، ܩܪܶܠܰܗ [qry I ܩܪܝ] (L.8) ⑴ lire | i warqo qëryole ܐܝ ܘܰܪܩܐ ܩܷܪܝܳܠܶܗ il lut la feuille (L.17) ⑵ appeler ⑶ étudier | an nacime yariwi w qralle b Holanda ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܝܰܪܝܘܝ ܘܩܪܰܠܠܶܗ ܒܗܳܠܰܢܕܰܐ les enfants ont grandi et étudié aux Pays-Bas (L.17)
qoṣad, quṣdo ܩܳܨܰܕ، ܩܘܨܕܐ - qṣëdle, qṣëdla ܩܨܷܕܠܶܗ، ܩܨܷܕܠܰܗ [qṣd I ܩܨܕ] (L.24) voiloir dire | mën koquṣdat? ܡܷܢ ܟܳܩܘܨܕܰܬ؟ qu'est-ce que tu veux dire? (L.24)
qotike ܩܳܬܝܟܶܐ (f.), pl. qotikat ܩܳܬܝܟܰܬ (Q.7,18) boîte (conserve)
qoṭac, quṭco ܩܳܛܰܥ، ܩܘܛܥܐ - qṭëcle, qṭëcla ܩܛܷܥܠܶܗ، ܩܛܷܥܠܰܗ [qṭc I ܩܛܥ] (Q.1,45) ⑴ couper | qṭëclux u jayran aclan ܩܛܷܥܠܘܟ݂ ܐܘ ܔܰܝܪܰܐܢ ܐܰܥܠܰܢ tu nous as coupé l'électricité (Q.3,27) ⑵ traverser ⑶ (ticket) réserver
qoṭal, quṭlo ܩܳܛܰܠ، ܩܘܛܠܐ - qṭile, qṭila ܩܛܝܠܶܗ، ܩܛܝܠܰܗ [qṭl I ܩܛܠ] tuer
qowe, quyo ܩܳܘܶܐ، ܩܘܝܐ - qawi, qawyo ܩܰܘܝ، ܩܰܘܝܐ [qwy I ܩܘܝ] (Q.2,24) se renforcer | koquyo i šëmšo ܟܳܩܘܝܐ ܐܝ ܫܷܡܫܐ le soleil tape (Q.2,24); lašan d qowën bi umṯonoyuṯaṯṯe ܠܰܫܰܢ ܕܩܳܘܷܢ ܒܝ ܐܘܡܬ݂ܳܢܳܝܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ afin qu'ils deviennent forts dans leur conscience nationale (Q.9,118) → maqwe, qawyo
qoyam, qaymo ܩܳܝܰܡ، ܩܰܝܡܐ - qayëm, qayimo ܩܰܝܷܡ، ܩܰܝܝܡܐ [qym I ܩܝܡ] (L.7) se lever, se mettre en chemin | qëm! ܩܷܡ lève-toi! (L.10); koqoyam calcole mazicone ܟܳܩܳܝܰܡ ܥܰܠܥܳܠܶܐ ܡܰܙܝܥܳܢܶܐ il se lève des tempêtes redoutables (L.18); qayimi ܩܰܝܝܡܝ ils se levèrent (L.23); qayimi mi šanṯo ܩܰܝܝܡܝ ܡܝ ܫܰܢܬ݂ܐ ils se levèrent du lit (Q.1,86) → qayëm
qoyaṯ, qayṯo ܩܳܝܰܬ݂، ܩܰܝܬ݂ܐ - qayëṯ, qayiṯo ܩܰܝܷܬ݂، ܩܰܝܝܬ݂ܐ [qyṯ I ܩܝܬ݂] (L.7) se cogner, toucher | inaqla d ḥa qoyaṯ b dukṯo ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܚܰܐ ܕܩܳܝܰܬ݂ ܒܕܘܟܬ݂ܐ en cas de choc (L.7)
qoyaṯle, qoyaṯla ܩܳܝܰܬ݂ܠܶܗ، ܩܳܝܰܬ݂ܠܰܗ - qayëṯle, qayëṯla ܩܰܝܷܬ݂ܠܶܗ، ܩܰܝܷܬ݂ܠܰܗ [qyṯ I ܩܝܬ݂] (+ L-suf.) recevoir, obtenir | qayëṯla dukṯo ܩܰܝܷܬ݂ܠܰܗ ܕܘܟܬ݂ܐ elle a reçu une place ; elle a été acceptée (L.20); gëd qoyaṯṯe mafsonuṯo lë fyošo ܓܷܕ ܩܳܝܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ܡܰܦܣܳܢܘܬ݂ܐ ܠܷܦܝܳܫܐ ils obtiendront un permis de séjour (Q.10,54) → oṯele
qoyumo ܩܳܝܘܡܐ, f. qoyumto ܩܳܝܘܡܬܐ, pl. qoyume ܩܳܝܘܡܶܐ (G.19) député, sénateur
qraye ܩܪܰܝܶܐ (f.) (L.15) ⑴ lecture ⑵ étude = qrayto, → qore
qrayto (L.5) ⑴ lecture ⑵ étude = qraye, → qore
qriṯo ܩܪܝܬ݂ܐ (f.), pl. qëryawoṯe ܩܷܪܝܰܘܳܬ݂ܶܐ (L.8) village
qrobo ܩܪܳܒܐ (m.), pl. qrobe ܩܪܳܒܶܐ (Q.10,90) guerre
qroṭën ܩܪܳܛܷܢ (f.) petit-déjeuner | mḥaḏriwayna i qroṭën cal i ṭëbliṯo ܡܚܰܕ݂ܪܝܘܰܝܢܰܐ ܐܝ ܩܪܳܛܷܢ ܥܰܠ ܐܝ ܛܷܒܠܝܬ݂ܐ nous préparions le petit-déjeuner sur la table (Q.5,14) → maqraṭ
qroyo ܩܪܳܝܐ [Inf. qry I ܩܪܝ] (L.24) ⑴ lecture ⑵ étude ⑶ appel → qore
qṭico ܩܛܝܥܐ, f. qṭëcto ܩܛܷܥܬܐ, pl. qṭice ܩܛܝܥܶܐ (L.24) coupé → qoṭac
qṭofo ܩܛܳܦܐ [Inf. qṭf I ܩܛܦ] (Q.3,72) cueillette, vendange
qṭoro ܩܛܳܪܐ (m.), pl. qṭore ܩܛܳܪܶܐ ⑴ train ⑵ plafond → tren
qubco ܩܘܒܥܐ (m.), pl. qubce ܩܘܒܥܶܐ (L.11) chapeau, bonnet
qubo ܩܘܒܐ, pl. qube ܩܘܒܶܐ, quboṯe ܩܘܒܳܬ݂ܶܐ coupole | i qubo d Teodora ܐܝ ܩܘܒܐ ܕܬܶܐܳܘܕܳܘܪܰܐ la coupole de l'impératrice Théodora (Q.8,18) = qubṯo
qubṯo ܩܘܒܬ݂ܐ (f.), pl. qube ܩܘܒܶܐ, quboṯe ܩܘܒܳܬ݂ܶܐ (Q.8,37) coupole = qubo
qufo ܩܘܦܐ (m.), pl. qufe ܩܘܦܶܐ (L.22) singe
qum devant
qum (+ suf.) | qumi ܩܘܡ devant moi; qumax ܩܘܡܰܟ devant toi (f.); quma ܩܘܡܰܗ devant elle
= qëm
qumṯo ܩܘܡܬ݂ܐ (f.), pl. qumoṯe ܩܘܡܳܬ݂ܶܐ stature, silhouette | qumṯux kiba xud čike ܩܘܡܬ݂ܘܟ݂ ܟܝܒܰܗ ܟ݂ܘܕ ܫ̰ܝܟܶܐ tu n'es qu'un petit nain (Q.7,61)
quro ܩܘܪܐ (L.20) froid | quro yo ܩܘܪܐ ܝܐ il fait froid (Q.3,40)
Qusnoyo ܩܘܣܢܳܝܐ, f. Qusnayto ܩܘܣܢܰܝܬܐ, pl. Qusnoye ܩܘܣܢܳܝܶܐ (Q.8,42) originaire du village de Bequsyone → Bequsyone
quṣur ܩܘܨܘܪ (m.), pl. quṣurat ܩܘܨܘܪܰܬ ⑴ faute, manque, déficience | u ḥa d howewa quṣur mede ebe ܐܘ ܚܰܐ ܕܗܳܘܶܘܰܐ ܩܘܨܘܪ ܡܶܕܶܐ ܐܶܒܶܗ ceux qui présentaient une déficience (de santé) (Q.6,33) ⑵ faute
qwiro ܩܘܝܪܐ, f. qwërto ܩܘܷܪܬܐ, pl. qwire ܩܘܝܪܶܐ ⑴ enterré ⑵ maudit | taclo, qwiro ܬܰܥܠܐ، ܩܘܝܪܐ renard maudit (Q.1,25)
rabëc ܪܰܒܷܥ (m.) (L.9) printemps
rabo ܪܰܒܐ (adj.), f. rabṯo ܪܰܒܬ݂ܐ, pl. rabe ܪܰܒܶܐ (L.11,4) ⑴ grand ⑵ supérieur, chef | u rabaṯṯe ܐܘ ܪܰܒܰܬ݂ܬ݂ܶܗ leur supérieur (Q.7,40)
Ceḏo Rabo ܥܶܕ݂ܐ ܪܰܒܐ Pâques
→ rabuṯo, yoraw
rabuṯo ܪܰܒܘܬ݂ܐ (f.) (L.6) ⑴ grandeur ⑵ taille → rabo
račeta ܪܰܫ̰ܶܬܰܐ (f.), pl. račetat ܪܰܫ̰ܶܬܰܬ (L.14) ordonnance
raḏayto ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ (f.), pl. raḏoyoṯe ܪܰܕ݂ܳܝܳܬ݂ܶܐ (L.18) voiture, auto
raḏayto ḥaṯto (L.21) ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܚܰܬ݂ܬܐ voiture neuve
raḏayto mëstacmalto (L.21) ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܡܷܣܬܰܥܡܰܠܬܐ voiture d'occasion
raḏyo ܪܰܕ݂ܝܐ, f. rḏiṯo ܪܕ݂ܝܬ݂ܐ, pl. raḏye ܪܰܕ݂ܝܶܐ d'accord
raġlo ܪܰܓ݂ܠܐ (f.), pl. raġloṯe ܪܰܓ݂ܠܳܬ݂ܶܐ, raġle ܪܰܓ݂ܠܶܐ (L.7) jambe, pied
raġyo ܪܰܓ݂ܝܐ (adj.), f. rġiṯo ܪܓ݂ܝܬ݂ܐ, pl. raġye ܪܰܓ݂ܝܶܐ frais, cru | ṭarfe raġye das sate ܛܰܪܦܶܐ ܪܰܓ݂ܝܶܐ ܕܰܣ ܣܰܬܶܐ feuilles de vigne fraîches (L.23)
rahoṭo ܪܰܗܳܛܐ, f. rahaṭto ܪܰܗܰܛܬܐ, pl. rahoṭe ܪܰܗܳܛܶܐ (Q.2,34) coureur → rohaṭ
rahṭo ܪܰܗܛܶܐ (m.), pl. rahṭe ܪܰܗܛܶܐ course
rahṭo ḥiṣo (L.15) ܪܰܗܛܐ ܚܝܨܐ course rapide
→ rohaṭ
raḥuqo ܪܰܚܘܩܐ (adj.), f. raḥuqto ܪܰܚܘܩܬܐ, pl. raḥuqe ܪܰܚܘܩܶܐ (L.11) éloigné
rakiwo ܪܰܟܝܘܐ (adj.), f. rakuto ܪܰܟܘܬܐ, pl. rakiwe ܪܰܟܝܘܶܐ (L.4) ⑴ composé, constitué | i skale du nošo mag garme rakuto yo ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ ܕܘ ܢܳܫܐ ܡܰܓ ܓܰܪܡܶܐ ܪܰܟܘܬܐ ܝܐ le squelette humain est constitué d'os (L.7) ⑵ intégré, établi → rokaw
ramḥël ܪܰܡܚܷܠ (adv.) (L.8) demain → ṣafro
ramšo ܪܰܡܫܐ (m.), pl. ramše ܪܰܡܫܶܐ (L.6) soir → caṣriye
raqmo ܪܰܩܡܐ (m.), pl. raqme ܪܰܩܡܶܐ (L.8) nombre, chiffre → namra
rastorant ܪܰܣܬܳܪܰܢܬ (m.), pl. rastorantat ܪܰܣܬܳܪܰܢܬܰܬ, rastorante ܪܰܣܬܳܪܰܢܬܶܐ (L.4) restaurant
rašomo ܪܰܫܳܡܐ, f. rašamto ܪܰܫܰܡܬܐ, pl. rašome ܪܰܫܳܡܶܐ (L.19) dessinateur, peintre
raṯḥo ܪܰܬ݂ܚܐ (m.), pl. raṯḥe ܪܰܬ݂ܚܶܐ (Q.4,48) ⑴ ébullition ⑵ fermentation → roṯaḥ, rṯoḥo
rawmo ܪܰܘܡܐ (f.), pl. rawme ܪܰܘܡܶܐ, rawmoṯe ܪܰܘܡܳܬ݂ܶܐ (L.18) étang, lac | b gawa di rawmo ܒܓܰܘܰܗ ܕܝ ܪܰܘܡܐ dans l'étang (Q.1,90)
Rayite ܪܰܝܝܬܶܐ Rayite (partie sud du Turabdin, ancien diocèse de Mor Malke)
rḏufyo ܪܕ݂ܘܦܝܐ (m.), pl. rḏufye ܪܕ݂ܘܦܝܶܐ (Q.9,33) persécution
rezo ܪܶܙܐ (f.) (L.10) riz
rëcyono ܪܷܥܝܳܢܐ (m.), pl. rëcyone ܪܷܥܝܳܢܶܐ idée, avis | u rëcyonaṯṯe ܐܘ ܪܷܥܝܳܢܰܬ݂ܬ݂ܶܗ leur avis (L.6)
rëġšo ܪܷܓ݂ܫܐ (m.), pl. rëġše ܪܷܓ݂ܫܶܐ ⑴ sentiment, émotion | ar rëġšayḏi šuḥniwa ܐܰܪ ܪܷܓ݂ܫܰܝܕ݂ܝ ܫܘܚܢܝܘܰܐ j'étais émue (Q.10,52) ⑵ sens | rëġše du nošo ܪܷܓ݂ܫܶܐ ܕܘ ܢܳܫܐ les sens de l'être humain (L.7)
rënyo ܪܷܢܝܐ (m.), pl. rënye ܪܷܢܝܶܐ (L.8) idée, proposition, pensée | bu rënyayḏi ܒܘ ܪܷܢܝܰܝܕ݂ܝ d'après moi (Q.5,33); u rënyano ܐܘ ܪܷܢܝܰܢܐ cette idée (Q.9,31); kobe u rënyayḏe ܟܳܐܒܶܐ ܐܘ ܪܷܢܝܰܝܕ݂ܶܗ il donne son avis (Q.10,39)
rfofo ܪܦܳܦܐ (m.), pl. rfofe ܪܦܳܦܶܐ (L.8) seconde → ṣaniye
rḥimo ܪܚܝܡܐ (adj.), f. rḥëmto ܪܚܷܡܬܐ, pl. rḥime ܪܚܝܡܶܐ (Q.1,32) ⑴ aimé ⑵ bien-aimé
rišdayro ܪܝܫܕܰܝܪܐ (m.), pl. rišdayre ܪܝܫܕܰܝܪܶܐ (Q.8,44) abbé, père supérieur
rišo ܪܝܫܐ (m.), pl. riše ܪܝܫܶܐ (L.7) ⑴ tête, chef | riše di kurfo ܪܝܫܶܗ ܕܝ ܟܘܪܦܐ instigateur (lit.: tête du serpent) (Q.7,60) ⑵ pièce (bétail) | maṯe w ḥamši riše d ceze ܡܰܬ݂݂ܶܐ ܘܚܰܡܫܝ ܪܝܫܶܐ ܕܥܶܙܶܐ 250 chèvres (Q.7,34)
riša di šato (L.9) ܪܝܫܰܗ ܕܝ ܫܰܬܐ Nouvel An
→ qarco
rišono ܪܝܫܳܢܐ, f. rišoniṯo ܪܝܫܳܢܝܬ݂ܐ, pl. rišone ܪܝܫܳܢܶܐ (L.24) chef, président, dirigeant, directeur → rišo
rišonuṯo ܪܝܫܳܢܘܬ݂ܐ (f.) (Q.8,7) gourvernance, présidence, direction → rišono
rišoyo ܪܝܫܳܝܐ, f. rišayto ܪܝܫܰܝܬܐ, pl. rišoye ܪܝܫܳܝܶܐ important, significatif, principal, central
