L'écran d'édition a besoin d'au moins 450 pixels en horizontal. Veuillez faire tourner votre écran ou utiliser un écran plus grand.

Exercices
1. Lisez les textes de cette leçon encore une fois à voix haute.
2. Apprenez le vocabulaire suivant.
kurxi (qu’) ils cherchent ܟܘܪܟ݂ܝ
arco terrain, sol, champ, terre ܐܰܪܥܐ
macamri (qu’) ils construisent ܡܰܥܰܡܪܝ
šawṯoṯe quartiers (pl.) ܫܰܘܬ݂ܳܬ݂ܶܐ
ḥaṯe nouveaux (pl.) ܚܰܬ݂ܶܐ
zabno karyo temps bref, peu de temps ܙܰܒܢܐ ܟܰܪܝܐ
abici ils ont voulu, ils ont souhaité ܐܰܒܝܥܝ
ršëmle il a dessiné, il a établi ܪܫܷܡܠܶܗ
xud abici comme ils ont voulu ܟ݂ܘܕ ܐܰܒܝܥܝ
maḥwele il montra ܡܰܚܘܶܠܶܗ
šrëḥle il expliqua ܫܪܷܚܠܶܗ
rabuṯo grandeur, taille ܪܰܒܘܬ݂ܐ
qeloyoṯe chambres (pl.) ܩܶܠܳܝܳܬ݂ܶܐ
ganṯo jardin ܓܰܢܬ݂ܐ
šaboke fenêtres (pl.) ܫܰܒܳܟܶܐ
maṭbax cuisine ܡܰܛܒܰܟ݂
raḏën cal ils ont été satisfaits de, ils se sont mis d’accord sur ܪܰܕ݂ܷܢ ܥܰܠ
ṭëlbi (qu’) ils demandent ܛܷـܠܒܝ
fsoso autorisation, permis ܦܣܳܣܐ
tëcmiro construction ܬܷܥܡܝܪܐ
xabro construction ܟ݂ܰܒܪܐ
madcarla elle a répondu ܡܰܕܥܰܪܠܰܗ
madcarla xabro elle a répondu ܡܰܕܥܰܪܠܰܗ ܟ݂ܰܒܪܐ
mqafalle ils trouvèrent ܡܩܰܦܰܠܠܶܗ
mëjġalle ils ont parlé ܡܷܔܓ݂ܰܠܠܶܗ
mbayzarre ils ont négocié ܡܒܰܝܙܰܪܪܶܗ
aṯën lë ḥḏoḏe ils se sont mis d’accord ܐܰܬ݂ܷܢ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ
mnaqën (qu’) ils choisissent ܡܢܰܩܷܢ
kefe pierres ܟܶܦܶܐ
boya couleur ܒܳܝܰܐ
kaġat papier(-peint) ܟܰܓ݂ܰܬ
mëdde (laps de) temps ܡܷܕܕܶܐ
malawši (qu’) ils aménagent (la maison) ܡܰܠܰܘܫܝ
šafëc (il) est passé ܫܰܦܷܥ
nqëlle ils ont déménagé ܢܩܷܠܠܶܗ
3. Mettez en ordre les phrases suivantes.
1 I Saro w u Aday kokurxi cal arco. Saro et Aday cherche un terrain. ܐܝ ܣܰܪܐ ܘܐܘ ܐܰܕܰܝ ܟܳܟܘܪܟ݂ܝ ܥܰܠ ܐܰܪܥܐ.
I šërke mšarela bu tëcmiro du bayto. L’entreprise a commencé la construction de la maison. ܐܝ ܫܷܪܟܶܐ ܡܫܰܪܶܠܰܗ ܒܘ ܬܷܥܡܝܪܐ ܕܘ ܒܰܝܬܐ.
I baladiye hula alle fsoso lu tëcmiro. L’administration communale leur a donné le permis de bâtir. ܐܝ ܒܰܠܰܕܝـܝܶܐ ܗܘܠܰܗ ܐܰܠܠܶܗ ܦܣܳܣܐ ܠܘ ܬܷܥܡܝܪܐ.
Azzën li baladiye d ṭëlbi fsoso. Ils sont allés à la commune pour demander un permis. ܐܰܙܙܷܢ ܠܝ ܒܰܠܰܕܝـܝܶܐ ܕܛܷܠܒܝ ܦܣܳܣܐ.
