S / Ṣ / Š |
S |
s ܣ (prep.) (G.11b) bei, neben, zu → se, sid-
sabro ܣܰܒܪܐ (L.24) Hoffnung | këtli sabro d ܟܷܬܠܝ ܣܰܒܪܐ ܕ ich habe die Hoffnung, dass (L.24)
saca ܣܰܥܰܐ (f.), pl. sacat ܣܰܥܰܬ (L.8) Uhr, Stunde → šocṯo
sacro ܣܰܥܪܐ (m.) (L.7) Haar, Kopfhaar
sagiyuṯo ܣܰܓܝܝܘܬ݂ܐ (f.) (Q.10,48) Mehrheit
saġ ܣܰܐܓ݂ (adj.) (Q.7,78) lebend, lebendig, am Leben
sakrater ܣܰܟܪܰܬܶܪ, f. sakratera ܣܰܟܪܰܬܶܪܰܐ, pl. sakratere ܣܰܟܪܰܬܶܪܶܐ (L.19) Sekretär
salo ܣܰܠܐ (m.), pl. sale ܣܰܠܶܐ (L.11) Korb → esfiro
samyo ܣܰܡܝܐ (adj.), f. smiṯo ܣܡܝܬ݂ܐ, pl. samye ܣܰܡܝܶܐ blind | me nacmuṯa smiṯo yo ܡܶܐ ܢܰܥܡܘܬ݂ܰܗ ܣܡܝܬ݂ܐ ܝܐ seit ihrer Kindheit ist sie blind
sandwič ܣܰܢܕܘܝܫ̰ (m.), pl. sandwičat ܣܰܢܕܘܝܫ̰ܰܬ (L.23) Sandwich
sant ܣܰܢܬ (m.), pl. santat ܣܰܢܬܰܬ Cent
sapṯo ܣܰܦ݁ܬ݂ܐ (f.), pl. sappoṯe ܣܰܦ݁ܦ݁ܳܬ݂ܶܐ Lippe | oṯewa admo me sapṯi ܐܳܬ݂ܶܘܰܐ ܐܰܕܡܐ ܡܶܐ ܣܰܦ݁ܬ݂ܝ meine Lippe blutete (Q.7,71)
saqo ܣܰܩܐ (f.), pl. saqe ܣܰܩܶܐ (L.7) Bein → šoqo
sarṭono ܣܰܪܛܳܢܐ (m.), pl. sarṭone ܣܰܪܛܳܢܶܐ (L.14) Krebs → qanser
saṯwo ܣܰܬ݂ܘܐ (m.), pl. saṯwe ܣܰܬ݂ܘܶܐ (L.9) Winter
säwal ܣܱܘܰܐܠ (m.) (L.12) Vieh, Nutztiere | u säwalayḏan ܐܘ ܣܱܘܰܠܰܝܕ݂ܰܢ unser Vieh
sawico ܣܰܘܝܥܐ, f. sawëcto ܣܰܘܷܥܬܐ, pl. sawice ܣܰܘܝܥܶܐ satt, gut genährt → maswac, sowac
sayfo ܣܰܝܦܐ (m.), pl. sayfe ܣܰܝܦܶܐ ⑴ Schwert ⑵ Massaker
u Sayfo daḥ ḥamšacsar (L.19, Q.6,1) ܐܘ ܣܰܝܦܐ ܕܰܚ ܚܰܡܫܰܥܣܰܪ Sayfo, der Genozid von 1915
se ܣܶܐ bei, neben, zu
se (+ Art.) ܣܶܐ | su ܣܘ bei dem; si ܣܝ bei der; saK ܣܰ dei den
se (+ Dem.) ܣܶܐ | sano ܣܰܢܐ bei diesem; saṯe ܣܰܬ݂ܶܐ bei dieser; sani ܣܰܢܝ bei diesen
se (+ Suf.) ܣܶܐ | sidi ܣܝܕܝ bei mir; sida ܣܝܕܰܗ bei ihr; sidayye ܣܝܕܰܝܝܶܗ bei ihnen
→ s, gab
sefoqo ܣܶܦܳܩܐ (m.), pl. sefoqe ܣܶܦܳܩܶܐ (L.6) ⑴ Geschirr, Behälter, Gefäß ⑵ (pl.) Sachen, Dinge
seġëḏṯo ܣܶܓ݂ܷܕ݂ܬ݂ܐ (f.), pl. sëġḏoṯe ܣܷܓ݂ܕ݂ܳܬ݂ܶܐ (Q.8,28) Anbetung
semoqo ܣܶܡܳܩܐ (adj.), f. semaqto ܣܶܡܰܩܬܐ, pl. semoqe ܣܶܡܳܩܶܐ (L.9.4) rot
semoqo kamudo (L.11) ܣܶܡܳܩܐ ܟܰܡܘܕܐ dunkelrot
sëdro ܣܷܕܪܐ (m.), pl. sëdre ܣܷܕܪܶܐ (L.3) Klasse
sësyo ܣܷܣܝܐ (m.), pl. sësye ܣܷܣܝܶܐ (L.12) Pferd
sfaryawmo ܣܦܰܪܝܰܘܡܐ, pl. sfaryawme ܣܦܰܪܝܰܘܡܶܐ (Q.5,4) Zeitung, Tageszeitung
sḥoyo ܣܚܳܝܐ [Inf. sḥy I ܣܚܝ] (L.8) ⑴ Schwimmen ⑵ Duschen, Baden → soḥe, ḥyofo
sicto ܣܝܥܬܐ, pl. sicoṯe ܣܝܥܳܬ݂ܶܐ ⑴ Ausschuss, Gruppe | i sicto mṭayboniṯo mḥaḏarla taḥrazto catërto ܐܝ ܣܝܥܬܐ ܡܛܰܝܒܳܢܝܬ݂ܐ ܡܚܰܕ݂ܰܪܠܰܗ ܬܰܚܪܰܙܬܐ ܥܰܬܷܪܬܐ das Organisationsteam hat ein anspruchsvolles Programm vorbereitet (L.17) ⑵ Delegation
sid- ܣܝܕ (prep.) (+ Suf., G.11b) bei, neben → s, se