rmošo ܪܡܳܫܐ [Inf. rmš I ܪܡܫ] (Q.9,81) mouvement
roce, rucyo ܪܳܥܶܐ، ܪܘܥܝܐ - rcele, rcela ܪܥܶܠܶܗ، ܪܥܶܠܰܗ [rcy I ܪܥܝ] paître | ac ceze w ac cwone korocën ܐܰܥ ܥܶܙܶܐ ܘܰܐܥ ܥܘܳܢܶܐ ܟܳܪܳܥܷܢ les chèvres et les moutons paissent (Q.2,38)
roḏe, rëḏyo ܪܳܕ݂ܶܐ، ܪܷܕ݂ܝܐ - raḏi, raḏyo ܪܰܕ݂ܝ، ܪܰܕ݂ܝܐ [rḏy I ܪܕ݂ܝ] (L.6) ⑴ être d'accord ⑵ accepter
rohaṭ, ruhṭo ܪܳܗܰܛ، ܪܘܗܛܐ - rahëṭ, rahiṭo ܪܰܗܷܛ، ܪܰܗܝܛܐ [rhṭ I ܪܗܛ] (L.7) courir | rahiṭi lu cewono du rucyo ܪܰܗܝܛܝ ܠܘ ܥܶܘܳܢܐ ܕܘ ܪܘܥܝܐ ils ont couru pour aider le berger (Q.2,29)
rohaṭle (+ L-suf.) ܪܳܗܰܛܠܶܗ se précipiter sur, attaquer | rahëṭli ܪܰܗܷܛܠܝ il s'est précité sur moi (Q.7,75)
roḥam, rëḥmo ܪܳܚܰܡ، ܪܷܚܡܐ - rḥëmle, rḥëmla ܪܚܷܡܠܶܗ، ܪܚܷܡܠܰܗ [rḥm I ܪܚܡ] ⑴ apprécier, aimer | mërle li Maryam: “Koroḥamnolax”. Hiya mërla: “Ono ste korëḥmallux” ܡܷܪܠܶܗ ܠܝ ܡܰܪܝܰܡ: ܟܳܪܳܚܰܡܢܳܠܰܟ݂. ܗܝܝܰܐ ܡܷܪܠܰܗ: ܐܳܢܐ ܣܬܶܐ ܟܳܪܷܚܡܰܠܠܘܟ il dit à Maryam: “Je (m.) t'(f.)aime“. Elle répondit: “Moi aussi, je (f.) t'(m.)aime” (L.16); rḥëmme raḏayato mëstacmalto w zwinalle ܪܚܷܡܡܶܗ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܡܷܣܬܰܥܡܰܠܬܐ ܘܙܘܝܢܰܠܠܶܗ une voiture d'occasion leur a plu et ils l'achetèrent (L.21); aḥuni yo, korëḥmalle ܐܰܚܘܢܝ ܝܐ، ܟܳܪܷܚܡܰܠܠܶܗ c'est mon frère, je (f.) l'aime (L.22); kul nošo roḥamwayle ܟܘܠ ܢܳܫܐ ܪܳܚܰܡܘܰܝܠܶܗ tout le monde l'appréciait (Q.2,7); rëḥmowayno u šuġlano ܪܷܚܡܳܘܰܝܢܐ ܐܘ ܫܘܓ݂ܠܰܢܐ j'aimais ce travail (Q.10,95) ⑵ vouloir | d rëḥmi këppe mëjġoli cam ḥḏoḏe ܕܪܷܚܡܝ ܟܷܦ݁ܦ݁ܶܗ ܡܷܔܓ݂ܳܠܝ ܥܰܡ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ s'ils veulent, ils peuvent discuter ensemble (Q.5,42)
roḥaq, ruḥqo ܪܳܚܰܩ، ܪܘܚܩܐ - raḥëq, raḥiqo ܪܰܚܷܩ، ܪܰܚܝܩܐ [rḥq I ܪܚܩ] (Q.2,54) ⑴ s'éloigner ⑵ être éloigné
rokaw, rëkwo ܪܳܟܰܘ، ܪܷܟܘܐ - raku, rakiwo ܪܰܟܘ، ܪܰܟܝܘܐ [rkw I ܪܟܘ] (L.7) ⑴ aller ensemble | ma korokaw ṭawwo acli? ܡܰܐ ܟܳܪܳܟܰܘ ܛܰܘܘܐ ܐܰܥܠܝ؟ ça me va bien? (L.11.6) ⑵ s'installer, s'intégrer | rakiwi b Berlin ܪܰܟܝܘܝ ܒܒܶܪܠܝܢ ils se sont installer à Berlin (L.19) ⑶ se composer → markaw, rakiwo
rošam, rëšmo ܪܳܫܰܡ، ܪܷܫܡܐ - ršëmle, ršëmla ܪܫܷܡܠܶܗ، ܪܫܷܡܠܰܗ [ršm I ܪܫܡ] (L.6) dessiner, peindre
roṯaḥ, rëṯḥo ܪܳܬ݂ܰܚ، ܪܷܬ݂ܚܐ - raṯëḥ, raṯiḥo ܪܰܬ݂ܷܚ، ܪܰܬ݂ܝܚܐ [rṯḥ I ܪܬ݂ܚ] ⑴ bouillir | am maye korëṯḥi ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܟܳܪܷܬ݂ܚܝ l'eau bout ⑵ fermenter | hul d rëṯḥi ṭawwo ܗܘܠ ܕܪܷܬ݂ܚܝ ܛܰܘܘܐ jusqu'á ce qu'il fermente bien (le jus de raisin) (Q.4,44) → raṯḥo, rṯoḥo
rowax, rawxo ܪܳܘܰܟ݂، ܪܰܘܟ݂ܐ - rawëx, rawixo ܪܰܘܷܟ݂، ܪܰܘܝܟ݂ܐ [rwx I ܪܘܟ݂] (L.13) embarquer, monter
rowe, rawyo ܪܳܘܶܐ، ܪܰܘܝܐ - rawi, rawyo ܪܰܘܝ، ܪܰܘܝܐ [rwy I ܪܘܝ] (L.13) se soûler, s'enivrer
rṯoḥo ܪܬ݂ܳܚܐ [Inf. rṯḥ I ܪܬܚ] ⑴ ébullition ⑵ fermentation → roṯaḥ
ruco ܪܘܥܐ (m.), pl. ruce ܪܘܥܶܐ (L.8) quart
rucyo ܪܘܥܝܐ, pl. rucye ܪܘܥܝܶܐ (L.10) berger → roce
ruḥo ܪܘܚܐ esprit, soi-même | u mede d komaḥkën cal ruḥayye ܐܘ ܡܶܕܶܐ ܕܟܳܡܰܚܟܷܢ ܥܰܠ ܪܘܚܰܝܝܶܗ ce qu'ils disent d'eux-mêmes (Q.10,58); bëṯër me d qadër maxlaṣ ruḥe bu lišono Holandoyo ܒܷܬ݂ܷܪ ܡܶܐ ܕܩܰܕܷܪ ܡܰܟ݂ܠܰܨ ܪܘܚܶܗ ܒܘ ܠܝܫܳܢܐ ܗܳܠܰܢܕܳܝܐ après avoir maîtrisé la langue néerlandaise (L.3) → nafšo
Rusya ܪܘܣܝܰܐ (G.19) Russie
rušmoiṯ ܪܘܫܡܐܝܬ݂ (adv.) officiellement
rwiḥo ܪܘܝܚܐ (adj.), f. rwëḥto ܪܘܷܚܬܐ, pl. rwiḥe ܪܘܝܚܶܐ (L.12) large, étendu
s ܣ (prep.) (G.11b) chez, près de → se, sid-
sabro ܣܰܒܪܐ (L.24) espoir, espérance | këtli sabro d ܟܷܬܠܝ ܣܰܒܪܐ ܕ j'espère que (L.24)
saca ܣܰܥܰܐ (f.), pl. sacat ܣܰܥܰܬ (L.8) heure → šocṯo
sacro ܣܰܥܪܐ (m.) (L.7) cheveux
sagiyuṯo ܣܰܓܝܝܘܬ݂ܐ (f.) (Q.10,48) majorité, plupart
saġ ܣܰܐܓ݂ (adj.) (Q.7,78) vivant
sakrater ܣܰܟܪܰܬܶܪ, f. sakratera ܣܰܟܪܰܬܶܪܰܐ, pl. sakratere ܣܰܟܪܰܬܶܪܶܐ (L.19) secrétaire
salo ܣܰܠܐ (m.), pl. sale ܣܰܠܶܐ (L.11) panier → esfiro
samyo ܣܰܡܝܐ (adj.), f. smiṯo ܣܡܝܬ݂ܐ, pl. samye ܣܰܡܝܶܐ aveugle | me nacmuṯa smiṯo yo ܡܶܐ ܢܰܥܡܘܬ݂ܰܗ ܣܡܝܬ݂ܐ ܝܐ elle est aveugle depuis son enfance
sandwič ܣܰܢܕܘܝܫ̰ (m.), pl. sandwičat ܣܰܢܕܘܝܫ̰ܰܬ (L.23) sandwich
sant ܣܰܢܬ (m.), pl. santat ܣܰܢܬܰܬ centime
sapṯo ܣܰܦ݁ܬ݂ܐ (f.), pl. sappoṯe ܣܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ lèvre | oṯewa admo me sapṯi ܐܳܬ݂ܶܘܰܐ ܐܰܕܡܐ ܡܶܐ ܣܰܦ݁ܬ݂ܝ ma lèvre saignait (Q.7,71)
saqo ܣܰܩܐ (f.), pl. saqe ܣܰܩܶܐ (L.7) tibia → šoqo
sarṭono ܣܰܪܛܳܢܐ (m.), pl. sarṭone ܣܰܪܛܳܢܶܐ (L.14) cancer → qanser
saṯwo ܣܰܬ݂ܘܐ (m.), pl. saṯwe ܣܰܬ݂ܘܶܐ (L.9) hiver
säwal ܣܱܘܰܐܠ (m.) (L.12) bétail | u säwalayḏan ܐܘ ܣܱܘܰܠܰܝܕ݂ܰܢ notre bétail
sawico ܣܰܘܝܥܐ, f. sawëcto ܣܰܘܷܥܬܐ, pl. sawice ܣܰܘܝܥܶܐ rassasié, bien nourri → maswac, sowac
sayfo ܣܰܝܦܐ (m.), pl. sayfe ܣܰܝܦܶܐ ⑴ épée ⑵ massacre
u Sayfo daḥ ḥamšacsar (L.19, Q.6,1) ܐܘ ܣܰܝܦܐ ܕܰܚ ܚܰܡܫܰܥܣܰܪ Sayfo, génocide de 1915
se ܣܶܐ chez, près de
su (+ art.) ܣܘ | su ܣܘ chez le; si ܣܝ chez la; saC ܣܰ chez les
sano (+ dém.) ܣܰܢܐ | sano ܣܰܢܐ chez celui-ci; saṯe ܣܰܬ݂ܶܐ chez celle-ci; sani ܣܰܢܝ chez ceux-ci
side (+ suf.) ܣܝܕܶܗ | sidi ܣܝܕܝ chez moi; sida ܣܝܕܰܗ chez elle; sidayye ܣܝܕܰܝܝܶܗ chez eux
→ s, gab
sefoqo ܣܶܦܳܩܐ (m.), pl. sefoqe ܣܶܦܳܩܶܐ (L.6) ⑴ plat, contenant, récipient ⑵ (pl.) affaires
seġëḏṯo ܣܶܓ݂ܷܕ݂ܬ݂ܐ (f.), pl. sëġḏoṯe ܣܷܓ݂ܕ݂ܳܬ݂ܶܐ (Q.8,28) culte
semoqo ܣܶܡܳܩܐ (adj.), f. semaqto ܣܶܡܰܩܬܐ, pl. semoqe ܣܶܡܳܩܶܐ (L.9.4) rouge
semoqo kamudo (L.11) ܣܶܡܳܩܐ ܟܰܡܘܕܐ bordeaux
sëdro ܣܷܕܪܐ (m.), pl. sëdre ܣܷܕܪܶܐ (L.3) classe
sësyo ܣܷܣܝܐ (m.), pl. sësye ܣܷܣܝܶܐ (L.12) cheval
sfaryawmo ܣܦܰܪܝܰܘܡܐ, pl. sfaryawme ܣܦܰܪܝܰܘܡܶܐ (Q.5,4) journal
sḥoyo ܣܚܳܝܐ [Inf. sḥy I ܣܚܝ] (L.8) ⑴ nage ⑵ bain → soḥe, ḥyofo
sicto ܣܝܥܬܐ, pl. sicoṯe ܣܝܥܳܬ݂ܶܐ ⑴ comité, équipe, groupe | i sicto mṭayboniṯo mḥaḏarla taḥrazto catërto ܐܝ ܣܝܥܬܐ ܡܛܰܝܒܳܢܝܬ݂ܐ ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܥܰܬܷܪܬܐ l'équipe d'organisation a préparé un programme riche (L.17) ⑵ délégation
sid- ܣܝܕ (prep.) (+ suf., G.11b) chez, près de → s, se
sigorta ܣܝܓܳܪܬܰܐ (f.), pl. sigortat ܣܝܓܳܪܬܰܬ (L.21) assurance
sinäma ܣܝܢܱܡܰܐ (f.), pl. sinämat ܣܝܢܱܡܰܬ (L.24) cinéma
siqumo ܣܝܩܘܡܐ, pl. siqume ܣܝܩܘܡܶܐ (L.3) date
skale ܣܟܰܠܶܐ (f.), pl. skalat ܣܟܰܠܰܬ (L.7) squelette
Skandinavoyo ܣܟܰܢܕܝܢܰܒ݂ܳܝܐ, f. Skandinavayto ܣܟܰܢܕܝܢܰܒ݂ܰܝܬܐ, pl. Skandinavoye ܣܟܰܢܕܝܒ݂ܳܝܶܐ (L.20) scandinave
sloqo ܣܠܳܩܐ [Inf. slq I ܣܠܩ] ascension, montée
sloqo d ṭuro (L.15) ܣܠܳܩܐ ܕܛܘܪܐ alpinisme
→ solaq
smartphone ܣܡܰܐܪܬܦܳܢ, pl. smartphone ܣܡܰܐܪܬܦܳܢܶܐ (L.24) smartphone
smoxo ܣܡܳܟ݂ܐ [Inf. smx I ܣܡܟ݂] (Q.9,53) soutien, appui
SMS ܣ.ܡ.ܣ. (L.24) SMS
sniġro ܣܢܝܓ݂ܪܐ, f. sniġarto ܣܢܝܓ݂ܰܪܬܐ, pl. sniġre ܣܢܝܓ݂ܪܶܐ (L.19) avocat
sniqoyo ܣܢܝܩܳܝܐ (adj.), f. sniqayto ܣܢܝܩܰܝܬܐ, pl. sniqoye ܣܢܝܩܳܝܶܐ (L.18) nécessiteux, dans le besoin
sniquṯo ܣܢܝܩܘܬ݂ܐ besoin
socuro ܣܳܥܘܪܐ, f. socurto ܣܳܥܘܪܬܐ, pl. socure ܣܳܥܘܪܶܐ (Q.8,73) visiteur, touriste, invité → ḏayfo, zmino
socuruṯo ܣܳܥܘܪܘܬ݂ܐ (f.), pl. socërwoṯe ܣܳܥܷܪܘܳܬ݂ܶܐ visite
sohduṯo ܣܳܗܕܘܬ݂ܐ (f.), pl. sohdwoṯe ܣܳܗܕܘܳܬ݂ܶܐ ⑴ témoignage ⑵ diplôme ⑶ martyre
sohduṯo du qloco ܣܳܗܕܘܬ݂ܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ permis de conduire
sohḏo ܣܳܗܕ݂ܐ (m.), f. sohëḏto ܣܳܗܷܕ݂ܬܐ, pl. sohḏe ܣܳܗܕ݂ܶܐ ⑴ témoin ⑵ martyr
soḥe, sëḥyo ܣܳܚܶܐ، ܣܷܚܝܐ - sḥele, sḥela ܣܚܶܠܶܗ، ܣܚܶܠܰܗ [sḥy I ܣܚܝ] (L.8) ⑴ nager, se baigner ⑵ se laver → sḥoyo, ḥyofo
solaq, sëlqo ܣܳܠܰܩ، ܣܷܠܩܐ - salëq, saliqo ܣܰܠܷܩ، ܣܰܠܝܩܐ [slq I ܣܠܩ] monter, grimper, embarquer | d ṭorënwa mëštace u Afrem, annaqla ste gëd sëlqowa i gudayḏan darġo ܕܛܳܪܷܢܘܰܐ ܡܷܫܬܰܥܶܐ ܐܘ ܐܰܦܪܶܡ، ܐܰܢܢܰܩܠܰܐ ܣܬܶܐ ܓܷܕ ܣܷܠܩܳܘܰܐ ܐܝ ܓܘܕܰܝܕ݂ܰܢ ܕܰܪܓ݂ܐ s'ils avaient laissé Afrem jouer, notre équipe serait montée d'un rang cette fois aussi (L.22) → sloqo
some, sёmyo ܣܳܡܶܐ، ܣܷܡܝܐ - sami, samyo ܣܰܡܝ، ܣܰܡܝܐ [smy I ܣܡܝ] devenir aveugle → samyo