Mšaralle d kurxi cal šërke du tëcmiro. Ils ont commencé à chercher une entreprise de construction. ܡܫܰܪܰܠܠܶܗ ܕܟܘܪܟ݂ܝ ܥܰܠ ܫܷܪܟܶܐ ܕܘ ܬܷܥܡܝܪܐ.
U aršitakt ršëmle plan d bayto alle. L’architecte leur a dessiné un plan de maison. ܐܘ ܐܰܪܫܝܬܰܟܬ ܪܫܷܡܠܶܗ ܦ݁ܠܰܐܢ ܕܒܰܝܬܐ ܐܰܠܠܶܗ.
I iqarṯo d Be Marawge nqila lu bayto. La famille Be Marawge a déménagé dans la nouvelle maison. ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ ܢܩܝܠܰܗ ܠܘ ܒܰܝܬܐ.
Hënne w i šërke aṯën lë ḥḏoḏe. Ils se sont mis d’accord avec l’entreprise. ܗܷܢܢܶܐ ܘܐܝ ܫܷܪܟܶܐ ܐܰܬ݂ܷܢ ܠܷܚܕ݂ܳܕ݂ܶܐ.
Šafëc mëdde d šato hul du bayto camër. Un an est passé jusqu’à ce que la maison fût construite. ܫܰܦܷܥ ܡܷܕܕܶܐ ܕܫܰܬܐ ܗܘܠ ܕܘ ܒܰܝܬܐ ܥܰܡܷܪ.
4. Vrai ou faux?
    ܫܪܳܠܐ ܓ݂ܰܠܛܐ  
    šrolo ġalṭo  
I Saro w u Aday lo këbci zawni bayto. Saro et Aday ne veulent pas acheter une maison.     ܐܝ ܣܰܪܐ ܘܐܘ ܐܰܕܰܝ ܠܐ ܟܐܷܒܥܝ ܙܰܘܢܝ ܒܰܝܬܐ.
U aršitakt ršëmle u plan du bayto. L’architecte a dessiné le plan de la maison.     ܐܘ ܐܰܪܫܝܬܰܟܬ ܪܫܷܡܠܶܗ ܐܘ ܦ̇ܠܰܢ ܕܘ ܒܰܝܬܐ.
I Saro w u Aday lo raḏën cal u plan du bayto. Saro et Aday n’ont pas été satisfaits du plan de la maison.     ܐܝ ܣܰܪܐ ܘܐܘ ܐܰܕܰܝ ܠܐ ܪܰܕ݂ܷܢ ܥܰܠ ܐܘ ܦ̇ܠܰܢ ܕܘ ܒܰܝܬܐ.
I baladiye lo hula fsoso lu tëcmiro. L’administration communale ne leur a pas donné de permis de construction.     ܐܝ ܒܰܠܰܕܝـܝܶܐ ܠܐ ܗܘܠܰܗ ܦܣܳܣܐ ܠܘ ܬܷܥܡܝܪܐ.
I iqarṯo d Be Marawge mëdla bayto b këre. La famille Be Marawge a loué une maison.     ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ ܡܷܕܠܰܗ ܒܰܝܬܐ ܒܟܷܪܶܐ.
I cmara du bayto mdawamla šato. La construction de la maison a duré un an.     ܐܝ ܥܡܰܪܰܐ ܕܘ ܒܰܝܬܐ ܡܕܰܘܰܡܠܰܗ ܫܰܬܐ.
U bayto këtle ganṯo. La maison a un jardin.     ܐܘ ܒܰܝܬܐ ܟܷܬܠܶܗ ܓܰܢܬ݂ܐ.
I iqarṯo d Be Marawge nqila l bayto ḥaṯo. La famille Be Marawge a déménagé dans une nouvelle maison.     ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ ܢܩܝܠܰܗ ܠܒܰܝܬܐ ܚܰܬ݂ܐ.
5. Placez les mots ci-dessous dans les phrases suivantes.
ܒܳܝܰܐ – ܡܰܛܒܰܟ݂ – ܒܰܐܢܝܐ – ܩܶܠܳܝܳܬ݂ܶܐ – ܟܶܦܶܐ – ܓܰܢܬ݂ܐ - ܫܘܪܳܢܶܐ
šurone – ganṯo – kefe – qeloyoṯe – banyo – maṭbax – boya
U bayto kocomar mak w mi čimanto. ܐܘ ܒܰܝܬܐ ܟܳܥܳܡܰܪ ܡܰܟ ܘܡܝ ܫ̰ܝܡܰܢܬܐ.