sigorta ܣܝܓܳܪܬܰܐ (f.), pl. sigortat ܣܝܓܳܪܬܰܬ (L.21) Versicherung
sinäma ܣܝܢܱܡܰܐ (f.), pl. sinämat ܣܝܢܱܡܰܬ (L.24) Kino
siqumo ܣܝܩܘܡܐ, pl. siqume ܣܝܩܘܡܶܐ (L.3) Datum
skale ܣܟܰܠܶܐ (f.), pl. skalat ܣܟܰܠܰܬ (L.7) ⑴ Skelett ⑵ Gerüst
Skandinavoyo ܣܟܰܢܕܝܢܰܒ݂ܳܝܐ, f. Skandinavayto ܣܟܰܢܕܝܢܰܒ݂ܰܝܬܐ, pl. Skandinavoye ܣܟܰܢܕܝܒ݂ܳܝܶܐ (L.20) ⑴ Skandinavier ⑵ skandinavisch
sloqo ܣܠܳܩܐ [Inf. slq I ܣܠܩ] Steigen, Hinaufsteigen
sloqo d ṭuro (L.15) ܣܠܳܩܐ ܕܛܘܪܐ Bergsteigen
→ solaq
smartphone ܣܡܰܐܪܬܦܳܢ, pl. smartphone ܣܡܰܐܪܬܦܳܢܶܐ (L.24) Smartphone
smoxo ܣܡܳܟ݂ܐ [Inf. smx I ܣܡܟ݂] (Q.9,53) ⑴ Anlehnung, Stützung ⑵ Unterstützung
SMS ܣ.ܡ.ܣ. (L.24) SMS
sniġro ܣܢܝܓ݂ܪܐ, f. sniġarto ܣܢܝܓ݂ܰܪܬܐ, pl. sniġre ܣܢܝܓ݂ܪܶܐ (L.19) Anwalt, Rechtsanwalt
sniqoyo ܣܢܝܩܳܝܐ (adj.), f. sniqayto ܣܢܝܩܰܝܬܐ, pl. sniqoye ܣܢܝܩܳܝܶܐ (L.18) bedürftig
socuro ܣܳܥܘܪܐ, f. socurto ܣܳܥܘܪܬܐ, pl. socure ܣܳܥܘܪܶܐ (Q.8,73) Besucher, Tourist, Gast → ḏayfo, zmino
sohduṯo ܣܳܗܕܘܬ݂ܐ (f.), pl. sohdwoṯe ܣܳܗܕܘܳܬ݂ܶܐ ⑴ Zeugnis, Urkunde ⑵ Martyrium
sohduṯo du qloco ܣܳܗܕܘܬ݂ܐ ܕܘ ܩܠܳܥܐ Führerschein
sohḏo ܣܳܗܕ݂ܐ (m.), f. sohëḏto ܣܳܗܷܕ݂ܬܐ, pl. sohḏe ܣܳܗܕ݂ܶܐ ⑴ Zeuge ⑵ Märtyrer
soḥe, sëḥyo ܣܳܚܶܐ، ܣܷܚܝܐ - sḥele, sḥela ܣܚܶܠܶܗ، ܣܚܶܠܰܗ [sḥy I ܣܚܝ] (L.8) schwimmen, baden → sḥoyo, ḥyofo
solaq, sëlqo ܣܳܠܰܩ، ܣܷܠܩܐ - salëq, saliqo ܣܰܠܷܩ، ܣܰܠܝܩܐ [slq I ܣܠܩ] steigen, hinaufsteigen, aufsteigen | d ṭorënwa mëštace u Afrem, annaqla ste gëd sëlqowa i gudayḏan darġo ܕܛܳܪܷܢܘܰܐ ܡܷܫܬܰܥܶܐ ܐܘ ܐܰܦܪܶܡ، ܐܰܢܢܰܩܠܰܐ ܣܬܶܐ ܓܷܕ ܣܷܠܩܳܘܰܐ ܐܝ ܓܘܕܰܝܕ݂ܰܢ ܕܰܪܓ݂ܐ hätten sie Afrem spielen lassen, wäre unsere Mannschaft auch diesmal aufgestiegen (L.22) → sloqo
some, sёmyo ܣܳܡܶܐ، ܣܷܡܝܐ - sami, samyo ܣܰܡܝ، ܣܰܡܝܐ [smy I ܣܡܝ] erblinden, blind werden → samyo
soruḥo ܣܳܪܘܚܐ (adj.), f. soruḥto ܣܳܪܘܚܬܐ, pl. soruḥe ܣܳܪܘܚܶܐ wild | an nëmre ḥäyewën soruḥe ne ܐܰܢ ܢܷܡܪܶܐ ܚܱܝܶܘܷܢ ܣܳܪܘܚܶܐ ܢܶܐ die Tiger sind wilde Tiere (L.22)
sowac ܣܳܘܰܥ, sawco ܣܳܘܰܥ، ܣܰܘܥܐ - sawëc, sawico ܣܰܘܷܥ، ܣܰܘܝܥܐ [swc I ܣܘܥ] (L.7) satt werden → maswac, sawico
sowo ܣܳܘܐ (adj.), f. sawto ܣܰܘܬܐ, pl. sowe ܣܳܘܶܐ alt → masu
soxar, suxro ܣܳܟ݂ܰܪ، ܣܘܟ݂ܪܐ - sxërle, sxërla ܣܟ݂ܷܪܠܶܗ، ܣܟ݂ܷܪܠܰܗ [sxr I ܣܟ݂ܪ] schließen, verschließen, abschließen | soxarwa caynoṯe ܣܳܟ݂ܰܪܘܰܐ ܥܰܝܢܳܬ݂ܶܗ er verschloss seine Augen (Q.1,43)