soruḥo ܣܳܪܘܚܐ (adj.), f. soruḥto ܣܳܪܘܚܬܐ, pl. soruḥe ܣܳܪܘܚܶܐ sauvage | an nëmre ḥäyewën soruḥe ne ܐܰܢ ܢܷܡܪܶܐ ܚܱܝܶܘܷܢ ܣܳܪܘܚܶܐ ܢܶܐ les tigres sont des animaux sauvages (L.22)
sowac, sawco ܣܳܘܰܥ، ܣܰܘܥܐ - sawëc, sawico ܣܰܘܷܥ، ܣܰܘܝܥܐ [swc I ܣܘܥ] (L.7) être rassasié → maswac, sawico
sowo ܣܳܘܐ (adj.), f. sawto ܣܰܘܬܐ, pl. sowe ܣܳܘܶܐ vieux, âgé → masu
soxar, suxro ܣܳܟ݂ܰܪ، ܣܘܟ݂ܪܐ - sxërle, sxërla ܣܟ݂ܷܪܠܶܗ، ܣܟ݂ܷܪܠܰܗ [sxr I ܣܟ݂ܪ] fermer | soxarwa caynoṯe ܣܳܟ݂ܰܪܘܰܐ ܥܰܝܢܳܬ݂ܶܗ il fermait les yeux (Q.1,43)
soyam, saymo ܣܳܝܰܡ، ܣܰܝܡܐ - sëmle, sëmla ܣܷܡܠܶܗ، ܣܷܡܠܰܗ [sym I ܣܝܡ] (L.3) faire | sëm! ܣܷܡ fais! (L.10); me d dacërno gëd maḥkenanxu kul mede dë ḥzeli w sëmli ܡܶܐ ܕܕܰܥܷܪܢܐ ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܰܢܟ݂ܘ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܕܷܚܙܶܠܝ ܘܣܷܡܠܝ à mon retour, je vous raconterai tout ce que j'ai vu et fait (L.17); sëmmanne ḥawrone ܣܷܡܡܰܢܢܶܗ ܚܰܘܪܳܢܶܐ ils se sont fait des amis (L.19); hawxa mërre w hawxa sëmme ܗܰܘܟ݂ܰܐ ܡܷܪܪܶܗ ܘܗܰܘܟ݂ܰܐ ܣܷܡܡܶܗ c'est ce qu'ils ont dit, et c'est ce qu'ils ont fait (L.19); mën kosaymutu harke? ܡܷܢ ܟܳܣܰܝܡܘܬܘ ܗܰܪܟܶܐ que faites-vous ici ? (Q.7,41); mën kosaymi w mën koṭorën ܡܷܢ ܟܳܣܰܝܡܝ ܘܡܷܢ ܟܳܛܳܪܷܢ comment ils vont (littéralement : ce qu'ils font et laissent) (Q.5,41); soyamwa cuqobo w buṣoyo ܣܳܝܰܡܘܰܐ ܥܘܩܳܒܐ ܘܒܘܨܳܝܐ il a étudié et fait des recherches (Q.9,26)
soyam b more ܣܳܝܰܡ ܒܡܳܪܶܐ s'occuper de, adopter | kosayminala b more ܟܳܣܰܝܡܝܢܰܠܰܗ ܒܡܳܪܶܐ nous l'avons adoptée (Q.6,77)
soyam gëdšo ܣܳܝܰܡ ܓܷܕܫܐ faire un accident | sëmle gëdšo ܣܷܡܠܶܗ ܓܷܕܫܐ il a fait un accident (L.21)
soyam märaq ܣܳܝܰܡ ܡܱܪܰܩ s'intéresser, se faire du souci | sëmle märaq ܣܷܡܠܶܗ ܡܱܪܰܩ il se fit du souci (Q.3,63)
Spanoyo ܣܦ݁ܰܢܳܝܐ, f. Spanayto ܣܦ݁ܰܢܰܝܬܐ, pl. Spanoye ܣܦ݁ܰܢܳܝܶܐ (L.20) espagnol → Spanya
Spanya ܣܦ݁ܰܐܢܝܰܐ (G.19) Espagne → Spanoyo
spor ܣܦܳ݁ܪ (L.11) sport
ste ܣܬܶܐ (L.4) aussi | annaqla ste gëd sëlqowa i gudayḏan ܐܰܢܢܰܩܠܰܐ ܣܬܶܐ ܓܷܕ ܣܷܠܩܳܘܰܐ ܐܝ ܓܘܕܰܝܕ݂ܰܢ cette fois aussi, notre équipe serait montée (G.22)
sṭabël ܣܛܰܒܷܠ, pl. sṭabile ܣܛܰܒܝܠܶܐ (L.12) étable
sucrono ܣܘܥܪܳܢܐ (m.), pl. sucrone ܣܘܥܪܳܢܶܐ action, pratique | aq qonune kolozam miṭabqi bu sucrono ܐܰܩ ܩܳܢܘܢܶܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܝܛܰܒܩܝ ܒܘ ܣܘܥܪܳܢܐ les règles doivent être mises en pratique (L.15)
suġlo ܣܘܓ݂ܠܐ (m.), pl. suġle ܣܘܓ݂ܠܶܐ (Q.4,21) grappe de raisins → cënwe
suj ܣܘܔ, pl. sujat ܣܘܔܰܬ (L.21) faute
sukolo ܣܘܟܳܠܐ, pl. sukole ܣܘܟܳܠܶܐ (L.15) sens, signification
Surayt ܣܘܪܰܝܬ (G.19) araméen surayt, turoyo → Suryoyo
surgoḏo ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ (m.), pl. surgoḏe ܣܘܪܓܳܕ݂ܶܐ (L.9) calendrier
Suriya ܣܘܪܝܝܰܐ (G.19) Syrie
Suryoyo ܣܘܪܝܳܝܐ, f. Suryayto ܣܘܪܝܰܝܬܐ, pl. Suryoye ܣܘܪܝܳܝܶܐ (Q.4) ⑴ araméen ⑵ syriaque → Surayt
Suryoyuṯo ܣܘܪܝܳܝܘܬ݂ܐ (f.) (Q.6,48) peuple syriaque, fait d'être syriaque
Swed ܣܘܶܕ (m.) (G.19) Suède
Swedoyo ܣܘܶܕܳܝܐ, f. Swedayto ܣܘܶܕܰܝܬܐ, pl. Swedoye ܣܘܶܕܳܝܶܐ (G.19) suédois
Swičra ܣܘܝܫ̰ܪܰܐ (G.19) Suisse
swiḥuṯo ܣܘܝܚܘܬ݂ܐ (f.) (L.3) motivation
swodo ܣܘܳܕܐ (m.), pl. swode ܣܘܳܕܶܐ conversation, discussion
swodo karyo (L.24) ܣܘܳܕܐ ܟܰܪܝܐ chat (discussion)
sxiro ܣܟ݂ܝܪܐ (adj.), f. sxërto ܣܟ݂ܷܪܬܐ, pl. sxire ܣܟ݂ܝܪܶܐ fermé | aq qotikat kalën sxire ܐܰܩ ܩܳܬܝܟܰܬ ܟܰܠܷܢ ܣܟ݂ܝܪܶܐ les boîtes de conserves sont fermées (Q.7,19) → soxar
syomo ܣܝܳܡܐ [Inf. sym I ܣܝܡ] action, fait de faire | latli mede lë syomo ܠܰܬܠܝ ܡܶܕܶܐ ܠܷܣܝܳܡܐ je n'ai rien à faire (L.8) → soyam
ṣäbër ܨܱܒܷܪ (m.) patience | loṯewalle ṣäbër ܠܳܐܬ݂ܶܘܰܠܠܶܗ ܨܱܒܷܪ ils s'ennuyaient (L.19) → oṯele
ṣacbuṯo ܨܰܥܒܘܬ݂ܐ (f.) difficulté → casquṯo
ṣadro ܨܰܕܪܐ (m.), pl. ṣadrone ܨܰܕܪܳܢܶܐ (L.7) ⑴ poitrine, sein ⑵ flanc (montagne) | b ṣadre du ṭuro ܒܨܰܕܪܶܗ ܕܘ ܛܘܪܐ sur le flanc de la montagne (Q.8,56)
ṣafono ܨܰܦܳܢܐ (m.), pl. ṣafone ܨܰܦܳܢܶܐ (Q.1,39) savon
ṣafrawoṯe ܨܰܦܪܰܘܳܬ݂ܶܐ (adv.) (G.18) le matin → ṣafro
ṣafrayto ܨܰܦܪܰܝܬܐ (adv.) (Q.1,82) tôt le matin → ṣafro
ṣafro ܨܰܦܪܐ (L.8) matin → adṣafro, ṣafrawoṯe, ṣafrayto
ṣafyo ܨܰܦܝܐ (adj.), f. ṣfiṯo ܨܦܝܬ݂ܐ, pl. ṣafye ܨܰܦܝܐ (L.19) pur, clair → mṣafe
ṣahyo ܨܰܗܝܐ, f. ṣhiṯo ܨܗܝܬ݂ܐ, pl. ṣahye ܨܰܗܝܶܐ assoiffé → ṣohe
ṣalon ܨܰܠܳܢ, pl. ṣalone ܨܰܠܳܢܶܐ (L.13) ⑴ salle, salle des fêtes ⑵ salon, salle de séjour
ṣaniye ܨܰܢܝܝܶܐ, pl. ṣaniyat ܨܰܢܝܝܰܬ (L.8) seconde → rfofo
ṣawboyo ܨܰܘܒܳܝܐ, f. ṣawbayto ܨܰܘܒܰܝܬܐ, pl. ṣawboye ܨܰܘܒܳܝܶܐ (L.20) ⑴ étudiant ⑵ universitaire → beṯṣawbo
ṣawco ܨܰܘܥܐ (f.), pl. ṣawcoṯe ܨܰܘܥܳܬ݂ܶܐ (L.7) doigt
ṣawmo ܨܰܘܡܐ (m.), pl. ṣawme ܨܰܘܡܶܐ (L.22) jeûne, Carême → ṣoyam
Ṣawro ܨܰܘܪܐ (m.) (Q.8,3) Savur (ville au sud-est de la Turquie)
Ṣawroyo ܨܰܘܪܳܝܐ, f. Ṣawrayto ܨܰܘܪܰܝܬܐ, pl. Ṣawroye ܨܰܘܪܳܝܶܐ (Q.8,3) originaire de la ville de Savur → Ṣawro
ṣayarto ܨܰܝܰܪܬܐ (f.), pl. ṣayore ܨܰܝܳܪܶܐ (L.24) appareil photo, caméra
ṣayoro ܨܰܝܳܪܐ, f. ṣayarto ܨܰܝܰܪܬܐ, pl. ṣayore ܨܰܝܳܪܶܐ ⑴ photographe ⑵ caméraman
ṣbuṯo ܨܒܘܬ݂ܐ (f.), pl. ṣëbwoṯe ܨܷܒܘܳܬ݂ܶܐ affaire, chose, sujet, procédure
bi ṣbuṯo d (Q.10,89) ܒܝ ܨܒܘܬ݂ܐ ܕ au sujet de, à propos de
i ṣbuṯo dag galwoye (Q.10,5) ܐܝ ܨܒܘܬ݂ܐ ܕܰܓ ܓܰܠܘܳܝܶܐ en matière de réfugiés
ṣbuṯo šaḥënto (L.18) ܨܒܘܬ݂ܐ ܫܰܚܷܢܬܐ une question très débattue
→ mäsäle
ṣefoyo ܨܶܦܳܝܐ [Inf. ṣfy II ܨܦܝ] purification, clarification
ṣefoyo dam maye (L.18) ܨܶܦܳܝܐ ܕܰܡ ܡܰܝܶܐ traitement de l'eau
→ mṣafe
ṣëbyono ܨܷܒܝܳܢܐ (m.), pl. ṣëbyone ܨܷܒܝܳܢܶܐ volonté, intention | b ṣëbyono aw dlo b ṣëbyono ܒܨܷܒܝܳܢܐ ܐܰܘ ܕܠܐ ܒܨܷܒܝܳܢܐ volontairement ou involontairement (Q.10,79)
ṣëfër ܨܷܦܷܪ (m.) (Q.6,58) bronze
ṣënca ܨܷܢܥܰܐ (f.), pl. ṣëncat ܨܷܢܥܰܬ (L.4) métier, profession
ṣërto ܨܷܪܬܐ (f.), pl. ṣërtoṯe ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ (L.9) image, photo
Ṣin ܨܝܢ (m.) (G.19) Chine = Čin
ṣlibo ܨܠܝܒܐ (m.), pl. ṣlibe ܨܠܝܒܶܐ (L.16) croix
ṣluṯo ܨܠܘܬ݂ܐ (f.), pl. ṣlawoṯe ܨܠܰܘܳܬ݂ܶܐ prière
ṣohe, ṣuhyo ܨܳܗܶܐ، ܨܘܗܝܐ - ṣahi, ṣahyo ܨܰܗܝ، ܨܰܗܝܐ [ṣhy I ܨܗܝ] avoir soif, devenir assoiffé | inaqla d lo šotina ṭawwo, gëd ṣohina ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕܠܐ ܫܳܬܝܢܰܐ ܛܰܘܘܐ، ܓܷܕ ܨܳܗܝܢܰܐ si on ne boit pas assez, on aura soif (L.18) → ṣahyo
ṣopa ܨܳܦ݁ܰܐ (f.), pl. ṣopat ܨܳܦ݁ܰܬ poêle (à bois)
ṣopa daq qayse ܨܳܦ݁ܰܐ ܕܰܩ ܩܰܝܣܶܐ poêle à bois
ṣoyam, ṣaymo ܨܳܝܰܡ، ܨܰܝܡܐ - ṣayёm, ṣayimo ܨܰܝܷܡ، ܨܰܝܝܡܐ [ṣym I ܨܝܡ] (L.2) jeûner → ṣawmo
ṣucro ܨܘܥܪܐ (m.), pl. ṣucre ܨܘܥܪܶܐ (Q.5,48) insulte
šaboko ܫܰܒܳܟܐ (m.), pl. šaboke ܫܰܒܳܟܶܐ (L.6) fenêtre
šabṯo ܫܰܒܬ݂ܐ (f.), pl. šabe ܫܰܒܶܐ, šabṯoṯe ܫܰܒܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.3) ⑴ semaine ⑵ samedi → yawmo
šacuṯo ܫܰܥܘܬ݂ܐ (adj.), f. šacëṯto ܫܰܥܷܬ݂ܬܐ, pl. šacuṯe ܫܰܥܘܬ݂ܶܐ (L.11) jaune
šafiro ܫܰܦܝܪܐ, f. šafërto ܫܰܦܷܪܬܐ, pl. šafire ܫܰܦܝܪܶܐ (L.9,4) beau, joli
šaġolo ܫܰܓ݂ܳܠܐ, f. šaġalto ܫܰܓ݂ܰܠܬܐ, pl. šaġole ܫܰܓ݂ܳܠܶܐ (Q.2,5) travailleur, employé → cawodo, šoġal
šaḥino ܫܰܚܝܢܐ (adj.), f. šaḥënto ܫܰܚܷܢܬܐ, pl. šaḥine ܫܰܚܝܢܶܐ (L.23) chaud = šaḥuno
šaḥuno ܫܰܚܘܢܐ (adj.), f. šaḥënto ܫܰܚܷܢܬܐ, pl. šaḥune ܫܰܚܘܢܶܐ (L.19) chaud = šaḥino
šakar ܫܰܟܰܪ (m.) (L.23) ⑴ sucre ⑵ sucrerie ⑶ diabète | këtle šakar ܟܷܬܠܶܗ ܫܰܟܰܪ il a le diabète
šalwo ܫܰܠܘܐ (m.), pl. šalwe ܫܰܠܘܶܐ, šalwone ܫܰܠܘܳܢܶܐ (Q.7,16) vallée
šalyo ܫܰܠܝܐ (adj.), f. šliṯo ܫܠܝܬ݂ܐ, pl. šalye ܫܰܠܝܶܐ (L.19) calme, silencieux
šamborakkat ܫܰܡܒܳܪܰܟܟܰܬ (pl.), sg. šamborakke ܫܰܡܒܳܪܰܟܟܶܐ (L.23) chaussons à la viande
šamošo ܫܰܡܳܫܐ, pl. šamoše ܫܰܡܳܫܶܐ enfant de chœur, diacre
šamošo ewangeloyo (Q.9,25) ܫܰܡܳܫܐ ܐܶܘܰܢܓܶܠܳܝܐ diacre
šampanya ܫܰܡܦ݁ܰܐܢܝܰܐ (L.24) champagne
Šarfe ܫܰܪܦܶܐ (Q.9,46) monastère de Charfet au Liban (patriarcat de l'Église Syriaque Catholique)
šarko ܫܰܪܟܐ
w šarko (Q.5,22) ܘܫܰܪܟܐ etc.
