L'écran d'édition a besoin d'au moins 450 pixels en horizontal. Veuillez faire tourner votre écran ou utiliser un écran plus grand.

Exercices
1. Lisez les textes de cette leçon encore une fois à voix haute.
2. Apprenez les mots suivants.
gušmo corps ܓܘܫܡܐ
nošo homme ܢܳܫܐ
basro viande, chair ܒܰܣܪܐ
garme os (pl.) ܓܰܪܡܶܐ
galdo peau ܓܰܠܕܐ
wariḏe muscles, veines ܘܰܪܝܕ݂ܶܐ
admo sang ܐܰܕܡܐ
muḥo cerveau ܡܘܚܐ
rišo tête ܪܝܫܐ
falqe parties ܦܰܠܩܶܐ
gawo ventre ܓܰܘܐ
drucone bras (pl.) ܕܪܘܥܳܢܶܐ
raġle pieds, jambes ܪܰܓ݂ܠܶܐ
skale squelette ܣܟܰܠܶܐ
ḥaye vie ܚܰܝܶܐ
ḥaylo force ܚܰܝܠܐ
hadome du gušmo membres (organes) du corps ܗܰܕܳܡܶܐ ܕܘ ܓܘܫܡܐ
hadome gawoye organes internes ܗܰܕܳܡܶܐ ܓܰܘܳܝܶܐ
hadome baroye organes externes ܗܰܕܳܡܶܐ ܒܰܪܳܝܶܐ
kewe maladies ܟܶܘܶܐ
larwal dehors, à l’extérieur ܠܰܪܘܰܠ
lawġël à l’intérieur ܠܰܘܓ݂ܷܠ
rëġše sens (pl.), sensations ܪܷܓ݂ܫܶܐ
ḥzoyo vue ܚܙܳܝܐ
šmoco ouïe ܫܡܳܥܐ
nqoḥo odorat ܢܩܳܚܐ
gyošo toucher ܓܝܳܫܐ
ṭcomo goût ܛܥܳܡܐ
muklo nourriture ܡܘܟܠܐ
štoyo boisson ܫܬܳܝܐ
lwošo habillement ܠܘܳܫܐ
3. Quelle réponse est possible?
Bi aḏno: Avec l’oreille : ܒܝ ܐܰܕ݂ܢܐ
košëmcina   on entend ܟܳܫܷܡܥܝܢܰܐ
koḥozina   on voit ܟܳܚܳܙܝܢܰܐܐ
konëqḥina   on sent ܟܳܢܷܩܚـܝܢܰܐ
Bi cayno: Avec l’œil : ܒܝ ܥܰܝܢܐ
košëmcina   on entend ܟܳܫܷܡܥܝܢܰܐ
koḥozina   on voit ܟܳܚܳܙܝܢܰܐ
konëqḥina   on sent ܟܳܢܷܩܚـܝܢܰܐ
Bu nḥiro: Par le nez : ܒܘ ܢܚܝܪܐ
košëmcina   on entend ܟܳܫܷܡܥܝܢܰܐ
koḥozina   on voit ܟܳܚܳܙܝܢܰܐ
konëqḥina   on sent ܟܳܢܷܩܚܝܢܰܐ
Bu lišono: Avec la langue : ܒܘ ܠܝܫܳܢܐ
koṭëcmina   on goûte ܟܳܛܷܥܡܝܢܰܐ
kuxlina   on mange ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ
kolëcsina   on mâche ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ
Ban iḏe: Avec les mains : ܒܰܢ ܐܝܕ݂ܶܐ
koṭëcmina   on goûte ܟܳܛܷܥܡܝܢܰܐ
kocawdina   on travaille ܟܳܥܰܘܕܝܢܰܐ
kolëcsina   on mâche ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ
Bac carše: Avec les dents : ܒܰܥ ܥܰܪܫܶܐ
koṭëcmina   on goûte ܟܳܛܷܥܡܝܢܰܐ
kuxlina   on mange ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ
kolëcsina   on mâche ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ
Bu lišono: Avec la langue : ܒܘ ܠܝܫܳܢܐ
komëjġolina   on parle ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܝܢܰܐ
kuxlina   on mange ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ
kolëcsina   on mâche ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ
Bu femo: Par la bouche : ܒܘ ܦܶܡܐ
kuxlina   on mange ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ
kodëmxina   on dort ܟܳܕܷܡܟ݂ܝܢܰܐ
koqaymina   on se lève ܟܳܩܰܝܡܝܢܰܐ
Bu femo: Par la bouche : ܒܘ ܦܶܡܐ
košotina   on boit ܟܳܫܳܬܝܢܰܐ
kodëmxina   on dort ܟܳܕܷܡܟ݂ܝܢܰܐ
koqaymina   on se lève ܟܳܩܰܝܡܝܢܰܐ
Bar raġle: Avec les pieds : ܒܰܪ ܪܰܓ݂ܠܶܐ
komalxina   on marche ܟܳܡܰܠܟ݂ܝܢܰܐ
kodëmxina   on dort ܟܳܕܷܡܟ݂ܝܢܰܐ
košotina   on boit ܟܳܫܳܬܝܢܰܐ
4. Répondez aux questions en Surayt.
Kṯaw aḥ ḥamšo rëġše du nošo. ܟܬ݂ܰܘ ܐܰܚ ܚܰܡܫܐ ܪܷܓ݂ܫܶܐ ܕܘ ܢܳܫܐ.
---
Ayna hadomo komdabar u gušmo? ܐܰܝܢܰܐ ܗܰܕܳܡܐ ܟܳܡܕܰܒܰܪ ܐܘ ܓܘܫܡܐ؟
---
Me mën rakuto yo i skale? ܡܶܐ ܡܷܢ ܪܰܟܘܬܐ ܝܐ ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ؟
---
Mën woliṯo këtla i skale? ܡܷܢ ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܟܷܬܠܰܗ ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ؟
---
Mën woliṯo këtle u galdo? ܡܷܢ ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܟܷܬܠܶܗ ܐܘ ܓܰܠܕܐ؟
---
Me kmo falqe rišoye rakiwo yo u gušmo w ayna ne? ܡܶܐ ܟܡܐ ܦܰܠܩܶܐ ܪܝܫܳܝܶܐ ܪܰܟܝܘܐ ܝܐ ܐܘ ܓܘܫܡܐ ܘܐܰܝܢܰܐ ܢܶܐ؟
---
Mën yo d komkase u rišo? ܡܷܢ ܝܐ ܕܟܳܡܟܰܣܶܐ ܐܘ ܪܝܫܐ؟
---
5. Mettez les mots suivants dans l’ordre pour former des phrases correctes.
kul – kosaymo – yawmo – i Saro – duroše gušmonoye. ܟܘܠ - ܟܳܣܰܝܡܐ - ܝܰܘܡܐ - ܐܝ ܣܰܪܐ - ܕܘܪܳܫܶܐ ܓܘܫܡܳܢܳܝܶܐ.
 -  -
u Aday – kore – korohaṭ – bi šabṯo – tarte. ܐܘ ܐܰܕܰܝ - ܟܳܪܶܐ - ܟܳܪܳܗܰܛ - ܒܝ ܫܰܒܬ݂ܐ - ܬܰܪܬܶܐ.
 -  -
ban iḏe – csar ṣawcoṯe – kit – w csar ṭafroṯe. ܒܰܢ ܐܝܕ݂ܶܐ - ܥܣܰܪ ܨܰܘܥܳܬ݂ܶܐ - ܟܝܬ - ܘܥܣܰܪ ܛܰܦܪܳܬ݂ܶܐ.
 -  -
kul – frëšto – hadomo du gušmo – këtle – woliṯo. ܟܘܠ - ܦܪܷܫܬܐ - ܗܰܕܳܡܐ ܕܘ ܓܘܫܡܐ - ܟܷܬܠܶܗ - ܘܳܠܝܬ݂ܐ.
 -  -
ad duroše – du gušmo – u muklo w u štoyo – u ḥulmono – komcawni. ܐܰܕ ܕܘܪܳܫܶܐ - ܕܘ ܓܘܫܡܐ - ܐܘ ܡܘܟܠܐ ܘܐܘ ܫܬܳܝܐ - ܐܘ ܚܘܠܡܳܢܐ - ܟܳܡܥܰܘܢܝ.