soyam, saymo ܣܳܝܰܡ، ܣܰܝܡܐ - sëmle, sëmla ܣܷܡܠܶܗ، ܣܷܡܠܰܗ [sym I ܣܝܡ] (L.3) machen, tun | sëm! ܣܷܡ mache! (L.10); me d dacërno gëd maḥkenanxu kul mede dë ḥzeli w sëmli ܡܶܐ ܕܕܰܥܷܪܢܐ ܓܷܕ ܡܰܚܟܶܢܰܢܟ݂ܘ ܟܘܠ ܡܶܕܶܐ ܕܷܚܙܶܠܝ ܘܣܷܡܠܝ wenn ich wieder da bin, werde ich euch erzählen, was ich alles gesehen und getan habe (L.17); sëmmanne ḥawrone ܣܷܡܡܰܢܢܶܗ ܚܰܘܪܳܢܶܐ sie machten sich Freunde (L.19); hawxa mërre w hawxa sëmme ܗܰܘܟ݂ܰܐ ܡܷܪܪܶܗ ܘܗܰܘܟ݂ܰܐ ܣܷܡܡܶܗ so sagten sie und so machten sie (L.19); mën kosaymutu harke? ܡܷܢ ܟܳܣܰܝܡܘܬܘ ܗܰܪܟܶܐ was macht ihr hier? (Q.7,41); mën kosaymi w mën koṭorën ܡܷܢ ܟܳܣܰܝܡܝ ܘܡܷܢ ܟܳܛܳܪܷܢ wie es ihnen geht (wörtl.: was sie tun und lassen) (Q.5,41); soyamwa cuqobo w buṣoyo ܣܳܝܰܡܘܰܐ ܥܘܩܳܒܐ ܘܒܘܨܳܝܐ er studierte und forschte (Q.9,26)
soyam (b) more ܣܳܝܰܡ ܒܡܳܪܶܐ versorgen, sich kümmern (um) | kosayminala b more ܟܳܣܰܝܡܝܢܰܠܰܗ ܒܡܳܪܶܐ wir versorgen sie (sg.), wir kümmern uns um sie (sg.) (Q.6,77)
soyam gëdšo ܣܳܝܰܡ ܓܷܕܫܐ einen Unfall verursachen | sëmle gëdšo ܣܷܡܠܶܗ ܓܷܕܫܐ er machte einen Unfall (L.21)
soyam märaq ܣܳܝܰܡ ܡܱܪܰܩ sich Sorgen machen, sich Gedanken machen | sëmle märaq ܣܷܡܠܶܗ ܡܱܪܰܩ er machte sich Gedanken (Q.3,63)
Spanoyo ܣܦ݁ܰܢܳܝܐ, f. Spanayto ܣܦ݁ܰܢܰܝܬܐ, pl. Spanoye ܣܦ݁ܰܢܳܝܶܐ (L.20) ⑴ Spanier ⑵ spanisch ⑶ (sg. m.) Spanisch (Sprache) → Spanya
Spanya ܣܦ݁ܰܐܢܝܰܐ (G.19) Spanien → Spanoyo
spor ܣܦܳ݁ܪ (L.11) Sport
ste ܣܬܶܐ (L.4) auch | annaqla ste gëd sëlqowa i gudayḏan ܐܰܢܢܰܩܠܰܐ ܣܬܶܐ ܓܷܕ ܣܷܠܩܳܘܰܐ ܐܝ ܓܘܕܰܝܕ݂ܰܢ auch diesmal würde unsere Mannschaft aufsteigen (G.22)
sṭabël ܣܛܰܒܷܠ, pl. sṭabile ܣܛܰܒܝܠܶܐ (L.12) Stall
sucrono ܣܘܥܪܳܢܐ (m.), pl. sucrone ܣܘܥܪܳܢܶܐ Tat, Praxis | aq qonune kolozam miṭabqi bu sucrono ܐܰܩ ܩܳܢܘܢܶܐ ܟܳܠܳܙܰܡ ܡܝܛܰܒܩܝ ܒܘ ܣܘܥܪܳܢܐ die Regeln müssen in die Praxis umgesetzt werden (L.15)
suġlo ܣܘܓ݂ܠܐ (m.), pl. suġle ܣܘܓ݂ܠܶܐ (Q.4,21) Traube → cënwe
suj ܣܘܔ, pl. sujat ܣܘܔܰܬ (L.21) Schuld, Vergehen, Fehler
sukolo ܣܘܟܳܠܐ, pl. sukole ܣܘܟܳܠܶܐ (L.15) Bedeutung
Surayt ܣܘܪܰܝܬ (G.19) Surayt-Aramäisch → Suryoyo1
SuraytApp ܣܘܪܰܝܬܐܰܦ݁ (L.24) SuraytApp
surgoḏo ܣܘܪܓܳܕ݂ܐ (m.), pl. surgoḏe ܣܘܪܓܳܕ݂ܶܐ (L.9) Kalender
Suriya ܣܘܪܝܝܰܐ (G.19) Syrien
Suryoyo1 ܣܘܪܝܳܝܐ (L.19) Aramäisch (Sprache) → Surayt
Suryoyo2 ܣܘܪܝܳܝܐ, f. Suryayto ܣܘܪܝܰܝܬܐ, pl. Suryoye ܣܘܪܝܳܝܶܐ (Q.4) ⑴ Aramäer/Assyrer ⑵ aramäisch/assyrisch
SuryoyoTalk ܣܘܪܝܳܝܐ ܬܳܠܟ (L.24) SuryoyoTalk
Suryoyuṯo ܣܘܪܝܳܝܘܬ݂ܐ (f.) (Q.6,48) das aramäische/assyrische Volk, Syrertum
Swed ܣܘܶܕ (m.) (G.19) Schweden
Swedoyo, f. Swedayto ܣܘܶܕܰܝܬܐ, pl. Swedoye ܣܘܶܕܳܝܶܐ (G.19) ⑴ Schwede ⑵ schwedisch ⑶ (sg. m.) Schwedisch (Sprache)
Swičra ܣܘܝܫ̰ܪܰܐ (G.19) Schweiz
swiḥuṯo ܣܘܝܚܘܬ݂ܐ (f.) (L.3) Motivation
swodo ܣܘܳܕܐ (m.), pl. swode ܣܘܳܕܶܐ Unterhaltung, Gespräch
swodo karyo (L.24) ܣܘܳܕܐ ܟܰܪܝܐ Chat