šarwoyo ܫܰܪܘܳܝܐ, f. šarwayto ܫܰܪܘܰܝܬܐ, pl. šarwoye ܫܰܪܘܳܝܶܐ ⑴ débutant ⑵ d'initiation
dawro šarwoyo (L.3) ܕܰܘܪܐ ܫܰܪܘܳܝܐ cours d'initiation, cours débutant
→ mšare
šaryo ܫܰܪܝܐ (adj.), f. šriṯo ܫܪܝܬ݂ܐ, pl. šarye ܫܰܪܝܶܐ (L.22) ⑴ délié ⑵ libre → šore
šato ܫܰܬܐ (f.), pl. ëšne ܐܷܫܢܶܐ (L.4) année | ban ëšne ܒܰܢ ܐܷܫܢܶܐ au cours des années (L.4); i šato d ëṯyo ܐܝ ܫܰܬܐ ܕܐܷܬ݂ܝܐ l'année prochaine (L.20); hani kmo ëšne ܗܰܢܝ ܟܡܐ ܐܷܫܢܶܐ depuis quelques années (Q.10,93) → adšato
šawbo ܫܰܘܒܐ (f.) (L.14) rhume
šawco ܫܰܘܥܐ (num.), f. šwac ܫܘܰܥ (L.9) sept
šawṯo ܫܰܘܬ݂ܐ (f.), f. šawṯoṯe ܫܰܘܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.6) quartier, district
šaxṣ ܫܰܟ݂ܨ (m.), pl. šaxṣat ܫܰܟ݂ܨܰܬ (Q.3,47) personne → farṣufo
šayno ܫܰܝܢܐ (L.3) paix
b šayno aṯitu (L.12) ܒܫܰܝܢܐ ܐܰܬ݂ܝܬܘ bienvenue
b šayno w bë šlomo (L.23) ܒܫܰܝܢܐ ܘܒܷܫܠܳܡܐ bienvenue
→ šlomo
šayoco ܫܰܝܳܥܐ, f. šayacto ܫܰܝܰܥܬܐ, pl. šayoce ܫܰܝܳܥܶܐ (L.19) maçon, plâtrier
šayro ܫܰܝܪܐ (m.), pl. šayre ܫܰܝܪܶܐ (L.11) bracelet
šbilo ܫܒܝܠܐ, pl. šbile ܫܒܝܠܶܐ (L.3) ⑴ chemin, voie ⑵ méthode, façon
šbilo di kṯawto ܫܒܝܠܐ ܕܝ ܟܬ݂ܰܘܬܐ orthographe
šedoro ܫܶܕܳܪܐ [Inf. šdr II ܫܕܪ] (L.24) envoi → mšadar
šëkël ܫܷܟܷܠ (m.), pl. šëklat ܫܷܟܠܰܬ (L.3) sorte, nature, manière | bu šëklano ܒܘ ܫܷܟܠܰܢܐ de cette manière → dumyo
šëlliye ܫܷܠܠܝܝܶܐ (f.) (Q.3,51) temps de pluie
šëmšo ܫܷܡܫܐ (f.) ⑴ soleil
šërke ܫܷܪܟܶܐ (f.), pl. šërkat ܫܷܪܟܰܬ (L.6) entreprise, société, firme
šëršo ܫܷܪܫܐ (m.), pl. šërše ܫܷܪܫܶܐ (L.19) ⑴ origine ⑵ racine
šëršonoyo ܫܷܪܫܳܢܳܝܐ (adj.), f. šëršonayto ܫܷܪܫܳܢܰܝܬܐ, pl. šëršonoye ܫܷܪܫܳܢܳܝܶܐ (L.19) originel
šërub ܫܷܪܘܒ (m.), pl. šërubat ܫܷܪܘܒܰܬ (L.14) sirop
šġimoyo ܫܓ݂ܝܡܳܝܐ (adj.), f. šġimayto ܫܓ݂ܝܡܰܝܬܐ, pl. šġimoye ܫܓ݂ܝܡܳܝܶܐ (Q.9,96) occupé → šġimuṯo
šġimuṯo ܫܓ݂ܝܡܘܬ݂ܐ (f.) (L.15) occupation → šġimoyo
šiḏo ܫܝܕ݂ܐ (m.), pl. šiḏe ܫܝܕ݂ܶܐ (Q.7,64) ⑴ diable, satan ⑵ démon
šlomo ܫܠܳܡܐ (m.), pl. šlome ܫܠܳܡܶܐ ⑴ paix ⑵ salut
b šayno w bë šlomo (L.23) ܒܫܰܝܢܐ ܘܒܷܫܠܳܡܐ bienvenue
šlome (L.24) ܫܠܳܡܶܐ salutations
šlomo (L.3) ܫܠܳܡܐ bonjour
šmayo ܫܡܰܝܐ (f.), pl. šmaye ܫܡܰܝܶܐ ciel
šmayono ܫܡܰܝܳܢܐ (adj.), f. šmayoniṯo ܫܡܰܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. šmayone ܫܡܰܝܳܢܶܐ (Q.3,36) céleste → šmayo
šmoco ܫܡܳܥܐ [Inf. šmc I ܫܡܥ] (L.7) audition, ouïe → šomac
šobah, šëbho ܫܳܒܰܗ، ܫܷܒܗܐ - šabëh, šabiho ܫܰܒܷܗ، ܫܰܒܝܗܐ [šbh I ܫܒܗ] ressembler | košobëh ܟܳܫܳܒܷܗ on dirait que (Q.4,58) → dome
šocṯo ܫܳܥܬ݂ܐ (f.), pl. šoce ܫܳܥܶܐ (L.8) ⑴ heure | qariwo l šocṯo ܩܰܪܝܘܐ ܠܫܳܥܬ݂ܐ environ une heure (Q.3,110) ⑵ montre → saca
šofac, šëfco ܫܳܦܰܥ، ܫܷܦܥܐ - šafëc, šafico ܫܰܦܷܥ، ܫܰܦܝܥܐ [šfc I ܣܦܥ] (L.6) passer, s'écouler | arbci ëšne šafici cal u maṯyo di iqarṯo ܐܰܪܒܥܝ ܐܷܫܢܶܐ ܫܰܦܝܥܝ ܥܰܠ ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܐ ܕܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ quarante ans ont passé depuis l'arrivée de la famille (L.17); me Omiḏ bi raḏayto gëd šëfcitu cal Marde ܡܶܐ ܐܳܡܝܕ݂ ܒܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܓܷܕ ܫܷܦܥܝܬܘ ܥܰܠ ܡܰܪܕܶܐ de Diyarbakir, vous passerez par Mardin en voiture (L.17)
šofar, šëfro ܫܳܦܰܪ، ܫܷܦܪܐ - šafër, šafiro ܫܰܦܷܪ، ܫܰܦܝܪܐ [šfr I ܫܦܪ] ⑴ être agréable ⑵ (+ L-suf.) plaire
šoġal, šuġlo ܫܳܓ݂ܰܠ، ܫܘܓ݂ܠܐ - šaġël, šaġilo ܫܰܓ݂ܷܠ، ܫܰܓ݂ܝܠܐ [šġl I ܫܓ݂ܠ] travailler | lo šaġilono ܠܐ ܫܰܓ݂ܝܠܳܢܐ je (f.) n'ai pas travaillé (Q.10,14) → cowad, šuġlo
šoḥan, šuḥno ܫܳܚܰܢ، ܫܘܚܢܐ - šaḥën, šaḥino ܫܰܚܷܢ، ܫܰܚܝܢܐ [šḥn I ܫܚܢ] chauffer | am maye du yamo košuḥni mi šëmšo ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܕܘ ܝܰܡܐ ܟܳܫܘܚܢܝ ܡܝ ܫܷܡܫܐ l'eau de mer se réchauffe sous l'effet du soleil (L.18); ar rëġšayḏi šuḥniwa ܐܰܪ ܪܷܓ݂ܫܰܝܕ݂ܝ ܫܘܚܢܝܘܰܐ j'étais émue (lit.: mes sentiments chauffaient) (Q.10,52) → šaḥino, šaḥuno
šolaḥ, šëlḥo ܫܳܠܰܚ، ܫܷܠܚܐ - šlëḥle, šlëḥla ܫܠܷܚܠܶܗ، ܫܠܷܚܠܰܗ [šlḥ I ܫܠܚ] ⑴ enlever, retirer | košëlḥi aš šakkalaṯṯe ܟܳܫܷܠܚܝ ܐܰܫ ܫܰܟܟܰܠܰܬ݂ܬ݂ܶܗ ils retirent leurs chaussures (L.23) ⑵ arracher
šomac, šëmco ܫܳܡܰܥ، ܫܷܡܥܐ - šamëc, šamico ܫܰܡܷܥ، ܫܰܡܝܥܐ [šmc I ܫܡܥ] (L.7) ⑴ entendre ⑵ obéir → šmoco
šoqal, šuqlo ܫܳܩܰܠ، ܫܘܩܠܐ - šqile, šqila ܫܩܝܠܶܗ، ܫܩܝܠܰܗ [šql I ܫܩܠ] ⑴ acheter | šqilanlan medone ܫܩܝܠܰܢܠܰܢ ܡܶܕܳܢܶܐ nous nous sommes achetés des choses (Q.6,55) ⑵ prendre
obe w šoqal cam (L.3, L.11) ܐܳܒܶܐ ܘܫܳܩܰܠ ܥܰܡ discuter avec
→ zowan
šoqo ܫܳܩܐ (f.), pl. šoqe ܫܳܩܶܐ (L.7) jambe, tibia → saqo
šoraḥ, šërḥo ܫܳܪܰܚ، ܫܷܪܚܐ - šrëḥle, šrëḥla ܫܪܷܚܠܶܗ، ܫܪܷܚܠܰܗ [šrḥ I ܫܪܚ] (L.6) expliquer, traduire en paraphrasant
šore, šёryo ܫܳܪܶܐ، ܫܷܪܝܐ - šrele, šrela ܫܪܶܠܶܗ، ܫܪܶܠܰܗ [šry I ܫܪܝ] ⑴ délier ⑵ libérer → šaryo
šote, šëtyo ܫܳܬܶܐ، ܫܷܬܝܐ - štele, štela ܫܬܶܠܶܗ، ܫܬܶܠܰܗ [šty I ܫܬܝ] (L.7) ⑴ boire | štayu! !ܫܬܰܝܘ buvez (L.12); lo šotatle ha! !ܠܐ ܫܳܬܰܬܠܶܗ ܗܰܐ ne le bois pas hein! (Q.1,9); ma elux štelux? ܡܰܐ ܐܶܠܘܟ݂ ܫܬܶܠܘܟ݂؟ c'est toi qui l'a bu? (Q.1,27); lo eli šteli u ḥalwo ܠܐ ܐܶܠܝ ܫܬܶܠܝ ܐܘ ܚܰܠܘܐ ce n'est pas moi qui l'ai bu (Q.1,29)
šqolo ܫܩܳܠܐ, pl. šqole ܫܩܳܠܶܐ [Inf. šql I ܫܩܠ] (L.10) achat, courses → šoqal, mahwo
šrayto ܫܪܰܝܬܐ, pl. šroye ܫܪܳܝܶܐ (L.18) solution → šore
šroġo ܫܪܳܓ݂ܐ (f.), pl. šroġe ܫܪܳܓ݂ܶܐ (Q.3,22) lampe à huile, lampe
šrolo ܫܪܳܠܐ (L.6) ⑴ vérité, réalité ⑵ vraiment ⑶ véritable, véridique, réel
du šrolo (L.20) ܕܘ ܫܪܳܠܐ en réalité, en vérité
→ mašër1
štoyo ܫܬܳܝܐ, pl. štoye ܫܬܳܝܶܐ [Inf. šty I ܫܬܝ] (L.7) boisson
štoye jamude (L.23) ܫܬܳܝܶܐ ܔܰܡܘܕܶܐ boissons froides
štoye šaḥine (L.23) ܫܬܳܝܶܐ ܫܰܚܝܢܶܐ boissons chaudes
→ maštyo, šote
šṭiḥo ܫܛܝܚܐ (adj.), f. šṭëḥto ܫܛܷܚܬܐ, pl. šṭiḥe ܫܛܝܚܶܐ couché
ṭuro šṭiḥo (L.19) ܛܘܪܐ ܫܛܝܚܐ plateau montagneux
šubhoro ܫܘܒܗܳܪܐ (m.) (Q.1,76) fierté | këtwayle šubhoro ebe ܟܷܬܘܰܝܠܶܗ ܫܘܒܗܳܪܐ ܐܶܒܶܗ il en était fier (Q.1,76) → mëštabhar
šubḥo ܫܘܒܚܐ (m.), pl. šubḥe ܫܘܒܚܶܐ gloire, louange | šubḥo l Aloho ܫܘܒܚܐ ܠܰܐܠܳܗܐ Dieu soit loué! (Q.3,7)
šubqono ܫܘܒܩܳܢܐ (interj.) (L.3) pardon
šufer ܫܘܦܶܪ (m.), pl. šufere ܫܘܦܶܪܶܐ (L.19) chauffeur → qaloco
šufro ܫܘܦܪܐ (m.) beauté
šuġlo ܫܘܓ̣ܠܐ (m.), pl. šuġlone ܫܘܓ݂ܠܳܢܶܐ ⑴ travail, tâche, affaire | u šuġlayḏe ܐܘ ܫܘܓ݂ܠܰܝܕ݂ܶܗ son travail (Q.5,16); šuġlone di šulṭonuṯo ܫܘܓ݂ܠܳܢܶܐ ܕܝ ܫܘܠܛܳܢܘܬ݂ܐ affaires officielles (L.19) ⑵ situation | šuġla di iqarṯo mcadal ܫܘܓ݂ܠܰܗ ܕܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܡܥܰܕܰܠ la situation de la famille s'est améliorée (L.19)
šuġlo du xer (Q.3,81) ܫܘܓ݂ܠܐ ܕܘ ܟ݂ܶܝܪ bénévolat, travail bénévole
šuġlone d lawġël (L.12) ܫܘܓ݂ܠܳܢܶܐ ܕܠܰܘܓܷ݂ܠ travail domestique
šuḥlofo ܫܘܚܠܳܦܐ (m.), pl. šuḥlofe ܫܘܚܠܳܦܶܐ (L.11,4) ⑴ changement, modification, transformation ⑵ saison
šuḥlofo du muzoġo (L.18) ܫܘܚܠܳܦܐ ܕܘ ܡܘܙܳܓ݂ܐ changement climatique
→ mšaḥlaf
šulṭono ܫܘܠܛܳܢܐ (m.), pl. šulṭone ܫܘܠܛܳܢܶܐ (Q.9,74) ⑴ pouvoir, contrôle, juridiction | aq qëryawoṯe d këtne taḥt u šulṭonaṯṯe ܐܰܩ ܩܷܪܝܰܘܳܬ݂ܶܐ ܕܟܷܬܢܶܐ ܬܰܚܬ ܐܘ ܫܘܠܛܳܢܰܬ݂ܬ݂ܶܗ les villages qui sont sous leur juridiction (Q.3,70) ⑵ sultan