I dat tarce w daš šaboke semaqto yo. ܐܝ ܕܰܬ ܬܰܪܥܶܐ ܘܕܰܫ ܫܰܒܳܟܶܐ ܣܶܡܰܩܬܐ ܝܐ.
Bëṯre du bayto kit rabṯo w šafërto. ܒܷܬ݂ܪܶܗ ܕܘ ܒܰܝܬܐ ܟܝܬ ܪܰܒܬ݂ܐ ܘܫܰܦܷܪܬܐ.
Bu kit dolabe las sefoqe w gurno lu tešiġo. ܒܘ ܟܝܬ ܕܳܠܰܒܶܐ ܠܰܣ ܣܶܦܳܩܶܐ ܘܓܘܪܢܐ ܠܘ ܬܶܫܝܓ݂ܐ.
Bu kit duš w gurno lu ḥyofo. ܒܘ ܟܝܬ ܕܘܫ ܘܓܘܪܢܐ ܠܘ ܚܝܳܦܐ.
Be Marawge këtte tlëṯ lu dmoxo. ܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܬܠܷܬ݂ ܠܘ ܕܡܳܟ݂ܐ.
du bayto me lawġël biṭon ne. ܐܰܫ ܕܘ ܒܰܝܬܐ ܡܶܐ ܠܰܘܓ݂ܷܠ ܒܝܛܳܢ ܢܶܐ.
6. Remettez les mots suivants dans l’ordre pour former des phrases correctes.
Be Marawge – b šawṯo ḥaṯto – bayto – mqafalle. ܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ – ܒܫܰܘܬ݂ܐ ܚܰܬ݂ܬܐ – ܒܰܝܬܐ – ܡܩܰܦܰܠܠܶܗ.
- -
ršëmle – plan d bayto – u aršitakt – šafiro. ܪܫܷܡܠܶܗ – ܦ̇ܠܰܢ ܕܒܰܝܬܐ – ܐܘ ܐܰܪܫܝܬܰܟܬ – ܫܰܦܝܪܐ.
- -
kobac – man nacime – dilonayto – qelayto – kul ḥa. ܟܐܒܰܥ – ܡܰܢ ܢܰܥܝܡܶܐ – ܕܝܠܳܢܰܝܬܐ – ܩܶܠܰܝܬܐ – ܟܘܠ ܚܰܐ.
- -
cam – mbayzarre – ġalabe – šërkat – di cmara. ܥܰܡ – ܡܒܰܝܙܰܪܪܶܗ – ܓ݂ܰܠܰܒܶܐ – ܫܷܪܟܰܬ – ܕܝ ܥܡܰܪܰܐ.
- -
du bayto – rabe ne – aš šaboke – w aq qeloyoṯe. ܕܘ ܒܰܝܬܐ – ܪܰܒܶܐ ܢܶܐ – ܐܰܫ ܫܰܒܳܟܶܐ – ܘܐܰܩ ܩܶܠܳܝܳܬ݂ܶܐ.
- -
b mëdde – macmarla – d šato – u bayto – i šërke. ܒܡܷܕܕܶܐ – ܡܰܥܡܰܪܠܰܗ – ܕܫܰܬܐ – ܐܘ ܒܰܝܬܐ – ܐܝ ܫܷܪܟܶܐ.
- -
i iqarṯo – lu bayto – ḥaṯo – nqila – d Be Marawge. ܐܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ – ܠܘ ܒܰܝܬܐ – ܚܰܬ݂ܐ – ܢܩܝܠܰܗ – ܕܒܶܐ ܡܰܪܰܘܓܶܐ.
- -
7. Décrivez en araméen en quelques lignes l’endroit où vous habitez.
---
---
---
---
---
---
8. Choisissez la lettre correcte (ḥ - h - c / ܥ - ܗ - ܚ) pour remplir les trous.
arayto ܪܰܝܬܐ
ënne ܢܢܶܐ
awxa ܘܟ݂ܰܐ
aro ܐܰܪܐ
ula ܘܠܰܗ
yaro ܝܰܪܐ
miro ܬܷܡܝܪܐ
awode ܘܳܕܶܐ
arbo ܐܰܪܒـܐ
arke ܪܟܶܐ
ḏo ܕ݂ܐ
aṯo ܬ݂ܐ
mawele ܡܰـܘܶܠܶܗ
šrële ܫܪܷܠܶܗ