sxiro ܣܟ݂ܝܪܐ (adj.), f. sxërto ܣܟ݂ܷܪܬܐ, pl. sxire ܣܟ݂ܝܪܶܐ geschlossen, ungeöffnet | aq qotikat kalën sxire ܐܰܩ ܩܳܬܝܟܰܬ ܟܰܠܷܢ ܣܟ݂ܝܪܶܐ die Dosen sind ungeöffnet (Q.7,19) → soxar
syomo ܣܝܳܡܐ [Inf. sym I ܣܝܡ] → soyam Machen, Tun | latli mede lë syomo ܠܰܬܠܝ ܡܶܕܶܐ ܠܷܣܝܳܡܐ ich habe nichts zu tun (L.8)
Ṣ |
ṣäbër ܨܱܒܷܪ (m.) Geduld | loṯewalle ṣäbër ܠܳܐܬ݂ܶܘܰܠܠܶܗ ܨܱܒܷܪ sie langweilten sich (L.19) → oṯele
ṣacbuṯo ܨܰܥܒܘܬ݂ܐ (f.) Schwierigkeit → casquṯo
ṣadro ܨܰܕܪܐ (m.), pl. ṣadrone ܨܰܕܪܳܢܶܐ (L.7) ⑴ Brust ⑵ Hang (eines Berges) | b ṣadre du ṭuro ܒܨܰܕܪܶܗ ܕܘ ܛܘܪܐ am Hang des Berges (Q.8,56)
ṣafono ܨܰܦܳܢܐ (m.), pl. ṣafone ܨܰܦܳܢܶܐ (Q.1,39) Seife
ṣafrawoṯe ܨܰܦܪܰܘܳܬ݂ܶܐ (adv.) (G.18) morgens → ṣafro
ṣafrayto ܨܰܦܪܰܝܬܐ (adv.) (Q.1,82) früh am Morgen → ṣafro
ṣafro ܨܰܦܪܐ (L.8) Morgen → adṣafro, ṣafrawoṯe, ṣafrayto
ṣafyo ܨܰܦܝܐ (adj.), f. ṣfiṯo ܨܦܝܬ݂ܐ, pl. ṣafye ܨܰܦܝܐ (L.19) rein, klar → mṣafe
ṣahyo ܨܰܗܝܐ, f. ṣhiṯo ܨܗܝܬ݂ܐ, pl. ṣahye ܨܰܗܝܶܐ durstig → ṣohe
ṣalon ܨܰܠܳܢ, pl. ṣalone ܨܰܠܳܢܶܐ (L.13) ⑴ Saal, Festsaal ⑵ Wohnzimmer
ṣaniye ܨܰܢܝܝܶܐ, pl. ṣaniyat ܨܰܢܝܝܰܬ (L.8) Sekunde → rfofo
ṣawboyo ܨܰܘܒܳܝܐ, f. ṣawbayto ܨܰܘܒܰܝܬܐ, pl. ṣawboye ܨܰܘܒܳܝܶܐ (L.20) ⑴ Student ⑵ Universitäts- → beṯṣawbo
ṣawco ܨܰܘܥܐ (f.), pl. ṣawcoṯe ܨܰܘܥܳܬ݂ܶܐ (L.7) Finger
ṣawmo ܨܰܘܡܐ (m.), pl. ṣawme ܨܰܘܡܶܐ (L.22) Fasten, Fastenzeit → ṣoyam
Ṣawro ܨܰܘܪܐ (m.) (Q.8,3) Savur, Stadt in der Südosttürkei
Ṣawroyo ܨܰܘܪܳܝܐ, f. Ṣawrayto ܨܰܘܪܰܝܬܐ, pl. Ṣawroye ܨܰܘܪܳܝܶܐ (Q.8,3) aus der Stadt Ṣawro (Savur) → Ṣawro
ṣayarto ܨܰܝܰܪܬܐ (f.), pl. ṣayore ܨܰܝܳܪܶܐ (L.24) Kamera
ṣayoro ܨܰܝܳܪܐ, f. ṣayarto ܨܰܝܰܪܬܐ, pl. ṣayore ܨܰܝܳܪܶܐ ⑴ Fotograf ⑵ Kameramann
ṣbuṯo ܨܒܘܬ݂ܐ (f.), pl. ṣëbwoṯe ܨܷܒܘܳܬ݂ܶܐ Angelegenheit, Sache, Verfahren
bi ṣbuṯo d (Q.10,89) ܒܝ ܨܒܘܬ݂ܐ ܕ bezüglich, in Bezug auf
i ṣbuṯo dag galwoye (Q.10,5) ܐܝ ܨܒܘܬ݂ܐ ܕܰܓ ܓܰܠܘܳܝܶܐ Flüchtlingsangelegenheiten, Flüchtlingsverfahren
ṣbuṯo šaḥënto (L.18) ܨܒܘܬ݂ܐ ܫܰܚܷܢܬܐ heiß diskutierte Angelegenheit
→ mäsäle
ṣefoyo ܨܶܦܳܝܐ [Inf. ṣfy II ܨܦܝ] Reinigen, Klären
ṣefoyo dam maye (L.18) ܨܶܦܳܝܐ ܕܰܡ ܡܰܝܶܐ Wasseraufbereitung
→ mṣafe
ṣëbyono ܨܷܒܝܳܢܐ (m.), pl. ṣëbyone ܨܷܒܝܳܢܶܐ Wille, Absicht | b ṣëbyono aw dlo b ṣëbyono ܒܨܷܒܝܳܢܐ ܐܰܘ ܕܠܐ ܒܨܷܒܝܳܢܐ freiwillig oder unfreiwillig (Q.10,79)
ṣëfër ܨܷܦܷܪ (m.) (Q.6,58) Kupfer
ṣënca ܨܷܢܥܰܐ (f.), pl. ṣëncat ܨܷܢܥܰܬ (L.4) Beruf
ṣërto ܨܷܪܬܐ (f.), pl. ṣërtoṯe ܨܷܪܬܳܬ݂ܶܐ (L.9) Bild, Foto
Ṣin ܨܝܢ (m.) (G.19) China = Čin
ṣlibo ܨܠܝܒܐ (m.), pl. ṣlibe ܨܠܝܒܶܐ (L.16) Kreuz
ṣluṯo ܨܠܘܬ݂ܐ (f.), pl. ṣlawoṯe ܨܠܰܘܳܬ݂ܶܐ Gebet