šulṭonuṯo ܫܘܠܛܢܘܬ݂ܐ (f.) ⑴ domination, contrôle ⑵ sultanat, empire
šulṭonuṯo Cuṯmanayto ܫܘܠܛܢܘܬ݂ܐ ܥܘܬ݂ܡܰܢܰܝܬܐ Empire Ottoman
→ šulṭono
šuqo ܫܘܩܐ (f.), pl. šuqe ܫܘܩܶܐ, šuqone ܫܘܩܳܢܶܐ (L.3) rue, rue commerçante, marché, centre commercial
šuro ܫܘܪܐ (m.), pl. šurone ܫܘܪܳܢܶܐ (L.6) mur, muraille
šuroyo ܫܘܪܳܝܐ (m.) (L.9) début, commencement
bu šuroyo (Q.10,10) ܒܘ ܫܘܪܳܝܐ au début, au commencement
mu šuroyo (L.20) ܡܘ ܫܘܪܳܝܐ dès le début
→ mšare
šušaye ܫܘܫܰܝܶܐ (f.), pl. šušayat ܫܘܫܰܝܰܬ (L.10) bouteille
šušaye du jam (Q.4,56) ܫܘܫܰܝܶܐ ܕܘ ܔܰܐܡ bouteille en verre
šušaye du plastik (Q.4,55) ܫܘܫܰܝܶܐ ܕܘ ܦ݁ܠܰܣܬܝܟ bouteille en plastique
šušefo ܫܘܫܶܦܐ (f.), pl. šušefe ܫܘܫܶܦܶܐ (L.7) voile, essuie, serviette
šušoṭo ܫܘܫܳܛܐ (m.), pl. šušoṭe ܫܘܫܳܛܶܐ (L.18) développement → mšawšaṭ
šwolo ܫܘܳܠܐ (m.), pl. šwole ܫܘܳܠܶܐ (L.12) question → mšayal
šxwa ܫܟ݂ܘܰܐ (L.24) de toute façon, en effet
šyoro ܫܝܳܪܐ [Inf. šyr I ܫܝܪ] (L.15) ⑴ glissade ⑵ ski
tablet ܬܰܒܠܶܬ (m.), pl. tablete ܬܰܒܠܶܬܶܐ, tabletat ܬܰܒܠܶܬܰܬ (L.24) tablette
tacbe ܬܰܥܒܶܐ (f.) ⑴ peine, labeur | tawdi li tacbayḏax ܬܰܘܕܝ ܠܝ ܬܰܥܒܰܝܕ݂ܰܟ݂ merci de t' (f.) être donné du mal (L.23) ⑵ fatigue
taḥolo ܬܰܚܳܠܐ (f.), pl. taḥolone ܬܰܚܳܠܳܢܶܐ (L.4) tante, femme de l'oncle (maternel) → ḥolo
taḥrazto ܬܰܚܪܰܙܬܐ (f.), pl. taḥrazyoṯe ܬܰܚܪܰܙܝܳܬ݂ܶܐ ⑴ programme ⑵ émission de télévision
taḥrazto ṯabëtto (L.15) ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܬ݂ܰܒܷܬܬܐ programme fixe
taḥrazto yulfonayto ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܝܘܠܦܳܢܰܝܬܐ émission éducative
taḥt ܬܰܚܬ (prep.) (G.11b) sous
taḥte (+ suf.) ܬܰܚܬܶܗ en dessous de | taḥte ܬܰܚܬܶܗ en dessous de lui; taḥtayye ܬܰܚܬܰܝܝܶܗ en dessous d'eux/elles
→ laltaḥ
taḥte tëšco ܬܰܚܬܶܗ ܬܷܫܥܐ, pl. taḥte tëšce ܬܰܚܬܶܗ ܬܷܫܥܶܐ aisselle | me taḥte tëšci ܡܶܐ ܬܰܚܬܶܗ ܬܷܫܥܝ sous l'aisselle (Q.7,84)
taḥwiṯo ܬܰܚܘܝܬ݂ܐ (f.), pl. taḥuyoṯe ܬܰܚܘܝܳܬ݂ܶܐ (Q.10,60) preuve
taknoloġiya ܬܰܟܢܳܠܳܓ݂ܝܝܰܐ (f.), pl. taknoloġiyat ܬܰܟܢܳܠܳܓ݂ܝܝܰܬ (L.24) technologie
täläfon ܬܱܠܱܦܳܢ, pl. täläfone ܬܱܠܱܦܳܢܶܐ, täläfonat ܬܱܠܱܦܳܢܰܬ (L.24) téléphone, appel téléphonique
täläfon di iḏo (L.24) ܬܱܠܱܦܳܢ ܕܝ ܐܝܕ݂ܐ téléphone portable
täläfon foṯo b foṯo (L.24) ܬܱܠܱܦܳܢ ܦܳܬ݂ܐ ܒܦܳܬ݂ܐ appel vidéo
→ mobile, mtalfan, smartphone
tälävizyon ܬܱܠܱܒ݂ܝܙܝܳܢ (m.), pl. tälävizyone ܬܱܠܱܒ݂ܝܙܝܳܢܶܐ, tälävizyonat ܬܱܠܱܒ݂ܝܙܝܳܢܰܬ (Q.5,3) ⑴ télévision ⑵ chaîne de télévision
talgo ܬܰܠܓܐ (m.) (L.9) neige
talyo ܬܰܠܝܐ (adj.), f. tliṯo ܬܠܝܬ݂ܐ, pl. talye ܬܰܠܝܶܐ (Q.5,57) ⑴ caché, dissimulé ⑵ disparu → tole
tam ܬܰܐܡ (adv.) exactement | tam bu zabno du ḥemo ܬܰܐܡ ܒܘ ܙܰܒܢܐ ܕܘ ܚܶܡܐ exactement au moment où il fait le plus chaud (Q.2,21)
tamëz ܬܰܡܷܙ (L.9) juillet
tamo ܬܰܡܐ (adv.) (L.8) là-bas
me tamo (L.17) ܡܶܐ ܬܰܡܐ de là-bas
täne ܬܱܢܶܐ seulement, uniquement | u calcolo ṭore buqto täne eli ܐܘ ܥܰܠܥܳܠܐ ܛܳܪܶܐ ܒܘܩܬܐ ܬܱܢܶܐ ܐܶܠܝ que la tornade ne me laisse qu'un seul bouquet (Q.1,71) → bëlḥuḏe
tanuro ܬܰܢܘܪܐ (m.), pl. tanure ܬܰܢܘܪܶܐ four traditionnel
laḥmo du tanuro (Q.3,105) ܠܰܚܡܐ ܕܘ ܬܰܢܘܪܐ pain traditionnel
taqsiji ܬܰܩܣܝܔܝ, f. taqsijiye ܬܰܩܣܝܔܝܝܶܐ, pl. taqsijiye ܬܰܩܣܝܔܝܝܶܐ (G.19) chauffeur de taxi
tarbiṯo ܬܰܪܒܝܬ݂ܐ (f.) (L.3) éducation
tarco ܬܰܪܥܐ (m.), pl. tarce ܬܰܪܥܶܐ (L.6) porte
tarwoḏo ܬܰܪܘܳܕ݂ܐ (m.), pl. tarwoḏe ܬܰܪܘܳܕ݂ܶܐ (Q.7,80) cuillère
tarwoḏo di čaye ܬܰܪܘܳܕ݂ܐ ܕܝ ܫ̰ܰܝܶܐ cuillère à thé
tarwoḏo di qaḥwa ܬܰܪܘܳܕ݂ܐ ܕܝ ܩܰܚܘܰܐ cuillère à café
tašciṯo ܬܰܫܥܝܬ݂ܐ (f.), pl. tašciyoṯe ܬܰܫܥܝܝܳܬ݂ܶܐ (L.2) histoire, récit
tašroro ܬܰܫܪܳܪܐ, pl. tašrore ܬܰܫܪܳܪܶܐ (L.3) ⑴ rapport | i waziruṯo komëfqo tašroro cal u lišonaṯṯe ܐܝ ܘܰܙܝܪܘܬܐ ܟܳܡܷܦܩܐ ܬܰܫܪܳܪܐ ܥܰܠ ܐܘ ܠܝܫܳܢܰܬ݂ܬ݂ܶܗ le ministère publie un rapport sur leur langue (Q.10,75) ⑵ bulletin
tawdi ܬܰܘܕܝ (L.3) merci | tawdi l Moryo ܬܰܘܕܝ ܠܡܳܪܝܐ Dieu merci (Q.3,16) → mawde
tawdiṯo ܬܰܘܕܝܬ݂ܐ (f.), pl. tawdyoṯe ܬܰܘܕܝܳܬ݂ܶܐ (Q.10,84) religion
tawro ܬܰܘܪܐ (m.), pl. tawre ܬܰܘܪܶܐ (Q.2,4) taureau
taxt ܬܰܟ݂ܬ, pl. taxtat ܬܰܟ݂ܬܰܬ (L.14) lit
taxtor ܬܰܟ݂ܬܳܪ, f. taxtore ܬܰܟ݂ܬܳܪܶܐ, pl. taxtorat ܬܰܟ݂ܬܳܪܰܬ, taxtore ܬܰܟ݂ܬܳܪܶܐ (L.14) médecin
taxtore di nafšo (L.19) ܬܰܟ݂ܬܳܪܶܐ ܕܝ ܢܰܦܫܐ psychologue
→ osyo
taymno ܬܰܝܡܢܐ (m.) sud
tayman-madënḥo ܬܰܝܡܰܢ-ܡܰܕܷܢܚܐ sud-est
tel ܬܶܠ, pl. telat ܬܶܠܰܬ (Q.3,24) ⑴ câble ⑵ corde → qablo
teno ܬܶܢܐ (f.), pl. tene ܬܶܢܶܐ (L.10) figue, figuier
tešiġo ܬܶܫܝܓ݂ܐ [Inf. šyġ III ܫܝܓ] (L.6) nettoyage → mašëġ
të ܬܷܐ (G.24d) particule de négation: aucun
të mede ܬܷܐ ܡܶܕܶܐ rien, rien du tout
të noše ܬܷܐ ܢܳܫܶܐ personne
tëcmiro ܬܷܥܡܝܪܐ [Inf. cmr III ܥܡܪ] (L.6) construction → macmar
tëġmo ܬܷܓ݂ܡܐ, pl. tëġme ܬܷܓ݂ܡܶܐ (L.11) sorte, genre
tëkṯiwo ܬܷܟܬ݂ܝܘܐ [Inf. kṯw III ܟܬ݂ܘ] inscription
tënḏifo ܬܷܢܕ݂ܝܦܐ [Inf. nḏf III ܢܕ݂ܦ] (Q.8,69) nettoyage → manḏaf
tërcilo ܬܷܪܥܝܠܐ [Inf. rcl III ܪܥܠ] tremblement | tërcilo d gušmo ܬܷܪܥܝܠܐ ܕܓܘܫܡܐ frissons (L.14) → marcal
tërhiṭo ܬܷܪܗܝܛܐ [Inf. rhṭ III ܪܗܛ] course
tërhiṭo d sësye ܬܷܪܗܝܛܐ ܕܣܷܣܝܶܐ course de chevaux
Tërki ܬܷܪܟܝ (Q.6,38) turc = Turkoyo
tërmišo ܬܷܪܡܝܫܐ [Inf. rmš III ܪܡܫ] (L.15) mouvement
tërto ܬܷܪܬܐ (f.), pl. tawroṯe ܬܰܘܪܳܬ݂ܶܐ (L.12) vache → tawro
tëšco1 ܬܷܫܥܐ (num.), f. tšac ܬܫܰܥ (L.8) neuf
tëšco2 → taḥte tëšco
tëšmëšto ܬܷܫܡܷܫܬܐ (f.), pl. tëšmëšyoṯe ܬܷܫܡܷܫܝܳܬ݂ܶܐ service
tëšrën ḥaroyo ܬܷܫܪܷܢ ܚܰܪܳܝܐ (L.9) novembre
tëšrën qamoyo ܬܷܫܪܷܢ ܩܰܡܳܝܐ (L.9) octobre
tëšroyoṯe ܬܷܫܪܳܝܳܬ݂ܶܐ (pl.) (L.9) automne
tḥumo ܬܚܘܡܐ (m.), pl. tḥume ܬܚܘܡܶܐ (L.19) ⑴ frontière ⑵ région frontalière → ḥëdud
tleṯi ܬܠܶܬ݂ܝ (num.) (L.8) trente | ḥa w tleṯi yawme ܚܰܐ ܘܬܠܶܬ݂ܝ ܝܰܘܡܶܐ trente-et-un jours (L.9); tmone w tleṯi ëšne ܬܡܳܢܶܐ ܘܬܠܶܬ݂ܝ ܐܷܫܢܶܐ trente-huit ans (L.4)
tloṯo ܬܠܳܬ݂ܐ (num.), f. tlëṯ ܬܠܷܬ݂ (L.6) trois
tmanyo ܬܡܰܢܝܐ (num.), f. tmone ܬܡܳܢܶܐ (L.8) huit
tocab, tëcbo ܬܳܥܰܒ، ܬܷܥܒܐ - tacëb, tacibo ܬܰܥܷܒ، ܬܰܥܝܒܐ [tcb I ܬܥܒ] (L.12) ⑴ se fatiguer ⑵ se donner du mal → tacbe
tole, tëlyo ܬܳܠܶܐ، ܬܷܠܝܐ - tlele, tlela ܬܠܶܠܶܗ، ܬܠܶܠܰܗ [tly I ܬܠܝ] ⑴ cacher, dissimuler ⑵ faire disparaître → talyo
towar, tawro ܬܳܘܰܪ، ܬܰܘܪܐ - twërle, twërla ܬܘܷܪܠܶܗ، ܬܘܷܪܠܰܗ [twr I ܬܘܪ] (G.19) ⑴ casser ⑵ enfreindre
toyam, taymo ܬܳܝܰܡ، ܬܰܝܡܐ - tayëm, tayimo ܬܰܝܷܡ، ܬܰܝܝܡܐ [tym I ܬܝܡ] (L.16) terminer, se terminer, finir, se finir | me d toyamwa u cṣoro ܡܶܐ ܕܬܳܝܰܡܘܰܐ ܐܘ ܥܨܳܪܐ dès que le pressage finissait (Q.4,29)
tracsar ܬܪܰܥܣܰܪ (num.) (L.12) douze
trafik ܬܪܰܦܝܟ (m.) (L.21) circulation
traktor ܬܪܰܟܬܳܪ (m.), pl. traktore ܬܪܰܟܬܳܪܶܐ, traktorat ܬܪܰܟܬܳܪܰܬ (L.12) tracteur
tre ܬܪܶܐ (num.), f. tarte ܬܰܪܬܶܐ deux | tarte kore ܬܰܪܬܶܐ ܟܳܪܶܐ deux fois (L.7); tarte w ḥamši ܬܰܪܬܶܐ ܘܚܰܡܫܝ cinquante-deux (L.9); tre w arbci ܬܪܶܐ ܘܐܰܪܒܥܝ quarante-deux (L.10); tre w falge ܬܪܶܐ ܘܦܰܠܓܶܗ deux et demi (L.10); at trayna ܐܰܬ ܬܪܰܝܢܰܐ nous deux (Q.7,33)
tren ܬܪܶܢ, pl. trenat ܬܪܶܢܰܬ (L.21) train → qṭoro
triṣo ܬܪܝܨܐ (adj.), f. trëṣto ܬܪܷܨܬܐ, pl. triṣe ܬܪܝܨܶܐ (L.21) droit, correct
