Exercices |
1. Lisez les textes de cette leçon encore une fois à voix haute. |
2. Apprenez les mots suivants. |
gušmo | corps | ܓܘܫܡܐ |
nošo | homme | ܢܳܫܐ |
basro | viande, chair | ܒܰܣܪܐ |
garme | os (pl.) | ܓܰܪܡܶܐ |
galdo | peau | ܓܰܠܕܐ |
wariḏe | muscles, veines | ܘܰܪܝܕ݂ܶܐ |
admo | sang | ܐܰܕܡܐ |
muḥo | cerveau | ܡܘܚܐ |
rišo | tête | ܪܝܫܐ |
falqe | parties | ܦܰܠܩܶܐ |
gawo | ventre | ܓܰܘܐ |
drucone | bras (pl.) | ܕܪܘܥܳܢܶܐ |
raġle | pieds, jambes | ܪܰܓ݂ܠܶܐ |
skale | squelette | ܣܟܰܠܶܐ |
ḥaye | vie | ܚܰܝܶܐ |
ḥaylo | force | ܚܰܝܠܐ |
hadome du gušmo | membres (organes) du corps | ܗܰܕܳܡܶܐ ܕܘ ܓܘܫܡܐ |
hadome gawoye | organes internes | ܗܰܕܳܡܶܐ ܓܰܘܳܝܶܐ |
hadome baroye | organes externes | ܗܰܕܳܡܶܐ ܒܰܪܳܝܶܐ |
kewe | maladies | ܟܶܘܶܐ |
larwal | dehors, à l’extérieur | ܠܰܪܘܰܠ |
lawġël | à l’intérieur | ܠܰܘܓ݂ܷܠ |
rëġše | sens (pl.), sensations | ܪܷܓ݂ܫܶܐ |
ḥzoyo | vue | ܚܙܳܝܐ |
šmoco | ouïe | ܫܡܳܥܐ |
nqoḥo | odorat | ܢܩܳܚܐ |
gyošo | toucher | ܓܝܳܫܐ |
ṭcomo | goût | ܛܥܳܡܐ |
muklo | nourriture | ܡܘܟܠܐ |
štoyo | boisson | ܫܬܳܝܐ |
lwošo | habillement | ܠܘܳܫܐ |
3. Quelle réponse est possible? |
Bi aḏno: | Avec l’oreille : | ܒܝ ܐܰܕ݂ܢܐ |
košëmcina | on entend | ܟܳܫܷܡܥܝܢܰܐ |
koḥozina | on voit | ܟܳܚܳܙܝܢܰܐܐ |
konëqḥina | on sent | ܟܳܢܷܩܚـܝܢܰܐ |
Bi cayno: | Avec l’œil : | ܒܝ ܥܰܝܢܐ |
košëmcina | on entend | ܟܳܫܷܡܥܝܢܰܐ |
koḥozina | on voit | ܟܳܚܳܙܝܢܰܐ |
konëqḥina | on sent | ܟܳܢܷܩܚـܝܢܰܐ |
Bu nḥiro: | Par le nez : | ܒܘ ܢܚܝܪܐ |
košëmcina | on entend | ܟܳܫܷܡܥܝܢܰܐ |
koḥozina | on voit | ܟܳܚܳܙܝܢܰܐ |
konëqḥina | on sent | ܟܳܢܷܩܚܝܢܰܐ |
Bu lišono: | Avec la langue : | ܒܘ ܠܝܫܳܢܐ |
koṭëcmina | on goûte | ܟܳܛܷܥܡܝܢܰܐ |
kuxlina | on mange | ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ |
kolëcsina | on mâche | ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ |
Ban iḏe: | Avec les mains : | ܒܰܢ ܐܝܕ݂ܶܐ |
koṭëcmina | on goûte | ܟܳܛܷܥܡܝܢܰܐ |
kocawdina | on travaille | ܟܳܥܰܘܕܝܢܰܐ |
kolëcsina | on mâche | ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ |
Bac carše: | Avec les dents : | ܒܰܥ ܥܰܪܫܶܐ |
koṭëcmina | on goûte | ܟܳܛܷܥܡܝܢܰܐ |
kuxlina | on mange | ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ |
kolëcsina | on mâche | ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ |
Bu lišono: | Avec la langue : | ܒܘ ܠܝܫܳܢܐ |
komëjġolina | on parle | ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܝܢܰܐ |
kuxlina | on mange | ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ |
kolëcsina | on mâche | ܟܳܠܷܥܣܝܢܰܐ |
Bu femo: | Par la bouche : | ܒܘ ܦܶܡܐ |
kuxlina | on mange | ܟܘܟ݂ܠܝܢܰܐ |
kodëmxina | on dort | ܟܳܕܷܡܟ݂ܝܢܰܐ |
koqaymina | on se lève | ܟܳܩܰܝܡܝܢܰܐ |
Bu femo: | Par la bouche : | ܒܘ ܦܶܡܐ |
košotina | on boit | ܟܳܫܳܬܝܢܰܐ |
kodëmxina | on dort | ܟܳܕܷܡܟ݂ܝܢܰܐ |
koqaymina | on se lève | ܟܳܩܰܝܡܝܢܰܐ |
Bar raġle: | Avec les pieds : | ܒܰܪ ܪܰܓ݂ܠܶܐ |
komalxina | on marche | ܟܳܡܰܠܟ݂ܝܢܰܐ |
kodëmxina | on dort | ܟܳܕܷܡܟ݂ܝܢܰܐ |
košotina | on boit | ܟܳܫܳܬܝܢܰܐ |
4. Répondez aux questions en Surayt. |
Kṯaw aḥ ḥamšo rëġše du nošo. | Écris les cinq sens de l’homme. | ܟܬ݂ܰܘ ܐܰܚ ܚܰܡܫܐ ܪܷܓ݂ܫܶܐ ܕܘ ܢܳܫܐ. |
--- | ||
Ayna hadomo komdabar u gušmo? | Quel organe contrôle le corps? | ܐܰܝܢܰܐ ܗܰܕܳܡܐ ܟܳܡܕܰܒܰܪ ܐܘ ܓܘܫܡܐ؟ |
--- | ||
Me mën rakuto yo i skale? | De quoi est constitué le squelette? | ܡܶܐ ܡܷܢ ܪܰܟܘܬܐ ܝܐ ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ؟ |
--- | ||
Mën woliṯo këtla i skale? | Quel rôle a le squelette? | ܡܷܢ ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܟܷܬܠܰܗ ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ؟ |
--- | ||
Mën woliṯo këtle u galdo? | Quel rôle a la peau? | ܡܷܢ ܘܳܠܝܬ݂ܐ ܟܷܬܠܶܗ ܐܘ ܓܰܠܕܐ؟ |
--- | ||
Me kmo falqe rišoye rakiwo yo u gušmo w ayna ne? | De combien de parties principales est composé le corps et quelles sont-elles? | ܡܶܐ ܟܡܐ ܦܰܠܩܶܐ ܪܝܫܳܝܶܐ ܪܰܟܝܘܐ ܝܐ ܐܘ ܓܘܫܡܐ ܘܐܰܝܢܰܐ ܢܶܐ؟ |
--- | ||
Mën yo d komkase u rišo? | Qu’est-ce qui couvre la tête? | ܡܷܢ ܝܐ ܕܟܳܡܟܰܣܶܐ ܐܘ ܪܝܫܐ؟ |
--- |
5. Mettez les mots suivants dans l’ordre pour former des phrases correctes. |
kul – kosaymo – yawmo – i Saro – duroše gušmonoye. | ܟܘܠ - ܟܳܣܰܝܡܐ - ܝܰܘܡܐ - ܐܝ ܣܰܪܐ - ܕܘܪܳܫܶܐ ܓܘܫܡܳܢܳܝܶܐ. |
- | - |
u Aday – kore – korohaṭ – bi šabṯo – tarte. | ܐܘ ܐܰܕܰܝ - ܟܳܪܶܐ - ܟܳܪܳܗܰܛ - ܒܝ ܫܰܒܬ݂ܐ - ܬܰܪܬܶܐ. |
- | - |
ban iḏe – csar ṣawcoṯe – kit – w csar ṭafroṯe. | ܒܰܢ ܐܝܕ݂ܶܐ - ܥܣܰܪ ܨܰܘܥܳܬ݂ܶܐ - ܟܝܬ - ܘܥܣܰܪ ܛܰܦܪܳܬ݂ܶܐ. |
- | - |
kul – frëšto – hadomo du gušmo – këtle – woliṯo. | ܟܘܠ - ܦܪܷܫܬܐ - ܗܰܕܳܡܐ ܕܘ ܓܘܫܡܐ - ܟܷܬܠܶܗ - ܘܳܠܝܬ݂ܐ. |