ṣohe, ṣuhyo ܨܳܗܶܐ، ܨܘܗܝܐ - ṣahi, ṣahyo ܨܰܗܝ، ܨܰܗܝܐ [ṣhy I ܨܗܝ] dursten, durstig werden | inaqla d lo šotina ṭawwo, gëd ṣohina ܐܝܢܰܩܠܰܐ ܕܠܐ ܫܳܬܝܢܰܐ ܛܰܘܘܐ، ܓܷܕ ܨܳܗܝܢܰܐ wenn wir nicht genug trinken, werden wir durstig (L.18) → ṣahyo
ṣopa ܨܳܦ݁ܰܐ (f.), pl. ṣopat ܨܳܦ݁ܰܬ Ofen, Heizofen
ṣopa daq qayse ܨܳܦ݁ܰܐ ܕܰܩ ܩܰܝܣܶܐ Holzofen
ṣoyam, ṣaymo ܨܳܝܰܡ، ܨܰܝܡܐ - ṣayёm, ṣayimo ܨܰܝܷܡ، ܨܰܝܝܡܐ [ṣym I ܨܝܡ] (L.2) fasten → ṣawmo
ṣucro ܨܘܥܪܐ (m.), pl. ṣucre ܨܘܥܪܶܐ (Q.5,48) Schimpfwort, Beleidigung
Š |
šaboko ܫܰܒܳܟܐ (m.), pl. šaboke ܫܰܒܳܟܶܐ (L.6) Fenster
šabṯo ܫܰܒܬ݂ܐ (f.), pl. šabe ܫܰܒܶܐ, šabṯoṯe ܫܰܒܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.3) ⑴ Woche ⑵ Samstag → yawmo
šacuṯo ܫܰܥܘܬ݂ܐ (adj.), f. šacëṯto ܫܰܥܷܬ݂ܬܐ, pl. šacuṯe ܫܰܥܘܬ݂ܶܐ (L.11) gelb
šafiro ܫܰܦܝܪܐ, f. šafërto ܫܰܦܷܪܬܐ, pl. šafire ܫܰܦܝܪܶܐ (L.9,4) schön, hübsch
šaġolo ܫܰܓ݂ܳܠܐ, f. šaġalto ܫܰܓ݂ܰܠܬܐ, pl. šaġole ܫܰܓ݂ܳܠܶܐ (Q.2,5) Arbeiter, Angestellter = cawodo, → šoġal
šaḥino ܫܰܚܝܢܐ (adj.), f. šaḥënto ܫܰܚܷܢܬܐ, pl. šaḥine ܫܰܚܝܢܶܐ (L.23) warm, heiß = šaḥuno
šaḥuno ܫܰܚܘܢܐ (adj.), f. šaḥënto ܫܰܚܷܢܬܐ, pl. šaḥune ܫܰܚܘܢܶܐ (L.19) warm, heiß = šaḥino
šakar ܫܰܟܰܪ (m.) (L.23) ⑴ Zucker ⑵ Süßigkeit ⑶ Diabetes | këtle šakar ܟܷܬܠܶܗ ܫܰܟܰܪ er hat Diabetes
šalwo ܫܰܠܘܐ (m.), pl. šalwe ܫܰܠܘܶܐ, šalwone ܫܰܠܘܳܢܶܐ (Q.7,16) Tal, Schlucht
šalyo ܫܰܠܝܐ (adj.), f. šliṯo ܫܠܝܬ݂ܐ, pl. šalye ܫܰܠܝܶܐ (L.19) ruhig, still
šamborakkat ܫܰܡܒܳܪܰܟܟܰܬ (pl.), sg. šamborakke ܫܰܡܒܳܪܰܟܟܶܐ (L.23) gefüllte Teigtaschen
šamošo ܫܰܡܳܫܐ, pl. šamoše ܫܰܡܳܫܶܐ Messdiener, Diakon
šamošo ewangeloyo (Q.9,25) ܫܰܡܳܫܐ ܐܶܘܰܢܓܶܠܳܝܐ Diakon
šampanya ܫܰܡܦ݁ܰܐܢܝܰܐ (L.24) Champagner
Šarfe ܫܰܪܦܶܐ (Q.9,46) das Charfet-Kloster im Libanon (Patriarchat der syrisch-katholischen Kirche)
šarko ܫܰܪܟܐ (nur in:)
w šarko (Q.5,22) ܘܫܰܪܟܐ und so weiter
šarwoyo ܫܰܪܘܳܝܐ, f. šarwayto ܫܰܪܘܰܝܬܐ, pl. šarwoye ܫܰܪܘܳܝܶܐ ⑴ Anfänger, Beginner ⑵ Anfänger-
dawro šarwoyo (L.3) ܕܰܘܪܐ ܫܰܪܘܳܝܐ Anfängerkurs
→ mšare
šaryo ܫܰܪܝܐ (adj.), f. šriṯo ܫܪܝܬ݂ܐ, pl. šarye ܫܰܪܝܶܐ (L.22) gelöst, ungebunden, frei → šore
šato ܫܰܬܐ (f.), pl. ëšne ܐܷܫܢܶܐ (L.4) Jahr | ban ëšne ܒܰܢ ܐܷܫܢܶܐ über die Jahre (L.4); i šato d ëṯyo ܐܝ ܫܰܬܐ ܕܐܷܬ݂ܝܐ nächstes Jahr (L.20); hani kmo ëšne ܗܰܢܝ ܟܡܐ ܐܷܫܢܶܐ seit einigen Jahren (Q.10,93) → adšato
šawbo ܫܰܘܒܐ (f.) (L.14) Schnupfen
šawco ܫܰܘܥܐ (num.), f. šwac ܫܘܰܥ (L.9) sieben
šawṯo ܫܰܘܬ݂ܐ (f.), f. šawṯoṯe ܫܰܘܬ݂ܳܬ݂ܶܐ (L.6) Stadtviertel, Stadtteil, Ortsteil
šaxṣ ܫܰܟ݂ܨ (m.), pl. šaxṣat ܫܰܟ݂ܨܰܬ (Q.3,47) Person → farṣufo
šayno ܫܰܝܢܐ (L.3) Frieden, Friede
b šayno aṯitu (L.12) ܒܫܰܝܢܐ ܐܰܬ݂ܝܬܘ seid Willkommen!