tufiqo ܬܘܦܝܩܐ [Inf. nfq III ܢܦܩ] publication, édition | u tufiqayḏe ܐܘ ܬܘܦܝܩܰܝܕ݂ܶܗ sa (m.) publication (Q.9,111) → mawfaq, mofaq
tulifo ܬܘܠܝܦܐ [Inf. ylf III ܝܠܦ] (Q.9,24) enseignement → mawlaf, molaf
ture ܬܘܪܶܐ (f.), pl. turat ܬܘܪܰܬ sac à bandoulière | at turayḏan ܐܰܬ ܬܘܪܰܝܕ݂ܰܢ nos sacs à bandouillère (Q.7,21)
turgomo ܬܘܪܓܳܡܐ (m.), pl. turgome ܬܘܪܓܳܡܶܐ (Q.9,92) ⑴ traduction ⑵ présentation, conférence, discours, exposé
obe turgomo ܐܳܒܶܐ ܬܘܪܓܳܡܐ donner une conférence | obewa turgome ܐܳܒܶܘܰܐ ܬܘܪܓܳܡܶܐ il donnait des conférences (Q.9,92)
Turkiya ܬܘܪܟܝܝܰܐ (G.19) Turquie
Turkoyo ܬܘܪܟܳܝܐ, f. Turkayto ܬܘܪܟܰܝܬܐ, pl. Turkoye ܬܘܪܟܳܝܶܐ (G.19) turc = Tërki
tuwalet ܬܘܘܰܠܶܬ (f.), pl. tuwaletat ܬܘܘܰܠܶܬܰܬ (L.6) toilette
Twitter ܬܘܝܬܬܷܪ (m.) (L.24) Twitter
ṭaboxo ܛܰܒܳܟ݂ܐ, f. ṭabaxto ܛܰܒܰܟ݂ܬܐ, pl. ṭaboxe ܛܰܒܳܟ݂ܶܐ (L.19) cuisinier
ṭacmo ܛܰܥܡܐ (m.) goût → ṭcomo, ṭocam
ṭafro ܛܰܦܪܐ (f.), pl. ṭafroṯe ܛܰܦܪܳܬ݂ܶܐ (L.7) ongle
ṭarfo ܛܰܪܦܐ (m.), pl. ṭarfe ܛܰܪܦܶܐ (Q.1,57) feuille (arbre)
ṭawwo ܛܰܘܘܐ (adj.), f. ṭawto ܛܰܘܬܐ, pl. ṭawwe ܛܰܘܘܶܐ (L.3) bien, bon
ṭaw ܛܰܘ mieux, meilleur | ṭaw meni ܛܰܘ ܡܶܢܝ meilleur que moi, mieux que moi (Q.7,46)
ṭawtër (L.14) ܛܰܘܬܷܪ mieux, meilleur
→ kayiso, ṭowo
ṭayasto ܛܰܝܰܣܬܐ (f.), pl. ṭayasyoṯe ܛܰܝܰܣܝܳܬ݂ܶܐ (L.17) avion
ṭayo ܛܰܝܐ, f. ṭayayto ܛܰܝܰܝܬܐ, pl. ṭaye ܛܰܝܶܐ musulman → ṭayuṯo
ṭayro ܛܰܝܪܐ (m.), pl. ṭayre ܛܰܝܪܶܐ (L.22) oiseau
ṭayuṯo ܛܰܝܘܬ݂ܐ (f.) (Q.10,81) islam → ṭayo
ṭboco ܛܒܳܥܐ [Inf. ṭbc I ܛܒܥ] (Q.9,90) ⑴ impression ⑵ édition
ṭboco froso ܛܒܳܥܐ ܦܪܳܣܐ médias, presse
→ medya
ṭcomo ܛܥܳܡܐ [Inf. ṭcm I ܛܥܡ] (L.7) goût → ṭacmo, ṭocam
ṭcoyo ܛܥܳܝܐ [Inf. ṭcy I ܛܥܝ] (L.15) oubli → ṭoce
ṭebo ܛܶܒܐ (m.), pl. ṭebe ܛܶܒܶܐ message | latyo ṭebo mafaṣḥono ܠܰܬܝܐ ܛܶܒܐ ܡܰܦܰܨܚܳܢܐ ce n'est pas une bonne nouvelle (L.14)
ṭelolo ܛܶܠܳܠܐ (m.), pl. ṭelole ܛܶܠܳܠܶܐ (Q.7,3) ombre
ṭëbbax ܛܷܒܒܰܟ݂ (L.9) août = ob
ṭëbbe ܛܷܒܒܶܐ, pl. ṭëbbat ܛܷܒܒܰܬ (L.9) ⑴ balle ⑵ football
ṭëbliṯo ܛܷܒܠܝܬ݂ܐ, pl. ṭebëlyoṯe ܛܶܒܷܠܝܳܬ݂ܶܐ (L.3) table
ṭimo ܛܝܡܐ prix, valeur | ṭime du bërġël ܛܝܡܶܗ ܕܘ ܒܷܪܓ݂ܷܠ le prix du boulgour (L.24)
b ṭimo ܒܛܝܡܐ cher
ṭlawḥe ܛܠܰܘܚܶܐ (pl.) (L.10) ⑴ lentilles, plat de lentilles, soupe de lentilles ⑵ lentilles de contact
ṭlobo ܛܠܳܒܐ [Inf. ṭlb I ܛܠܒ] (L.16) ⑴ demande ⑵ demande en mariage → mxiruṯo, ṭolab
ṭocam, ṭëcmo ܛܳܥܰܡ، ܛܷܥܡܐ - ṭcëmle, ṭcëmla ܛܥܷܡܠܶܗ، ܛܥܷܡܠܰܗ [ṭcm I ܛܥܡ] (L.7) goûter → ṭacmo, ṭcomo
ṭoce, ṭucyo ܛܳܥܶܐ، ܛܘܥܝܐ - ṭaci, ṭacyo ܛܰܥܝ، ܛܰܥܝܐ [ṭcy I ܛܥܝ] (L.4) oublier | lašan an nacime d lo ṭocën ḥḏoḏe ܠܰܫܰܢ ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܕܠܐ ܛܳܥܷܢ ܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ pour que les enfants ne s'oublient pas les uns les autres (L.4); ṭacyono aṭ ṭlawḥe ܛܰܥܝܳܢܐ ܐܰܛ ܛܠܰܘܚܶܐ j' (f.) ai oublié les lentilles (L.10); iḏa ucdo ṭacina mede, bëṯër gëd oṯe l bolan ܐܝܕ݂ܰܐ ܐܘܥܕܐ ܛܰܥܝܢܰܐ ܡܶܕܶܐ، ܒܷܬ݂ܷܪ ܓܷܕ ܐܳܬ݂ܶܐ ܠܒܳܠܰܢ si nous avons oublié quelque chose maintenant, cela nous reviendra plus tard (L.22); lo ṭucyat ܠܐ ܛܘܥܝܰܬ n'oublie (f.) pas (L.23); ṭacyono ruḥi ܛܰܥܝܳܢܐ ܪܘܚܝ je me suis laissée distraire (Q.3,67)
ṭolab, ṭëlbo ܛܳܠܰܒ، ܛܷܠܒܐ - ṭlëble, ṭlëbla ܛܠܷܒܠܶܗ، ܛܠܷܒܠܰܗ [ṭlb I ܛܠܒ] (L.6) ⑴ demander | gëd ṭëlbina zuze mam morayḏan ܓܷܕ ܛܷܠܒܝܢܰܐ ܙܘܙܶܐ ܡܰܡ ܡܳܪܰܝܕ݂ܰܢ nous allons demander de l'argent à nos proches (L.19) ⑵ faire une demande
ṭolab xaṭër (L.16) ܛܳܠܰܒ ܟ݂ܰܛܷܪ dire au revoir
→ ṭlobo
ṭore, ṭëryo ܛܳܪܶܐ، ܛܷܪܝܐ - ṭrele, ṭrela ܛܪܶܠܶܗ، ܛܪܶܠܰܗ [ṭry I ܛܪܝ] laisser, abandonner | hatu mḥalqënxu w ṭranxu? ܗܰܬܘ ܡܚܰܠܩܷܢܟ݂ܘ ܘܛܪܰܢܟ݂ܘ؟ est-ce que c'est vous qui les avez jetés et laissés là? (G.21); mawxa ṭrela w xaṣiro i šatayo du yulfono ܡܰܘܟ݂ܰܐ ܛܪܶܠܰܗ ܘܟ݂ܰܨܝܪܐ ܐܝ ܫܰܬܰܝܐ ܕܘ ܝܘܠܦܳܢܐ pour cette raison, elle a abandonné et a perdu cette année scolaire (L.20); ṭoriwaynanne taḥt i šëmšo ܛܳܪܝܘܰܝܢܰܢܢܶܗ ܬܰܚܬ ܐܝ ܫܷܡܫܐ nous les laissions au soleil (Q.4,33); mën kosaymi w mën koṭorën ܡܷܢ ܟܳܣܰܝܡܝ ܘܡܷܢ ܟܳܛܳܪܷܢ comment ils vont (Q.5,41); aydarbo gëd ṭorat an nacimani w gëd ëzzux? ܐܰܝܕܰܪܒܐ ܓܷܕ ܛܳܪܰܬ ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܰܢܝ ܘܓܷܕ ܐܷܙܙܘܟ݂؟ comment peux-tu partir et laisser ces enfants derrière toi? (Q.6,21); lo koṭorën kolat ܠܐ ܟܳܛܳܪܷܢ ܟܳܠܰܬ ils ne te laissent pas te calmer (Q.7,65); ṭrele d ܛܪܶܠܶܗ ܕ il a contribué au fait que (Q.9,68)
ṭowac, ṭawco ܛܳܘܰܥ، ܛܰܘܥܐ - ṭawëc, ṭawico ܛܰܘܷܥ، ܛܰܘܝܥܐ [ṭwc I ܛܘܥ] ⑴ s'endormir ⑵ se coucher (soleil) → ṭwoco
ṭowo ܛܳܘܐ (adj.), f. ṭawto ܛܰܘܬܐ, pl. ṭowe ܛܳܘܶܐ bon = ṭawwo
ṭoyar, ṭayro ܛܳܝܰܪ، ܛܰܝܪܐ - ṭayёr, ṭayiro ܛܰܝܷܪ، ܛܰܝܝܪܐ [ṭyr I ܛܝܪ] ⑴ voler ⑵ sauter
ṭro ܛܪܐ (G.23d) particule de souhait | adlalyo ṭro domax gabayna ܐܰܕܠܰܠܝܐ ܛܪܐ ܕܳܡܰܟ݂ ܓܰܒܰܝܢܰܐ qu'il dorme chez nous ce soir; ṭrëzze (ṭro ëzze) oxal bu bayto ܛܪܷܐܙܙܶܗ (ܛܪܐ ܐܷܙܙܶܗ) ܐܳܟ݂ܰܠ ܒܘ ܒܰܝܬܐ qu'il aille manger à la maison
ṭrowe ܛܪܳܘܶܐ (interj.) (< ṭro howe, L.10) ok, d'accord → ṭro
ṭukoso ܛܘܟܳܣܐ (m.), pl. ṭukose ܛܘܟܳܣܶܐ (L.11) ⑴ agencement ⑵ organisation → mṭakas
Ṭurcabdin ܛܘܪܥܰܒܕܝܢ Turabdin
Ṭurcabdinoyo ܛܘܪܥܰܒܕܝܢܳܝܐ, f. Ṭurcabdinayto ܛܘܪܥܰܒܕܝܢܰܝܬܐ, pl. Ṭurcabdinoye ܛܘܪܥܰܒܕܝܢܳܝܶܐ (L.23) du Turabdin
ṭuro ܛܘܪܐ, pl. ṭure ܛܘܪܶܐ, ṭurone ܛܘܪܳܢܶܐ (L.17) ⑴ montagne | b ṣadre du ṭuro ܒܨܰܕܪܶܗ ܕܘ ܛܘܪܐ sur le flanc de la montagne (Q.8,56) ⑵ forêt
Ṭuro d Izlo (Q.8,53) ܛܘܪܐ ܕܐܝܙܠܐ mont Izlo, partie sud du Turabdin
ṭuro šṭiḥo (L.19) ܛܘܪܐ ܫܛܝܚܐ plateau montagneux
ṭwoco ܛܘܳܥܐ [Inf. ṭwc I ܛܘܥ] ⑴ endormissement ⑵ coucher du soleil
ṭwoce du yawmo (Q.7,85) ܛܘܳܥܶܗ ܕܘ ܝܰܘܡܐ ⑴ coucher du soleil ⑵ ouest
ṯabuto ܬ݂ܰܒܘܬܐ, f. ṯabëtto ܬ݂ܰܒܷܬܬܐ, pl. ṯabute ܬ݂ܰܒܘܬܶܐ stable, fixe, bien constitué
taḥrazto ṯabëtto (L.15) ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܬ݂ܰܒܷܬܬܐ programme fixe
ucdo ܐܘܥܕܐ (L.4) maintenant
m ucdo w azolo (L.21) ܡܐܘܥܕܐ ܘܐܰܙܳܠܐ à partir de maintenant
ulṣoyo ܐܘܠܨܳܝܐ, f. ulṣayto ܐܘܠܨܰܝܬܐ, pl. ulṣoye ܐܘܠܨܳܝܶܐ important | ulṣoyo yo ܐܘܠܨܳܝܐ ܝܐ c'est important (Q.10,72)
umṯo ܐܘܡܬ݂ܐ (f.), pl. ëmwoṯe ܐܷܡܘܳܬ݂ܶܐ nation, patrie
umṯonoyo ܐܘܡܬ݂ܳܢܳܝܐ, f. umṯonayto ܐܘܡܬ݂ܳܢܰܝܬܐ, pl. umṯonoye ܐܘܡܬ݂ܳܢܳܝܶܐ (G.23) patriote, nationaliste → umṯo
umṯonoyuṯo ܐܘܡܬ݂ܳܢܳܝܘܬ݂ܐ (f.) patriotisme, conscience nationale, identité nationale, nationalisme | i umṯonoyuṯaṯṯe ܐܝ ܐܘܡܬ݂ܳܢܳܝܘܬ݂ܰܬ݂ܬ݂ܶܗ leur conscience nationale (Q.9,119) → umṯo, umṯonoyo
Urëšlem ܐܘܪܷܫܠܶܡ (Q.9,50) Jérusalem
Urifi ܐܘܪܝܦܝ (G.19) Europe = Awrupa
Urifoyo ܐܘܪܝܦܳܝܐ, f. Urifayto ܐܘܪܝܦܰܝܬܐ, pl. Urifoye ܐܘܪܝܦܳܝܶܐ (L.20) européen → Urifi
vidyo ܒ݂ܝܕܝܐ (m.), pl. vidyowat ܒ݂ܝܕܝܳܘܰܬ (G.23) vidéo
villa ܒ݂ܝܠܠܰܐ (f.), pl. villat ܒ݂ܝܠܠܰܬ (L.2) villa, maison quatre façades
viza ܒ݂ܝܙܰܐ (f.), pl. vizat ܒ݂ܝܙܰܬ (L.2) visa → mvayaz
w ܘ (conj.) et
wacdo ܘܰܥܕܐ, pl. wacde ܘܰܥܕܶܐ (L.8) ⑴ rendez-vous ⑵ promesse
wardo ܘܰܪܕܐ (f.), pl. warde ܘܰܪܕܶܐ (L.19) ⑴ rose ⑵ fleur
wardonoyo ܘܰܪܕܳܢܳܝܐ (adj.), f. wardonayto ܘܰܪܕܳܢܰܝܬܐ, pl. wardonoye ܘܰܪܕܳܢܳܝܶܐ (L.11) rose → wardo