- | - |
ad duroše – du gušmo – u muklo w u štoyo – u ḥulmono – komcawni. | ܐܰܕ ܕܘܪܳܫܶܐ - ܕܘ ܓܘܫܡܐ - ܐܘ ܡܘܟܠܐ ܘܐܘ ܫܬܳܝܐ - ܐܘ ܚܘܠܡܳܢܐ - ܟܳܡܥܰܘܢܝ. |
- | - |
i skale – law wariḏe – ḥaylo – kobo. | ܐܝ ܣܟܰܠܶܐ - ܠܰܘ ܘܰܪܝܕ݂ܶܐ - ܚܰܝܠܐ - ܟܐܒܐ. |
- | - |
u galdo – u gušmo – komkase – du čaket – bu šëkël. | ܐܘ ܓܰܠܕܐ - ܐܘ ܓܘܫܡܐ - ܟܳܡܟܰܣܶܐ - ܕܘ ܫ̰ܰܟܶܬ - ܒܘ ܫܷܟܷܠ. |
- | - |
6. Voici quelques expressions en rapport avec les membres du corps. Traduisez-les en français. |
Lo mëjġolat, aš šurone këtte aḏne. | Ne parle pas, les murs ont des oreilles. | ܠܐ ܡܷܔܓ݂ܳܠܰܬ، ܐܰܫ ܫܘܪܳܢܶܐ ܟܷܬܬܶܗ ܐܰܕ݂ܢܶܐ. |
--- | ||
U lišono lu moro komëjġal. | La langue parle pour son maître. | ܐܘ ܠܝܫܳܢܐ ܠܘ ܡܳܪܐ ܟܳܡܷܔܓ݂ܰܠ. |
--- | ||
U rišo dlo koyaw, lo kolozam le šušefo. | La tête qui ne fait pas mal n’a pas besoin de foulard. (c’est-à-dire «il n’y a pas de fumée sans feu») | ܐܘ ܪܝܫܐ ܕܠܐ ܟܳܝܰܘ، ܠܐ ܟܳܠܳܙܰܡܠܶܗ ܫܘܫܶܦܐ. |
--- | ||
I Saro komëjġolo b tarte foṯoṯe. | Saro parle avec deux visages. (c’est-à-dire : avoir un double language) | ܐܝ ܣܰܪܐ ܟܳܡܷܔܓ݂ܳܠܐ ܒܬܰܪܬܶܐ ܦܳܬ݂ܳܬ݂ܶܐ. |
--- | ||
U Aday komacbar nḥire b kul dukṯo. | Aday met son nez partout (c’est-à-dire « il se mêle de tout). | ܐܘ ܐܰܕܰܝ ܟܳܡܰܥܒܰܪ ܢܚܝܪܶܗ ܒܟܘܠ ܕܘܟܬ݂ܐ. |
--- | ||
Iḏoṯe ġalabe komaxifi u cwodo. | Beaucoup de mains allègent le travail. | ܐܝܕ݂ܳܬ݂ܶܐ ܓ݂ܰܠܰܒܶܐ ܟܳܡܰܟ݂ܝܦܝ ܐܘ ܥܘܳܕܐ. |
--- | ||
I cayno lo kosawco, hul dlo mëmloyo cafro. | L’œil n’est pas rassasié jusqu’à ce qu’il soit rempli de terre. (c’est-à-dire que l’homme n’est jamais satisfait et en veut toujours plus) | ܐܝ ܥܰܝܢܐ ܠܐ ܟܳܣܰܘܥܐ، ܗܘܠ ܕܠܐ ܡܷܡܠܳܝܐ ܥܰܦܪܐ. |
--- |
7. Choisissez la lettre correcte (ḏ - z / ܙ - ܕ݂) pour remplir les trous. |
ḥ | oune | ܚ | ܐ
a | nooreille | ܐܰ | ܢܐ
ux | va (m.Sg.) | ܘܟ݂ |
ax | va (f.Sg.) | ܟ݂ |
mbay | arreils ont négocié | ܡܒܰܝ | ܪܪܶܐ
kolo | amc’est nécessaire, il faut | ܟܳܠܳ | ܡ
i | omain | ܐܝ | ܐ
q | olocou, gorge | ܩ | ܠܐ
awni | (qu‘) ils achètent | ܘܢܝ |
abno | temps | ܒܢܐ |
wari | omuscle, veine | ܘܰܪܝ | ܐ
kë | eil va | ܟܷܐ | ܐ
ko | acceil les connait | ܟܐ | ܥܥܶܗ
ko | awniils achètent | ܟܳ | ܘܢܝ
ḥ | o el’un l’autre | ܚ | ܐܶ
ko | ayriils visitent | ܟܳ | ܝܪܝ
maw | ac(qu’) il présente | ܡܰܘ | ܥ
ra | ënils se sont mis d’accord | ܪܰ | ܢ