b šayno w bë šlomo (L.23) ܒܫܰܝܢܐ ܘܒܷܫܠܳܡܐ Herzlich willkommen!
→ šlomo
šayoco ܫܰܝܳܥܐ, f. šayacto ܫܰܝܰܥܬܐ, pl. šayoce ܫܰܝܳܥܶܐ (L.19) Maurer, Verputzer
šayro ܫܰܝܪܐ (m.), pl. šayre ܫܰܝܪܶܐ (L.11) Armreif, Armband
šbilo ܫܒܝܠܐ, pl. šbile ܫܒܝܠܶܐ (L.3) ⑴ Weg, Pfad ⑵ Methode
šbilo di kṯawto ܫܒܝܠܐ ܕܝ ܟܬ݂ܰܘܬܐ Orthographie, Schreibweise
šedoro ܫܶܕܳܪܐ [Inf. šdr II ܫܕܪ] (L.24) Schicken, Senden → mšadar
šëkël ܫܷܟܷܠ (m.), pl. šëklat ܫܷܟܠܰܬ (L.3) Art, Sorte, Art und Weise | bu šëklano ܒܘ ܫܷܟܠܰܢܐ auf diese Art und Weise, so
šëlliye ܫܷܠܠܝܝܶܐ (f.) (Q.3,51) Regenwetter
šëmšo ܫܷܡܫܐ (f.) ⑴ Sonne ⑵ Sonnenschein
šërke ܫܷܪܟܶܐ (f.), pl. šërkat ܫܷܪܟܰܬ (L.6) Firma, Unternehmen
šëršo ܫܷܪܫܐ (m.), pl. šërše ܫܷܪܫܶܐ (L.19) ⑴ Ursprung ⑵ Wurzel
šëršonoyo ܫܷܪܫܳܢܳܝܐ (adj.), f. šëršonayto ܫܷܪܫܳܢܰܝܬܐ, pl. šëršonoye ܫܷܪܫܳܢܳܝܶܐ (L.19) ursprünglich
šërub ܫܷܪܘܒ (m.), pl. šërubat ܫܷܪܘܒܰܬ (L.14) Saft (Medizin)
šġimoyo ܫܓ݂ܝܡܳܝܐ (adj.), f. šġimayto ܫܓ݂ܝܡܰܝܬܐ, pl. šġimoye ܫܓ݂ܝܡܳܝܶܐ (Q.9,96) beschäftigt, belegt
šġimuṯo ܫܓ݂ܝܡܘܬ݂ܐ (f.) (L.15) Beschäftigung → šġimoyo
šiḏo ܫܝܕ݂ܐ (m.), pl. šiḏe ܫܝܕ݂ܶܐ (Q.7,64) ⑴ Teufel, Satan ⑵ Dämon
šlomo ܫܠܳܡܐ (m.), pl. šlome ܫܠܳܡܶܐ ⑴ Frieden, Friede ⑵ Gruß
b šayno w bë šlomo (L.23) ܒܫܰܝܢܐ ܘܒܷܫܠܳܡܐ Herzlich willkommen!