wariḏo ܘܰܪܝܕ݂ܐ (m.), pl. wariḏe ܘܰܪܝܕ݂ܶܐ (L.7) ⑴ veine ⑵ muscle
warqo ܘܰܪܩܐ (f.), pl. warqe ܘܰܪܩܶܐ feuille, papier, document, formulaire, poster
warqe di raḏayto (L.21) ܘܰܪܩܶܐ ܕܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ documents du véhicule
warqe du tëkṯiwo (L.20) ܘܰܪܩܶܐ ܕܘ ܬܷܟܬ݂ܝܘܐ formulaires d'inscription
warqe du zwono (L.21) ܘܰܪܩܶܐ ܕܘ ܙܘܳܢܐ documents d'achat
waxam ܘܰܟ݂ܰܡ (m.) (L.10) ⑴ marchandise ⑵ courses
waziro ܘܰܙܝܪܐ, f. wazërto ܘܰܙܷܪܬܐ, pl. wazire ܘܰܙܝܪܶܐ ministre → waziruṯo
waziruṯo ܘܰܙܝܪܘܬ݂ܐ (f.), pl. wazërwoṯe ܘܰܙܷܪܘܳܬ݂ܶܐ ministère → waziro
wazo ܘܰܙܐ (f.), pl. waze ܘܰܙܶܐ (L.3) oie
WhatsApp ܘܰܬܣܐܰܦ݁ (L.24) WhatsApp
woliṯo ܘܳܠܝܬ݂ܐ (f.), pl. wolyoṯe ܘܳܠܝܳܬ݂ܶܐ (L.7) fonction, mission, tâche | woliṯo ḥaṯto ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܚܰܬ݂ܬܐ nouvelle fonction (L.24)
xabro ܟ݂ܰܒܪܐ (m.), pl. xabre ܟ݂ܰܒܪܶܐ (L.6) ⑴ mot, substantif ⑵ nouvelle
obe xabro ܐܳܒܶܐ ܟ݂ܰܒܪܐ mettre au courant, faire savoir, notifier, prévenir | haw xabro ܗܰܘ ܟ݂ܰܒܪܐ préviens! (L.24)
xabre yo ܟ݂ܰܒܪܶܗ ܝܐ avoir raison | xabrux yo ܟ݂ܰܒܪܘܟ݂ ܝܐ tu (m.) as raison (lit.: c'est ton (m.) mot) (L.21)
xalyo ܟ݂ܰܠܝܐ (adj.), f. xliṯo ܟ݂ܠܝܬ݂ܐ, pl. xalye ܟ݂ܰܠܝܶܐ (L.8) ⑴ vide, libre | xliṯo no ܟ݂ܠܝܬ݂ܐ ܢܐ je (f.) suis libre (L.22) ⑵ abandonné → xole
Xärabale ܟ݂ܱܪܰܒܰܠܶܐ = Arkaḥ
xariṭa ܟ݂ܰܪܝܛܰܐ, pl. xariṭat ܟ݂ܰܪܝܛܰܬ (L.19) carte géographique
xayifo1 ܟ݂ܰܝܝܦܐ (adv.) (L.21) ⑴ rapidement, vite | oṯewa lu cwodayḏe xayëftër ܐܳܬ݂ܶܘܰܐ ܠܘ ܥܘܳܕܰܝܕ݂ܶܗ ܟ݂ܰܝܷܦܬܷܪ il arrivait au travail plus vite ⑵ tôt → ḥeloyo
xayifo2 ܟ݂ܰܝܝܦܐ (adj.), f. xayëfto ܟ݂ܰܝܷܦܬܐ, pl. xayife ܟ݂ܰܝܝܦܶܐ (L.6) ⑴ rapide ⑵ léger, bénin | mede xayifo ܡܶܕܶܐ ܟ݂ܰܝܝܦܐ quelque chose de léger (L.14) ⑶ tôt
xayoro ܟ݂ܰܝܳܪܐ, f. xayarto ܟ݂ܰܝܰܪܬܐ, pl. xayore ܟ݂ܰܝܳܪܶܐ coulant, courant → xoyar
xer ܟ݂ܶܝܪ ⑴ bien ⑵ don ⑶ aumône
xer yo? (L.24) ܟ݂ܶܝܪ ܝܐ؟ est-ce que tout va bien? | inšallah xer yo ܐܝܢܫܰܠܠܰܗ ܟ݂ܶܝܪ ܝܐ j'espère que tout va bien (Q.3,28)
xloṭo ܟ݂ܠܳܛܐ [Inf. xlṭ I ܟ݂ܠܛ] (Q.4,9) ⑴ mélange ⑵ mixage → xolaṭ
xodam, xëdmo ܟ݂ܳܕܰܡ، ܟ݂ܷܕܡܐ - xdëmle, xdëmla ܟ݂ܕܷܡܠܶܗ، ܟ݂ܕܷܡܠܰܗ [xdm I ܟ݂ܕܡ] (Q.8,55) ⑴ servir ⑵ travailler
xolaṣ, xulṣo ܟ݂ܳܠܰܨ، ܟ݂ܘܠܨܐ - xalëṣ, xaliṣo ܟ݂ܰܠܷܨ، ܟ݂ܰܠܝܨܐ [xlṣ I ܟ݂ܠܨ] ⑴ finir ⑵ se finir ⑶ être sauvé
xolaṣ me ܟ݂ܳܠܰܨ ܡܶܐ se débarasser de | xaliṣi mene ܟ݂ܰܠܝܨܝ ܡܶܢܶܗ ils se sont débarassés de lui (Q.2,52)
xolaṭ, xulṭo ܟ݂ܳܠܰܛ، ܟܘܠܛܐ - xlëṭle, xlëṭla ܟ݂ܠܷܛܠܶܗ، ܟ݂ܠܷܛܠܰܗ [xlṭ I ܟ݂ܠܛ] mélanger, mixer → xloṭo
xole, xulyo ܟ݂ܳܠܶܐ، ܟ݂ܘܠܝܐ - xali, xalyo ܟ݂ܰܠܝ، ܟ݂ܰܠܝܐ [xly I ܟ݂ܠܝ] se vider | ḥeḏore hedi hedi koxole mam more ܚܶܕ݂ܳܪܶܗ ܗܶܕܝ ܗܶܕܝ ܟܳܟ݂ܳܠܶܐ ܡܰܡ ܡܳܪܶܐ mon environnement se vide petit à petit de sa famille (L.19) → maxle
xori ܟ݂ܳܪܝ, pl. xoriye ܟ݂ܳܪܝܝܶܐ (Q.8,41) archiprêtre
xoṣar, xuṣro ܟ݂ܳܨܰܪ، ܟ݂ܘܨܪܐ - xaṣër, xaṣiro ܟ݂ܰܨܷܪ، ܟ݂ܰܨܝܪܐ [xṣr I ܟ݂ܨܪ] perdre, subir une perte | lašan d lo xuṣro i šato d ëṯyo ste ܠܰܫܰܢ ܕܠܐ ܟ݂ܘܨܪܐ ܐܝ ܫܰܬܐ ܕܐܷܬ݂ܝܐ ܣܬܶܐ afin de ne pas perdre l'année suivante également (L.20)
xoṯ- ܟ݂ܳܬ݂ comme → xud
xoyar, xayro ܟ݂ܳܝܰܪ، ܟ݂ܰܝܪܐ - xayër, xayiro ܟ݂ܰܝܷܪ، ܟ݂ܰܝܝܪܐ [xyr I ܟ݂ܝܪ] couler | xoyarwa admo ܟ݂ܳܝܰܪܘܰܐ ܐܰܕܡܐ du sang coulait (Q.7,69) → xayoro
xroṭo ܟ݂ܪܳܛܐ [Inf. xrṭ I ܟ݂ܪܛ] grattage | xroṭo daj jamat dar raḏoyoṯe ܟ݂ܪܳܛܐ ܕܰܔ ܔܰܡܰܬ ܕܰܪ ܪܰܕ݂ܳܝܳܬ݂ܶܐ le grattage des vitres de voiture (L.18)
xṭuṭo ܟ݂ܛܘܛܐ (m.), pl. xṭuṭe ܟ݂ܛܘܛܶܐ ligne
xṭuṭe daš šafoce (L.21) ܟ݂ܛܘܛܶܐ ܕܰܫ ܫܰܦܳܥܶܐ passage pour piétons
xud ܟ݂ܘܕ comme
xoṯe (+Suf.) ܟ݂ܳܬ݂ܶܗ | xoṯi ܟ݂ܳܬ݂ܝ comme moi; xoṯayye ܟ݂ܳܬ݂ܰܝܝܶܗ comme eux/elles
→ xoṯ-
ya ܝܰܐ (interj.) ⑴ ô | ya taclo ܝܰܐ ܬܰܥܠܐ ô renard! (Q.1,4) ⑵ ou
ya … ya (Q.10,40) ܝܰܐ ... ܝܰܐ ou … ou
yacni ܝܰܥܢܝ (Q.1,49) c'est-à-dire, donc = yani, awkiṯ
yaducṯono ܝܰܕܘܥܬ݂ܳܢܐ (m.), pl. yaducṯone ܝܰܕܘܥܬ݂ܳܢܶܐ (L.19) savant, scientifique, érudit
Yafa ܝܰܦܰܐ (Q.9,49) Jaffa
yalifo ܝܰܠܝܦܐ (adj.), f. yalëfto ܝܰܠܷܦܬܐ, pl. yalife ܝܰܠܝܦܶܐ ⑴ instruit, lettré ⑵ habitué | heš yalife d Ṭurcabdin ne ܗܶܫ ܝܰܠܝܦܶܐ ܕܛܘܪܥܰܒܕܝܢ ܢܶܐ ils sont encore habitués au Turabdin (L.23)
yamo ܝܰܡܐ (m.), pl. yame ܝܰܡܶܐ (L.18) mer | bu darbo du yamo ܒܘ ܕܰܪܒܐ ܕܘ ܝܰܡܐ par la mer (Q.9,48)
yani ܝܰܢܝ (Q.4,36) c'est-à-dire, donc = awkiṯ, yacni
yaquro ܝܰܩܘܪܐ (adj.), f. yaqurto ܝܰܩܘܪܬܐ, pl. yaqure ܝܰܩܘܪܶܐ ⑴ lourd, grave | latyo mede yaquro ܠܰܬܝܐ ܡܶܕܶܐ ܝܰܩܘܪܐ ce n'est pas quelque chose de grave (L.14) ⑵ cher ⑶ difficile
yarḥo ܝܰܪܚܐ (m.), pl. yarḥe ܝܰܪܚܶܐ (L.6) mois
yarixo ܝܰܪܝܟ݂ܐ, f. yarëxto ܝܰܪܷܟ݂ܬܐ, pl. yarixe ܝܰܪܝܟ݂ܶܐ ⑴ long ⑵ grand → yorax
yaroqo ܝܰܪܳܩܐ (adj.), f. yaraqto ܝܰܪܰܩܬܐ, pl. yaroqe ܝܰܪܳܩܶܐ (L.11) vert
yarqe ܝܰܪܩܶܐ (pl.) (L.10) légumes
yaṣifuṯo ܝܰܨܝܦܘܬ݂ܐ (f.) (Q.8,48) engagement, investissement, intervention
yatiwo ܝܰܬܝܘܐ (adj.), f. yatuto ܝܰܬܘܬܐ, pl. yatiwe ܝܰܬܝܘܶܐ assis, résident | yatiwe wayna ܝܰܬܝܘܶܐ ܘܰܝܢܰܐ nous étions assis (Q.7,2) → yotaw
yatumo ܝܰܬܘܡܐ, f. yatëmto ܝܰܬܷܡܬܐ, pl. yatume ܝܰܬܘܡܶܐ (Q.6,51) orphelin
yawmo ܝܰܘܡܐ, pl. yawme ܝܰܘܡܶܐ (L.3) ⑴ jour ⑵ soleil
b ḥa may yawme (Q.7.1) ܒܚܰܐ ܡܰܝ ܝܰܘܡܶܐ un jour
deri yawmo (L.21) ܕܶܪܝ ܝܰܘܡܐ le jour suivant
ḥa yawmo (L.21) ܚܰܐ ܝܰܘܡܐ un jour
mu yawmawo (L.21) ܡܘ ܝܰܘܡܰܘܐ depuis ce jour-là
ṭwoce du yawmo (Q.7,85) ܛܘܳܥܶܗ ܕܘ ܝܰܘܡܐ coucher du soleil, ouest
yawme d arbco (L.9) ܝܰܘܡܶܗ ܕܐܰܪܒܥܐ mercredi
yawme dat tarce ftiḥe (L.20) ܝܰܘܡܶܐ ܕܰܬ ܬܰܪܥܶܐ ܦܬܝܚܶܐ portes ouvertes
yawme dë cruto (L.9) ܝܰܘܡܶܗ ܕܷܥܪܘܬܐ vendredi
yawme dë tloṯo (L.9) ܝܰܘܡܶܗ ܕܷܬܠܳܬ݂ܐ mardi
yawme dë tre (L.9) ܝܰܘܡܶܗ ܕܷܬܪܶܐ lundi
yawme d ḥamšo (L.9) ܝܰܘܡܶܗ ܕܚܰܡܫܐ jeudi
yawme d ḥušabo (L.9) ܝܰܘܡܶܗ ܕܚܘܫܰܒܐ dimanche
yawme mbayne (L.11) ܝܰܘܡܶܐ ܡܒܰܝܢܶܐ jours particuliers, occasions, jours fériés
yawme šarye (L.11) ܝܰܘܡܶܐ ܫܰܪܝܶܐ jours ordinaires, jours de travail, quotidien
yawmo basimo (L.10) ܝܰܘܡܐ ܒܰܣܝܡܐ bonne journée
yawmo d mawloḏo (L.24) ܝܰܘܡܐ ܕܡܰܘܠܳܕ݂ܐ anniversaire
Yawnan ܝܰܘܢܰܐܢ (m.) (G.19) Grèce → Yawnoyo
Yawnoyo ܝܰܘܢܳܝܐ, f. Yawnayto ܝܰܘܢܰܝܬܐ, pl. Yawnoye ܝܰܘܢܳܝܶܐ (L.15) grec → Yawnan
yo ܝܐ (G.4) il/elle est
yolaf, yëlfo ܝܳܠܰܦ، ܝܷܠܦܐ - yalëf, yalifo ܝܰܠܷܦ، ܝܰܠܝܦܐ [ylf I ܝܠܦ] (L.3) ⑴ apprendre, étudier | d howalxu šwole, tamo kiban mšaylina w yëlfina ܕܗܳܘܰܠܟ݂ܘ ܫܘܳܠܶܐ، ܬܰܡܐ ܟܝܒܰܢ ܡܫܰܝܠܝܢܰܐ ܘܝܷܠܦܝܢܰܐ si vous avez des questions, nous pouvons les poser sur place et apprendre (L.22) ⑵ s'habituer | hawxa ëšmo ëšmo yalifi kulle cal aq qonune du trafik d Almanya ܗܰܘܟ݂ܰܐ ܐܷܫܡܐ ܐܷܫܡܐ ܝܰܠܝܦܝ ܟܘܠܠܶܗ ܥܰܠ ܐܰܩ ܩܳܢܘܢܶܐ ܕܘ ܬܪܰܦܝܟ ܕܐܰܠܡܰܐܢܝܰܐ tout le monde s'est donc habitué aux règles de circulation en Allemagne avec le temps (L.21) → ilofo, mawlaf, mitawlaf, molaf, yolufo, yulfono
yolufo ܝܳܠܘܦܐ, f. yolufto ܝܳܠܘܦܬܐ, pl. yolufe ܝܳܠܘܦܶܐ ⑴ élève ⑵ étudiant → yolaf, ṣawboyo
yonaq, yënqo ܝܳܢܰܩ، ܝܷܢܩܐ - inëqle, inëqla ܐܝܢܷܩܠܶܗ، ܐܝܢܷܩܠܰܗ [ynq I ܝܢܩ] (G.18) téter
yoraṯ, yërṯo ܝܳܪܰܬ݂، ܝܷܪܬ݂ܐ - irëṯle, irëṯla ܐܝܪܷܬ݂ܠܶܗ، ܐܝܪܷܬ݂ܠܰܗ [yrṯ I ܝܪܬ݂] (G.18) hériter