 -  -
i skale – law wariḏe – ḥaylo – kobo. ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ - ܠܰܘ ܘܰܪܝܕ݂ܶܐ - ܚܰܝܠܐ - ܟܐܒܐ.
 -  -
u galdo – u gušmo – komkase – du čaket – bu šëkël. ܐܘ ܓܰܠܕܐ - ܐܘ ܓܘܫܡܐ - ܟܳܡܟܰܣܶܐ - ܕܘ ܫ̰ܰܟܶܬ - ܒܘ ܫܷܟܷܠ.
 -  -
6. Voici quelques expressions en rapport avec les membres du corps. Traduisez-les en français.
Lo mëjġolat, aš šurone këtte aḏne. Ne parle pas, les murs ont des oreilles. ܠܐ ܡܷܔܓ݂ܳܠܰܬ، ܐܰܫ ܫܘܪܳܢܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܐܰܕ݂ܢܶܐ.
---
U lišono lu moro komëjġal. La langue parle pour son maître. ܐܘ ܠܝܫܳܢܐ ܠܘ ܡܳܪܐ ܟܳܡܷܔܓ݂ܰܠ.
---
U rišo dlo koyaw, lo kolozam le šušefo. La tête qui ne fait pas mal n’a pas besoin de foulard. (c’est-à-dire «il n’y a pas de fumée sans feu») ܐܘ ܪܝܫܐ ܕܠܐ ܟܳܝܰܘ، ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡܠܶܗ ܫܘܫܶܦܐ.
---
I Saro komëjġolo b tarte foṯoṯe. Saro parle avec deux visages. (c’est-à-dire : avoir un double language) ܐܝ ܣܰܪܐ ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܐ ܒܬܰܪܬܶܐ ܦܳܬ݂ܳܬ݂ܶܐ.
---
U Aday komacbar nḥire b kul dukṯo. Aday met son nez partout (c’est-à-dire « il se mêle de tout). ܐܘ ܐܰܕܰܝ ܟܳܡܰܥܒܰܪ ܢܚܝܪܶܗ ܒܟܘܠ ܕܘܟܬ݂ܐ.
---
Iḏoṯe ġalabe komaxifi u cwodo. Beaucoup de mains allègent le travail. ܐܝܕ݂ܳܬ݂ܶܐ ܓ݂ܰܠܰܒܶܐ ܟܳܡܰܟ݂ܝܦܝ ܐܘ ܥܘܳܕܐ.
---
I cayno lo kosawco, hul dlo mëmloyo cafro. L’œil n’est pas rassasié jusqu’à ce qu’il soit rempli de terre. (c’est-à-dire que l’homme n’est jamais satisfait et en veut toujours plus) ܐܝ ܥܰܝܢܐ ܠܐ ܟܳܣܰܘܥܐ، ܗܘܠ ܕܠܐ ܡܷܡܠܳܝܐ ܥܰܦܪܐ.
---
7. Choisissez la lettre correcte ( - z / ܙ - ܕ݂) pour remplir les trous.
o une ܚܐ
ano oreille ܐܰܢܐ
ux va (m.Sg.) ܘܟ݂
ax va (f.Sg.) ܟ݂
mbayarre ils ont négocié ܡܒܰܝܪܪܶܐ
koloam c’est nécessaire, il faut ܟܳܠܳܡ
io main ܐܝܐ
qolo cou, gorge ܩܠܐ
awni (qu‘) ils achètent ܘܢܝ
abno temps ܒܢܐ
wario muscle, veine ܘܰܪܝܐ
e il va ܟܷܐܐ
koacce il les connait ܟܐܥܥܶܗ
koawni ils achètent ܟܳܘܢܝ
oe l’un l’autre ܚܐܶ
koayri ils visitent ܟܳܝܪܝ
mawac (qu’) il présente ܡܰܘܥ
raën ils se sont mis d’accord ܪܰܢ