šlome (L.24) ܫܠܳܡܶܐ Grüße, herzliche Grüße
šlomo (L.3) ܫܠܳܡܐ Hallo (Begrüßungsformel)
šmayo ܫܡܰܝܐ (f.), pl. šmaye ܫܡܰܝܶܐ Himmel
šmayono ܫܡܰܝܳܢܐ (adj.), f. šmayoniṯo ܫܡܰܝܳܢܝܬ݂ܐ, pl. šmayone ܫܡܰܝܳܢܶܐ (Q.3,36) himmlisch → šmayo
šmoco ܫܡܳܥܐ [Inf. šmc I ܫܡܥ] (L.7) Hören → šomac
šobah, šëbho ܫܳܒܰܗ، ܫܷܒܗܐ - šabëh, šabiho ܫܰܒܷܗ، ܫܰܒܝܗܐ [šbh I ܫܒܗ] ähneln | košobëh ܟܳܫܳܒܷܗ es ähnelt (Q.4,58)
šocṯo ܫܳܥܬ݂ܐ (f.), pl. šoce ܫܳܥܶܐ (L.8) Uhr, Stunde | qariwo l šocṯo ܩܰܪܝܘܐ ܠܫܳܥܬ݂ܐ ungefähr eine Stunde (Q.3,110) → saca
šofac, šëfco ܫܳܦܰܥ، ܫܷܦܥܐ - šafëc, šafico ܫܰܦܷܥ، ܫܰܦܝܥܐ [šfc I ܣܦܥ] (L.6) vorbeigehen, vorbeiziehen, vergehen | arbci ëšne šafici cal u maṯyo di iqarṯo ܐܰܪܒܥܝ ܐܷܫܢܶܐ ܫܰܦܝܥܝ ܥܰܠ ܐܘ ܡܰܬ݂ܝܐ ܕܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ seit der Ankunft der Familie sind vierzig Jahre vergangen (L.17); me Omiḏ bi raḏayto gëd šëfcitu cal Marde ܡܶܐ ܐܳܡܝܕ݂ ܒܝ ܪܰܕ݂ܰܝܬܐ ܓܷܕ ܫܷܦܥܝܬܘ ܥܰܠ ܡܰܪܕܶܐ von Diyarbakir aus werdet ihr mit dem Auto an Mardin vorbeifahren (L.17)
šoġal, šuġlo ܫܳܓ݂ܰܠ، ܫܘܓ݂ܠܐ - šaġël, šaġilo ܫܰܓ݂ܷܠ، ܫܰܓ݂ܝܠܐ [šġl I ܫܓ݂ܠ] arbeiten | lo šaġilono ܠܐ ܫܰܓ݂ܝܠܳܢܐ ich habe nicht gearbeitet (Q.10,14) → cowad, šuġlo
šoḥan, šuḥno ܫܳܚܰܢ، ܫܘܚܢܐ - šaḥën, šaḥino ܫܰܚܷܢ، ܫܰܚܝܢܐ [šḥn I ܫܚܢ] warm werden, sich erwärmen | am maye du yamo košuḥni mi šëmšo ܐܰܡ ܡܰܝܶܐ ܕܘ ܝܰܡܐ ܟܳܫܘܚܢܝ ܡܝ ܫܷܡܫܐ das Meerwasser erwärmt sich von der Sonne (L.18); ar rëġšayḏi šuḥniwa ܐܰܪ ܪܷܓ݂ܫܰܝܕ݂ܝ ܫܘܚܢܝܘܰܐ ich wurde emotional (wörtl. meine Gefühle wurden warm) (Q.10,52) → šaḥino, šaḥuno
šolaḥ, šëlḥo ܫܳܠܰܚ، ܫܷܠܚܐ - šlëḥle, šlëḥla ܫܠܷܚܠܶܗ، ܫܠܷܚܠܰܗ [šlḥ I ܫܠܚ] ⑴ ausziehen (Kleidung, Schuhe) | košëlḥi aš šakkalaṯṯe ܟܳܫܷܠܚܝ ܐܰܫ ܫܰܟܟܰܠܰܬ݂ܬ݂ܶܗ sie ziehen ihre Schuhe aus (L.23) ⑵ abreißen ⑶ abmontieren
šomac, šëmco ܫܳܡܰܥ، ܫܷܡܥܐ - šamëc, šamico ܫܰܡܷܥ، ܫܰܡܝܥܐ [šmc I ܫܡܥ] (L.7) ⑴ hören ⑵ befolgen → šmoco
šoqal, šuqlo ܫܳܩܰܠ، ܫܘܩܠܐ - šqile, šqila ܫܩܝܠܶܗ، ܫܩܝܠܰܗ [šql I ܫܩܠ] ⑴ kaufen | šqilanlan medone ܫܩܝܠܰܢܠܰܢ ܡܶܕܳܢܶܐ wir kauften uns Sachen (Q.6,55) ⑵ wegnehmen
obe w šoqal cam (L.3, L.11) ܐܳܒܶܐ ܘܫܳܩܰܠ ܥܰܡ sich unterhalten (mit)
→ zowan
šoqo ܫܳܩܐ (f.), pl. šoqe ܫܳܩܶܐ (L.7) Bein → saqo
šoraḥ, šërḥo ܫܳܪܰܚ، ܫܷܪܚܐ - šrëḥle, šrëḥla ܫܪܷܚܠܶܗ، ܫܪܷܚܠܰܗ [šrḥ I ܫܪܚ] (L.6) erklären, erläutern
šore, šёryo ܫܳܪܶܐ، ܫܷܪܝܐ - šrele, šrela ܫܪܶܠܶܗ، ܫܪܶܠܰܗ [šry I ܫܪܝ] lösen, auflösen → šaryo
šote, šëtyo ܫܳܬܶܐ، ܫܷܬܝܐ - štele, štela ܫܬܶܠܶܗ، ܫܬܶܠܰܗ [šty I ܫܬܝ] (L.7) ⑴ trinken | štayu! !ܫܬܰܝܘ trinkt! (L.12); lo šotatle ha! !ܠܐ ܫܳܬܰܬܠܶܗ ܗܰܐ trinke sie (die Milch) ja nicht! (Q.1,9); ma elux štelux? ܡܰܐ ܐܶܠܘܟ݂ ܫܬܶܠܘܟ݂؟ hast du (die Milch) getrunken? (Q.1,27); lo eli šteli u ḥalwo ܠܐ ܐܶܠܝ ܫܬܶܠܝ ܐܘ ܚܰܠܘܐ nicht ich war es, der die Milch getrunken hat (Q.1,29) ⑵ aufsaugen (Boden, Schwamm)
šqolo ܫܩܳܠܐ, pl. šqole ܫܩܳܠܶܐ [Inf. šql I ܫܩܠ] (L.10) Einkauf, Einkaufen → šoqal, mahwo
šrayto ܫܪܰܝܬܐ, pl. šroye ܫܪܳܝܶܐ (L.18) Lösung, Ausweg → šore
šroġo ܫܪܳܓ݂ܐ (f.), pl. šroġe ܫܪܳܓ݂ܶܐ (Q.3,22) Öllampe, Lampe
šrolo ܫܪܳܠܐ (L.6) ⑴ richtig, wahr ⑵ wirklich, wahrheitsgemäß ⑶ Wahrheit
du šrolo (L.20) ܕܘ ܫܪܳܠܐ eigentlich, in Wahrheit
→ mašër1
štoyo ܫܬܳܝܐ, pl. štoye ܫܬܳܝܶܐ [Inf. šty I ܫܬܝ] (L.7) ⑴ Trinken ⑵ Getränk
štoye jamude (L.23) ܫܬܳܝܶܐ ܔܰܡܘܕܶܐ kalte Getränke
štoye šaḥine (L.23) ܫܬܳܝܶܐ ܫܰܚܝܢܶܐ warme Getränke
→ maštyo, šote
šṭiḥo ܫܛܝܚܐ (adj.), f. šṭëḥto ܫܛܷܚܬܐ, pl. šṭiḥe ܫܛܝܚܶܐ liegend
ṭuro šṭiḥo (L.19) ܛܘܪܐ ܫܛܝܚܐ Bergplateau
šubhoro ܫܘܒܗܳܪܐ (m.) (Q.1,76) Stolz | këtwayle šubhoro ebe ܟܷܬܘܰܝܠܶܗ ܫܘܒܗܳܪܐ ܐܶܒܶܗ er war stolz auf ihn (Q.1,76) → mëštabhar
šubḥo ܫܘܒܚܐ (m.), pl. šubḥe ܫܘܒܚܶܐ ⑴ Lob, Preis | šubḥo l Aloho ܫܘܒܚܐ ܠܰܐܠܳܗܐ gepriesen sei Gott! (Q.3,7) ⑵ Ausstrahlung
šubqono ܫܘܒܩܳܢܐ (interj.) (L.3) Verzeihung!, Entschuldigung!