yoraw, yërwo ܝܳܪܰܘ، ܝܷܪܘܐ - yaru, yariwo ܝܰܪܘ، ܝܰܪܝܘܐ [yrw I ܝܪܘ] (L.7) grandir | an nacime yariwi b Holanda ܐܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ ܝܰܪܝܘܝ ܒܗܳܠܰܢܕܰܐ les enfants ont grandi aux Pays-Bas (L.17) → rabo, rabuṯo
yorax, yërxo ܝܳܪܰܟ݂، ܝܷܪܟ݂ܐ - yarëx, yarixo ܝܰܪܷܟ݂، ܝܰܪܝܟ݂ܐ [yrx I ܝܪܟ݂] (Q.4,50) s'allonger → yarixo
yotaw, yëtwo ܝܳܬܰܘ، ܝܷܬܘܐ - yatu, yatiwo ܝܰܬܘ، ܝܰܬܝܘܐ [ytw I ܝܬܘ] (L.5) ⑴ s'asseoir ⑵ vivre, habiter | koyëtwi b bayto b Amsterdam ܟܳܝܷܬܘܝ ܒܒܰܝܬܐ ܒܐܰܡܣܬܶܪܕܰܡ ils habitent dans une maison à Amsterdam (L.6)
yudo ܝܘܕܐ (L.15) judo
yulfono ܝܘܠܦܳܢܐ (m.) (L.3) ⑴ connaissance, science ⑵ études, enseignement, éducation | u yulfonayḏi ܐܘ ܝܘܠܦܳܢܰܝܕ݂ܝ mes études (Q.10,12)
yulfono mšiḥoyo (Q.10,83) ܝܘܠܦܳܢܐ ܡܫܝܚܳܝܐ catéchisme
→ yolaf
yulfonoyo ܝܘܠܦܳܢܳܝܐ, f. yulfonayto ܝܘܠܦܳܢܰܝܬܐ, pl. yulfonoye ܝܘܠܦܳܢܳܝܶܐ ⑴ éducatif, pédagogique ⑵ scientifique
taḥrazto yulfonayto ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܝܘܠܦܳܢܰܝܬܐ programme éducatif
→ yulfono
yuqro ܝܘܩܪܐ (m.) ⑴ poids ⑵ portée, importance
obe yuqro ܐܳܒܶܐ ܝܘܩܪܐ donner du poids, donner de l'importance | obewa yuqro lac clayme d cëbri laḥ ḥuḏre ܐܳܒܶܘܰܐ ܝܘܩܪܐ ܠܰܥ ܥܠܰܝܡܶܐ ܕܥܷܒܪܝ ܠܰܚ ܚܘܕ݂ܪܶܐ il accordait de l'importance aux jeunes afin qu'ils adhèrent aux associations (Q.9,115)
→ yaquro
yuro ܝܘܪܐ (m.) (L.10) euro
zabno ܙܰܒܢܐ (m.), pl. zabne ܙܰܒܢܶܐ (L.4) temps, époque, moment | lazze zabno ġäläbe ܠܰܐܙܙܶܗ ܙܰܒܢܐ ܓ݂ܱܠܱܒܶܐ peu après (lit.: beaucoup de temps ne passa pas) (Q.2,41); maz zabne qamoye di mšiḥoyuṯo ܡܰܙ ܙܰܒܢܶܐ ܩܰܡܳܝܶܐ ܕܝ ܡܫܝܚܳܝܘܬ݂ܐ dès les premiers temps du Christianisme (Q.5,1)
b cayni zabno (L.3) ܒܥܰܝܢܝ ܙܰܒܢܐ en même temps
bu zabnawo (L.4) ܒܘ ܙܰܒܢܰܘܐ à ce moment-là, à cette époque-là, jadis
me zabno l zabno (L.8) ܡܶܐ ܙܰܒܢܐ ܠܙܰܒܢܐ de temps en temps
zabno xalyo (L.22) ܙܰܒܢܐ ܟ݂ܰܠܝܐ temps libre
→ zawno
zabolo ܙܰܒܳܠܐ, f. zabalto ܙܰܒܰܠܬܐ, pl. zabole ܙܰܒܳܠܶܐ (L.19) éboueur
zacfäran ܙܰܥܦܱܪܰܐܢ (Q.9,67) safran
dayro du Zacfäran (Q.9,67) ܕܰܝܪܐ ܕܘ ܙܰܥܦܱܪܰܢ le monastère du Safran (siège du patriarcat syriaque orthodoxe jusqu'en 1932)
→ dayro
zad ܙܰܐܕ (m.), pl. zadone ܙܰܕܳܢܶܐ (Q.3,8) céréales, production agricole
zago ܙܰܓܐ (m.), pl. zage ܙܰܓܶܐ (Q.1,75) cloche
doyaq cal u zago ܕܳܝܰܩ ܥܰܠ ܐܘ ܙܰܓܐ sonner
komidaq u zago ܟܳܡܝܕܰܩ ܐܘ ܙܰܓܐ on sonne
zälaṭa ܙܱܠܰܛܰܐ (L.23) salade
zälaṭa daf fire cam ayës (L.23) ܙܱܠܰܛܰܐ ܕܰܦ ܦܝܪܶܐ ܥܰܡ ܐܰܝܷܣ salade de fruits avec de la glace
zälaṭa dar rucye (L.10) ܙܱܠܰܛܰܐ ܕܰܪ ܪܘܥܝܶܐ salade bergère
zälaṭa day yarqe (L.23) ܙܱܠܰܛܰܐ ܕܰܝ ܝܰܪܩܶܐ salade de légumes
zälaṭa d qesar (L.23) ܙܱܠܰܛܰܐ ܕܩܶܣܰܪ salade César
zälaṭa du qaṭiro (L.23) ܙܱܠܰܛܰܐ ܕܘ ܩܰܛܝܪܐ salade de yaourt
zamoro ܙܰܡܳܪܐ, f. zamarto ܙܰܡܰܪܬܐ, pl. zamore ܙܰܡܳܪܶܐ (L.16) chanteur → zmarto, zmoro, zomar
zarocuṯo ܙܰܪܳܥܘܬ݂ܐ (f.) (L.12) agriculture → mazracto
zarqo ܙܰܪܩܐ (adj.), f. zarëqṯo ܙܰܪܷܩܬ݂ܐ, pl. zarqe ܙܰܪܩܶܐ (L.11) bleu
zawgo ܙܰܘܓܐ (f.), pl. zawge ܙܰܘܓܶܐ paire, couple | zawge dalqubloye ܙܰܘܓܶܐ ܕܰܠܩܘܒܠܳܝܶܐ paire d'antonymes
zawno ܙܰܘܢܐ (m.) temps, époque, moment
me zawno (L.11) ܡܶܐ ܙܰܘܢܐ depuis longtemps
→ zabno
zawono ܙܰܘܳܢܐ, f. zawanto ܙܰܘܰܢܬܐ, pl. zawone ܙܰܘܳܢܶܐ (L.11) client, acheteur → zowan, zwono
zayno ܙܰܝܢܐ (m.), pl. zayne ܙܰܝܢܶܐ (Q.2,28) arme
zcuro ܙܥܘܪܐ (adj.), f. zcurto ܙܥܘܪܬܐ, pl. zcure ܙܥܘܪܶܐ (L.7) ⑴ petit ⑵ enfant
Ceḏo Zcuro ܥܶܕ݂ܐ ܙܥܘܪܐ Noël
→ nacimo
zёdqo ܙܷܕܩܐ (m.), pl. zëdqe ܙܷܕܩܶܐ (L.16) droit | kulle an noše këtte cayni zëdqe ܟܘܠܠܶܗ ܐܰܢ ܢܳܫܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܥܰܝܢܝ ܙܷܕܩܶܐ toutes les personnes ont les mêmes droits
zebono ܙܶܒܳܢܐ [Inf. zbn II ܙܒܢ] vente → mzaban
zëbdo ܙܷܒܕܐ (m.) (L.10) beurre
zërnaye ܙܷܪܢܰܝܶܐ (f.), pl. zërnayat ܙܷܪܢܰܝܰܬ zurna, hautbois
dahole w zërnaye (L.16) ܕܰܗܳܠܶܐ ܘܙܷܪܢܰܝܶܐ davul-zurna
→ dahole
zlam ܙܠܰܐܡ (m.), pl. zlamat ܙܠܰܡܰܬ (L.6) homme, mari → gawro
zmarto ܙܡܰܪܬܐ (f.), pl. zmaryoṯe ܙܡܰܪܝܳܬ݂ܶܐ (L.23) chanson → zomar
zmino ܙܡܝܢܐ, f. zmënto ܙܡܷܢܬܐ, pl. zmine ܙܡܝܢܶܐ (L.16) convive, invité → socuro, ḏayfo
zminuṯo ܙܡܝܢܘܬ݂ܐ, pl. zmënwoṯe ܙܡܷܢܘܳܬ݂ܶܐ (L.12) invitation → zmino
zmoro ܙܡܳܪܐ [Inf. zmr I ܙܡܪ] chant
zobaṭ, zëbṭo ܙܳܒܰܛ، ܙܷܒܛܐ - zbëṭle, zbëṭla ܙܒܷܛܠܶܗ، ܙܒܷܛܠܰܗ [zbṭ I ܙܒܛ] ⑴ tenir, retenir, saisir, supporter | ayna mëštacyono kozëbṭat? ܐܰܝܢܰܐ ܡܷܫܬܰܥܝܳܢܐ ܟܳܙܷܒܛܰܬ؟ quel joueur supportes-tu? (L.15) ⑵ arrêter
zomar, zëmro ܙܳܡܰܪ، ܙܷܡܪܐ - zmërle, zmërla ܙܡܷܪܠܶܗ، ܙܡܷܪܠܰܗ [zmr I ܙܡܪ] chanter | kozëmrolan az zmaryoṯe ܟܳܙܷܡܪܳܠܰܢ ܐܰܙ ܙܡܰܪܝܳܬ݂ܶܐ elle nous chante les chansons (L.23)
zoqar, zuqro ܙܳܩܰܪ، ܙܘܩܪܐ - zqërle, zqërla ܙܩܷܪܠܶܗ، ܙܩܷܪܠܰܗ [zqr I ܙܩܪ] tisser | zuqriwa šuqo ܙܘܩܪܝܘܐ ܫܘܩܐ ils tissaient de la toile (Q.6,3)
zorifo ܙܳܪܝܦܐ (m.), pl. zorife ܙܳܪܝܦܶܐ (L.22) girafe
zowan, zawno ܙܳܘܰܢ، ܙܰܘܢܐ - zwënle, zwënla ܙܘܷܢܠܶܗ، ܙܘܷܢܠܰܗ [zwn I ܙܘܢ] acheter | huwe ad dayne w zwënne raḏayto ܗܘܘܶܗ ܐܰܕ ܕܰܝܢܶܐ ܘܙܘܷܢܢܶܗ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ils ont remboursé la dette et acheté une voiture (L.19); layban zawnina raḏayto ḥaṯto ܠܰܝܒܰܢ ܙܰܘܢܝܢܰܐ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܚܰܬ݂ܬܐ nous ne pouvons pas acheter de nouvelle voiture (L.21); bëṯër zwënlele moṭor nacimo ܒܷܬ݂ܷܪ ܙܘܷܢܠܶܠܶܗ ܡܳܛܳܪ ܢܰܥܝܡܐ plus tard, il s'est acheté une petite moto (L.21); rḥëmme raḏayto mëstacmalto w zwinalle ܪܚܷܡܡܶܗ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܡܷܣܬܰܥܡܰܠܬܐ ܘܙܘܝܢܰܠܠܶܗ une voiture d'occasion leur a plu et ils l'ont achetée (L.21); zwënlili mobile ḥaṯo ܙܘܷܢܠܝܠܝ ܡܳܒܰܐܝܠ ܚܰܬ݂ܐ je me suis acheté un nouveau téléphone portable (L.24) → mzaban, šoqal, zwono
zoyac, zayco ܙܳܝܰܥ، ܙܰܝܥܐ - zayëc, zayico ܙܰܝܷܥ، ܙܰܝܝܥܐ [zyc I ܙܝܥ] ⑴ avoir peur, redouter ⑵ se faire du souci | lo zaycat ܠܐ ܙܰܝܥܰܬ ne te fais pas de soucis (Q.1,13) → mazëc, mazicono, zucṯo
zoyar, zayro ܙܳܝܰܪ، ܙܰܝܪܐ - zërle, zërla ܙܷܪܠܶܗ، ܙܷܪܠܰܗ [zyr I ܙܝܪ] (L.4) visiter | zayriwayna ad dayre ܙܰܝܪܝܘܰܝܢܰܐ ܐܰܕ ܕܰܝܪܶܐ nous visitions les monastères (L.17) → zyara
zoyudo ܙܳܝܘܕܐ, f. zoyudto ܙܳܝܘܕܬܐ, pl. zoyude ܙܳܝܘܕܶܐ (L.12) ⑴ supplémentaire, superflu ⑵ trop
bu zoyudo (Q.2,2) ܒܘ ܙܳܝܘܕܐ principalement, majoritairement
zqoro ܙܩܳܪܐ [Inf. zqr I ܙܩܪ] tissage
zqoro dag gumoṯe (Q.6,2) ܙܩܳܪܐ ܕܰܓ ܓܘܡܳܬ݂ܶܐ tissage sur métier à tisser
→ gumṯo, zoqar
zucṯo ܙܘܥܬ݂ܐ (f.), pl. zucṯe ܙܘܥܬ݂ܶܐ peur, souci | mi zucṯo ܡܝ ܙܘܥܬ݂ܐ par peur (Q.7,50) → zoyac
zuyoḥo ܙܘܝܳܚܐ, pl. zuyoḥe ܙܘܝܳܚܶܐ (Q.9,73) procession, célébration
zuze ܙܘܙܶܐ (pl.) (L.19) argent
dlo zuze (Q.5,38) ܕܠܐ ܙܘܙܶܐ gratuitement → magon, bälaš
→ kalla
zwono ܙܘܳܢܐ [Inf. zwn I ܙܘܢ] achat
zwono w zebono (L.11) ܙܘܳܢܐ ܘܙܶܒܳܢܐ commerce, achat et vente
→ zowan
zyara ܙܝܰܪܰܐ (f.), pl. zyarat ܙܝܰܪܰܬ (L.12) visite → zoyar
žäbaše ܙ̰ܱܒܰܫܶܐ, pl. žäbašat ܙ̰ܱܒܰܫܰܬ (L.1) pastèque
Žapon ܙ̰ܰܦ݁ܳܢ (m.) (G.19) Japon
žižo ܙ̰ܝܙ̰ܐ (m.), pl. žiže ܙ̰ܝܙ̰ܶܐ (L.2) hérisson