šufer ܫܘܦܶܪ (m.), pl. šufere ܫܘܦܶܪܶܐ (L.19) Fahrer, Autofahrer → qaloco
šuġlo ܫܘܓ̣ܠܐ (m.), pl. šuġlone ܫܘܓ݂ܠܳܢܶܐ ⑴ Arbeit, Geschäft, Unternehmen | u šuġlayḏe ܐܘ ܫܘܓ݂ܠܰܝܕ݂ܶܗ seine Arbeit (Q.5,16) ⑵ Angelegenheit | šuġla di iqarṯo mcadal ܫܘܓ݂ܠܰܗ ܕܝ ܐܝܩܰܪܬ݂ܐ ܡܥܰܕܰܠ es ging der Familie besser (L.19); šuġlone di šulṭonuṯo ܫܘܓ݂ܠܳܢܶܐ ܕܝ ܫܘܠܛܳܢܘܬ݂ܐ offizielle Angelegenheiten, staatliche Angelegenheiten (L.19)
šuġlo du xer (Q.3,81) ܫܘܓ݂ܠܐ ܕܘ ܟ݂ܶܝܪ Freiwilligendienst, ehrenamtliche Arbeit
šuġlone d lawġël (L.12) ܫܘܓ݂ܠܳܢܶܐ ܕܠܰܘܓܷ݂ܠ häusliche Arbeit
šuḥlofo ܫܘܚܠܳܦܐ (m.) (L.11,4) ⑴ Veränderung, Änderung, Wechsel ⑵ Saison, Jahreszeit
šuḥlofo du muzoġo (L.18) ܫܘܚܠܳܦܐ ܕܘ ܡܘܙܳܓ݂ܐ Klimawandel
→ mšaḥlaf
šulṭono ܫܘܠܛܳܢܐ (m.), pl. šulṭone ܫܘܠܛܳܢܶܐ (Q.9,74) ⑴ Macht, Machtbereich | aq qëryawoṯe d këtne taḥt u šulṭonaṯṯe ܐܰܩ ܩܷܪܝܰܘܳܬ݂ܶܐ ܕܟܷܬܢܶܐ ܬܰܚܬ ܐܘ ܫܘܠܛܳܢܰܬ݂ܬ݂ܶܗ die Dörfer, die unter ihrer Macht stehen (Q.3,70) ⑵ Sultan
šulṭonuṯo ܫܘܠܛܢܘܬ݂ܐ (f.) ⑴ Herrschaft, Machtbereich ⑵ Sultanat, Reich
šulṭonuṯo Cuṯmanayto ܫܘܠܛܢܘܬ݂ܐ ܥܘܬ݂ܡܰܢܰܝܬܐ Osmanisches Reich
→ šulṭono
šuqo ܫܘܩܐ (f.), pl. šuqe ܫܘܩܶܐ, šuqone ܫܘܩܳܢܶܐ (L.3) Straße, Einkaufsstraße, Markt, Einkaufszentrum
šuro ܫܘܪܐ (m.), pl. šurone ܫܘܪܳܢܶܐ (L.6) Wand, Mauer
šuroyo ܫܘܪܳܝܐ (m.) (L.9) Anfang, Beginn
bu šuroyo (Q.10,10) ܒܘ ܫܘܪܳܝܐ am Anfang, zu Beginn
mu šuroyo (L.20) ܡܘ ܫܘܪܳܝܐ von Anfang an
→ mšare
šušaye ܫܘܫܰܝܶܐ (f.), pl. šušayat ܫܘܫܰܝܰܬ (L.10) Flasche
šušaye du jam (Q.4,56) ܫܘܫܰܝܶܐ ܕܘ ܔܰܐܡ Glasflasche
šušaye du plastik (Q.4,55) ܫܘܫܰܝܶܐ ܕܘ ܦ݁ܠܰܣܬܝܟ Plastikflasche
šušefo ܫܘܫܶܦܐ (f.), pl. šušefe ܫܘܫܶܦܶܐ (L.7) Tuch, Handtuch, Verband
šušoṭo ܫܘܫܳܛܐ (m.), pl. šušoṭe ܫܘܫܳܛܶܐ (L.18) Fortschritt, Entwicklung → mšawšaṭ
šwolo ܫܘܳܠܐ (m.), pl. šwole ܫܘܳܠܶܐ (L.12) Frage → mšayal
šxwa ܫܟ݂ܘܰܐ (L.24) sowieso, genau
šyoro ܫܝܳܪܐ [Inf. šyr I ܫܝܪ] (L.15) ⑴ Gleiten, Rutschen ⑵ Skifahren